PROJEKT „P“ VÝTVARNĚ I PERFORMATIVNĚ

Pomalost, péče, participace, příroda, pohyb, prázdno, proměna, periferie, paměť, pospolitost, pandemie…

Současná pandemická situace před nás klade nové výzvy i nástrahy, ale především mění způsoby práce a studia stejně jako naše mentální a fyzické návyky. Pandemie na jedné straně tok existence zpomaluje, na druhé straně – díky extrémnímu využívání nových technologií – lidské vnímání akceleruje. Pandemie koronaviru rozděluje i spojuje. Izoluje, ale zároveň posiluje potřebu sdílení, dialogu či péče. Pandemie znesvobodňuje a ohrožuje, ale zároveň vede k novým nebo zapomenutým činnostem a aktivitám. S pandemií se zásadně – možná na čas, možná dlouhodobě – mění prožívání času a prostoru.

Cílem projektu „P“ je vytvořit živou a otevřenou platformu, která by reflektovala proměny, jimiž nyní – jako jedinci a jako lidské společenství – procházíme. „P“ vzniká v rámci Týmového projektu na Katedře teorie a dějin umění (KTDU) UMPRUM. Jeho základem budou autorské výstupy studentů a studentek prvního ročníku KTDU, které tematizují některý z pojmů vztažených do projektu (pomalost, péče, participace, příroda, pohyb, prázdno, periferie, proměna, paměť, pospolitost, pandemie a další); některé budou kolaborativní povahy, jiné budou spíše poněkud introspektivního charakteru. A další budou vycházet z dokumentaristických či performativních praktik.

P“ však chce zmapovat také to, jak současný nouzový stav prožívají a reflektují rovněž jiní aktéři a aktérky „umprumáckého“ života (z řad studentstva, pedagogického sboru i dalšího personálu). „P“ nicméně nechce zůstat jen ve vysokoškolské a umělecké „bublině“ – partnery a spolupracovníky se stanou rovněž zástupci jiných sociálních a profesních vrstev z center, stejně jako z periferií.

Jakkoli zatím není jasné, jakou podobu bude mít finální výstup „P“, dílčí příspěvky k tématu se budou průběžně ukládat na digitálních platformách webu školy a Instagramu @projektp_umprum.

Ty by měly položit základ jakési paměti pandemie, k níž se bude možné vracet i v časech postpandemických a zároveň ji kdykoli doplňovat a rozšiřovat.

Vyzýváme všechny, kteří by se chtěli zapojit do „P“, aby do 31. března 2021 zaslali svůj text (esej, báseň, rozhovor a jiné formy), fotku, koláž, kresbu, performanci, video či audionahrávku, dokumentaci realizovaného projektu, nebo jen postřeh či námět do diskuse na některé z uvedených „péčkových“ témat na adresu: projektp.umprum@gmail.com anebo je sdíleli pod hashtagem #projektp_umprum.

Členové a členky Týmového projektu: Ondřej Balada, Amálie Bulandrová, Kristýna Fabiánová, Ján Gajdušek, Josef Holeček, Barbora Kovářová, Anežka Rucká, Veronika Soukupová, Eliška Špálová.

Více: zde.

Sdílet

Ke stažení: Projekt-P-Open-Call.pdf

E-mail: projektp.umprum@gmail.com

IDU

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

JD v nové sezóně 2020/2021: „S námi se nudit nebudete!“

Taneční burleska, Mechanický pomeranč, Ježíšek Superstar, Příběh vraha, Petr Zuska, Viktor Konvalinka i moře dalších inscenací hned na několika scénách

Vykračujeme do druhého století

Sezóna 2019/2020 byla ve všech ohledech mimořádná. Jihočeské divadlo 6. září 2019 oslavilo 100 let své existence. Od února 2019 do března 2020 svým divákům představilo sedm projektů, spojených s oslavami tohoto významného jubilea. Rádi bychom poděkovali našim partnerům, podporovatelům a samozřejmě divákům. Bez jejich podpory by se výroční sezóna nemohla uskutečnit.

Přehled jubilejních projektů Jihočeského divadla

Termín

Počet diváků/čtenářů

Navštíveno

Jižní spojka 2019

26.2. – 11. 3. 2019

1530

96.8 %

Kabinet zázraků

31. 5.-1.10. 2019

5000

x

Maringotka Malého divadla

13.11.2019 – 7.1.2020

308

x

Camp Q

premiéra 13. září

550

100 %

Bouda

13.11.2019 – 7.1.2020

8173

94 %

Jižní spojka 2020

1.2. – 16. 2. 2020

1150

96.5 %

Kniha Po stopách Jihočeského divadla

21.12.2019

223

x

Letos jsme tedy 6. září vykročili do nové stovky. Stojíme teď na začátku 101. sezóny a s radostí očekáváme, co nám přinese. Letos je naší prioritou, aby se u nás naši diváci, i při nezbytných opatřeních v rámci prevence koronaviru, cítili bezpečně. A i když může být sezóna 2020/2021 trochu jiná, než na které jsou diváci zvyklí, jedno je jisté – s námi se nudit rozhodně nebudou.

Na sklonku „Léta s Jihočeským divadlem“

Přáli jsme si hrát pod širým nebem jako na Otáčivém hledišti. Přáli jsme si být zase s našimi diváky a sdílet s nimi to, co děláme a umíme – proto se zrodil projekt „Léto s Jihočeským divadlem“. Tři měsíce intenzivní práce, organizace a příprav stály za to.

„Klobouk ve křoví“ byl – v rámci „Léta s Jihočeským divadlem“ – inscenován i na zámku Červená Lhota

Během měsíce srpna jsme odehráli 24 představení na pěti různých místech. Pouze jedno představení bylo zrušeno. A to z důvodu nepříznivého počasí. „Léto s Jihočeským divadlem“ zakončíme 19. září u kostela svatého Jana v Chřešťovicích známou komickou operou Prodaná nevěsta.  Režie se ujal náš nový šéf opery Tomáš Ondřej Pilař a věříme, že v jeho provedení bude „Prodanka“ tou správnou tečkou za celým letním plenérovým hraním. Lákadlem pro diváky bude nejen prostředí, kde se bude opera odehrávat, ale také dobové kostýmy a mnoho dalších překvapení.

Interiér kostela svatého Jana v Chřestovicích

Léto s Jihočeským divadlem“ končí. S pokorou a díky říkáme, že jsme si zkusili něco nového, protože hrát v plenéru, jinde než na Otáčivém hledišti, jsme zažili, s některými inscenacemi, opravdu poprvé. Díky velké podpoře a pomoci všech partnerů a spolupořadatelů se nám podařilo uspořádat léto plné divadelních zážitků.

Výměna vstupenek na Otáčivé hlediště zahájena

První zářijový den jsme spustili výměnu vstupenek na příští sezónu pro představení před Otáčivým hledištěm. Všem divákům, kteří dali přednost výměně před vrácením peněz, bude během celého září k dispozici tým obchodního oddělení. Právě ten, který celý proces výměny vstupenek zajišťuje.

Oficiální prodej vstupenek na léto 2021 před Otáčivým hledištěm bude spuštěn 1. října.

Program Otáčivého hlediště 2021

Premiéry:

10. – 26. 6. 2021 – Muž Dvojhvězdy / I. Arsenjev, P. Forman  

4. – 31.7. 2021 – DaVinci / Petr Zelenka

 Obnovené premiéry:

5. – 15. 8. 2021 – Divotvorný hrnec / Burton Lane / V + W / E. Y. Harburg – Fred Saidy

19. – 22. 8. 2021 – Šípková Růženka / Petr Iljič Čajkovskij

25.8. – 12. 9. 2021 – Pes baskervillský / Arthur Conan Doyle

6. 8. – 11. 9. 2021 – Ztracený svět / Arthur Conan Doyle, Zdeněk Jecelín

Jedna sezóna – 4 soubory – 18 premiér

Opera

Letošní operní sezónou nás bude provázet téma komplikovaných vztahů mezi mužem a ženou nahlížené z nejrůznějších úhlů i žánrů. Hrdinové a hrdinky operního jeviště bývají – stejně jako my v životě – komplikované osobnosti. Z toho samozřejmě vyrůstají i jejich nejednoduché vztahy, hlavně ty milostné. Napětí mezi muži a ženami je nevyčerpatelným zdrojem dramat plných emocí, lásky i bolestných zraňování, v nichž se všichni občas poznáváme, ať už je zhudebnil Mozart, Čajkovskij nebo Nedbal.

Vybrali jsme tři silné příběhy, v nichž se hraje o víc, než se možná na první pohled zdá. První z nich bude Polská krev Oskara Nedbala. Tedy nejslavnější jihočeská opereta, kterou v režii Davida Codyho po dvaceti letech vracíme na jeviště už 23. října 2020 v novém nastudování v českém jazyce.

V novém roce ji bude následovat opera geniálního ruského skladatele P. I. Čajkovského na motivy příběhu ztraceného člověka Alexandra Puškina. Jevgenij Oněgin dojme jihočeské publikum poprvé 29. ledna 2021. Mozartova hořce komická opera Cosi fan tutte neboli Takové jsou všechny předvede, že kdo ve vztahu seje vítr, často sklízí bouři, 26. března 2021.

Tři operní novinky doplní přesunutá premiéra nové opery o lidskosti a hrdinství v kritických okamžicích Wintonův vlak. Jejím autorem je dirigent a generální hudební ředitel opery JD Mario De Rose. Inscenace vzniká v koprodukci s Dolnobavorským zemským divadlem v Pasově v režii jeho intendanta Stefana Tilcha a divákům ji představíme 6. května 2021.

Mario De Rose

Mimo premiérové tituly se milovníci klasické hudby mohou v průběhu sezóny těšit také na tradiční koncerty opery Jihočeského divadla.

Činohra

Činoherní sezóna bude nabitá novinkami. Kromě dvou odložených premiér z jara uvedeme V Jihočeském divadle dalších pět nových inscenací. První bude adaptace Magnesií Literou oceněného románu Jiřího Hájíčka Selský baroko. Po úspěchu, který u nás měla Rybí krev (režie Natália Deáková), se tak znovu vracíme k Hájíčkově volné trilogii „morálního neklidu”. Poprvé bude s jihočeským souborem pracovat přední slovenský režisér Marián Amsler. Dramatizaci opět vytvořila Marie Špalová.

Na tuto dramaturgickou linii pak na velké scéně navážeme adaptací dalšího jihočeského autora Jana Štiftera. V prosinci uvedeme adaptaci jeho novely Café Groll. Odehrává se ve 20. a 40. letech minulého století v autentickém prostředí budějovických nevěstinců. Inscenaci připravuje s dramaturgyní Olgou Šubrtovou umělecká šéfka činohry Martina Schlegelová. Výrazná taneční čísla ve stylu kabaretu a burlesky vzniknou v choreografii přední pražské burlesky Miss Cool Cat.

Na studiové scéně Na půdě pak uvedeme tři současné hry. První, říjnovou novinkou bude Macmillanova inscenace Plíce pod vedením kmenového režiséra Adama Svozila, která přinese velkou hereckou příležitost mladým členům souboru Daniele Šiškové a Danu Kranichovi. Jejich úkol je o to nesnadnější, že budou hrát milostný pár, který během hry projde skutečně celým svým životním příběhem – od mládí až do smrti. V únoru pak bude mít premiéru absurdní komedie Perplex předního současného německého autora Maria von Mayenburga v režii Natálie Deákové. Těšit se v ní můžeme na Kamilu Janovičovou, Danu Verzichovou, Tomáše Kobra a Jakuba Koudelu. A v dubnu následuje americká hra Still Alice (Stále jsem to já) Lisy Genovy v režii Thomase Zielinského – drama o ženě, jejíž úspěšný život ničí Alzheimerova choroba. Známé je i její filmové zpracování s Julianne Moore. Jihočeští diváci se v hlavní dvojroli mohou těšit na Věru Hlaváčkovou.

Na letní sezónu na Otáčivém hledišti chystáme novou hru Petra Zelenky a Olgy Šubrtové o slavném renesančním umělci Da Vinci v režii Petra Zelenky. Výpravná historická inscenace a (jak autoři říkají) hlavně vtipná komedie měla být uvedena již letos, ale o to více se těšíme na příští rok.

A v nové sezóně je v činoherním souboru jedna změna: do Divadla Petra Bezruče v Ostravě odchází herec Václav Švarc a místo něj nastupuje absolvent DAMU David Krchňavý. Toho diváci uvidí již v první premiéře sezóny – inscenaci Zabiják Anders v režii Mikoláše Tyce.

Balet

Balet Jihočeského divadla se do sezony 2020/21 vydává „s odvahou‘‘. Je to nejen kvůli současné nejisté situaci, ale především kvůli repertoáru, který pro své diváky chystá. První podzimní premiérou jihočeského baletu bude speciální taneční večer s názvem 3+1, který poprvé uvedeme 13. listopadu 2020. Speciálně k této inscenaci se setkají tři tanečníci baletního souboru a nyní i choreografové Sebastiano Mazzia, Béla Kéry Nagy a Zdeněk Mládek a pro tanečníky Jihočeského divadla připraví tři taneční čísla. Na druhou část večera vytvoří speciální choreografii sólista Národního divadla Viktor Konvalinka, který v roce 2017 vytvořil pro soubor baletu divácky oblíbenou taneční grotesku Elixír.

Petr Zuska

Také balet kvůli přerušené sezóně odložil uvedení jedné své inscenace na podzim 2020. Na 27. listopadu chystáme pro milovníky tanečního divadla i sametového hlasu Karla Högera nový celovečerní titul od Petra Zusky a Štěpána Benyovszkého s názvem Rádio Svobodná Bystrouška. V této originální inscenaci tanečníci tančí a hrají na mluvené slovo Karla Högera s textem Rudolfa Těsnohlídka za doprovodu romantické hudby od N. A. Rimského-Korsakova, M. Ravela, L. Janáčka a dalších světových skladatelů. Celý příběh se odehrává v rozhlasovém studiu a snovém světě mimo něj, ve světě zvířat…

Na třetí a poslední baletní premiéru si diváci počkají do jara. Nová baletní inscenace za čekání stojí – 12. března 2021 uvedeme novou celovečerní tanečně-surreální grotesku podle předlohy Anthonyho Burgesse Mechanický pomeranč. Choreografie a režie se ujal Tom Rychetský spolu s Pavlem Šimákem. Původní hudbu zkomponoval Ivan Acher. Celý tento projekt je opravdu velmi zajímavý a odvážný – v tanečním zpracování se Mechanický pomeranč v Česku uvádí vůbec poprvé.

Malé divadlo

Malé divadlo se, jak je u něj zvykem, i v nové sezóně netradičně chopí klasických titulů, které jsou malým i velkým divákům dobře známé. Celkem se můžeme těšit na 4 novinky, které potěší diváky všech věkových kategorií.

O první premiéru se postará oblíbené autorské duo Janek Lesák a Natálie Preslová s inscenací Karkulka vrací úder už 26. září 2020. Těm nejmenším povypráví Malé divadlo Devatero pohádek od manželů Jelínkových a bratrů Čapkových poprvé 28. listopadu 2020. Jediná inscenace, která se bude svým tématem klasickým pohádkám vymykat, bude inscenace Jak se směje zubatá (13. března 2021) v režii Kashy Jadáčkové s podtitulem Kdopak by se smrti bál. V rámci představení ukážeme, že smrt je přirozenou součástí lidského života. Malou sezónu završí inscenace Maryša: Příběh vraha (13. května 2020) opět v režii Janka Lesáka, během které diváky Malé divadlo vezme do plenéru. Kromě nových inscenací si Malé divadlo připravilo pro své návštěvníky vánoční dárek – na repertoár v rámci několika repríz vrátí již legendární Ježíšek Superstar. Diváci se letos mohou těšit na inovace tohoto všemi generacemi oblíbeného vánočního kabaretu.

Janek Lesák

A sezónu 2021 na Otáčivém hledišti zahájíme největším projektem v dějinách Malého divadla – snovou inscenací plnou divadelních kouzel Muž Dvojhvězdy od světově uznávaného umělce Petra Formana.

Jihočeské divadlo v novém kabátu

Do nové sezony jsme se rozhodli vykročit v moderním kabátu. Od 8. září oficiálně spouštíme nový web Jihočeského divadla. Více než 2 roky jsme pracovali s myšlenkou vytvořit uživatelsky příjemný a responzivní web, který reaguje na potřeby diváků. Na základě průzkumu uživatelů webových stránek Jihočeského divadla vznikl požadavek vytvořit online prostředí, ve kterém se návštěvníci budou snadno orientovat a na pár kliknutí se dostanou k informacím, které hledají – v první řadě k programu divadla a nákupu vstupenek.

Po roce intenzivní spolupráce s marketingovou agenturou Lewest je výsledkem přehledný web s vypilovaným designem Martina Hrabánka, českobudějovického web a UI designera.

