SPECTACULARE 2019 a taneční duet RAFAELS

Za minulého režimu se to divadlo nesmělo jmenovat Komedie. Jelikož v domě nad ním úřadovala Česká vláda. Dnes už má opět starý dobrý název a bude v něm zahájen – již tento čtvrtek – šestý ročník festivalu SPECTACULARE 2019!

Uhrančivý taneční duet Rafales slavnostně zahájí šestý ročník festivalu Spectaculare v prostorách divadla Komedie. Ve čtvrtek 14. února, v den svátku zamilovaných, prozkoumá soubor RADAR pod vedením francouzského choreografa Benjamina Bertranda souhru a rytmus dvou těl ve vibracích zvukových vln. Bulharský umělec Stanislav Genadiev představí ve čtvrtek 7. března v Kasárnách Karlín instalaci geometrických světelných linii Synchronicity. Divadelní část festivalu zakončí 26. března intermediální performance Everywhen v prostorách Alfreda ve dvoře. Festival letos do Prahy mimo jiné přiveze výrazná jména elektronické, experimentální jazzové a soudobé hudby: Jon Hopkins, Apparat Luke Howard, Phil France, Peter Gregson, Daniel Brandt či Rafael Anton Irisarri. Vstupenky jsou k dostání v předprodeji GoOut. Kompletní program festivalu je k dispozici na www.spectaculare.eu.

Festival Spectaculare letos významně rozšířil divadelní a taneční program. Uvede tak tři performance, které spojuje netradiční forma scénického umění a silná hudební složka. První z nich, taneční duet Rafales, slavnostně zahájí letošní ročník festivalu ve čtvrtek 14. února v divadle Komedie. Francouzský choreograf Benjamin Bertrand v něm zkoumá stabilitu a rytmus dvou těl ve vibracích zvukových vln, napětí svalů a tření kůže o kůži. Inspirací mu byla nevypočitatelná vzdušná substance, která se prolíná skrze hmotu. Performance je výjimečná výrazným zvukovým doprovodem, o který se postaral Florent Colautti – uznávaný francouzský elektroakustický experimentátor vynalézající vlastní hudební nástroje.

Do karlínských Kasáren se můžete ve čtvrtek 7. března vydat na bulharské představení “Synchronicity”

Synchronicity bulharského choreografa a hudebníka Stanislava Genadieva bude 7. března v Kasárnách Karlín ve světelné instalaci geometrických linií zkoumat složitý vztah člověka k okolnímu světu. Klade si otázky, zda se věci ve světě dějí záměrně nebo jestli nejsou některé souvislosti jen hříčkou osudu. V interakci s hypnotickými audiovizuálními efekty rozehraje Genadiev svou taneční variaci na teorii synchronicity C. G. Junga. Po skončení performance představí autor performance, pod pseudonymem DJ Genda, hudební set, ve kterém se pomocí vlastních terénních nahrávek věnuje stylům jako je UK bass, dub, breakbeat i jazz.

Rafaels

Závěr divadelního programu festivalu Spectaculare bude patřit představení Everywhen, které se odehraje v úterý 26. března v divadle Alfred ve dvoře. Intermediální performance se zabývá neustálou rotací dějin a zachycení kontrastu láskyplného osobního života s životem politickým, jenž může mít děsivé následky. Everywhen nabídne strhující taneční výkon a podmanivou hudba v kombinaci se závratně rotujícími 3D vizualizacemi. Vše je společnou prací tanečnice Soni Ferienčíkové, hudebnice Alexandry Timpau a vizuální umělkyně Márie Judové, která pro představení vytvořila pomocí kombinace archivních fotografií a naskenovaných objektů originální 3D animace.

Everywhen

Kompletní program najdete na webových stránkách: www.spectaculare.eu. Vstupenky na festival Spectaculare jsou k dostání v předprodeji GoOut.

Předprodej: goout.net/cs/festivaly/festival-spectaculare-2019

PROGRAM: Spectaculare 2019 (14.2. – 3. 4. 2019)

14. 2. | RafalesSlavnostní zahájení festivalu Spectaculare 2019

Divadlo Komedie, 20:00

Cena 300 Kč, studenti 200Kč.

Facebook: fb.com/events/497268360680091/

Rafaels

19. 2. | Ryuichi Sakamoto: CODA

BIO OKO, 18:00

režie: Stephen Nomura Schible

FB event: fb.com/events/2092945007458637/

20.2. Project: Mooncircle – Long Arm, TakeLeave, KRTS + Anna Gieseking (DJ set)

Futurum Music Bar, 19:30

Cena v předprodeji 400 Kč, na místě 450 Kč.

Facebook: fb.com/events/549214485552562/

26.2. | Catching Flies + Poté

La Fabrika (Slévárna), 19:30

Cena v předprodeji 350 Kč, na místě 450 Kč.

Facebook: fb.com/events/281280582560326/

28.2. | Erased Tapes showcase Vol. 3: Daniel Brandt + David Allred

Palác Akropolis, 19:00
Cena v předprodeji 400 Kč, na místě 500 Kč.

Facebook: fb.com/events/364979097585160/

5.3. | Pulp: A Film about Life, Death and Supermarkets

Kino Světozor, 20:45

režie: Florian Habicht

Účinkují: Jarvis Cocker, Nick Banks, Candida Doyle, Richard Hawley

FB event.: fb.com/events/366986753883794/

6.3. | Beautiful Noise

Kino Světozor, 20:45

režie: Eric Green

Účinkují: Trent Reznor, Wayne Coyne, Andy Bell, Robin Guthrie, Robert Smith

FB event: https://www.facebook.com/events/2116279141996156/

7. 3. | Genadiev: Synchronicity + DJ Genda

Kasárna Karlín, 20:00

Cena v předprodeji 250 Kč, na místě 250 Kč.

Facebook: fb.com/events/2197226670607335/

Synchronicity


9.3. | Jon Hopkins + support: Indian Wells, Bratři

Fórum Karlín, 20:00

Cena v předprodeji 690 Kč, na místě 790 Kč.

Facebook: fb.com/events/514820202332825/

14.3. | Luke Howard + James Heather

Hlahol, 19:30

Cena v předprodeji 550 Kč, na místě 650 Kč.

Facebook: fb.com/events/568436010237167/

18.3. | Arcadia + předfilm Manu Delago – Parasol Peak

BIO OKO, 20:30

Arcadia, režie: Paul Wright

Parasol Peak, režie: Johannes Aitzetmüller & Jeb Hardwick

FB event: fb.com/events/2212798408961314/

20.3. | Rafael Anton Irisarri & Simon Scott
CAMP, 20:00
Cena v předprodeji 300 Kč, na místě 400 Kč.
Facebook: fb.com/events/601982633548757/


21.3. | Gondwana – Phil France, Nayo Rao, Sunda Arc
Divadlo Archa, 19:30
Cena v předprodeji: 500 Kč, na místě 600 Kč na místě.

Facebook: fb.com/events/230111187768045/


25.3. | Peter Gregson + violoncello quintet

Rudolfinum – Sukova síň, 19:30

Cena v předprodeji 650 Kč, na místě 750 Kč.

Facebook: fb.com/events/349371118978359/

26.3. | Everywhen
Alfred ve dvoře, 20:00

Cena 250 Kč, studenti 150 Kč.

Facebook: fb.com/events/2072716116146270/

28.3. | Hatti Vatti live + Midub live + Kiyoko DJs

Cross, 20:30

Cena v předprodeji 200 Kč, na místě 250 Kč.

Facebook: fb.com/events/2117047828387234/

1. 4. | B-Movie

BIO OKO, 20:30

Režie: Jörg A. Hoppe, Klaus Maeck, Heiko Lange

FB event.: fb.com/events/393901284710449/


3.4. | Apparat + P.hono

Lucerna – Velký sál, 19:30

Cena v předprodeji 690 Kč, na místě 790 Kč.

Facebook: fb.com/events/2223274957953172/

Workshopy – vstup na workshopy je zdarma po předchozí registraci na: rsvp@spectaculare.org

21.2. od 18:00, Futurum: Gordon Gieseking – Album Release: Physical and digital distribution

19.3. od 18:00, CAMP: Simon Scott – Field recordings

20.3. od 18:00, CAMP: Rafael Anton Irisarri – Ableton Masterclass

22.3. od 18:00, Archa: Matthew Halsall – Jazz Label Strategy

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

 

Rozhovor s textařem, scenáristou a publicistou MICHALEM STEINEM

Texty a tanec, to je mazec!

 

“TANEC a TEXTY – TO SE RÝMUJE”

Dobře známe zpěváky, víme s kým chodí či spí, jak se oblékají v soukromí a víme toho na ně mnohem více. Méně už o těch (až na pár výjimek porotců z televizních soutěží), kteří mají, vedle skladatelů, na úspěchu hitů a tím i zpěváků velikánský podíl – textařích. I proto jsem si pozvala k rozhovoru držitele Platinové desky, textaře, scenáristu, publicistu a stále více i kurátora výstav Michala Steina.

Vzor není vzorek

1. Není banální začínat, jak jsi se k psaní textů dostal a kdo byl Tvůj vzor?

“Vyrůstal jsem v Praze 3, na Vinohradech, na Floře. Poblíž byla dvě dětská hřiště. Jedno v místě dnešní stanice metra A. U hřbitovů. Bylo jako ony, ponuré, plné kaštanů. Stejně daleko bylo hřiště, ve Šrobárově ulici a naproti němu bydlel slavný Gottův textař Jiří Štaidl.. Jeho podpis byl také prvním úlovkem sběratele autogramů. Krátce na to zahynul.”

2. A kdy ses rozhodl být textařem?

“Pod vlivem Jiřího Štaidla jsem to prohlásil ve čtvrté třídě!!! A znělo to trochu komicky mezi těmi zpěvačkami, kosmonauty a ošetřovateli zvěře. Je fakt, že spolužák Jiří Hanych (první manžel Veroniky Žilkové i otec Agáty) tehdy řekl, že bude filmovým režisérem. A tím je!”

…. teď už k Tvým vzorům

“Mimo Jiřího Štaidla je jím i textař hymny J. K. Tyl. A taky Eduard Pergner (pro změnu již mrtvý otec Terezy Pergnerové), píšící tehdy pod pseudonymem Boris Janíček. Zaujala mne jeho civilní témata i šansony pro Jitku Zelenkovou. A právě Eda Pergner mne k textařině dostal. Byl porotcem literární soutěže v divadélku Radar. Mé práce ho zaujaly. A vyzval mne zkusit napsat texty pro nadějného tenora Jiřího Hromádku a později mě seznámil s Karlem Černochem.”

3. Proč se při těch vzpomínkách usmíváš?

“Je to paradox – v té porotě byl i divadelník dr. Pavel Bošek, s nímž jsem později pracoval v redakci divadelního časopisu. Eda Pergner tenkrát bydlel na Proseku, kde teď bydlím já. A nyní v tom divadélku Radar dělávám pravidelně poroty Divadelní Miss.”

4. Je taneční muzika taneční? Jeden z Tvých prvních oceněných textů S Evelýnou, byl přímo o tanci.

“V roce 1979 jsem napsal na tango Leopolda Korbaře text o tančící dívce, která má na prsou – mapu Argentiny. Na tu dobu dost troufalé. Bez mučení přiznám, že trochu mě k tomu inspiroval jeden vtip. Nikoli o Argentině. Ale o holce v triku s mapou, tančící s klukem. Zeptá se partnera, kde bydlí. On jí to ukáže na mapě (na těle) – a ona mu dá facku!”

5. V současné době je nemyslitelné prodat CD s neznámými zpěváčky v počtu
20 000 kusů, a na tom “platinovém” albu “Booong!” je podtitul “Poslouchej, TANCUJ a zpívej…

“Myslím, že právě pobídka k tanci i krásný komiksový obal na tom mají lví podíl. I proto jsem vybojoval samotnou platinovou desku i pro výtvarníka Petra Herolda. Jinak největší porci superlativů zaslouží hudební skladatel Eduard Parma mladší.”

6. S ním máš i jiný (nikoli platinový) titul…

„V roce 1999 jsme dostali nejvyšší reklamní ocenění – Zlatý louskáček  za rozhlasovou reklamu pro jistý obchodní dům se zbožím pro stavebníky a kutily.”


Připíjejí držitelé Platinové desky Michal Stein s Eduardem Parmou mladším

7. Eduard Parma ml. patří mezi nejúspěšnější autory moderních tanečních písní. Prozraď nám něco o něm.

„Rád s Edou spolupracuji. Ačkoli je vystudovaný dechař, později hrál na basovou kytaru. Tím má výrazný talent napsat pulsující hudbu přímo vybízející k tanci. Nakonec, jeho deska (ještě s bratrem Jindřichem) HIPODROM u nás patří k tomu komerčně nejúspěšnějšímu původnímu, co na taneční scéně vzniklo.”

8. Jaký názor máš na výraz “taneční hudba”?

“Už není používán generačně. Pod tím pojmem se kdysi mínil odpor všemu zastaralému a zkostnatělému. Prapůvodně šlo i o protiklad barytonovým kantilénám typu písně “Tenkrát”. Později se výraz “pop” i “taneční hudba” trochu usadil na významu spíše středního proudu. A ta opravdu taneční muzika se vytratila pod výrazy “disco”, “techno” či “break”.”

9. Jaké žánry textuješ?

“Tím, že jsme měli s Václavem Vašákem dětský megahit „Formule z formely“, zůstávám i věrný dětem. I ve sborové tvorbě. Tam jsem textoval Emilu Hradeckému nedávno hitík Internetové děti. Ten poněkud rozčeřil poklidné hladiny spíše vážnějších a vzletnějších autorů. Rád píšu pro herce (na kontě mám nahrávky s Luďkem Sobotou, Janem Přeučilem a zpívající Arabelou Janou Nagyovou), což trochu předurčuje šanson. Ve stylu mezi výrazovějším stylem a vážnou hudbou píšu se skladatelkou a bubenicí profesorkou Markétou Mazourovou. A písničky pro střední proud mimo Edy Parmy i se Zdeňkem Bartákem mladším, Pavlem Vaculíkem, Emilem Hradeckým, Františkem Horkým i jinými.”

Rádio není plně na vině!

10. První úspěch jsi měl v rozhlasové soutěži „Písničky pro Hvězdu“. Jsi rádiům věrný?

“Na rádio jsem nedal dopustit. Byl jsem jím vpravdě odkojený. Bylo mi bližší než televize. Proto jsem byl rád, že jeden z mých prvních textů pro Janu Kratochvílovou hned získal vavříny v rozhlasové soutěži. Pravdou je, že dnes je rádií nespočet a být všem věrný – to bych se musel rozkrájet…”

11. Ta soutěž přinesla i dnes už nepochopitelný příběh.

“Ano. „Písničky pro Hvězdu“ byly autorskou soutěží. A mimo rozhlasových dramaturgů si i autoři sami hledali interprety. Musím uvést, že to bylo roku 1979. Nebyly žádné maily! Právě jsem poštou posílal těsně před uzávěrkou – tedy o půlnoci, z pražské hlavní pošty – noty a kotoučový pásek s takzvanou “demonahrávkou” na soutěž „Děčínská kotva“. Ve stejné frontě stálo více autorů. Tím, že jsem znal Zdenka Mertu, tak jsem ho oslovil, zda by (tehdy zpěvačka jeho kapely Kardinálové) Petra Černocká nezpívala moji už postoupivší píseň „Starý strážce majáku“ (skladatel Josef Marek) na „Písničkách pro Hvězdu“. A bylo z toho druhé místo! Ten finálový koncert byl přímo v pražském Rudolfinu! Byla to tematická soutěž. Myslím, že jsem se z tématu Zachránci a ochránci dost dobře vylhal. Dále se tam zpívalo spíše o pohraničnících a policajtech. Když se pak Starý strážce majáku nahrával studiově, byl hudebním režisérem Stanislav Procházka mladší, později známý zpěvák. Jsou to ale kuriozity.”

12. Myslíš, že rádia, tím, že hrají více zahraniční hudby ubírají chleba českým autorům?

“To není ten hlavní důvod. Technika a moderní styl jiných médií výrazně posílají CD a tím i jejich rozhlasové šíření do propadliště dějin. Je tu však jeden velikánský problém. A tím jsou majitelé studií, aranžéři a autoři klipů. I ti si chtějí vydělat na chleba a jejich touhou je, aby písně měly jepičí život a točily se neustále nové a nové. Právě oni ovlivňují kolikrát rozhlasové dramaturgy i vyšší “rádiové bossy”, aby raději pouštěli hodně staré hity a těm současným s novými interprety dávali minimum prostoru.”

Výtvarný svět je oázou

13. Co chystáš v současné době?

“Pochopitelně píši stále písničky. Ale také reklamy. Scénáře dokumentárních filmů i reklam. Rovněž dělám odpovědného redaktora knížkám. I těch vychází stále méně. A mnoha výtvarníkům chystám výstavy. Uspořádal jsem expozici grafiky i filmovému režiséru Juraji Jakubiskovi V Poděbradech, profesoru AVU Romanovi Frantovi tenisové obrazy přímo ve V. I. P. prostorách pražského Centrálního tenisového areálu na legendární Štvanici, autorce paličkované krajky Janě Křepelové jsem uváděl výstavu s paličkou na maso. Ale výstavy jsem kurátoroval mnoha dalším. Je to pro mě taková oáza a pramínek vody.”

14. Hodně jsi autorsky spolupracoval s již zesnulým Bohuslavem Myslíkem, bývalým kapelníkem Josefa Laufra a vedoucím pěveckého sboru u Karla Gotta. Mimo Jiřího Štaidla se tím dostaneme ke třetí mrtvé veličině, které jsi textoval hudbu…

“Nakonec se obloukem vracíme zpět Na Vinohrady, do Šrobárovy ulice. Mimo bratří Štaidlů tam, blíže Nemocnici na Královských Vinohradech, bydlel i Karel Zich. Na té vile je dodnes pamětní deska – jeho předka hudebního skladatele Otakara Zicha. S Karlem jsme připravovali písničku pro Denisu Kubovou. Tenkrát to nevyšlo. Od další spolupráce nás oddělila Karlova tragická smrt. Rovněž se zmíněným “Bobanem” Myslíkem se skvěle spolupracovalo. Je škoda, že talentovaní lidé umírají brzy… S Bobanem jsme měli rozděláno několik námětů i pro Karla Gotta. Nakonec jsem mu nabídl píseň s mým sousedem z Proseku Františkem Horkým. Ten již Gottovi napsal hit-duet s Marií Rottrovou „Najednou“. Tak třeba Zlatý slavík si vybere od nás i tu novou, modernější?”

15. Vraťme se na závěr k tanci. Jaký máš k němu vztah jako takovému?

“Do tanečních jsem nikdy nechodil. Dostatečně mne odradila populární povídka Grosssmanna a Šimka. Jinak jsem s tanečníky psal zajímavé články. S panem choreografem a režisérem Pavlem Šmokem i kdysi do autorsky kolektivní knížky o televizi. Před několika lety jsem psal profily mladých umělců do Mladé fronty Dnes. Z tanečníků neušly mé pozornosti v orientálním stylu pracující Liza Végrová, v klasičtějším stylu dcera zakladatele Černého divadla Praha Adéla Aster Srncová, vydavatelka tohoto serveru Eva Smolíková anebo taneční mág Jan Jakl. Na vernisážích mi tančila brněnská tanečnice Simona Assionne a uznávám i potomkyni slavného malíře tanečnici z Národního divadla Evu Špálovou! A o tanci píšu někdy nejen písničky!!!! 🙂 Tanec a texty, to se prostě rýmuje.”


Michal Stein s čepicí se svým jménem i se svým stejnojmenným (slovenským) pivem

Děkuji za rozhovor

Martina Rodová