Workshop tradičních afrických tanců

Senegalský profesionální tanečník Sadio Diatta s živým doprovodem bubeníků

SOBOTA 7.5. V 18H-21H , RADLICKÁ KULTURNÍ SPORTOVNA

Za ženskými domovy , Praha 5, Smíchov

Registrace na email: afromandinka.prague@gmail.com

  Workshop tradičních afrických tanců (konkrétně tanců vlastních lidem z etnické skupiny Mandinka) vedený senegalským profesionálním tanečníkem SADIO DIATTA a pedagožkou tance a bubenicí MONIKOU DIATTA-REBCOVOU.

  • První část: 90 minut lekce S ŽIVÝM DOPROVODEM BUBENÍKŮ
    – Djembé fola: Akassa Badjie (Gambie), Dundun fola: Elo King (Senegal), Djembé doprovod: Monika Diatta-Rebcová
  • druhá část: Přednáška o Senegambijské kultuře, tradicích, tanci a hudbě.– V Senegalu a Gambii je tradiční kultura stále  živá. Umělci nám představí různé rytmy, vysvětlí jejich kulturní a historický význam a pustí nám videozáznamy z příležitostí, při nichž se rytmy hrají. Obzvláště v Mandinka rytmech, písních a tancích je totiž uložena nepsaná historie afrického kontinentu a jeho lidí, která se z generace na generaci předává dodnes.

Tanečníci i netanečníci všech levelů vítáni! 🌱

Cena Kč  600,- ✨

Registrace na email: afromandinka.prague@gmail.com

Těší se na Vás🤍

Angela, Sadio a Monika

pro Taneční magazín

Pobyt

Současný tanec zabývající se tématem existencialismu

Již tuto neděli proběhne premiéra autorské inscenace Jana Razimy s názvem Pobyt. Jedná se o choreografii v žánru současného tance zabývající se tématem existencialismu. Premiéra se uskuteční 1. 5. 2022 v divadle PONEC od 20:00. Choreografie Pobyt je absolventskou prací Jana Razimy v rámci studia choreografie na pražské HAMU. Zabývá se tématem existencialismu a pocitem marnosti. Vypráví o rozhodnutí nesmířit se s pocitem bezvýznamnosti a o snaze objevit alespoň indicie, které by vedly k odkrytí významu bytí člověka.

Osamocená postava, ztracená v mrazivé pustině, hledá cestu, jak překonat pocit odcizení a dosáhnout sounáležitosti, nebo alespoň smíření s tímto světem. Hlavními inspiračními zdroji tohoto projektu je kniha Mýtus o Sisyfovi A. Camuse a pojem „Dasein“ moderní filozofie, který se věnuje tématu existence člověka. Poprvé jej použil G. W. F. Hegel a filozof Jan Patočka jej překládá právě jako pobyt. „Téma existencialismu a hledání vlastního smyslu považuji za velmi aktuální jak na osobní, tak i společenské rovině.

Gradaci tohoto tématu lze vypozorovat především v posledních dvou letech, kdy probíhala pandemie a nyní doznívají její následky. Věřím proto, že je v těchto dnech více než vhodné se existencialismu umělecky věnovat.” (Jan Razima)

Pro projekt vznikla autorská hudba, kterou komponuje mladý nadějný skladatel Michael Andrew Burt. Hudba využívá přírodních zvuků např. zvuky padajících, kácených stromů, zvuky ledu a jeho praskání či zvuky samovolného odtávání a borcení ledovců. Inscenace vzniká v rozmezí dvou let od léta 2021, prezentace prvního bloku tvůrčí práce proběhla 10. 9. 2021 v KD Mlejn. Od ledna 2022 probíhá druhá fáze tvůrčího procesu, který vyvrcholí nedělní premiérou 1. 5. 2022 od 20:00 v divadle PONEC. Dočasná Company je uskupení tvůrců a umělců v oblasti současného tance a fyzického divadla, kteří různými způsoby přesahují do jiných uměleckých stylů, žánrů a forem. Dočasná Company kolem sebe sdružuje skupinu lidí a vytváří platformu propojující umělce z oblasti hudby, fotografie, filmu a výtvarného umění. Členové se také aktivně zapojují do lektorské a pedagogické činnosti.

 

Cílem Dočasné Company je rozmělnit hranice mezi tvorbou pro širokou veřejnost a intelektuálním uměním pro odborné publikum, stejně jako nacházet přesahy divadelních a nedivadelních forem. Momentálně vytváří několik uměleckých projektů převážně v Praze, ale působí i v regionech.

 

Natálie Matysková

pro Taneční magazín

Rodina Homolkových se vrací!

