Štítek: Tomáš Motl

Praha bude opět Zlatá

Výrazné interpretky klasické hudby, Jiří Bělohlávek i Adam Plachetka

Čtyři dny nabité kulturou. Oceňované počiny minulosti i současné umělecké tendence. Vše v prostředí staré Prahy. Ve středu 25. září začíná šestapadesátý ročník festivalu Zlatá Praha, který přinese nejen nevšední divadelní, taneční i filmové zážitky, ale také hudební vystoupení a bohatý doprovodný program pro celou rodinu. Chybět nebude ani tanec se StarDance.

„Do letošního ročníku Zlaté Prahy se přihlásilo na sto snímků z celkem devatenácti zemí a jsem velmi rád, že každý je jiný. Objeví se mezi nimi tradiční portréty jako třeba ten o operní hvězdě Cecilie Bartoli, zajímavé pohledy do historie stepu či na fenomén jódlování. Ale také si zatancujeme v Arktidě, nahlédneme do osudů geniálního italského skladatele a přitom dvojnásobného vraha Carla Gesualda a prožijeme třeba i logistický problém baletního souboru, který si s sebou na každé představení během turné veze několik tun hlíny. Součástí festivalu budou i tři výjimečné projekce portrétů tří výjimečných mužů: Jiřího Bělohlávka, Adama Plachetky a Jiřího Kyliána,“ shrnuje ředitel festivalu Zlatá Praha a výkonný ředitel ČT art Tomáš Motl.

Nové dokumenty o výrazných mužích české umělecké scény se na festivalu Zlatá Praha představí široké veřejnosti vůbec poprvé. Premiérový snímek Romana Vávry Jiří Bělohlávek: „Když já tak rád diriguju…“ zachycuje citlivou osobnost uznávaného českého dirigenta. „Měl jsem možnost Jiřího Bělohlávka vidět především při práci na zkouškách a jako laika mě překvapilo, v jakém klidu a rychlosti dochází k nazkoušení děl, se kterými se pak jde rovnou před obecenstvo nebo na nahrávání na zvukové nosiče či pro televizní záznam. Musím ale předeslat, že jsem zblízka práci pana Bělohlávka sledoval pouze poslední dva roky jeho života a to byl on i ansámbl, především jeho zásluhou, ve vrcholné kondici. I když byl vážně nemocen. To však na jeho pracovní energii nebylo znát. I tato indispozice měla podle mého vliv na souznění s orchestrem a jakousi nevyslovitelnou křehkost, která se odrážela ve vztahu dirigent – orchestr vlastně jen, lze-li to tak říci, v dobrém. To se pak přenášelo i na posluchače a diváky v hledišti,“ popisuje setkání s umělcem režisér dokumentu Roman Vávra.

Portréty současných výrazných tváří české umělecké scény pak představí dva dokumenty. Do zákulisí příprav špičkové baletní choreografie diváky přenese snímek Jeden rok v životě Jiřího Kyliána, pohled do nejslavnějších operních sálů pak nejen milovníkům klasické hudby zprostředkuje snímek Adam Plachetka, cesta na vrchol. „Adam Plachetka dokáže přitáhnout díky svému charismatu podle mě všechny. Je multižánrový, tudíž plynule přejde z muzikálů do operních melodií prezentovaných po celém světě. On je opravdovou operní hvězdou, která se nebojí jít třeba do muzikálu,“ prozrazuje režisér obou dokumentů Martin Kubala.

Kromě stovky unikátních soutěžních snímků a tří premiérových projekcí pro veřejnost nabídne Zlatá Praha také nevšední doprovodný program. Slavnostního zahajovacího koncertu Ladies Music Night se od 20:20 zhostí uznávané interpretky současné české hudební scény. Zhudebnění Bacha, Mozarta, Vivaldiho se ujmou například harfenistka Kateřina Englichová, sopranistky Martina Janková a Kateřina Kněžíková nebo mimořádně talentovaná devítiletá klavíristka Klára Gibišová a další. Doprovod jim zajistí komorní orchestr Ambroš Ladies Orchestra.

Tradičně se návštěvníci všech věkových kategorií budou moci odreagovat nejen v sobotu na Zlatém dnu Zlaté Prahy, ale například i během pátečního čtyřhodinového programu StarDance plného tance a zajímavých rozhovorů. Společně s moderátorem Janem Onderem se potkají hned s několika tanečníky této úspěšné televizní soutěže. Známé osobnosti budou nejen tančit, ale také již tradičně vyučovat společenské tance. Pomyslným zlatým hřebem programu bude první veřejná autogramiáda všech tanečních párů letošní řady StarDance.