Pestrý podzim 2020

Na začátek podzimu chystáme na všech našich scénách nabitý program. Novou sezónu odstartuje tradiční Zahajovací koncert Jihočeského divadla 11. září v DK Metropol. Krátce na to se budeme loučit s tanečním divadlem Petra Zusky Klíče odnikud, které bude mít derniéru 14. září.

Z baletní inscenace Petra Zusky „Klíče odnikud“

V září nás také čekají hned tři premiéry. Z činohry to bude gangsterská komedie Jonase Jonassona Zabiják Anders v režii Mikoláše Tyce (premiéra 19. září) a Holky a kluci, monodrama s Teresou Brannou s podtitulem sólo pro holku (premiéra 25. června).

A sezónu pro ty nejmenší diváky zahájí Malé divadlo se svou inscenací Karkulka vrací úder (premiéra 26. září). První říjnový týden pak bude patřit činoherní novince Selský baroko (9. října).

Foto: archiv JD

Gabriela Veselá

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Rozhovor s textařem, scenáristou a publicistou MICHALEM STEINEM

„Texty a tanec, to je mazec!”

TANEC a TEXTY – TO SE RÝMUJE”

Dobře známe zpěváky, víme s kým chodí či spí, jak se oblékají v soukromí a víme toho na ně mnohem více. Méně už o těch (až na pár výjimek porotců z televizních soutěží), kteří mají, vedle skladatelů, na úspěchu hitů a tím i zpěváků velikánský podíl – textařích. I proto jsem si pozvala k rozhovoru držitele Platinové desky, textaře, scenáristu, publicistu a stále více i kurátora výstav Michala Steina.

Vzor není vzorek

Není banální začínat, jak jsi se k psaní textů dostal a kdo byl Tvůj vzor?

Vyrůstal jsem v Praze 3, na Vinohradech, na Floře. Poblíž byla dvě dětská hřiště. Jedno v místě dnešní stanice metra A. U hřbitovů. Bylo jako ony, ponuré, plné kaštanů. Stejně daleko bylo hřiště, ve Šrobárově ulici a naproti němu bydlel slavný Gottův textař Jiří Štaidl.. Jeho podpis byl také prvním úlovkem sběratele autogramů. Krátce na to tragicky zahynul.”

A kdy ses rozhodl být textařem?

Pod vlivem Jiřího Štaidla jsem to prohlásil ve čtvrté třídě!!! A znělo to trochu komicky mezi těmi zpěvačkami, kosmonauty a ošetřovateli zvěře. Je fakt, že spolužák Jiří Hanych (první manžel Veroniky Žilkové i otec Agáty) tehdy řekl, že bude filmovým režisérem. A tím je!”

A teď už k Tvým vzorům

Mimo Jiřího Štaidla je jím i textař hymny J. K. Tyl. A taky Eduard Pergner (pro změnu již mrtvý otec Terezy Pergnerové), píšící tehdy pod pseudonymem Boris Janíček. Zaujala mne jeho civilní témata i šansony pro Jitku Zelenkovou. A právě Eda Pergner mne k textařině dostal. Byl porotcem literární soutěže v divadélku Radar. Mé práce ho zaujaly. A vyzval mne zkusit napsat texty pro nadějného tenora Jiřího Hromádku a později mě seznámil s Karlem Černochem.”

Proč se při těch vzpomínkách usmíváš?

Je to paradox – v té porotě byl i divadelník dr. Pavel Bošek, s nímž jsem později pracoval v redakci divadelního časopisu. Eda Pergner tenkrát bydlel na Proseku, kde teď bydlím já. A nyní v tom divadélku Radar dělávám pravidelně poroty Divadelní Miss.”

Je taneční muzika taneční? Jeden z Tvých prvních oceněných textů „S Evelýnou“, byl přímo o tanci.

V roce 1979 jsem napsal na tango Leopolda Korbaře text o tančící dívce, která má na prsou – mapu Argentiny. Na tu dobu dost troufalé. Bez mučení přiznám, že trochu mě k tomu inspiroval jeden vtip. Nikoli o Argentině. Ale o holce v triku s mapou, tančící s klukem. Zeptá se partnera, kde bydlí. On jí to ukáže na mapě (na těle) – a ona mu dá facku!”

