malíř – 2. stránka – Taneční magazín

Jeho jméno netřeba hledat!

Tip na velice zdařilý knižní debut již uznávaného autora. A jeho „taneční“ básnička pro čtenáře TANEČNÍHO MAGAZÍNU návdavkem.

V současné době velkých proměn a nuceného ústupu živé kultury zbývá také více času na posezení s přítelkyní, která téměř nikdy nezradí – knížkou. TANEČNÍ MAGAZÍN svým čtenářům dává tip na jeden doslova skvost z nakladatelství „Talent pro ART“.

Doporučujeme vám vskutku velice zdařilou básnickou prvotinu „Básník bez jména“. Je z pera (či počítače?) uznávaného člena divadla ESENCE, textaře, scenáristy, herce a písničkáře Ivana Frieda. Celé toto nové dílo nejen dokumentuje autorovu bezmála padesátiletou tvorbu, ale současně i jeho autorské a životní mezníky.

Z textů samotných vyniká nejen živočišná svébytnost autora, ale zároveň i jeho obliba a respekt k beatnické poezii, stylu blues anebo ke Karlu Krylovi. Tato sbírka také mapuje Friedovy písňové texty, respektive zhudebněné básně pro představení, již úvodem zmíněné, ESENCE.

Významnou složkou této publikace jsou (nejen) doprovodné ilustrace významného sochaře, malíře a pedagoga Kurta Gebauera. S ním a jeho studenty, mimochodem, autor spolupracoval již před lety v Neratovicích při úpravě městského intravilánu. V době, kdy byl Fried nejen ředitelem neratovického kulturního domu, ale velkým „hybatelem“ veškeré neratovické kultury.

K nepřehlédnutí je i vkusná a velmi citlivá grafická úprava, která kupříkladu velmi vhodně odděluje svébytnou pasáž „Chrliči a Faustové“.

Jak již je asi teď čtenářům patrné, Ivan Fried opravdu dávno není básníkem beze jména. Název knížky je od něj nejen (tak trochu) nemístnou skromností. Anebo jeho tradiční provokací? Ivanova poezie si nalezla cestu k posluchačům již na řadě divadelních představení anebo autorských sessionů. Takže, tato prvotina – navzdory názvu – dokládá, že známým básníkem, který se již dostal do povědomí, nemusí být ten, který vydal stohy básnických sbírek. Konkrétně ve Friedově případě – dosud ani jedinou.

Závěrem zde musím zároveň připomenout i editorku Radanu Šatánkovou, která dostatečně motivovala spíše introvertnějšího autora. To ona, sama výborná básnířka, patří ke stěžejním iniciátorům této publikace.

Finálně přijměte malý dárek – malou ukázku s taneční tematikou:

TANCUJE HOLKA VESELE

Ivan Fried

Tancuje holka vesele

Jsou při ní všichni andělé

Je při ní vládce dobroty

Král Satanáš, vlk samoty

skřet Hrůza, netopýří muž

A osud letí jako nůž

Hej hola, letí jako nůž

(Z cyklu „Caprichos“, 1977;

zaznělo v dramatu „Nero – Miláček Říma“, 2001)

Foto: Talent pro ART, archiv divadla ESENCE a archiv TM

MICHAL STEIN

TANEČNÍ MAGAZÍN

Došlo na adresu TM:

Děkujeme za přání!

Podtitulkem, kterým se obvykle odpovídá na zdvořilostní frázi: „Dobré chutnání“, zahajujeme zajímavé obrázkové defilé.

Na adresu TANEČNÍHO MAGAZÍNU totiž přišlo mnoho a ještě více zajímavých přání a přáníček ke svátkům vánočním a do následujícího roku 2021.

Z těch nejzajímavějších vybíráme a slibujeme, že budeme tuto rubriku průběžně doplňovat:

Velice působivé přání přišlo z moravského Holešova od spisovatele, uměleckého fotografa a novináře Roberta Rohála, se kterým TM uveřejnil počátkem roku 2016 zajímavý rozhovor

Odkaz vás nasměruje na velmi zajímavou satirickou PFku nakladatelství Vladimíra Krígla. Ten (mezi jiným) vydal knížku tanečníkovi a choreografovi Janu Onderovi. K jeho „vinšování“ se připojila i manželka Ivana Kríglová, která vede dětskou miniškolku a předškolku HABIBI.

PF2021

Vlastní obraz jako novoročenku zaslal malíř Jan Hlavatý, syn známého herce Vladimíra Hlavatého

Ačkoli bychom čekali spíše nohy obuté v piškotech, tak nám VIZE TANCE zasílá ruce. Asi ví proč?

I tentokrát nás poctil manželský pár. Milé přání na naši adresu doputovalo i od Jany Eriksson Tomanové a jejího muže. Paní Eriksson Tomanová nejen vede špičkovou taneční školu, ale také letos přispěla do TANEČNÍHO MAGAZÍNU hodně zajímavými příspěvky.

Popřál i známý autor vážné hudby Michal Müller

Půvabná originální přáníčka zaslal FysioART, jehož on-line divadlu „Za zrcadlem“ patřila nedávná recenze TM – a hned ke každým svátkům zvlášť

Z Berlína nám vinšoval i skladatel a textař Vlady Gryc, s nímž jsme publikovali rozhovor již téměř před pěti lety -17. března 2016

Rovněž světový šampión v robotickém tanci Richard Mach, s nímž jsme publikovali rozhovor 23. 3. 2017, si na nás vzpomněl. A to typicky rozpohybovaně, formou videa.

Hned dvojici přání zaslala rovněž malířka a spisovatelka Alžběta Vlčková, s níž jste si u nás mohli přečíst rozhovor od 15. 4. 2018 a současně i soutěžit o tři její knížky „Sfumato“

Nezapomnělo na nás ani Divadlo Josefa Kajetána Tyla v Plzni

Hudební přání od skladatelky, textařky, multiinstrumentalistky a pedagožky Markéty Mazourové

Další zahraniční přání je od taneční školy NIPAI

Nezapomněl na nás ani spisovatel a kurátor výstav Pavel Šmidrkal (pamatujete na loňský rozhovor s ním a soutěž o jeho knížku „BABRÁCI“?), který zaslal vyloženě autorské PFko od své věrné spolupracovnice a manželky i malířky Petry Skluzáčkové

Originální futuristické přání poslal Pjeer van Eck, režisér filmu „Babička aneb Jak to bylo doopravdy“ z roku 2009

Videopřání jsme dostali i od Jihočeského divadla z Českých Budějovic

Aktuálně popřál i nymburský spisovatel a vydavatel Jan Řehounek

S malířkou, grafičkou i keramičkou Ivou Fialovou, která nám teď přeje, jsme v TM uveřejnili rozhovor 16. 8. 2017. A také jsme publikovali letos na jaře unikátní roušky, které vytvářela.

Milou rodinnou fotografii zaslal – s přáním všeho dobrého – i Pavel Towen Veselý. Tanečník, choreograf, pedagog stepu, tance i zpěvu, s nímž jsme uveřejnili obsáhlý rozhovor 21. 4. 2016.

Rovněž hudební Festival Brikcius přál do nového roku 2021

Krásná je i novoročenka hudebního producenta, textaře, publicisty a dramaturga Ivana Rösslera

Sympatické výtvarné přáníčko je také od středočeské galerie GASK z Kutné Hory, která často na vernisážích organizuje taneční a performerské kreace

PFko od brněnského fotografa Milana Slámy, kterému zahajovala předloni výstavu Eva Pilarová a TANEČNÍ MAGAZÍN o tom pochopitelně informoval

Další umělecké PF 2021 nám přišlo od malíře Petra Šmahy

A takto kineticky přeje (nejen) do nového roku společnost KREATIVNÍ EVROPA

Za technicky nepublikovatelná přání musíme poděkovat IDU a konkrétně produkci PQ, čili Pražského Quadriennale i mnohým dalším.

TANEČNÍ MAGAZÍN

»Zahalená krása« a opět živě otevřené zahrady!

Milovníci krásného umění nejen z Moravy se, díky malíři Moravy Antonínu Vojtkovi, mohou již opět ŽIVĚ pokochat hodnotnými výtvarnými díly i nádhernými přírodními scenériemi

Vážení čtenáři TANEČNÍHO MAGAZÍNU,

máme otevřeno a CO BUDE DÁL?

1. Již v pátek 15. května instalujeme v Galerii 99 (na adrese: Slovácká 2387, 690 02 Břeclav) novou výstavu obrazů „Zahalená krása“ a stejného dne, po 17 hodině, bude možné setkání s autorkou Lenkou Vojtěchovou.

2. Výstava v Brně v Löw-Beerově vile, na které jsme již mnoho měsíců pracovali a těšili jsme se, je ZRUŠENA.

3. „Víkend otevřených zahrad 2020″ v Blažovicích (na adrese: Za podjezdem 342, 664 08 Blažovice) se bude konat v první červnovou sobotu 6. června od 10 do 18 hodin. V komorním duchu opět uskutečníme výstavu úplně nových obrazů Antonína Vojtka.

Prostě nám scházíte.

PŘI NÁVŠTĚVĚ GALERIE POČÍTEJTE, PROSÍM, S DODRŽOVÁNÍM HYGIENICKÝCH OPATŘENÍ.

Děkujeme.

4. Do ateliéru můžete nahlédnout tady – https://www.youtube.com/watch?v=lWV866PCjxY

5. Podařilo se nám například:

– vyšel cestovatelský Magazín Moravia – PÁLAVA , kde je rozhovor s Antonínem Vojtkem.

– vyšel časopis Veronica, kde je titul, rozhovor a ilustrace od A. Vojtka.

– zapojili jsme se do projektu galerie ArtPeriskop a do dalších pracovních aktivit.

Můžete stále sledovat veřejný profil Facebook, nebo naše novinky.

Také tady máme pro vás nový E–SHOP, který postupně doplníme. Podívejte se na: www.vojtek-av.com

Přejeme všem příjemné následující dny. A hodně energie k návratu do jiných kolejí. Věřte, že to ani pro nás není snadné, tak se těšíme na všechny podněty a nápady… Hodně jsme museli změnit. Avšak stále jsme tady pro vás.

S úctou

Jitka a Antonín Vojtkovi

Jitka Vojtková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Malíř tanečnic a baletek

Karol Molnár byl význačným československým malířem dvacátého století. Tím, že žil dlouho ve Francii, inspiroval se i tvorbou Degase anebo Toulouse Lautreca – právě v oblasti tanečnic a baletek. TANEČNÍ MAGAZÍN vás nyní zve na dvě jeho výstavy do jižních Čech a do Prahy.

Velice vlídný a pozoruhodný výstavní prostor ŠPEJCHAR na jihu Čech, konkrétně v Želči, poblíž Plané nad Lužnicí, hostí do konce srpna výstavu významného československého malíře. Proč československého? Karol Molnár se narodil roku 1903 na Slovensku, přímo v Březové pod Bradlem, a zemřel roku 1981 v Praze. Ve světovém výtvarném umění zanechal nesmazatelnou stopu. Proto můžeme být rádi, že nás nyní kurátor Pavel Šmidrkal seznamuje s jeho dílem, které bylo částečně zasvěceno i tanci. A tanečnicím i baletkám.

Karol Molnár byl malířem slovenským, českým, ale také francouzským a anglickým.To podle zemí, kde působil. Nejvýrazněji jej ovlivnilo francouzské prostředí, kde působil v letech 1938 – 1939 jako stipendista a žák v ateliéru věhlasného Františka Kupky.

Na vernisáží výstavy byla pokřtěna i publikace kurátora výstavy Pavla Šmidrkala a jeho spoluautorů P. Švandy, Š. Zajíčka a V. Žílinka (za spolupráce editora P. Salaje) „Malíř tří zemí“. Výstavu byste si neměli nechat ujít. Reprezentuje skutečně špičkovou tvorbu světově uznávaného malíře v oblasti portrétní i krajinomalby. A plátna baletek vévodí celému rustikálnímu prostoru galerie – obrazárny.

Výstavní síň, neboli obrazárna tvoří první patro ŠPEJCHARU. Jeho další prostory nedílně dotváří i expozice staré zemědělské techniky a dobových artefaktů v přízemní části, kde se také nebudete ani na okamžik nudit.

S Molnárovými díly, jimž vévodí plátna tanečnic a baletek se můžeme ve ŠPEJCHARU v Želči potkat až do konce srpna. Otevřeno je od deseti hodin dopoledne do osmnácti večer, mimo pondělí. Děti a důchodci mají vstupné 30,- Kč, dospělí pak 40,- Kč. Rodinné vstupné činí 70,- Kč. A to včetně zmíněné zemědělské expozice v přízemí. Pro „technoidy“ a vyznavače moderní techniky uvádíme i souřadnicové parametry ŠPEJCHARU – GPS: 49°19’16.183″N 14°39’0.601″E. Majitel galerie ŠPEJCHAR je i majitelem i provozovatelem nedalekého minipivovaru „Obora“. Tak zde můžete spojit zážitek kulturní s gastronomickým.

Na snímcích můžete vidět kurátora Pavla Šmidrkala s umělcovými plátny a reprodukce Molnárových děl Hodina baletu (1944) a Sedící baletka (1940), které svědčí o jeho malířském mistrovství i nefalšované lásce k tanci jako takovému.

Želeč je přímo stvořena pro pěší, motoristický či cyklistický výlet. Pokud se však v létě na jih Čech nedostanete, můžete se na díla Karola Molnára těšit v Praze, od 4. září v prestižním Topičově salónu na Národní třídě.

Foto: PAVEL ŠMIDRKAL

MICHAL STEIN

TANEČNÍ MAGAZÍN