EIGASAI 2021 bude Na hraně!

Festival japonského filmu EIGASAI po půlročním odkladu proběhne v Lucerně

S velkým očekáváním, a po půlročním odkladu, přinese festival Eigasai 2021 opět Japonsko do pražského kina Lucerna. Akce proběhne ve zkrácené verzi 24.–26. září, ale i tak se diváci mohou těšit na premiéru tří japonských filmů s českými titulky a zábavné sobotní odpoledne ve společnosti geniální komedie kjógen v češtině a energického bubnování na japonské bubny z Okinawy.

„Letošní filmy nabídnou unikátní pohled na japonskou společnost. A to nejen na tu současnou, ale i tu budoucí. Motto festivalu je Na hraně! a vyjadřuje jednak nasazení všech organizátorů akce, kteří ji dokázali i přes obtížné podmínky uspořádat, tak odráží fakt, že prostřednictvím filmů tentokrát vstoupíme daleko za hranice společenských pravidel, která jsme jinak u Japonska zvyklí vnímat,“ říká jeden z pořadatelů festivalu Ondřej Hýbl, předseda Česko-japonské společnosti.

Festival zahájí 24. 9. v 18:00 film Randen, ve kterém se protíná reálný svět s mystickým. Jezevec a liška, typičtí představitelé japonských nadpřirozených postav, jsou průvodčími snového vlaku, ve kterém se potkává rozmanitá společnost.

V dalším snímku, nazvaném Deset letnabízí pět současných režisérů pohled do také možné blízké budoucnosti Japonska. Produkce tohoto filmu se ujal oceňovaný režisér Hirokazu Koreeda, jehož snímky známe i z českých kin.

Třetí film Tokijští milenci pak přinese v neděli 26. 9. pohled na složitost i živelnost skrytého života mileneckého páru. Tento snímek je určen publiku již za hranou dospělosti.

Speciální sobotní program přinese jednu z nejúspěšnějších komedií žánru kjógen, hru Hlemýžď. A společně s Divadlem kjógen můžete nahlédnout do zákulisí nejen divadla, ale japonské kultury obecně. „Kjógen je v ČR v češtině hrán již 20 let, diváci si tedy zaslouží i podrobnější vhled. Kdy japonské děti s kjógenem začínají? Jak se 6 století trvající představení zkouší dnes? A co to obnáší – obléknout se do tradičního kostýmu? Na tyto a mnoho dalších otázek dostanou zájemci odpovědi v sobotu 25. 9. od 15:00 v sále kina Lucerna. Tamtéž diváky nabijí pozitivní energií japonské bubny z Okinawy v podání skupiny Eisá,“ dodává Ondřej Hýbl s tím, že na sobotní odpoledne s divadlem a bubny budou mít děti do 10 let vstup zdarma.

Pořadateli festivalu jsou Palác Lucerna a Česko-japonská společnost. Podporu a záštitu akci udělilo Velvyslanectví Japonska v ČR a Hlavní město Praha.

Praktické informace

Vstupné: Na filmová i divadelní představení činí 139 korun. Divadelní představení je pro děti do 10 let zdarma.

Kompletní program a další informace najdete na www.eigasai.cz a www.lucerna.cz

Zuzana Rybářová

pro Taneční magazín

Queenie, obří koncert v ČR po rok a půl trvající pauze!

The Show Must Go On!

O2 arenu otevřela majestátní show Queen Relived

Skupina Queenie, jež svou tvorbou vzdává hold legendární britské kapele, vstupuje do české hudební historie. Show Queen Relived se totiž stala prvním obřím koncertem v Česku po rok a půl trvající pauze. O2 arena tak mohla díky Queenie sledovat největší představení, které se kdy v této hale odehrálo, a to hned třikrát po sobě. O monumentálnosti show vypovídá i fakt, že veškerou techniku přivezlo 21 plně naložených kamionů. Zpěvák Michael Kluch pak během vystoupení na impozantním jevišti naběhal několik kilometrů, přičemž všechny písně odzpíval ve stejné tónině jako Freddie Mercury.

Odkaz kapely Queen pokračuje díky show, která se může směle měřit s největšími světovými koncerty. To vše v původních tóninách, aby si divák odnesl opravdový životní zážitek. Kulturní život v Česku nabral opět plnou sílu a symbolicky tak naplnil poselství The Show Must Go On!

