Otevřené čtení z textů VÁCLAVA HAVLA

Už popáté v divadle Alfred ve dvoře (Františka Křížka 36, Praha 7 – 10 minut od zastávky Vltavská a 5 minut od zastávky Strossmayerovo náměstí) propukne čtení z textů bývalého prezidenta!

V úterý 18. 12. 2018 uběhne sedm let od smrti Václava Havla. Od 17 do 21 hodin bude v divadle Alfred ve dvoře probíhat pátý ročník „Čtení z Havla“. Akci organizátoři plánují především jako klidné zastavení nad myšlenkovou i politickou alternativou, kterou texty představují. Pozváni jsou všichni, kdo se během večera budou chtít na chvíli zastavit a sami přečíst (nebo si jen poslechnout) pasáž z některého Havlova textu. Vstup je volný.

Havlovy osobní, umělecké, filozofické i politické texty zachycují specifický myšlenkový svět, jehož etický půdorys se v novodobé historii ČR promítal do hodnot velké části české společnosti. Texty světově uznávaného spisovatele a politika načrtávají politickou i myšlenkovou alternativu platnou také pro současnost. Přestože bude na místě připravena malá knihovna Havlových textů, organizátoři doporučují si oblíbený text přinést. Dramaturgii neurčují organizátoři – vše se odvíjí spontánně podle toho, co si čtoucí vyberou a k jakým textům se vrátí.

Nelze přehlédnout, jak aktuální jsou opět Havlovy vize osobní a společenské. I proto nevnímáme Čtení z Havla jako nostalgické ohlédnutí, má také společenskou rovinu. V jeho textech jsou tyto vize zachyceny se vší vážností i hravě a ironicky. Neřídíme průběh večera, program je stejně jako Havlovy texty otevřený. Co se bude číst, určí až sami návštěvníci, kteří můžou kdykoli přijít a odejít,” říkají organizátoři.

Osmnáctého  prosince se bude možné o Václavu Havlovi dočíst v množství médií. Čtení z Havla je ale spíše pobídkou k tomu, aby se lidé obrátili přímo ke zdroji – a četli z Havlových knih: úvah, reflexí, her, pohádek či básní. Zarezonují letos jiné texty než před rokem? Vrátí se totéž aktivní publikum, nebo přijde jiné?

Dveře divadla budou během „Čtení z Havla“ otevřené od 17 do 21 hodin.

FB událost: goo.gl/b5xy8h

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Rozhovor s baletkou, módní návrhářkou, herečkou, pedagožkou a rovněž píšící JANOU HAVLATOVOU

„Rekvalifikuji vysloužilé tanečníky“

Známou se stala již za studií na konzervatoři, když hrála v seriálech. Od dětství ale chtěla být baletkou. Sen si splnila a baletu se věnuje i dnes a to předáváním svých zkušeností ve své baletní akademii. Kromě toho píše, navrhuje společenské a svatební šaty a její práce je pro Janu Havlatovou koníčkem.    

Pocházíte z Benátek nad Jizerou. Čím jste chtěla být jako holčička?

„Děkuji za milou otázku. Už od malička jsem si přála být baletkou, brzy na to ale přišlo přání stát se herečkou a nakonec paní učitelkou v mateřské školce. Všechna tři přání se mi v určité míře vyplnila.“

Vy jste vystudovala taneční konzervatoř a během studií jste hrála v seriálech My všichni školou povinní, Synové a dcery Jakuba Skláře a Cirkus Humberto a TV filmu Papilio.  Jak na tu dobu vzpomínáte?

„Bylo to velmi pestré období, z konzervatoře do barrandovských studií a zpět, na odpočinek moc času nezbylo. Utekla mi tak sice příležitost zúčastnit se mezinárodní baletní soutěže pod vedením paní profesorky Olgy Klikové, a později i místo v baletu Pavla Šmoka, ale nelituji, soutěže nemám odjakživa ráda a v tanci jsem si vytvořila vlastní styl.

Jana ve filmové roli

Během posledního ročníku konzervatoře jsem si užila inspirující spolupráci na filmové taneční férii Sen mozartovské noci v režii Jana Bonaventury se skvělým choreografickým provedením Jana Hartmana. Tenkrát jsem tančila roli Zerliny s tanečními partnery Janem Slavickým a Janem Navarou. Málokdo asi ví, že v pořadu tančili také mj. začínající Jan Kodet, Vojta Pavlíček nebo Eva Jeníčková.

V seriálu Cirkus Humberto, jsem využila příležitost si vedle herecké role před kamerou také zatančit jak klasický, tak moderní balet. Pokud mě paměť neklame, choreografii moderního tance se mnou připravovala v ND Praha Jarmila Manšingrová a Jana Kůrová. Snad se nemýlím.

Spolupráce na seriálech mi obecně přinesla nové herecké zkušenosti po boku skvělých herců. Tyto zkušenosti mi otevřely cestu k autorské činnosti v oblasti muzikálové tvorby pro děti.“

Archiv Jany Havlatové – z jejího kosmetického salonu

Po  škole jste se stala členkou baletního souboru Hudebního divadla v Karlíně a tančila se skupinou UNO. Co pro Vás znamená tanec?

„Od malička tancem vyjadřuji zejména své emoce. Možná právě proto mi paní profesorka Olga Vlášková svěřila hlavní roli v dramatickém absolventském představení Vodník. Velmi si této role dodnes vážím. S taneční skupinou UNO a Jiřím Kornem to byla krátká, ale svěží spolupráce, dalo by se říci, v neustálém tempu. Nedávno jsem koukala na záznam Dva z jednoho města, (zpěvák Pavel Vítek), choreografie Richard Hes atd. Je to zvláštní pocit, vidět se tančit po tolika letech. Škoda, že záznam Sen mozartovské noci nikde není k nalezení. V Hudebním divadle Karlín jsem také působila jen velmi krátce, šéfem baletu byl tenkrát pan Zdeněk Prokeš, později odešel do Brna. Zatančila jsem si tam pěknou sólovou roli Zlata a v několika muzikálech spolupracovala také jako sboristka. Na konci první sezony mi byla panem režisérem Petrem Novotným nabídnuta hlavní role v připravovaném muzikálu Vlci (alternace Jany Paulové). Měla jsem v HD Karlín docházet na hodiny zpěvu. Prý mě slyšel zpívat, tak to nebude tak náročné. (V dětství jsem chodila v Benátkách nad Jizerou do pěveckého sboru a ke korepetitorovi a scénickému dirigentovi ND Prah a Milanu Hájkovi, tenkrát jsem zpívala druhý  hlas, takže nějaké základy zpěvu jsem opravdu měla. Byla to nečekaná, lákavá výzva, ale nakonec jsem roli odmítla a stejně tak i další spolupráci s HD Karlín v oblasti tance. Pochopila jsem, že jsou pro mě důležitější hodnoty než uspěchaná kariéra a v oblasti umění jsem se zaměřila na pohodovou spolupráci s dětmi a mládeží.“

Lekce baletu s instruktorkou Janou Havlatovou

Vyzkoušela jste si i trenérství a to sportovní gymnastiky. Bavilo Vás to? Na koho nejraději vzpomínáte?

„Měla jsem velké štěstí, zažila jsem skvělou trenérku paní Věru Čáslavskou, ale i další kvalitní trenéry SVS střediska pana Vizinu nebo paní Kubičkovou. Dívat se, jak pracují, bylo inspirující. Jako baletce a trenérce mi byl vedle běžných pracovních povinností svěřen úkol, nastudovat taneční část prostná na olympiádu v Calgary a poté jí naučit, proškolit všechny trenéry SVS sportovních center v ČR, kteří se tenkrát sjeli v Brně. Možná právě tato má trenérská práce v Brně byla důvodem, proč mě paní Věra Čáslavská doporučila na místo hlavní trenérky ČR reprezentace v nově se rodícím středisku SVS Nymburku, ale po zkušenostech z oblasti trenérství jsem věděla, o jak časově náročnou práci se jedná a protože jsem v té době byla už vdaná; nabídku jsem odmítla. Tím má spolupráce se SVS Sparta Praha sice skončila, ale během let jsem měla možnost spolupracovat v oblasti baletního tréninku a tvorby choreografií společenských tanců i krasobruslení s TJ Autoškoda Mladá Boleslav, HASA Praha a TJ Nymburk.“