Mezinárodní festival Zlatá Praha vyvrcholí večer 28. září předáním cen, které se uskuteční na Nové scéně Národního divadla. Zatančí například Andrea Kramešová, dlouholetá sólistka Národního divadla i světových baletních scén, členové uměleckého souboru Laterny Magiky i fenomenální desetiletá dvojčata Alex a Maxim Šestákovi. Přímý přenos závěrečného večera moderovaného Petrou Křížkovou a Jiřím Vejvodou nabídne ČT Art od 20.20 hodin.

Zlatá Praha 2019:

  • 100 filmů, z nichž 87 soutěží o tituly Grand Prix Golden Prague, Český křišťál, Cena České televize nebo Zvláštní uznání za mimořádný umělecký počin
  • 155 minuttrvá nejdelší film: Bedřich Smetana: Libuše (Česká republika)
  • 6 minutnejkratší film: Lascia (Švédsko)
  • 6 141 minutje délka všech přihlášených soutěžních filmů
  • 51je počet televizních a filmových produkcí, které přihlásily filmy
  • Německoje země, ze které bylo přihlášeno nejvíce filmů (21 snímků)
  • Brazílieje nejvzdálenější země, která přihlásila film
  • 19je počet zemí, které film přihlásily
  • 11snímků reprezentuje Českou televizi

Karolína Blinková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Festivalová pocta režiséru PETRU WEIGLOVI

Rusalka  na velkém filmovém plátně během televizního festivalu ZLATÁ PRAHA přinesla emotivní zážitky

Festival ZLATÁ PRAHA se připravuje dlouho dopředu. Režisér Petr Weigl  se na jeho letošní 55 .ročník velice těšil. Jenže…  Smrt přišla dříve. Česká televize se tedy rozhodla během festivalu ZLATÁ PRAHA uctít památku slavného  českého televizního, filmového i divadelního režiséra.

Filmový i divadelní režisér Petr Weigl ( * 16. března 1939 – † 14. července 2018) na archivním snímku s cenou Thálie za celoživotní přínos divadlu  (v roce 2016)

Večer 20. září byl tedy koncipován jako Pocta Petru Weiglovi.  Na programu byla „Rusalka“ – filmové zpracování. Hned v úvodu večera zavzpomínal Tomáš Motl, výkonný ředitel ČT art a ředitel festivalu ZLATÁ PRAHA, na Petra Weigla a uvedl vzácné hosty. Tomáš Motl říká: „Celovečerní film Rusalka má pro nás veselou i smutnou příchuť. Tento film na velkém plátně, což nemáte možnost vidět často, je velmi unikátní zážitek.“

Diváci se zúčastnili besedy s hlavními protagonisty filmu Rusalka,  vyslechli si  vzpomínky Libuše Márové, Gabriely Beňačkové, Libora Peška a Milana Kňažka.

Libuše Márová (ztvárnila Ježibabu) vzpomíná: „Petr Weigl o svém životě nikdy moc nevyprávěl. Vlastně toho o něm moc nevím. Náš vztah byl čistě pracovní. Vážila jsem si ho, byl to nejen režisér, ale také dirigent.“

Libor Pešek (dlouholetý kamarád): „Petr byl společný otec všech lidí. Ale také měl pocit, že má vždy pravdu, hraničilo to až s povýšeností.  Na druhou stranu vyvážil tuto svou vlastnost tolika kladnými rysy… Bylo opravdu štěstí, že byl mým kamarádem.  Znali jsme se natolik, že poslední léta jsme už ani nemluvili, jen jsme se ‚přiblble‘  usmívali.“

Gabriela Beňačková  (zpěv – Rusalka): „Měli i neměli jsme se rádi. Byl komplikovaná osobnost. Byl ke mně velice přísný.  Ale uznávám, že to byl velký režisér.“

Milan Kňažko (princ): „Možná se říká, že jsem byl jeho obětí v práci, ale to není správně řečeno, s tím nesouhlasím.“

Protože čas utíkal, hned po těchto vzpomínkách hlavních protagonistů  běžel krátký film, který divákům přiblížil osobnost a život Petra Weigla (narozen 19. 3. 1939). Ten sdílí své pocity takto: „Umění vzniká z bolesti, nevznikne jen tak. Měl jsem to štěstí, že jsem uměl cítit hudbu, ztvárňovat hudbu, měl jsem dar imaginace“.