Večer plný překvapení

Velkolepý večer odstartovalo smyčcové trio Inflagranti, které publikum vtáhlo do nejslavnějších tónů vážné, rockové i popové hudby. Po ní už nastoupila hlavní hvězda večera – skupina Queenie. Začátek show uvedl dojemným způsobem osobní tajemník Freddieho Mercuryho Peter Freestone a hned na to na jeviště vtrhla skupina Queenie s tóny písně One Vision, kterou doprovodily pyrotechnickými efekty. Na úvodní píseň navázala skladba Another One Bites The Dust, která ukázala LCD obrazovku v celé její kráse. Takto velká obrazovka v O2 areně ještě nikdy nebyla a s ohledem na technickou náročnost zase dlouho nebude. To samé ostatně platí i o dalších prvcích produkčně náročné show včetně rozměrného pódia, které zasahovalo téměř přes celou halu.

Během nabitých dvou hodin koncertu nemohly chybět ani další nadčasové hity jako We Will Rock You, Radio GaGa nebo I Want to Break Free. Do repertoáru zařadila skupina Queenie ale také písně, které bylo možné slyšet naživo jen na Queen Relived. Překvapením pro fanoušky pak byla skladba Let Me, kterou byste v repertoáru Queen těžko hledali. Michael Kluch a Queenie tím dokázali, že umí zaujmout i vlastní tvorbou.

Mezi váženými hosty show se představila sólistka Národního divadla Petra Alvarez Šimková, se kterou Michael Kluch zazpíval slavný duet Barcelona doprovozený animací jako z hollywoodských trháků. Herec a zpěvák Jan Kopečný zase vystoupil při písni Under Pressure. Jedním z pomyslných vrcholů večera se stala skladba Bohemian Rhapsody, při které se Michael Kluch i s klavírem vznášel nad hlavami diváků.

Nadšení fanoušci

Pozitivními ohlasy nešetřili ani fanoušci na sociálních sítích. Uživatelka vystupující pod jménem Kat Zab napsala: „Pánové a celý realizační týme – DĚKUJEME. Byli jste neskuteční. Při Barceloně tekla slza! Při Love of My Life se zastavoval dech a po zbytek se zpívalo s vámi. Je nádherné, že nám umožňujete tak nádherný zážitek.“

Stejně nadšený byl i uživatel nadva_kominik: „Říkával jsem, že bych dal cokoli za to, abych se mohl vrátit do minulosti a vidět Queen naživo. Včera se mi to splnilo. Nikdy jsem nic podobného neviděl. Moc vám děkuji za zážitek, na který budu dlouho vzpomínat. Čekání stálo za to. The Show Must Go On!“

Soňa Hanušová

pro Taneční magazín

 

Rozhovor s Markem Dědíkem, stálicí StarDance

„Zvu Vás na StarDance2021!“

Jak se Vám všeobecně daří v této poněkud nestabilní a pohnuté době covidové?

„Musím říct, že všeobecně se mi daří dobře a tou nejdůležitější  a hlavní věcí  pro mě je, že  naše celá rodina je zdravá, a proto  jsem šťastný. Moje manželka, moji dva synové Bertram Jozef a Dorian Marek jsou zdraví, jsem vděčný.

Teď v postcovidové  době v letě se opět   trošku rozjely taneční kurzy a  taneční  lekce, takže já jsem měl spíše pracovní a  ne odpočinkové léto.  Ale já jsem rád.“

Bylo pro Vás možné v době covidové-rouškové pořádat kurzy? Jak Vám vlastně prosperovala taneční škola, když škola všeobecně neprosperovala vůbec?  Jak jste se  s celou situací vyrovnával?taneční kurzy

„Já sem se s tím vyrovnal asi jako každý jeden z nás, protože taneční sport, kurzy  a má výuka spočívá v setkávání se s lidmi. Rád se  potkávám a setkávám s lidmi, pravidla to zakazovala, takže jsem měl neplacené prázdniny po dobu covidu. Nemohl jsem trénovat, všechno bylo zavřeno, ani nebylo kde trénovat. Takže já jsem samozřejmě  netrénoval. Než se vše úplně zavřelo či  otevřelo, tak jsme prožívali různé  restrikce, každý musel podepsat čestné prohlášení nebo  předložit doklad o očkování, či doklad, že  covid prodělal, nebo negativní test, na tanečních  lekcích se dodržoval dvoumetrový odstup. Všechno jsme  dodržovali, ale pak  přišel tak velký skok, tedy celkový lockdown,  a ten jsem  prožil doma s rodinou. Na jednu  stranu jsme se sice ocitli  bez finanční podpory,  ale na druhou stranu  jsem byl s rodinou,  a to od  rána do večera, což  bylo krásné a užil jsem si to.“

 Dalo by se říci, že pro Vás lockdown přišel akorát vhodně….

„Asi ano, asi akorát, ale má to také svá ale. Dorian se narodil po prvním lockdownu, já jsem ani nemohl být u porodu, protože to bylo zakázané a  manželka tam byla sama.“

Hm, hm. Vraťme se ale k Vaší profesi. Pořádal jste také své soutěže či „poháry“?

„‘Můj pohár‘ jsem podruhé zrušil, i před covidem a teď také a počkám, co se bude dít. Když bude situace příznivá, budu ho pořádat na jaře 2022.“

„Učil jste hodiny on-line?“

„Mnoho tanečních škol tuto výuku zvolilo a pořádalo  hodiny přes počítač. Nějak  trénovali a pokračovali, já jsem ale zastánce skutečného kontaktu mezi lidmi, všechno lépe ukázat,  opravdu s tím člověkem být a  zažít ten  tanec. Tuto  on-line formu  výuky  jsem vůbec neprovozoval a nechtěl jsem ji dělat.  Nikam by to nevedlo.“

Nejsou lidé už trošku apatičtí? Mají ještě vůbec chuť přijít do kurzů?

„Já si myslím, že je to naopak lepší, lidé více chtějí chodit do kurzů, báli jsme se, že ne, ale děti touží chodit  do kroužků. Jediné, z  čeho mám opravdu strach, že profesionální  taneční páry, které třeba patřily pod ČSTS a byly zvyklé jezdit po soutěžích, tak  během pandemie trošku  zlenivěly. Tudíž  ten rozjezd pro ně bude těžší.  Ale pro běžné  kurzy je to právě  naopak.“

Stardance se blíží. Zpočátku se proslýchalo, že soutěže či  olympiády budou bez diváků. Jak byste tu situaci vnímal?

„No, samozřejmě Česká televize a produkce Stardance má připravenou tzv. covidverzi bez diváků a pak normální verzi. Pokud opravdu ‚covidverze‘  nastane, pak nastane. Ale bude to velká újma a nebude to zrovna to pravé.  Vždyť přece přímý přenos  přináší  úplně jinou atmosféru! Možná budou v hledišti nějaké papírové hlavy,  nebo co já vím, ale  bude to tak jako tak obrovská škoda. Osobnosti,   které budou v pořadu poprvé,  potřebují zažít atmosféru  a tančit  před  lidmi. Tohle  činí tanec tancem!“

Bylo  by podle Vás tedy  lepší soutěž o rok posunout? Anebo tedy pokračovat i bez  diváků?

„No, upřímně, v nejhorším asi pokračovat i bez těch diváků. Protože show musí pokračovat, tak je to lepší  a dává to smysl. Bylo  by špatné,  kdyby byla pauza. Lidé jsou už připravení a těší se.  Vzít jim tu radost a možnost by bylo smutné. A celkově tato   doba není veselá. Takže to musíme zvládnout.“

Bojíte se Vy osobně viru, když jste na akcích, kde je  spousta lidí?

„Já osobně ten strach samozřejmě mám, a to hlavně proto, že mám strach o svoji rodinu.  V  České televizi se nosily po celou dobu roušky, tam se pravidla ani nezastavila, všechno se dodržuje a  je to tak dobře. I  při tréninku Stardance může přijít třeba rekvizitář nebo asistent  režie nebo někdo jiný a přesně to jsou všechny ty kontakty, ke kterým dochází, proto dodržujeme pravidla. Obava panuje velká,  myslím si, že  přímý  přenos, který je plánován na  16.října, přinese to, že naše  obava bude ještě větší, protože za tu dobu se nám situace ještě o něco zhorší. O to víc budu i já nervóznější,  protože samozřejmě budu mít strach.“

Asi jste připraveni na možnost, že budete 16. října bez diváků?

„Hm… Jsme. Připustilo  se to, ale nikdo neví, co to způsobí, takže je to takové … zvláštní.“

Můžete už teď prozradit nějaké novinky soutěže  tohoto roku?

„Např.  Honzu Ondera nahradil Marek Zelinka, je tedy  coby hlavní choreograf. Za sebe můžu říct, že moje taneční partnerka je Martina Viktorie  Kopecká, farářka Husitsko-bratrské církve. První šoty jsme natočili, jsou už i přístupné na internetu, po TK vyjde  celá znělka, obsahuje  symbol času, je to velmi pěkné. Soutěž bude opět tanec různých osobností,  a to velmi zajímavých, např. Tomáš Verner,  Mistr Evropy  v krasobruslení,  Simona Babčáková, paní farářka Kopecká, celkově  letos tančí mladí lidé,  takže taneční výkony budou úžasné. V porotě zasedne stálice p. Chlopčík a p.  Drexler, Jan Tománek a zábavný Richard  Genzer. A  bez našich komentátorů Marka Ebena a  Terezky Kostkové  by asi StarDance nebylo StarDance.

Tančíte ve StarDance už popáté.  Jste rozhodně stálice StarDance, ale hodně  tanečníků je už minulostí. Co Vás naplňuje na této soutěži?

„Já mám rád Stardance jako takové, ale hlavně mě moc těší poznávat všechny ty osobnosti, které přichází. Pro mě je to  pokaždé nové, naplňuje mě to a letos zvlášť!  Vždy je to nový příběh, ale s  paní farářkou  je to úplně jiný příběh než všechny ostatní. Protože zatančit si s paní farářkou, to není jen tak!!!“

To určitě ne!!!  V  minulosti by Vás za to  možná i upálili na hranici…..

„Smích“.

Ať se Vám daří a hlavně, ať je situace natolik dobrá, že budete moci mít mnoho diváků kolem sebe!

Foto: archiv Marka Dědíka 

Eva Smolíková

Taneční magazín

4+4 dny v pohybu 2021

Začíná festival současného umění

Šestadvacátý ročník mezinárodního festivalu současného umění 4+4 dny v pohybu startuje 9. září vernisáží současného umění, performance, hudbou i programem pro děti. V budově Nové strašnické školy v Praze 10 a ve vršovickém Vzletu bude festival probíhat až do 26. září.

Letošní festivalové téma Reality do you need me?, tedy zkoumání reality, její podoby a uchopení, se stalo inspirací pro dvě desítky kurátorů výstavy, kterými jsou Eva Jiřička, Lenka Sýkorová, Tomáš Svoboda, Vasil Artamonov, Otto M. Urban, Radek Wohlmuth, Gabriela Kotíková, Jakub Hošek, Milan Mikuláštík, Ondřej Horák, Dagmar Šubrtová, Zbyněk Baladrán, Marie Foltýnová, Tereza Severová, Marek Meduna, Dita Lamačová, Lucie Drdová, Galerie VI PER, Nela Klajbanová, Martin Mazanec, Jiří Ptáček, Vít Havránek, Jedinečné svatopěstitelské družstvo, Wariot Ideal, Jan Zdvořák, Kolektiv Nesladim, B.K.S. a third space & Michal Hor Horáček, Karolína Beranová, Máš umělecké střevo?, Cesta hrdinů – Lucie Štůlová Vobořilová a Michaela Matysová, Tomáš Janypka a kol., Kakalík, Xafika, Julian Hetzel.

Festival bude hostit také několik premiér např. Sentimetal – Noc, kdy na Kavčím plácku umřel Michael Jackson a Orestés se na to jenom díval souboru VOSTO5, Zuzana Šklíbová, Antonie Formanová a Karin Vápeníčková představí publiku Papagen, Veronika Knytlová nabídne Možnosti spříznění. Dále vystoupí Divadlo Continuo, Kolektiv Nesladim, Michal Nikodem, Tomáš Janypka a Die Früchte. Ze zahraničí zavítají na 4 + 4 dny v pohybu kolektivy Motus, Superamas, Debris, L. Bobalik, M. Hriešik nebo Diederik Peeters.

V rámci hudebního programu zahrají Zatrestband, WWW Neurobeat, Shizzle Orchestra, Dukla, Petra Ernyei, František Skála & Třaskavá směs  a mnozí další. Během speciálního akustického koncertu s názvem Atmosféra je teď a tady vystoupí Václav Havelka, Never Sol, Marwan Alsolaiman, Terezie Kovalová, Vojta Nýdl s Vítem Křišťanem a Viah.

Bohatý program je připraven pro děti i jejich doprovod a to divadelní představení Divadla Nosorožec, Československých klacků, Loutek bez hranic, Divadla Anička a letadýlko, Divadla UJETO, Studia Damúza a dalších, děti, školní třídy i rodiče jsou zváni na vzdělávací dílny a workshopy s platformou Máš umělecké střevo? a Aeroškolou.

Na festivalové návštěvníky dále čekají komentované vycházky po Strašnicích a sídlišti Solidarita, cyklojízdafilmové projekceoborové konference a kulaté stoly či slavnostní vyhlášení Ceny Věry JirousovéVstup na výstavu a většinu vystoupení je zdarma, vzhledem k omezené kapacitě je však na představení nutná rezervace. Informace ke vstupenkám, rezervacím i programu naleznete na www.ctyridny.cz

Partner akce: Městská část Praha 10

Projekt je realizován s finanční podporou: Hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury ČR, In-Situ, Creative Europe Programme of the European Union

Anna Mašátová

pro Taneční magazín