Švandovo divadlo uvede současnou adaptaci kultovní filmové komedie

Babi Homolková, děda Homolka, Heduš, Ludva i nezbedná dvojčata se vrací! Osmapadesát let od natočení slavného filmu Ecce homo Homolka Jaroslava Papouška se hašteřivá rodinka poprvé objeví na divadelní scéně. Inscenace Ecce homo Homolka v režii mladé tvůrčí dvojice Kristýny Jankovcové a Adama Svozila bude mít premiéru 28. května ve Velkém sále Švandova divadla.  

Rodina Homolkových společně vyráží na výlet do lesa. Bodrý suverén děda, přísně starostlivá babi, životem zklamaná Heduš, podpantoflák Ludva i zlobivá dvojčata si přírodu užívají. Ze sváteční idylky jsou však nepříjemně vyrušeni. Odehraje se zbytek dne ve znamení urputných hádek? Spraví jim náladu řízky k obědu? Vezme Ludva Heduš a děcka na dostihy? Rodina je přece základ státu. A v neděli má zůstat pohromadě!

„Papouškova skvělá komedie patří ke klenotům české nové vlny. Její nové divadelní ztvárnění talentovanou režijní dvojicí – Kristýnou Jankovcovou a Adamem Svozilem – nabízí nejen výbornou zábavu a vděčné herecké příležitosti, ale zároveň i znovuobjevení tohoto již kultovního filmu prostřednictvím pohledu mladé generace divadelníků,“ říká dramaturg Švandova divadla David Košťák.

Barvy, zkratky, nadsázka

Zatímco černobílý film zobrazoval často až dokumentárním způsobem skutečnost 60. let, režijní tandem Jankovcová-Svozil na rodinu Homolkových pohlíží z dnešního hlediska. A satirický tón komedie podtrhuje výraznou stylizací typickou právě pro divadlo. Inscenace se tak nebojí barev, znaků, nadsázky i vtipných zkratek.

I proto babi Homolkovou hraje nejmladší členka souboru Nataša Bednářová, v níž Švandovo divadlo získalo vynikající komediální herečku. Neméně humorné postavy dědy Homolky se ujal zkušený člen smíchovského ansámblu Tomáš Petřík. O generaci mladší semetriku Heduš s uťápnutým manželem Ludvou s gustem ztvárňují Natálie Řehořová a Jan Grundman. Dvojčata ztělesňuje jediný herec, hostující Marek Frňka. V roli mileneckého páru mileniálů, které hlučná rodinka neustále vyrušuje, uvidíme Annu Stropnickou s Petrem Kultem. A zahraje si i Spálený řízek…

Výpravu, včetně „obézních“ kostýmů ústřední čtveřice, navrhla scénografka Adriana Černá. Její výtvarné pojetí vychází ze tří základních barev – červené, modré a žluté. Byt Homolkových tak ne náhodou připomíná tři kóje „domácího vězení“, do nichž se umíněná rodina postupně uzamyká. Autorem hudby je oceňovaný skladatel Jakub Kudláč. Jeho hudba cituje dobový styl, zůstává však moderní a hravá.

Je rodina základ státu?

„Návrat k příběhu Homolkových nám mimo jiné umožňuje zjistit, co se tu od 60. let minulého století změnilo a co zas tak moc ne. Vidíme například, že každou další generaci zásadně ovlivňuje chování i hodnoty té předchozí. A že bytová krize znovu žene rodiny k vícegeneračnímu bydlení, které je nutně problematické,“ říká Kristýna Jankovcová. „Je zde i představa o rodině jako o základu státu. Tenhle mýtus v české společnosti stále přetrvává. Jako hodnota, kterou se rádi oháníme, když se cítíme v ohrožení, ale moc o ni nepečujeme, “ uvažuje Adam Svozil. „V každé době se najdou lidé jako Homolkovi, kteří žijí svůj rodinný život tak, aby se jich okolní svět raději netýkal. Ten je ale vždycky dožene,“ uzavírá dramaturg David Košťák.

Premiéra je 28. května ve Velkém sále, reprízy jsou 30. května a 10. a 25. června.

Víte, že…

Kristýna Jankovcová (1992) a Adam Svozil (1991) navázali spolupráci během studia režie a dramaturgie na katedře činoherního divadla DAMU? Pro Švandovo divadlo už vytvořili inscenaci Zabíjejte popírače klimatických změn, spolupracují i s dalšími scénami a také s Českým rozhlasem.

Režisér, scenárista, ale i prozaik, malíř, karikaturista a sochař Jaroslav Papoušek natočil filmy o Homolkových jako trilogii? První snímek Ecce homo Homolka (parafrázující citát z bible – Ecce homo neboli Ejhle člověk) z roku 1969 je hodnocen jako nejlepší.

V povědomí film stále žije i díky nesmrtelným hláškám? Například „Příroda je chrám“, „Jestli si ten fotbal nevybojuješ, tak si u mě mrtvej Homolka“ či „Čoveče, ty tu s tím křížem poletuješ, jako kdybys byla ňáká abatyše nebo co.” Slavné jsou scény, kdy tlustá Heduš baletí na palouku nebo babiččina trpitelská rozmluva s obrázkem Panny Marie. Památný je úprk rodiny z lesa, kde zazní volání o pomoc, či Ludvův zoufalecký pokus hodit zamčenému otci oknem cigarety. V roce 1970 získal snímek na MFF v San Sebastiánu Zlatou mušli za nejlepší film.

Postavu Heduš hrála ve filmu Helena Růžičková. Ludvu ztělesnil František Husák, babi Homolkovou Marie Motlová. Dědu Homolku ztvárnil neherec Josef Šebánek, který se díky této postavě stal hvězdou. Jako dvojčata ve filmu vystoupili Petr a Matěj Formanovi, synové režiséra Miloše Formana. Ten s Papouškem coby scenáristou spolupracoval na filmech Černý Petr (1963), Lásky jedné plavovlásky (1965) či Hoří, má panenko (1967).

Nejmladší generace zná filmy o Homolkových už spíše jen matně. „Na rozdíl od řachand typu Slunce seno, s nimiž bývá Homolkovská trilogie někdy nespravedlivě srovnávána, oplývá zejména Ecce homo Homolka mnohem větším kouzlem, sarkasmem i poezií. Vyznačuje se i výrazně prokreslenějšími, ze života přesně odpozorovanými postavami a skvělým situačním humorem,“ domnívá se dramaturg Švandova divadla David Košťák.

 

Magdalena Bičíková

pro Taneční magazín

Festival Mezinárodní týdny tance

Open air vystoupení

Šestatřicátý ročník festivalu Mezinárodní týdny tance, který doposud navštívily stovky diváků, nabídl bohatý program – taneční představení pro Ukrajinu, velké gala představení v Divadle na Vinohradech a řadu seminářů a besed. Desetidenní festival vyvrcholí  29. dubna, tedy ve stejný den, kdy se celosvětově slaví Mezinárodní den tance.

Studenti konzervatoře Taneční centrum Praha zítra od 15 hodin zatančí volně přístupnou show pod širým nebem před obchodním centrem Arkády Pankrác, od 18 hodin pak vystoupí na Střeleckém ostrově v rámci Mezinárodního dne tance a přehlídky tanečních konzervatoří. Od 19 hodin tamtéž vystoupí Balet Praha Junior na gala profesionálních souborů. Spolu s ním zatančí i kalifornská UCBS Dance Company, soubor, který byl hlavním hostem letošních Mezinárodních týdnů tance.

„Dlouhé měsíce jsme nemohli pořádat žádná živá představení, a proto jsme nesmírně rádi, že se nám povedlo tradici festivalu Mezinárodní týdny tance udržet. Celý festival probíhá ve skvělé atmosféře a já mám radost, že se nám podařilo dále rozvíjet i spolupráci se zahraničím a také přilákat diváky zpět do divadel. Zájem byl letos opět velký,“ uvádí Jan Schneider, ředitel konzervatoře Taneční centrum Praha„S velkým úspěchem se setkala například společná vystoupení a semináře s kalifornským souborem UCSB Dance Company nebo představení Stvoření pro Ukrajinu, kterým jsme podpořili válečné uprchlíky v jejich nelehké situaci.“

Představení Stvoření tance, které celý festival 20. dubna zahájilo, moderovala ukrajinská divadelní režisérka Anna Turlo a večera se zúčastnily desítky ukrajinských maminek s dětmi.

Mezinárodní týdny tance je nejstarší český, a zřejmě i středoevropský, festival současného tance, který vznikl z tradice pravidelných seminářů a představení Tanečního centra Univerzity Karlovy se zahraničními umělci a pedagogy v první polovině osmdesátých let. Centrum bylo od roku 1972 prvním pedagogickým a uměleckým pracovištěm u nás, kde se systematicky vyučovaly moderní taneční techniky a jazz, které se následně uplatňovaly v umělecké praxi. Získávalo pro tento účel mnoho důležitých kontaktů ve všech významných evropských zemích a USA. Mezinárodní týdny tance byly vždy jakousi burzou těchto kontaktů a výjimečnou přehlídkou současné taneční tvorby. Cílem festivalu je prezentace a konfrontace výsledků práce v posledních sezonách. Účastníci se vzájemně inspirují, tříbí své názory a navazují pracovní kontakty. Také diváci mohou srovnávat, hodnotit a získat přehled o tom, co se v tanečním oboru děje.

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín