Velice vlídný a pozoruhodný výstavní prostor ŠPEJCHAR na jihu Čech, konkrétně v Želči, poblíž Plané nad Lužnicí, hostí do konce srpna výstavu významného československého malíře. Proč československého? Karol Molnár se narodil roku 1903 na Slovensku, přímo v Březové pod Bradlem, a zemřel roku 1981 v Praze. Ve světovém výtvarném umění zanechal nesmazatelnou stopu. Proto můžeme být rádi, že nás nyní kurátor Pavel Šmidrkal seznamuje s jeho dílem, které bylo částečně zasvěceno i tanci. A tanečnicím i baletkám.
Karol Molnár byl malířem slovenským, českým, ale také francouzským a anglickým.To podle zemí, kde působil. Nejvýrazněji jej ovlivnilo francouzské prostředí, kde působil v letech 1938 – 1939 jako stipendista a žák v ateliéru věhlasného Františka Kupky.
Na vernisáží výstavy byla pokřtěna i publikace kurátora výstavy Pavla Šmidrkala a jeho spoluautorů P. Švandy, Š. Zajíčka a V. Žílinka (za spolupráce editora P. Salaje) „Malíř tří zemí“. Výstavu byste si neměli nechat ujít. Reprezentuje skutečně špičkovou tvorbu světově uznávaného malíře v oblasti portrétní i krajinomalby. A plátna baletek vévodí celému rustikálnímu prostoru galerie – obrazárny.
Výstavní síň, neboli obrazárna tvoří první patro ŠPEJCHARU. Jeho další prostory nedílně dotváří i expozice staré zemědělské techniky a dobových artefaktů v přízemní části, kde se také nebudete ani na okamžik nudit.
S Molnárovými díly, jimž vévodí plátna tanečnic a baletek se můžeme ve ŠPEJCHARU v Želči potkat až do konce srpna. Otevřeno je od deseti hodin dopoledne do osmnácti večer, mimo pondělí. Děti a důchodci mají vstupné 30,- Kč, dospělí pak 40,- Kč. Rodinné vstupné činí 70,- Kč. A to včetně zmíněné zemědělské expozice v přízemí. Pro „technoidy“ a vyznavače moderní techniky uvádíme i souřadnicové parametry ŠPEJCHARU – GPS: 49°19’16.183″N 14°39’0.601″E. Majitel galerie ŠPEJCHAR je i majitelem i provozovatelem nedalekého minipivovaru „Obora“. Tak zde můžete spojit zážitek kulturní s gastronomickým.
Na snímcích můžete vidět kurátora Pavla Šmidrkala s umělcovými plátny a reprodukce Molnárových děl Hodina baletu (1944) a Sedící baletka (1940), které svědčí o jeho malířském mistrovství i nefalšované lásce k tanci jako takovému.
Želeč je přímo stvořena pro pěší, motoristický či cyklistický výlet. Pokud se však v létě na jih Čech nedostanete, můžete se na díla Karola Molnára těšit v Praze, od 4. září v prestižním Topičově salónu na Národní třídě.
Foto: PAVEL ŠMIDRKAL
MICHAL STEIN
TANEČNÍ MAGAZÍN