V současné době je nemyslitelné prodat CD s neznámými zpěváčky v počtu 20 000 kusů, a na tom “platinovém” albu „Booong!” je podtitul „Poslouchej, TANCUJ a zpívej…

Myslím, že právě pobídka k tanci i krásný komiksový obal na tom mají lví podíl. I proto jsem vybojoval samotnou platinovou desku i pro výtvarníka Petra Herolda. Jinak největší porci superlativů zaslouží hudební skladatel Eduard Parma mladší.”

Eduard Parma mladší a Michal Stein oslavují v baru v Poděbradech úspěch své Platinové desky

S ním máš i jiný (nikoli platinový) titul…

V roce 1999 jsme dostali nejvyšší reklamní ocenění – „Zlatý louskáček“ za rozhlasovou reklamu pro jistý obchodní dům se zbožím pro stavebníky a kutily.”

Eduard Parma ml. patří mezi nejúspěšnější autory moderních tanečních písní. Prozraď nám něco o něm.

Rád s Edou spolupracuji. Ačkoli je vystudovaný dechař, později hrál na basovou kytaru. Tím má výrazný talent napsat pulsující hudbu přímo vybízející k tanci. Nakonec, jeho deska (ještě s bratrem Jindřichem) „HIPODROM“ u nás patří k tomu komerčně nejúspěšnějšímu původnímu, co na taneční scéně vzniklo.”

Michal (vpravo) v porotě literární soutěže, po pravici mu sedí scenárista, spisovatel i herec Vlastimil Venclík a dále (s kyticí) kulturní radní Prahy 2 a výtečný muzikant Ing. Jaroslav Šolc

Jaký názor máš na výraz „taneční hudba”?

Už není používán generačně. Pod tím pojmem se kdysi mínil odpor všemu zastaralému a zkostnatělému. Prapůvodně šlo i o protiklad barytonovým kantilénám typu písně ,Tenkrát´. Později se výraz ,pop´ i ,taneční hudba´ trochu usadil na významu spíše středního proudu. A ta opravdu taneční muzika se vytratila pod výrazy ,disco´, ,techno´ či ,break´.”

Jaké žánry textuješ?

Tím, že jsme měli s Václavem Vašákem dětský megahit ,Formule z formely´, zůstávám i věrný dětem. I ve sborové tvorbě. Tam jsem textoval Emilu Hradeckému nedávno hitík ,Internetové děti´. Ten poněkud rozčeřil poklidné hladiny spíše vážnějších a vzletnějších autorů. Rád píšu pro herce (na kontě mám nahrávky s Luďkem Sobotou, Janem Přeučilem a zpívající Arabelou Janou Nagyovou), což trochu předurčuje šanson. Ve stylu mezi výrazovějším stylem a vážnou hudbou píšu se skladatelkou a bubenicí profesorkou Markétou Mazourovou. A písničky pro střední proud mimo Edy Parmy i se Zdeňkem Bartákem mladším, Pavlem Vaculíkem, Emilem Hradeckým, Františkem Horkým i jinými.”

Rádio není plně na vině!

První úspěch jsi měl v rozhlasové soutěži „Písničky pro Hvězdu“. Jsi rádiům věrný?

Na rádio jsem nedal dopustit. Byl jsem jím vpravdě odkojený. Bylo mi bližší než televize. Proto jsem byl rád, že jeden z mých prvních textů pro Janu Kratochvílovou hned získal vavříny v rozhlasové soutěži. Pravdou je, že dnes je rádií nespočet a být všem věrný – to bych se musel rozkrájet…”

Ta soutěž přinesla i dnes už nepochopitelný příběh.

Ano. ,Písničky pro Hvězdu´ byly autorskou soutěží. A mimo rozhlasových dramaturgů si i autoři sami hledali interprety. Musím uvést, že to bylo roku 1979. Nebyly žádné maily! Právě jsem poštou posílal těsně před uzávěrkou – tedy o půlnoci, z pražské hlavní pošty – noty a kotoučový pásek s takzvanou ,demonahrávkou´ na soutěž ,Děčínská kotva´. Ve stejné frontě stálo více autorů. Tím, že jsem znal Zdenka Mertu, tak jsem ho oslovil, zda by (tehdy zpěvačka jeho kapely Kardinálové) Petra Černocká nezpívala moji už postoupivší píseň ,Starý strážce majáku´ (se skladatelem Josefem Markem) na ,Písničkách pro Hvězdu´. A bylo z toho druhé místo! Ten finálový koncert byl přímo v pražském Rudolfinu! Byla to tematická soutěž. Myslím, že jsem se z tématu ,Zachránci a ochránci´ dost dobře vylhal. Dále se tam zpívalo spíše o pohraničnících a policajtech. Když se pak ,Starý strážce majáku´ nahrával studiově, byl hudebním režisérem Stanislav Procházka mladší, později známý zpěvák. Jsou to ale kuriozity.”

Myslíš, že rádia, tím, že hrají více zahraniční hudby ubírají chleba českým autorům?

To není ten hlavní důvod. Technika a moderní styl jiných médií výrazně posílají CD a tím i jejich rozhlasové šíření do propadliště dějin. Je tu však jeden velikánský problém. A tím jsou majitelé studií, aranžéři a autoři klipů. I ti si chtějí vydělat na chleba a jejich touhou je, aby písně měly jepičí život a točily se neustále nové a nové. Právě oni ovlivňují kolikrát rozhlasové dramaturgy i vyšší ,rádiové bossy´, aby raději pouštěli hodně staré hity a těm současným s novými interprety dávali minimum prostoru.”

Výtvarný svět je oázou

Co chystáš v současné době?

Pochopitelně píši stále písničky. Ale také reklamy. Scénáře dokumentárních filmů i reklam. Rovněž dělám odpovědného redaktora knížkám. I těch vychází stále méně. A mnoha výtvarníkům chystám výstavy. Uspořádal jsem expozici grafiky i filmovému režiséru Juraji Jakubiskovi V Poděbradech, profesoru AVU Romanovi Frantovi tenisové obrazy přímo ve V. I. P. prostorách pražského ,Centrálního tenisového areálu´ na legendární Štvanici, autorce paličkované krajky Janě Křepelové jsem uváděl výstavu s paličkou na maso. Ale výstavy jsem kurátoroval mnoha dalším. Je to pro mě taková oáza a pramínek vody.”

Michal se svým jménem na čepici a příjmením v podobě stejnojmenného slovenského piva

Hodně jsi autorsky spolupracoval s již zesnulým Bohuslavem Myslíkem, bývalým kapelníkem Josefa Laufra a vedoucím pěveckého sboru u Karla Gotta. Mimo Jiřího Štaidla se tím dostaneme ke třetí mrtvé veličině, které jsi textoval hudbu…

Nakonec se obloukem vracíme zpět Na Vinohrady, do Šrobárovy ulice. Mimo bratří Štaidlů tam, blíže Nemocnici na Královských Vinohradech, bydlel i Karel Zich. Na té vile je dodnes pamětní deska – jeho předka hudebního skladatele Otakara Zicha. S Karlem jsme připravovali písničku pro Denisu Kubovou. Tenkrát to nevyšlo. Od další spolupráce nás oddělila Karlova tragická smrt. Rovněž se zmíněným “Bobanem” Myslíkem se skvěle spolupracovalo. Je škoda, že talentovaní lidé umírají brzy… S Bobanem jsme měli rozděláno několik námětů i pro Karla Gotta. Nakonec jsem mu nabídl píseň s mým sousedem z Proseku Františkem Horkým. Ten již Gottovi napsal hit-duet s Marií Rottrovou ,Najednou´. Tak třeba Zlatý slavík si vybere od nás i tu novou, modernější?”

Vraťme se na závěr k tanci. Jaký máš k němu vztah jako takovému?

Do tanečních jsem nikdy nechodil. Dostatečně mne odradila populární povídka Grosssmanna a Šimka. Jinak jsem s tanečníky psal zajímavé články. S panem choreografem a režisérem Pavlem Šmokem i kdysi do autorsky kolektivní knížky o televizi. Před několika lety jsem psal profily mladých umělců do Mladé fronty Dnes. Z tanečníků neušly mé pozornosti v orientálním stylu pracující Liza Végrová, v klasičtějším stylu dcera zakladatele Černého divadla Praha Adéla Aster Srncová, vydavatelka tohoto serveru Eva Smolíková anebo taneční mág Jan Jakl. Na vernisážích mi tančila brněnská tanečnice Simona Assionne a uznávám i potomkyni slavného malíře tanečnici z Národního divadla Evu Špálovou! A o tanci píšu někdy nejen písničky!!!! 🙂 Tanec a texty, to se prostě rýmuje.”

Děkuji za rozhovor

V porotě brněnské soutěže MISS TANEČNÍ

Foto: Eduard Parma a archiv Michala Steina

Martina Rodová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN