NORMA

Festival autorského divadla a současného umění ve Studiu Hrdinů

Norma je mezinárodní festival autorského divadla a současného umění.  Podtitul 6. ročníku zní Na okraji okraje a bude se konat 24. a 25. listopadu 2023 ve Studiu Hrdinů ve Veletržním paláci v Praze. Představí se umělci z Čech, Polska a Maďarska.

Festival Norma se soustředí na autorské divadelní projekty vypovídající o trendech a tématech, které zaměstnávají evropské tvůrce napříč generacemi i divadelními žánry. Důležitým rozměrem festivalu je syntéza výtvarného umění a divadla v konkrétních divadelních inscenacích i v sekci performancí na pomezí divadla a výtvarného umění. Dramaturgie 6. ročníku festivalu, který nese název Na okraji okraje, je rozdělená do dvou dnů. Nejdříve představí práci předního polského mezinárodně etablovaného choreografa Pawła Sakowicze, který je jako jediný představitel živého umění v Polsku svým dílem zastoupen ve sbírce Národní Galerie (s představením Jumpcore, které jsme na festivalu uvedli v roce 2021). Druhý den se v širším kontextu zaměřujeme na ženskou tématiku.

Úvodní Fatamorgana v choreografii Pawła Sakowicze patří na repertoár Studia Hrdinů a je druhým titulem z tanečně-pohybové dramaturgické linky této scény. V této své choreografii vytváří tajemnou krajinomalbu, autonomní snový svět, který diváka láká k tomu se do něj plně ponořit.
Na Fatamorganu naváže minimalistické sólo stejného choreografa s názvem Amando.

Program druhého dne nabídne tři představení. Performance shooting star současné malby a performativního umění Anny Ruth s názvem Early Larvae vzniká ve spolupráci s Denisem Baštugou na objednávku pro festival Norma. Anna chce pracovat se svou vlastní intimitou, kterou chce převážně hudebně – zvukovým přístupem sdílet s publikem.

Projekt Gosii Wdowik Dziewczyny (Dívky) z varšavské Komuny vznikal v rozmezí sedmi let. Gosia společně s pěti dalšími tanečnicemi chtěly zkoumat jaké je to být v současnosti dívkou, ztrácet toto „ochranné“ pojmenování, vnímat transformaci těla v průběhu času a jeho hodnotu v kontextu kultury a šířeji i politiky. Po říjnové premiéře ve Varšavě se jedná o první mezinárodní uvedení tohoto titulu.

Transgenerační imerzivní performance-instalace na pomezí filmu, tance a divadla FIGURING AGE maďarské umělkyně Boglárky Börcsök je okouzlujícím a silně vtahujícím zážitkem. Boglárka se vtěluje do ikon maďarského tanečního divadla a kromě sugestivního zážitku tohoto převtělení v druhém plánu odkrývá i nedávnou historii Maďarska vedoucí k jeho současné nacionalistické realitě.

Veškerý program festivalu je English friendly, páteční program je pak jazykově zcela bezbariérový.

Pátek 24.11.

20.00 Fatamorgana – Studio Hrdinů ’60 minut

21.30 Amando – Korzo 40 minut

 

Sobota 25.11.

17.00 Early Larvae – Studio Hrdinů

18.30 Dziewczyny – Studio Hrdinů ’90 minut

20.30 FIGURING AGE – Korzo 60 minut

Studio Hrdinů, Paweł Sakowicz: Fatamorgana

Vše začíná setkáním skupiny lidí na blíže neurčeném místě. Simultánně vysloví jednu větu: Naštěstí se vydáváme stejným směrem. Od té chvíle kráčí zpět a hledí na neustále se proměňující krajinu jako by byli znásobenou postavou z romantické malby. Po nespočet nocí a dní pomalu splývají s prostorem a sami se stávají krajinomalbou.

Taneční představení Fatamorgana choreografa Pawła Sakowicze překrývá a odkrývá (romantickou) krajinu. Prostřednictvím komplexního světelného, prostorového i zvukového designu zkoumá koncept noci jako mystéria, díky kterému se obyčejné předměty, zvuky a těla stávají jinými a tajemnými. Skupina tuláků se pohybuje s obezřetností: jednou v neobyčejně pomalém gestu, jindy se chvěje vzrušením z neznáma.

 Zvláštní poděkování patří Hellerau – Europäisches Zentrum der Künste Dresden

choreografie: Paweł Sakowicz

dramaturgická spolupráce: Jan Horák

scéna: Valentýna Janů

kostýmy: Paweł Sakowicz

hudba: Agnė Matulevičiūtė

světelný design: Václav Hruška

hrají: Lukáš AdamSára ArnsteinJan BártaAdéla GajdošováKarolína RůžičkováNatálie Řehořová

Paweł Sakowicz: Amando

V představení Amando využívá Paweł Sakowicz pantomimy, pomocí které vyjadřuje obsah gestem. Mim zdvihá neviditelný pohárek tak dovedně, až má divák pocit, že pohárek v jeho ruce skutečně je. Sakowicz ve své choreografii smysl gesta vytváří i narušuje, střídavě tanec stylizuje i ho stylu zbavuje. Využívá také postmoderního tance, který – ačkoliv stylu a magii říká jasné „ne“ –zvedání pohárku jako tanec sám definuje. Zvuk z dílny Justyny Stasiowské naznačuje, že zvedání šálku je jiné ráno, jiné večer a jiné když se zrovna nikdo nedívá.

Nové taneční představení Pawła Sakowicze Amando, jehož vznik si v roce 2022 objednalo Národní muzeum ve Varšavě, mělo premiéru v dubnu téhož roku.

choreografie: Paweł Sakowicz

sound design: Justyna Stasiowska

produkce: Národní muzeum ve Varšavě

partner: Komuna Warszawa

performance: Paweł Sakowicz

Anna Ruth & Denis Baštuga: Early Larvae

Performance „Early Larvae“ Anny Ruth a Denise Baštugy, která vzniká pro festival Norma, by se měla dotýkat „ženského stínu“. Legendy kde figurují Ženy proměněné v démonické bytosti, jako Lamia nebo Medůza mohou být interpretovány jako symboly strachu ze silných ženských vlastností a sexuality. Odkazují se na temné aspekty ženskosti, které byly historicky potlačovány nebo demonizovány. Strach z moci, který může žena představovat, a tedy i potřeba ovládnout tuto moc, může vést k omezování a dehumanizaci.

koncept: Anna Ruth & Denis Baštuga

Komuna Warszawa, Gosia Wdowik: Dziewczyny / Dívky

Tato performance se už jednou stala.

V souladu s principy experimentu.

Tato performance se opět děje.

V souladu s praktikami recyklování.

Tato performance se opět stane – v budoucnosti.

V souladu s principy toho nejdelšího napjatého očekávání.

Se Stefou, Mimi, Jagodou, Wiktorií a Polou jsme se poprvé setkaly v roce 2016. Ve Studiu

Theater jsme společně chystaly představení Dívky. Chtěly jsme v něm hovořit o tom, jaké to je být dívkou a o fungování těla dívky – jako symbolické postavy – v kultuře. Představení se hrálo dva roky a jeho postavy se v průběhu těchto dvou let přirozeně vyvíjely. Vyrostly z kostýmů i samotných scén. Jejich dozrání změnilo celé představení.

Zajímalo nás, jakým způsobem lze zachytit běh času a jak lze tento proces transformovat do

performativní formy. Jak vyprávět příběh, jehož vyvrcholení a pointu neznáme? Jak prožíváme běh času? Jsou čas a historie totéž?

V návaznosti na tyto otázky vznikla myšlenka na sérii představení vyprávějících o životech pětimhrdinek. Nejdříve: Dívky. Poté: Ženy. A nakonec možná i – Babičky. Ze všeho nejvíc jsme však chtěly společně prožít tento proces růstu, dospívání a stárnutí v měnícím se politickém prostředí.

Režie: Gosia Wdowik

Scénář: Weronika Murek

Scénografie a kostýmy: Dominika Olszowy

Video: Agata Baumgart

Produkce videa: Bartek Zawiła

Light design: Klaudia Kasperska

Hudba, sound design: Sebastian Dembski

Hrají: Jagoda Szymkiewicz, Milena Klimczak, Pola Pańczyk, Wiktoria Kobialka,

Stefania Sural

Premiéra: 13.10.2023, Komuna Warszawa

Představení bude uvedené v polštině s českými a anglickými titulky.

Boglárka Börcsök & Andreas BolmFIGURING AGE

Transgenerační imerzivní performance-instalace na pomezí filmu, tance a divadla.

Ve Figuring Age se prolínají příběhy a vzpomínky pozapomenutých a dnes již zesnulých umělkyň Irén Preisich, Évy E. Kovács a Ágnes Roboz, které se ve 30. letech 20. století podílely na rozvoji moderního tance v Maďarsku a kterým bylo v době spolupráce s nimi již 90, 96 a 101 let. Na základě videonahrávek, natočených v jejich soukromých domech, vytvořili tanečnice a choreografka Boglárka Börcsök a filmový tvůrce Andreas Bolm pečlivou choreografii ztělesnění, která jejich protagonistky navrací na scénu prostřednictvím performerčina těla a hlasu. Börcsök do jejich osobních příběhů začleňuje gesta, postoje a taneční pohyby, které se otiskly do jejich pomalých a křehkých těl a které vyžadují zvláštní úspornost. Sleduje přitom, jak tyto tři ženy modifikovaly svůj přístup k pohybu, aby přežily společensko-politické změny 20. století, a odhaluje, jak se odolnost, mlčení a traumata zapisují do těla i pohybu.
Souběžně s performancí probíhá dvoukanálová videoinstalace, jež tanečnice zachycuje v jejich domovech. Ticho pokojů, naplněných osobními předměty a vzpomínkami, se stává scénografickým pozadím pro jejich poslední vystoupení na obrazovce.
Figuring Age je nejen impozantní choreografií tělesných vzpomínek, ale prostřednictvím životních osudů jednotlivců současně nabízí širší rámec pro přemýšlení o možných příčinách současného vzestupu nacionalismu v postsocialistickém maďarském kontextu.

koncept, choreografie, kostým, scénografie a produkce: Boglárka Börcsök & Andreas Bolm

starší tanečnice: Éva E. Kovács, Irén Preisich a Ágnes Roboz
světla a zvuk: Andreas Bolm
asistent produkce: Martyna Bezrąk
překlad do angličtiny: David Robert Evans
produkce: Die Irritierte Stadt Festival of Arts, Montag Modus
video: Andreas Bolm & Boglárka Börcsök (střih), Lisa Rave (kamera), Elisa Calosi (produkční)
výroba videa zadána: Montag Modus/ MMpraxis

performance: Boglárka Börcsök

Předprodej vstupenek na festival zajišťuje GoOut.net. V prodeji jsou vstupenky na jednotlivá představení, celodenní pasy i permanentka na oba dny.

Festival Norma vznikl díky finanční podpoře Ministerstva kultury ČR a Polského institut v Praze. Na vzniku performance Early Larvae se finančně podílel Nadační fond Škoda auto. Dále děkujeme Lisztovu institutu v Praze a Bageterii Boulevard.

Madla Horáková Zelenková

pro Taneční magazín

Festival NORMA

Autonomní zóna

5. ročník Festivalu NORMA nese název Autonomní zóna

Mezinárodní festival autorského divadla a současného umění NORMA se uskuteční 27.11. 2021 ve Studiu Hrdinů v Praze. Na festival zavítá například polský tanečník a choreograf Pawel Sakowicz s představením Jumpcore, které se stalo prvním kusem živého umění ve sbírce polské národní galerie Zachęta. Prvního uvedení se na festivalu dočká nový projekt režisérky Apoleny Vanišové Psohlavky.

Pátý ročník festivalu Norma se po čtyřech úspěšných ročnících pořádaných ve spolupráci s ostravskou městskou galerií PLATO přesouvá do Prahy a jeho výhradním pořadatelem zůstává Studio Hrdinů. Podtitulem letošního festivalu je „Autonomní zóna“, kterou si dramaturg festivalu Norma Jan Horák představuje jako  “prostor pro únik, ale zároveň i určitý aktivizmus. Jde o zónu řekněme, intimní až autistickou, ve které se umělci pohybují, vytvářejí světy nevšedních, silných zážitků pro lidi, kteří na ně přistoupí.”

Z finančních důvodů festival NORMA letos opouští svůj dvoudenní formát a představí pouze jednodenní program. I nadále však platí, že Norma je dramaturgickou koncepcí, jejíž plného vyznění lze docílit pouze pokud divák bude ochoten prožít festival celý.

PROGRAM

sobota 27.11. 2021

– Studio Hrdinů

 

17.00 Apolena Vanišová: Psohlavky /CZ/

koncept a realizace: Apolena Vanišová

umělecká spolupráce: Johana Střížková

dramaturgické konzultace: Marika Smreková

hudba: Alexandra Cihanská Machová

technické řešení: Tomáš Mládek a Petr Zábrodský

obsazení: Eva Bártová, Alexandra Cihanská Machová, Julie Goetzová, Sára Märc, Hedvika Řezáčová, Johana Střížková a Barbora Šimková

„Jasná tma listopadového večera zastřela stráně i doliny pohorského kraje na úpatí strmého Čerchova i táhlé Haltravy. Černé a husté mraky nízko se hnaly přes lesnatá jejich temena i hor ostatních. Vichr byl všeho pánem, i mraků i země, na níž se všecko před ním chvělo. A v tom, když jakoby rozzuřen nejdivěji hvízdal a hýkal, postavil se někdo ve světnici do okna. Nahé ženské ruce vystrčily ven do tmy nevelkou mísu a v ten už okamžik se z ní bělostně zaprášilo. Meluzína, pohltivši hladově naráz mouku, danou jí na utišení, zasténala a hnala se tmou dále. Okno se zavřelo, stín zmizel. Nehostný panoval čas.“ A. Jirásek, Psohlavci

„Snažím se pečovat o sebe, abych mohla pečovat o rodinu. Ohledávám vlastní kořeny, abych věděla, na co navazuju. Ošetřuju místa, kde jsou kořeny přeťaty, protože zcelit je už nedokážu. Obracím se k dávno opuštěné tradici a z jejích úlomků vytvářím vlastní rituály. Učím se slavit, radovat z prožívání, proměňovat všední v nevšední. V mysli se vracím do dětství a zkoumám opuštěná místa města, ve kterém dnes žiju. Procházím jeho divočinu a objevuju v ní fantastické krajiny. A tam se potkávám s dalšími lidmi, prorůstám s nimi a zakořeňuju. Ten nečas, který ale zatím panuje kolem, mě rozechvívá. Pozoruju ho zpovzdálí a důkladně zvažuju, co mu obětovat, jak ho ztišit.“ A. Vanišová, Psohlavky

Instalace bude spuštěná ve smyčce během celé doby festivalu.

17.30 Natálie Rajnišová, Zuzana Sceranková, Emílie Formanová: Pustý ostrov chrání 15.000 obyvatel /CZ/

koncepce, režie, hrají: Zuzana Sceranková, Natálie Rajnišová

hudba: Alfréd Schubert a Ján Mesány, Anders Christopherson, Honza Tomšů, Johannes van Bebber, Matthieu Fuentes, Matyáš Bartoň, Michaela Švédová a Vojtěch Šaroun

produkce: Emílie Formanová

host: Struggling Uncles

Autorky organizují setkání diváků na Pustém ostrově. Ostrov je kus pevniny, menší než kontinent a větší než skála, který vystupuje z vody. Je to samostatný izolovaný ekosystém, na kterém platí specifické zákonitosti. Obyvatelé Pustého ostrova se nemohou nikdy potkat, protože je pustý. Pustý může znamenat neobydlený, jednotvárný, ponurý, chmurný, nudný.

Pustý ostrov lze vnímat jako stylizovanou módní přehlídku a jeho Obyvatele jako konceptuální kolekci. Obyvatelé vystupují z bledě modrého paravánu a zanořují se beze stopy zpátky. Diváka Pustým ostrovem provází samostatná četba v mapě. Obyvatelka Coconaty vše pozoruje zpoza skleněného stolku a někdy zpívá. Pustý ostrov chrání 15.000 obyvatel a několik diváků.

 

18.45 Paweł Sakowicz: Jumpcore /PL/

koncepce, choreografie, tanec: Paweł Sakowicz

dramaturgie: Mateusz Szymanówka

hudba: Indecorum

kostým: Doom 3k

produkce: MAAT Festival, Scena Tańca Studio, Zachęta – National Gallery of Art

Paweł Sakowicz se ve své performaci Jumpcore inspiroval osudem baletního tanečníka Freda Herka. Sakowiczova performance hravě tématizuje poetiku světa baletních tanečníků, kteří věří, že „dokáží létat“. Nahý Herko tančil ve svém bytě na hudbu Mozartovy Korunovační mše a v jejím závěru pak vyskočil z okna.

Jumpcore je možné vnímat jako autonomní svět, vytvořený právě v okamžiku kdy se tanečník rozhodne létat. Tento fantazijní svět je plný extrémní fyzické akce, fascinujícím způsobem propojující lehkost s úplným vyčerpáním.

Jumpcore je prvním tanečním projektem, který je zakoupen polskou národní galerií Zachęta. S představením Jumpcore byl Pawel Sakowicz zařazen do prestižního výběru Aerowaves 2019, sítě, která každý rok vybere 20 nejzajímavějších tanečních představení v Evropě. 

19.45 Dominik Gajarský / Martin Mazanec: Autonomní kino /CZ/

kurátoři: Dominik Gajarský a Martin Mazanec

Projekční pásmo k tématu autonomní zóny vzniklo v rámci online dialogu mezi vizuálním umělcem Dominikem Gajarským a kurátorem Martinem Mazancem. V prvopočátku byly východiskem “autonomní” podoby rozličných žánrů – od portrétů, přes grotesku až po videopodobenství. Oba kurátoři postupně objevily i autonomní způsoby  kurátorované cirkulace pohyblivých obrazů mimo galerijní a filmovou distribuci. Konečný výběr děl pro Normu bude v důsledku dostupný pouze návštěvníkům festivalové projekce.

20.45 Núria Guiu Sagarra: Spiritual Boyfriends /ESP/

koncepce, choregrafie, tanec: Núria Guiu

umělecká podpora: Esther Freixa, Sónia Gómez

dramaturgie: Lluc Ubach

výprava: Lola Belles

video: Alice Brazzit

světelný design: Joana Serra

technická spolupráce: Sergio Roca

produkce: Fani Benages

Spiritual Boyfriends je sólové představení zkoumající vztah mezi tělem a mocí.

Spiritualita, obzvláště pak praktikování jógy, tvoří základní rámec představení, které se zabývá otázkou politiky moci a ovládání. Nikoli však pouze moci jako vnější síly vyvíjené vůči tělu, ale i síly, kterou lidé používají vůči sobě samým formou vlastní sebe-disciplíny.

Praktikování posturální jógy má nepřímý vliv na způsob, jakým utváříme naši osobní i kolektivní identitu ve vztahu ke konceptům krásy, zdraví, kapitálu, těla, či moci. Tyto koncepty se mohou vztahovat ke kontextu sociokulturnímu, který je řízen makrostrukturami, ale i kontextu osobnímu a soukromému, v rámci kterého jsou mikrostruktury moci nepozorovaně začleněné do každodenního života pomocí našich návyků. Představení ke konceptům lásky, touhy a erotismu přistupuje jako ke spirituálním zkušenostem spojeným s utvářením mocenských rolí, a to prostřednictvím těla a jeho obrazu.

Digitalitu představení uchopuje jako drogu, nebo kolektivní psychotropika, či jako prostor pro touhu a osvobození impulzů, ve kterém duše (boží entita, proměnlivá, virtuální, informační, energetická) dává průchod materialitě těla. Jakou roli má internet ve vztahu k božskému, nehmotnému, lásce, moci, neoliberální politice a jejímu ovládání či dohledu?

21.15 Marek Meduna / Aid Kid / Dan Kranich: Grottup – Refrén /CZ/

koncepce, hrají: Marek Meduna, Aid Kid, Dan Kranich

Performace Refrén  vzniká speciálně pro Festival Norma, v této chvíli je stále ve fázi vzniku. V nadpisu chce Grottup vytvořit živý rapový koncert jako performanci společně s diváky.

Vysouším tůň generalizací. A to je jen začátek.

Bojuji s rojem personifikací. A to je jen začátek.

Petrifikuji křivdy naděje. A to je jen začátek.

Léčím prameny od hnoje. A to je jen začátek.

Nastoluji virové bratrství. A to je jen začátek.

Obracím kameny soukromí. A to je jen začátek.

Očišťuji zboží od pomluv. A to je jen začátek.

Metafory znám dle postů. A to je jen začátek.

PŘEDPRODEJ

permanentky na festival jsou k dostání v předprodejní síti goout.net a na pokladně Studia Hrdinů

vstupenky na jednotlivá představení budou dány do předprodeje 27.11. 2021 v 10.00

Norma 2022 se uskuteční 26. a 27.11. 2022 ve Studiu Hrdinů v Praze.

Festival vznikl s laskavým přispěním Magistrátu hlavního města Prahy, Státního fondu kultury, Prahy 7 a Institut Adama Mickiewicza ve Varšavě.

Madla Horáková Zelenková

pro Taneční magazín

Téma žen na festivalu NORMA

NORMA 2019 propukne už koncem týdne. Kde? V Ostravě! Nikoli však v supermarketu NORMA, nýbrž v objektu bývalého hobbymarketu BAUHAUS.

Ve dnech 8. a 9. listopadu se v prostorách bývalého ostravského hobbymarketu Bauhaus uskuteční už čtvrtý ročník mezinárodního festivalu autorského divadla a současného umění NORMA. Letošní ročník staví do popředí téma žen a ženskosti. Na festivalu se představí osm oceňovaných produkcí z Itálie, Španělska, Polska i dalších evropských zemí. Festival pořádá ostravská městská galerie PLATO a pražské divadlo Studio Hrdinů.

Kokoro

Všech osm divadelních inscenací v průběhu dvou dní obsadí tři jevištní scény situované přímo mezi umělecká díla galerie PLATO. Jedinečnost festivalu NORMA tkví především v jeho dramaturgii, která je vždy uchopena jako celek zdůrazňující konkrétní téma. Je tomu tak i letos, kdy festival láká především na silná sóla, která variují různé polohy ženské energie a emancipovanosti.

Seeking Unicorns

Již v pátek zahájí festival jediná „činoherní“ inscenace Bolest Marguerite Duras od Studia Hrdinů. Představení se odehraje jako site-specific v rozměrné instalaci určené pro živé produkce, kterou pro galerii PLATO navrhl americký umělec Than Hussein Clark. Výrazný výtvarný přesah je vlastní většině autorských monodramat, na kterých staví dramaturgie letošního festivalu. Například italská performerka Chiara Bersani své představení Seeking Unicorns inscenuje především v galerijních prostorech. Pevnou součástí dramaturgie je i oslovení výtvarného umělce k vytvoření instalace přímo pro NORMU. Letos tedy v průběhu celého festivalu diváci mohou navštívit instalaci a video vizuální umělkyně Johany Střížkové, která před několika týdny natočila před galerií PLATO krátký film, jehož hlavním aktérem je stádo koní. Jestliže úvod festivalu patří „činohře”, jeho závěr bude patřit minimalistické pohybové meditaci, v jejímž středu je nahé ženské lo a světlo. Tento projekt je příspěvkem do festivalové dramaturgie od oceňované performerky Luny Cenere Kokoro. „Těším se na čtvrtý ročník, protože nabídne skutečné mezinárodní zastoupení s výjimečnými projekty, které propojuje silná ženská autorská výpověď. Z NORMY se za relativně krátkou dobu jejího trvání stává festival, který si, jak věřím, sebevědomě nachází své pevné místo na mapě tuzemských (nejen) divadelních festivalů“, říká dramaturg festivalu a šéf Studia Hrdinů Jan Horák.

Jan Horák

Kromě samotných představení je součástí dvoudenního festivalu i neformální moderovaná beseda s tvůrci a diváky, letos obohacená o účast zástupců prestižních českých festivalů a kritické veřejnosti.

Foto: Alice Brazzit, Matěj Doležel a Federica Capo

Madla Zelenková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Festival »NORMA 2019«

Kde? V Ostravě. Konkrétně? V bývalém Bauhausu, v Janáčkově ulici. Kdy? Sice až na podzim… Ale, nakupujte vstupenky již nyní!!!

CO: Festival NORMA 2019

KDY: 8 a 9. 11. 2019

KDE: PLATO, Janáčkova 22, Ostrava

POŘÁDÁ: PLATO Ostrava a Studio Hrdinů (Praha)

Program letošního ročníku mezinárodního festivalu autorského divadla a současného umění NORMA, který se uskuteční 8. a 9. listopadu v ostravské městské galerii PLATO v bývalém hobbymarketu Bauhaus, byl zveřejněn na stránkách festivalnorma.cz a zároveň byl spuštěn předprodej celodenních a dvoudenních vstupenek v předprodejní síti GoOut.

Dramaturgie čtvrtého ročníku staví do popředí ženu a zaměřuje se na ženskou poetiku. Letošní NORMA nabídne několik oceňovaných mezinárodních produkcí Itálie, Španělska, Polska a Francie.

Festival pořádá galerie současného umění PLATO Ostrava a pražské divadlo Studio Hrdinů.

Foto: archiv autorky

Madla Zelenková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN