láska – 3. stránka – Taneční magazín

AMORální

Intimní představení o lásce a manipulaci

Dočasná Company uvádí zcela nový projekt s názvem AMORální pod vedením Anny Benhákové. Premiéra se uskuteční dne 15.11. od 20:00 v Divadle X10

Repríza proběhne 14.12.

Tématem choreografie vás provede šest těl tanečníků, kteří jazykem současného tance a fyzického divadla vyobrazují sbližování a vkládání důvěry v partnera v touze po sexuální intimitě. Taneční inscenace se zabývá především tenkou hranicí mezi láskou a manipulací – situacemi s jemnými nuancemi, kdy si možná ani neuvědomujeme, že postupně ztrácíme kontrolu nad tím, kam naše vztahy směřují. Situacemi, kdy si až pozdě všímáme, že jsme se dostali někam, kde jsme nikdy být nechtěli. Nejvýraznější esencí choreografie je křehkost a zranitelnost. Obrazy, které choreografie nabízí, mluví o sexualitě jako o lidské přirozenosti. Lidské tělo, neoddělitelné od jeho mysli, duše, ducha, je zde předmětem touhy a v zajetí vášně se toto propojení snadno přehlédne.

Téma projektu AMORální se formuje již druhým rokem, choreografka podobné téma zpracovala v tanečním filmu s názvem Morálně závadné, který je momentálně v postprodukčním procesu. Vernisáž a výstava fotografií z natáčení, jejichž autorkou je také Anna Benháková, proběhla v srpnu 2020 v Periferie Cafe. Pod stejným názvem se již uskutečnil work in progress v září 2020 v Divadle DISK. Dočasná Company uvede reprízu AMORální 14. 12. 2021 opět v divadle X10.

Tanečnice a jedna ze zakladatelek Dočasné Company Natálie Vacková o zkoušení říká: “Když Anička s tématem přišla, tak mě to jako osobu velmi lákalo, ale jako interpretka jsem věděla, že to nebude lehká výzva. Navazovat opravdový něžný dotek s osobami, se kterými nejsem v partnerském vztahu, vyžaduje odvahu. O manipulaci by jistě každá žena a spousta mužů zvládla mluvit po svém a i já mám svůj příběh, který mě bude dokonce života ovlivňovat.”

Dočasná Company je skupina umělců, která vytváří platformu pro různorodé současné pojetí umění se zaměřením především na tanec a fyzické divadlo. Spojuje umělce z oblasti hudby, fotografie, filmu a výtvarného umění. Cílem Dočasné Company je rozmělnit hranice mezi tvorbou pro širokou veřejnost a intelektuálním uměním pro odborné publikum, stejně jako nacházet přesahy divadelních a nedivadelních forem. Momentálně vyvíjí aktivitu na několika uměleckých projektech převážně v Praze, ale působí také v regionech. Od začátku letošní sezóny také vede taneční workshopy pro studenty i profesionály ve spolupráci s prostorem Tep39. Company působí od roku 2019, spolek byl založen v listopadu roku 2020.

Natálie Vacková

pro Taneční magazín

Slova místo kordů

Švandovo divadlo uvede Cyrana z Bergeracu v beatboxovém rytmu

Mimořádná divadelní lahůdka čeká hned v úvodu sezóny diváky pražského Švandova divadla: 18. září bude mít ve Velkém sále premiéru Cyrano z Bergeracu. Slavný milostný příběh o nosatém šermíři, který se nešťastně zamiluje do své sestřenky, se českému publiku poprvé představí v novém přebásnění oceňovaného britského dramatika Martina Crimpa. I díky skvělému překladu do češtiny od Ester Žantovské tak inscenace promluví k publiku vášnivým jazykem dnešní doby. Režisérem titulu je Martin Františák, umělecký šéf Švandova divadla, hlavní roli ztvární Luboš Veselý.

Příběh milostného trojúhelníku mezi Roxanou, Kristiánem a Cyranem je všeobecně známý ze stovek inscenací. Martin Crimp však text uchopil po svém. „Adaptace oceňovaného britského dramatika zachovává veškeré motivy původního díla Edmonda Rostanda, zbavuje ho však romantického ornamentu. Opouští alexandrín a k současnému divákovi promlouvá vášnivou poezií dnešní doby, která si nebere servítky a přechází od rapu, přes volný verš až k jazykovému minimalismu. Ester Žantovskou výtečně přeložený text se tak nese v takřka beatboxovém rytmu,“ prozrazuje dramaturg David Košťák. A dodává, že Cyrano v Crimpově přepisu po svém prvním uvedení v londýnském Playhouse Theatre v roce 2019 vzbudil mimořádný ohlas. A že už od té doby u Švandů usilovali o to, aby „nového Cyrana“ mohli představit i u nás.

Slovo jako posel lásky, slovo jako zbraň

To potvrzuje i režisér Martin Františák, umělecký šéf Švandova divadla. Podle něj Crimpův Cyrano vypráví především o síle slova – slova jako prostředku lásky i slova jako naostřené zbrani, s jejíž pomocí lze vytvářet nové verze skutečnosti. „Crimpův přepis pracuje se slovem jako s prostředkem moci. Ukazuje společnost, v níž se jedná v první řadě slovem a teprve pak činy. Pomocí slov tak vzniká zdánlivý pocit řádu, zatímco krize je na spadnutí,“ vysvětluje režisér Františák. Ten Cyrana z Bergeracu inscenuje jako svižnou, moderní tragikomedii bez historizujících kudrlinek. Ve Františákově pojetí se tak diváci mohou těšit na strhující milostný příběh z Paříže 17. století. Upřímný cit se zde schovává za vybroušenou poezii a hrdinové jsou svými vysněnými ideály zaslepeni natolik, že sami sebe odsuzují k samotě…

Titulní roli Cyrana jako brilantního básníka starých časů a válečníka, jenž je ochoten se za slovo bít, ztvární Luboš Veselý. Role mladého kadeta Kristiána, který naopak kouzlem slov nevládne, se ujme mladá posila souboru Švandova divadla Petr Kult v alternaci s hostujícím Dominikem Telekym. Třetí vrchol milostného trojúhelníku, Roxanu – v tomto případě studentku a intelektuálku, pohlížející na svět brýlemi maximalistických iluzí – ztělesní Natálie Řehořová. V dalších úlohách se představí Bohdana Pavlíková, Robert Jašków, Matěj Anděl, Jan Grundman, Tomáš Petřík, Petr Buchta, David Punčochář, Anna Stropnická a hostující Jan Mansfeld, Pavel Novák a Adam Joura v alternaci s Eliášem Jeřábkem.

Důležitou složkou inscenace je hudba skladatele Ivana Achera. Děj se odehrává v minimalistické scénografii talentované výtvarnice Pavly Kamanové, která nechává vyniknout práci se světlem. Bohémskou pařížskou společnost dokreslují důmyslně pojaté kostýmy Marka Cpina, jehož inspirovala historie i současná haute couture.

Česká premiéra nově adaptovaného Cyrana z Bergeracu začne ve Švandově divadle 18. září 2021 v 19.00 ve Velkém sále, další reprízy jsou naplánovány na 20. září a poté na 12. a 25. října 2021.

www.svandovodivadlo.cz

Foto: Alena Hrbková, Tomáš Vrána

Magdalena Bičíková

pro Taneční magazín

„Ať vejde ten pravý“

Švandovo divadlo uvede drama o lásce, dospívání, šikaně a blízkosti

Patrně prvním divadlem v metropoli, které už koncem května otevře dveře divákům, je pražské Švandovo divadlo. A publikum přivítá hned premiérou. Hru „Ať vejde ten pravý“ nastudovanou podle světoznámé předlohy uvedou u Švandů v české premiéře ve Velkém sále 29. května. Inscenaci stojící na pomezí severské detektivky, upírské romance a psychologického dramatu režíruje Jan Holec, mladý divadelník s výborným renomé. V roli ústřední dvojice se představí Denisa Barešová a Oskar Hes, dva nejmladší členové smíchovského souboru, známí publiku i ze svých filmových a televizních rolí. Dramatizaci švédského románu od Johna Ajvide Lindqvista už dvakrát zpracovali i filmaři. Titul bude zároveň hlavní novinkou „Léta ve Švanďáku“, na jehož programu se objeví 16. a 17. srpna.

Oskar (Oskar Hes) je osamělý chlapec, který je ve škole terčem šikany. Se svou matkou žije v paneláku na předměstí. Eli (Denisa Barešová) je zvláštní dívka, která se přistěhuje naproti. Vypadá zanedbaně a přes den nikdy neopouští byt. Oba mladé vyděděnce to k sobě táhne, zatímco jejich dospělé sousedy děsí série tajemných zločinů. Z koho nebo čeho je ale potřeba mít strach? Odkud Eli přišla a kdo je Hakan, její ochránce?

Upír, láska, násilí a blízkost

Režiséra Jana Holce nejvíc upoutal silný příběh nabízející divákovi hned několik přitažlivých žánrů. „Důležitou roli tu hraje motiv upíra. Nejedná se však o klasický horor. Lindqvistův upír je oduševnělý a spíše hledá pochopení v lidském světě. I naším hlavním tématem je spíše lidská jinakost a krize identity,“ vysvětluje režisér Jan Holec, respektovaný umělecký šéf ostravského Divadla Petra Bezruče, který ve Švandově divadle nastudoval už Fassbinderovu hru „Kočkožrout“. „,Ať vejde ten pravý´ je zkrátka napínavý, originální a také velmi jímavý a láskyplný příběh,“ dodává režisér.

S tím souhlasí i dramaturg David Košťák: „Drama zasazené do 80. let 20. století řeší téma násilí a rozplétá se ve stylu severských detektivek. Téma izolace a ztráty vazeb, kdy se lidé před obcházejícím nebezpečím pokusí uzavřít do svých příbytků, nabízí dneškem nečekané, silné paralely. Podobně rezonuje i selhávání autorit, které nejsou schopné těm slabším a vystrašeným poskytnout bezpečné zázemí. Je jen málo titulů, které pojednávají o šikaně tak naléhavým způsobem. Příběh s fantaskními motivy a zajímavě pojatými postavami je však podle mne především psychologickým dramatem o dospívání a potřebě lidské blízkosti,“ naznačuje dramaturg.

Mladý pár v podání Oskara Hese a Denisy Barešové doplní Tomáš Petřík v roli dívčina opatrovníka Hakana a Marie Štípková v úloze bezradné Oskarovy matky. Detektiva Halmberga ztvární Jan Grundman, Oskarovy kruté spolužáky Mickeyho a Johnnyho ztělesní sehraná herecká dvojice Jacob Erftemeijer a Tomáš Červinek. Pana Avilu, tělocvikáře přehlížejícího bezpráví, hraje Matěj Anděl, jako samotářský majitel obchodu se sladkostmi se představí Petr Buchta.

Výtvarník inscenace Ján Tereba využil při tvorbě scénografie točnu, umožňující střídat různá prostředí s až filmovou lehkostí. V duchu severských krimi se na scéně uplatňuje i sníh a krvavé efekty. A severskou vintage estetikou, známou z populárních skandinávských seriálů, jsou inspirované také kostýmy. Poetickou a křehkou osobní rovinu vyprávění podtrhne instrumentace oceňovaného skladatele Jiřího Hájka, známého prací i pro film.

Po premiéře 29. května následuje 31. května první repríza a diváci poté titul uvidí i o prázdninách: v rámci „Léta ve Švanďáku“ je naplánován na 16. a 17. srpna. Více na: www.svandovodivadlo.cz

Foto: Alena Hrbková

Magdaléna Bičíková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

»KDYŽ ROBOT PÍŠE HRU«

Švandovo divadlo uvede ve světové premiéře on-line unikátní projekt ke 100. výročí premiéry legendárního dramatu „R.U.R.“ Karla Čapka

Přestože Švandovo divadlo patří k těm pražským scénám, které se rozhodly otevřít nejdřív v březnu 2021, hned na úvod příštího roku tu pro diváky připravují jednu velmi zajímavou novinku. 26. února od 19 hodin uvedou u Švandů on-line unikátní inscenaci pod názvem „AI: Když robot píše hru“. Text sestavený z dialogů vygenerovaných umělou inteligencí vypráví o radostech a strastech každodenního života z pohledu robota. Premiéra projektu zasvěceného pokroku a fascinujícím technologiím se uskuteční on–line, prostřednictvím živého přenosu na sociálních sítích divadla. Součástí inscenace bude i debata s odborníky. Ti se, spolu s divadelníky, pokusí zodpovědět na otázku, zda robot zvládne napsat divadelní hru.

Jacob Erftemeijer (na civilním snímku) bude hrát v představení titulní roli Robota

„Projekt vznikl ve spolupráci Švandova divadla, Matematicko-fyzikální fakulty UK a DAMU. Cílem bylo prozkoumat, jak se vlastně umělá inteligence chová i nakolik je schopná vytvořit použitelný divadelní text. Já sám jsem byl k téhle představě nejdřív spíše skeptický, ještě víc jsem byl ale zvědavý, co nakonec z počítače vypadne,“ říká Daniel Hrbek, ředitel Švandova divadla, který inscenaci zároveň režíruje.

Režisér této experimentální hry a současně ředitel Švandova divadla Daniel Hrbek

Počítač pod dohledem týmu informatiků, v čele s počítačovým lingvistou Rudolfem Rosou z MFF UK, tak zhruba od května letošního roku generoval obrazy ze života hlavního hrdiny – robota čelícího každodenním radostem a strastem. „Uvidíme, jak robot pojímá základní lidské otázky jako je narození, umírání, hledání lásky, ale třeba i práce během koronavirové krize,“ prozrazuje Hrbek. Text vznikal v angličtině, do češtiny jej převáděl strojový překlad. Výsledkem byl soubor dialogů, které ve Švandově divadle seřadili tak, aby vyprávěly ucelený příběh putování robota lidskou společností. Ten může připomenout futuristickou verzi „Malého prince“.

Vtip na slupce od banánu

Právě nezáměrné chyby současně dodávají textu originální půvab a také humor. „Dialogy jsou občas opravdu legrační, přestože umělá inteligence neumí vytvářet vtip cíleně a nerozumí, že vygenerovala něco vtipného. Je to podobné, jako když někdo uklouzne na slupce od banánu. Ten člověk to neudělal proto, aby nás rozesmál, ale my se smějeme. A THEaiTRobot občas taky takhle uklouzne po slupce od banánu,“ doplňuje Rudolf Rosa.

Zleva režisér hry Daniel Hrbek, programovatelný inteligentní THEaiTRobot a jeho duchovní otec Rudolf Rosa

Strasti autora-začátečníka

Podle dramaturga Davida Košťáka, který spolu s informatiky na celý proces dohlížel, lidé nejprve zadali počítači základní parametry: kdo, kde a s kým mluví a přidali dvě úvodní repliky. Ty pak počítačový autor dál rozvíjel. Coby dramatik-začátečník, navíc neživý, se ale bez lidské pomoci neobešel. „Občas prohodil ženské a mužské postavy nebo na něčem ulpěl, takže dialog ztratil smysl. Oříškem, který zatím s obtížemi louská, je také podtext – fakt, že nejde jen o to, co v divadelní hře postava říká, ale co tím ve skutečnosti myslí,“ vypočítává Košťák. „Na rozdíl od někdy svéhlavých živých autorů ale stačilo počítači ukázat místo, kde ztratil nit, a on začal od příslušného bodu hned vytvářet text nově,“ vtipkuje dramaturg.

A jestli jednou chytrý software zcela nahradí živého dramatika? „Zatím to tak nevypadá, ale v budoucnosti by třeba mohl fungovat jako jeden z nástrojů, které má autor k dispozici,“ uzavírá David Košťák.

www.svandovodivadlo.cz

AI: »KDYŽ ROBOT PÍŠE HRU«

Režie: Daniel Hrbek

Dramaturgie: David Košťák, Martina Kinská
Scéna: Martin Šimek

Kostýmy: Paulína Bočková

Hudba: Daniel Hrbek

Asistenti režie: Blanka Popková, Vojtěch Nejedlý

Produkce: Tereza Marková

Osoby a obsazení:

ROBOT: Jacob Erftemeijer

MISTR/MUŽ: Tomáš Petřík

TEENAGER: Oskar Hes / Marek Frňka

MASÉRKA/HEREČKA: Denisa Barešová

CIZINEC/PSYCHOLOG: Petr Buchta

ÚŘEDNICE: Andrea Buršová

Světová premiéra bude 26. února 2021 od 19.00 ve Studiu Švandova divadla.

Víte, že…

S nápadem oslavit stoleté výročí premiéry Čapkovy hry novou hrou napsanou pomocí chytrého software přišel v roce 2019 inovátor Tomáš Studeník? Jeho myšlenky se ujal tým informatiků z „Matfyzu“, vedený počítačovým lingvistou Rudolfem Rosou. Ten už od střední školy vystupuje na internetu pod přezdívkou „R.U.R.“.

Robot, zapůjčený z pozůstalosti Karla Čapka, v hledišti Švandova divadla

Rosův tým využil na projekt jazykový model „GPT2“ vyvinutý konsorciem OpenAI? Spoluzakladatelem konsorcia byl i vizionář a podnikatel Elon Musk.

Autoři projektu předpokládají, že v průběhu příštího roku by se systém mohl zdokonalit natolik, aby namísto sledu scének vygeneroval skutečnou celovečerní hru?

Foto: Richard Moučka, Alena Hrbková a archiv THEaiTRobot

Magdalena Bičíková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN