Mladé herečky, chcete hrát profesionálně na západě?

A je téměř za pět minut dvanáct na to se hlásit!

Západočeské divadlo v Chebu hledá mladou herečku do 26 let do angažmá už od této sezóny (možnost nastoupit ihned, začátkem listopadu, nebo nejpozději od 1. ledna 2020).

Západočeské divadlo v Chebu

Požadavky: herecké vzdělání na některé divadelní škole (JAMU, DAMU, VOŠ, konzervatoře) anebo minimálně 3 roky v profesionální praxi. Dobré pohybové a pěvecké předpoklady.

Umělecký šéf Západočeského divadla v Chebu Zdeněk Bartoš

Konkurz se koná na jevišti chebského divadla v pondělí 9. září 2019 od 10 do 18 hodin a v úterý 10. září 2019 od 15 do 20 hodin

Konkrétní čas a podmínky sdělí umělecký šéf ZDCH Zdeněk Bartoš, pište mu na e-mail: bartos@divadlocheb.cz.

Profesní životopis a fotografie (případně krátká videa) jsou vítány.

TANEČNÍ MAGAZÍN

Další letní ztráta českého tance – EVA KRÖSCHLOVÁ

Navždy odešla dcera slavné matky, tanečnice, choreografka, spolupracovnice Otomara Krejči i Jiřího Srnce, významná teoretička, spisovatelka i pedagožka

Je smutnou ironií, že doslova a do písmene v předvečer zahájení jubilejního dvacátého ročníku Letních svátků staré hudby odešla na věky osobnost, která se této problematice, ve sféře tanečního umění, velmi věnovala… Ve středu 10. července zesnula ve věku nedožitých devadesátých třetích narozenin velká individualita českého tance Eva Kröschlová.

Tanečnice, pedagožka, choreografka a teoretička Eva Kröschlová se narodila, jako Eva Schürerová, 13. Prosince 1926 v Praze. Již od dětství měla k tanci velice blízko. A to zejména díky své matce Jarmile Kröschlové, přední představitelce moderního výrazového tance, absolventce Jaques-Dalcrozovy školy. Dá se říci, že pedagogickou dráhu měla geneticky zakotvenou. Otec Evy Kröschlové byl Němec, konkrétně známý teoretik, autor odborných publikací i pedagog, ale zejména docent dějin umění na univerzitě v Halle – doktor Oskar Schürer.

Eva Kröschlová

Postupně mladá Eva získala taneční vzdělání v maminčině škole. Tam se, od roku 1939, stávala výraznou členkou její skupiny. Tamtéž pak v letech 1947 až 1949 pedagogicky působila. Posléze vyučovala na Lidové škole umění v Litoměřicích (1947-1949), od roku 1952 pedagogicky vedla lidové a historické tance, rytmickou výchovu a jevištní pohyb na divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze. Tam se stala také docentkou roku 1990.

V pozici choreografky Kröschlová spolupracovala s řadou souborů a divadel. Počátkem šedesátých let minulého století s Černým divadlem Jiřího Srnce, byla stálou spolupracovnicí Otomara Krejči v Divadle Za branou a podílela se na dalších velmi pozoruhodných činoherních inscenacích.

Eva Kröschlová je autorkou mnoha knih. Připomeňme si alespoň ty nejznámější: Polka (1961), Tance osmi století (1963), Pohybové etudy (1963), Hudební výchova pohybem (1969), Kontratance různých končin (1979), Dobové tance 16.-19. století, skupinové formy (1981), Kapitoly z dějin tance v Dějinách umělecké kultury (1989) a mnohých dalších titulů.

Mezi řadou ocenění, které za svůj plodný život získala, si sama Kröschlová velmi vážila odborné ceny Next Wawe z roku 2006.

Od roku 1985 učila Kröschlová historické tance na Letní škole staré hudby v Kroměříži a ve Valticích. V letech 1995 až 2000 pracovala se skupinou renesančních tanců La Fiamma, jež měla pravidelné programy ve Valdštejnské zahradě. Od roku 2000 vedla vlastní taneční soubor Chorea Historica.

Eva Kröschlová se, stejně jako její matka, dožila úctyhodného věku. Česká taneční scéna v ní ztrácí obrovskou individualitu i oporu. TANEČNÍ MAGAZÍN vzdává touto krátkou vzpomínkou čest její památce.

Foto: archiv redakce

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Pražské Quadriennale 2019 finišuje do cíle!

Poslední víkend. █ Nenechte si ujít audiovizuální projekt 36Q° v Malé sportovní hale na Výstavišti! █ Experiment s měnícími se hranicemi. █

Největší mezinárodní přehlídka divadla a scénografie na světě, která se v české metropoli koná jen jednou za čtyři roky, má před sebou poslední víkend. Nenechte si ujít jeden z nejvýraznějších projektů, který přetvořil celou Malou sportovní halu na Výstavišti v prostředí, kde umění potkává nejnovější technologie – od hudby přes světelný design až po virtuální realitu či senzorické zážitky. Jako hlavní část projektu „36Q˚“ vznikla v celém prostoru haly interaktivní instalace „Blue Hour“. Ve spolupráci s mnoha dalšími osobnostmi z nejrůznějších oborů ji připravil audiovizuální umělec Romain Tardy. V uměleckém týmu byla například výtvarnice Tereza Stehlíková či světelná designérka Pavla Beranová. Akreditace i kompletní program Pražského Quadriennale jsou k dispozici na www.pq.cz, jednodenní vstupenky jsou k dostání v síti GoOut.