A samotná „Rusalka“? Tomáš Motl měl samozřejmě pravdu, když uvedl film se slovy, že „…velké plátno přináší unikátní zážitek“. Naprosto  souhlasím. Milovníci opery museli být doslova dojati až k slzám.  Ačkoliv nejsem zarytým stoupencem oper a upřednostňuji samozřejmě spíše tanec,  „Rusalka“ mi pronikla hluboko  do duše a do nejvyšší možné míry  jsem soucítila s nešťastnou bytostí, kterou tak dokonale vystihla Magda Vášáryová.  Petr  Weigl také zvolil pro roli Rusalky jímavý hlas Gabriely Beňačkové, ale filmovou hlavní roli svěřil Vášáryové.  Pronesl dokonce dost ostrá slova směrem k Beňačkové: „Ty zpívej, ty nehraj“. Možná v tu dobu byla tato slova pro citlivou Gabrielu Beňačkovou krutá, ale na druhé straně nebylo věrohodnější  herečky pro roli Rusalky  než Magdy Vášáryové.

Petr Weigl také řekl: „Nechtěl jsem dělat jen operu, vždy jsem chtěl dělat drama“.  A to se mu dokonale povedlo.  Při obsazování operních  snímků dával přednost hercům. Vybral nejlepší možné herce, nejlepší možné zpěváky, proto je jeho „Rusalka“ těžko něčím a někým překonatelná. Však také sopranistka Gabriela Beňačková zpívala roli Rusalky jako historicky první na scéně Metropolitní opery v New Yorku.

Výkony všech herců v „Rusalce“ jsou dechberoucí a člověku dlouho zůstávají v mysli všechny emoce, které tyto nešťastné, zrazované i obletované a milované bytosti prožívají. Rovněž prostředí bylo zvoleno s citem, těžko by se dalo vybrat lépe a momenty, kdy doc házelo k čarodějným přeměnám, přimějí diváka zírat s otevřenými ústy.

Každý malý detail filmu „Rusalka“ je propracovaný do posledního místa, ocitáte se ve světě pohádkových bytostí poznamenaných lidskými vlastnostmi.  Moudrá Ježibaba všechno ví a není zlá, jen vševědoucí a umí podle toho věci zařídit.  Rusalka, její sestry i otec se zmítají v bolesti způsobené lidskou  nestálostí  a pomíjivou vášní, která nakonec hlavní  aktéry dramatu zahubí, zkrátka, jak už to bývá.

„Rusalka“ patří k nejznámějším dílům Antonína Dvořáka.  Předlohou mu byla „Malá mořská víla“, ale čerpá i z dalších zdrojů, např. z dramatu Gerhardta Hauptmanna „Potopený zvon“ či ze světa Erbenových balad. Světová premiéra „Rusalky“ se  uskutečnila 31. března  1901 v pražském Národním divadle pod taktovkou Karla Kovařovice a s Růženou Maturovou v titulní roli.

Foto: MTF ZLATÁ PRAHA

Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN

Festival Zlatá Praha je tu!

Národní divadlo nabízí tři roky se Štefanem Margitou, dvanáct měsíců s Petrem Zuskou a jeden večer s Adamem Plachetkou, kromě toho také hvězdy StarDance a mnoho dalšího

27.září  začíná 54. Ročník Festivalu Zlatá Praha a letos opět nabídne světově uznávané umělce.  Zlatá Praha je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších televizních festivalů o hudbě, tanci a divadle na světě. Festival hostí Nová scéna Národního divadla od středy 27. Září do soboty 30.září.

Generální ředitel České televize Petr Dvořák říká: „Festival Zlatá Praha, jak jsme před několika lety zjistili, bývá pro umělce  tou nejdůležitější a nejvýznamnější akcí, na kterou se připravují a těší celý rok, což je pro nás velice příjemné zjištění. Letos poprvé budeme  mít tu čest, že tu bude udělena cena za celoživotní dílo jednomu z nejvýznamnějších televizních režisérů na světě, který se jmenuje Brian Large. Na svém uměleckém kontě má více než 700 snímků a pro  odborníky  je fenoménem. Má vztah také  k české tematice. Jsem rád, že se na festivalu objeví. Cenu udělí EBU a IMZ, se kterými dlouhodobě spolupracujeme.“

Ředitel festivalu a výkonný ředitel  ČT art Tomáš Motl  vysvětluje: „Festival stojí na 3 pilířích. Tím prvním  je mezinárodní soutěž, do které se letos přihlásilo 73 snímků z 16 zemí. Porota vybere korespondenčně „top dvacítku“, poté  už všichni dohromady vybírají jen  vítěze. Mimořádný zájem producentů a  televizních společností z celé Evropy svědčí o tom, že Zlatá Praha  je skutečně dnes nejvýznamnějším  festivalem hudby, tance a divadel  na světě.  Druhým pilířem je mezinárodní setkávání odborníků. Letošní téma je  opera v digitální éře, kde budou zájemcům  z celého světa přednášet odborníci. Třetím pilířem pro veřejnost nejviditelnějším  jsou doprovodné programy, které jsou tento rok  bohaté.  Nabídneme na 50 vystoupení , workshopů předních českých tanečních skupin a autogramiády účastníků StarDance. Prostor dostane také tradiční přehlídka toho nejlepšího, co se ve světě za poslední rok o hudbě, tanci a divadle natočilo.  V pátek zde  proběhne eurovizní  soutěž mladých tanečníků a vítěz bude reprezentovat Českou republiku ve finále, které se v prosinci bude odehrávat v Praze.“

Zahajovací večer, který bude z Nové scény živě přenášet  ČT art, přivede na pódium Velkého sálu operního pěvce Adama Plachetku a jeho hosty – Evu Pilarovou, Jana Smigmatora, Dashu a Štefana Margitu.  Adam Plachetka komentuje plaše svůj výběr hostů:  „Byl  jsem osloven a dostal jsem možnost vybrat si hosty dle svého uvážení, což mě potěšilo, ale zároveň i zaskočilo.  Nevěděl jsem vůbec, kterým směrem se vydat a po několika dnech i týdnech jsem se rozhodl, že se sejdu s kolegy, které mám rád a chci se s nimi setkat, protože jsem doposud budˇ ještě tu příležitost neměl anebo málokdy.  Společně jsme  poskládali repertoár, který má šíři a uspokojí hodně diváků, každý si vybere něco, co ho bude zajímat, od opery až po jazz  a pop. Dokonce  tu byla  i myšlenka, zda bych nemohl provázet večerem  já sám, ale nebylo by roz umné, abych se učil novému řemeslu zrovna v přímém přenosu České televize, takže naštěstí mi pomocnou ruku nabídl Leoš Mareš a  budeme večerem provázet společně.“

Na tomto festivalu budou uvedeny v premiéře dva filmy z dílny režiséra Martina Kubaly, první o tenoristovi Štefanu Margitovi a druhý o tanečníku a choreografovi Petru Zuskovi.  Štefan Margita říká: „První část natáčení filmu byla v Berlíně, to byla pro mě krásná práce.Do Košic jsme sice měli namířeno, jenže já jsem dostal tak vysoké horečky, že štáb odletěl beze mě. A druhá část natáčení probíhala v Chicagu. Navrhl jsem Martinu Kubalovi, aby za mnou přiletěli do Chicaga, ale on řekl, že tato možnost není možná. A závěrem byla možná. Takže velmi děkuji České televizi, že se to povedlo.“

A Petr Zuska komentuje svůj film takto: „Můj patnáctý  rok byl pro mě zároveň posledním  na postu šéfa  baletu ND, což má také nějakou váhu a  pro mě  byl velice náročný, jak  z uměleckého pohledu, tak  i z mnoha jiných  pohledů. Pracoval jsem na mnoha projektech,  které původně nebyly plánovány a měl jsem pocit, že se tam v Univerzu dohodli, že  ten poslední rok mi to dají ‚jaksepatří sežrat‘. Ale ve výsledku  ho považuji za velice pozitivní  a všichni jsme tím prošli se ctí. Práce s Martinem Kubalou na dokumentu  o mně,  ať už se týká zkoušek nebo osobních záležitostí i zahraniční cesty, které jsme spolu absolvovali, musím  hodnotit kladně, v tom těžkém roce Martinovi Kubalovi moc a moc  děkuji i celému  štábu, který se  na dokumentu podílel.“

Zlatá Praha ale baví i ty, kteří tanec a hudbu rádi prožívají aktivně. Ve čtvrtek se roztančí piazzetta Národního divadla, v sobotu, během  tzv. Zlatého dne, si návštěvníci budou moci  užívat koncerty, hudební a taneční workshopy i představení. Festivalové dění se přesune i do prostor Nákladového nádraží Žižkov, kde budou do noci probíhat lekce swingu a latinskoamerických  tanců, poprvé se také na Střelecký ostrov přesune  nabídka alternativních podob tance, hudby a pohybu.

 

Eva Smolíková, Karolína Blinková

Foto: Eva Smolíková 

Taneční magazín