Projekt „36Q˚“ („tři sta šedesátka“) představuje scénografii jako prostředí, kde technologie a umění splývají, aby vytvořily jedinečný zážitek. Kurátoři Markéta Fantová a Jan K. Rolník proměnili celou Malou sportovní halu v interaktivní smyslové prostředí, kde dostávají prostor obory jako světelný design, video projekce, zvukový design a kompozice nebo virtuální realita, taktilní design a kreativní kódování. Projekt je založený na intenzivní týmové spolupráci a propojuje zkušené umělce se začínajícími designéry za účelem kolektivní tvorby. Kurátorský a umělecký tým se zaměřil na experimentování s měnícími se hranicemi mezi „nehmotným“ či „virtuálním“ a „skutečným“ světem. Centrem „36Q°“ je imerzivní instalace „Blue Hour“ vznikající pod vedením audiovizuálního umělce Romaina Tardyho. Toho si mohou návštěvníci pamatovat například z loňského Signal festivalu, kde svou instalací oživil kostel Cyrila a Metoděje v Karlíně.

Blue Hour (modrá hodina) je označení pro denní dobu těsně před setměním, kdy se šeří a vše okolo dostává nejčastěji právě modrou barvu. Přeneseně by měl název také odkazovat k nejasné hranici mezi dvěma jevy nebo světy: mezi dnem a nocí, virtuálním a reálným, fyzickým a digitálním. V širším slova smyslu by tento „tranzitní stav“, měl vypovídat o dnešní době, která se nachází na rozhraní předdigitální a podigitální éry a na počátku internetové provázanosti,“ vysvětluje umělecký lídr projektu Romain Tardy.

Na instalaci „Blue Hour“ se podílel tvůrčí tým složený z šesti pracovních skupin. Jejich vedoucími byli: Pavla Beranová (světelný design), Robert Kaplowitz (zvukový design), Tereza Stehlíková (senzorická prostředí), Shannon Harvey (systémová integrace), John Richards (experimentální zvuk) a Paul Cegys s Jorisem Weijdomem (virtuální realita).

Projekt „36Q˚“ vznikl díky materiální podpoře firmy Robe a dalších technologických a vývojářských partnerů, kterým se daří posouvat hranice oboru.

Pražské Quadriennale scénografie a divadelního prostoru probíhá až do 16. června na pražském Výstavišti, ostrově Štvanice, v prostorách DAMU a na mnoha dalších místech. Návštěvníkům nabízí expozice ze 79 zemí, více než 800 umělců z celého světa a přes 600 performancí, workshopů a přednášek. Více na www.pq.cz.

Foto: Tomáš Brabec

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Divadlo DRAK hledá ředitele! Či ředitelku?

Zájemci a zájemkyně, hlaste se do 4. června. Ve výběrové porotě nebude Milan Hein z Ungeltu, nýbrž Milan Hajn z DRAKU!

Paní Eliška Finková, která v čele této legendární divadelní loutkové scény stojí od 1. ledna 2010, totiž funkci ředitelky opouští na konci letošního roku. Správní rada Divadla DRAK a Mezinárodního institutu figurálního divadla o. p. s. proto na obsazení místa ředitele/ředitelky vypsala výběrové řízení.

Uzávěrka přihlášek je 4. června 2019 a uchazeči, kteří splní požadované podmínky, budou moci svou vizi představit výběrové komisi na neveřejném slyšení 12. června.

Výběrové řízení je otevřené všem zájemcům splňujícím předepsané předpoklady, mezi které mj. patří ukončené vysokoškolské vzdělání, orientace v oboru a kulturní přehled, aktivní znalost minimálně jednoho světového jazyka nebo manažerské a komunikační dovednosti. Uchazeči rovněž musí předložit koncepci řízení a rozvoje divadla, včetně jeho organizační struktury, na období příštích šesti let. Na webových stránkách Divadla Drak jsou k dispozici podmínky výběrového řízení i základní dokumenty týkající se činnosti Divadla DRAK a MIFD o. p. s. (zakládací smlouva, statut a výroční zprávy divadla). Nového ředitele jmenuje správní rada Divadla DRAK a MIFD o. p. s. na základě výsledků výběrového řízení. 

Divadlo DRAK

Požadovaný nástup do této funkce je 1. ledna 2020; případně dle dohody i dříve. S dotazy týkajícími se výběrového řízení je možné se obracet na předsedkyni správní rady Mgr. Janu Burdychovou nebo na ředitelku divadla Ing. Elišku Finkovou (kontaktní adresa info@draktheatre.cz).

Výběrová komise, kterou jmenovala správní rada Divadla DRAK a MIFD o. p. s., bude pracovat v tomto složení: Jan Dvořák (teatrolog a nakladatel), Milan Hajn (herec Divadla DRAK), Miloslav Klíma (dramaturg a pedagog DAMU), Petr Lanta (režisér), Kateřina Lešková Dolenská (šéfredaktorka časopisu Loutkář a pedagožka DAMU) a Zdeněk A. Tichý (dramaturg programu ČT art, divadelní publicista a pedagog DAMU).

TANEČNÍ MAGAZÍN