S Jaromírem Hanzlíkem v televizním seriálu „Cirkus Humberto“

V   Sázavě jste založila dětské divadlo HutaddáSek, kde v letech 1999-2004 působila jako režisérka a scénáristka (pohádkové muzikály O Růžence, Tři prasátka) a Vaše pohádky uvedlo několik divadel a uměleckých škol. A pohádka O Jeníčkovi a Mařence aneb Jak to dobře dopadlo se již druhým rokem hraje v DJKT v Plzni v režii Lilky Ročákové. Pracujete na něčem novém pro děti?

„V dětství jsem si přála být paní učitelkou v MŠ a to se mi částečně splnilo v tvorbě pro děti a mládež. Od mala jsem si na různé papírky psala nejprve autorské texty písní, pak básně a nakonec scénáře zaměřené na dětské publikum. Momentálně si opět píši na papírky části pohádky „Jak šly hrábě do světa.“ A uvidíme, zda to bude scénář pro divadelní muzikálové zpracování včetně autorských písní, nebo jen pohádka.“

Opět archiv Jany Havlatové, tentokrát mladší žákyně v S centrum Benešov v Baletní akademii

Coby autorka jste podepsaná také pod pohádkovou knihu Prsten sněhového krále a skripta pro wellnes koučink. Rovněž jste autorkou zážitkové wellness terapie „Balneo dance“, skript a rekvalifikačního kurzu pod názvem „Manažer“, s wellness specializací (Akreditace MŠMT 2017), ve kterých propojujete své mnohaleté zkušenosti z oblastí baletu, wellness. Baví V&aacu te;s psaní?

„Čím jsem starší, tím mě psaní baví více, zvláště pohádky. Co se týká „Balneo dance“, jedná se o zážitkové wellness tancování s trenérem v několika tanečních rovinách a uplatněních. Je mi velkým potěšením, že se na tuto metodiku přijela osobně podívat z Francie nejmenovaná evropská Spa manažerka a získala tak ode mě první certifikát metodiky.Považuji za velkou čest, že se mi jako baletce podařilo získat schválení Ministerstva školství pro nový typ rekvalifikačního kurzu, kterým lze rekvalifikovat vysloužilé tanečníky, nebo ty, kteří nemohou najít uplatnění a samozřejmě i jiné zájemce, které zajímá odvětví zdravého životního stylu, tedy wellness.Pokud by se našlo akreditované taneční zařízení nebo škola, kde by bylo možné školit pro tuto novou taneční profesi „Trenér Balneo dance“ vysloužilé tanečníky, bylo by to skvělé. Uvidíme, třeba se některé na základě našeho rozhovoru ozvou.“

 Od roku 2011 jste  majitelkou salonu krásy HJ original. Navrhujete společenské a svatební šaty. Co Vás k tomu vedlo?

„V období po ukončení působení dětského divadla HutaddáSek jsem neměla navázanou spolupráci v oblasti tance, ani muzikálu a jako maminka od dětí jsem opět přemýšlela o časově nenáročné práci a tak jsem se po delším promýšlení rozhodla využít své znalosti z rekvalifikačního kurzu Kosmetička /vizážistka už z roku 1990 a otevřela si vlastní studio. Časově jsem byla volná a záleželo na mně, jak si budu klienty objednávat. Navíc jsem si uvědomovala, že léta přibývají a balet nebudu moci vyučovat donekonečna. Navrhování šatů byl takový malý relaxační odskok od vizážistických služeb. Měla jsem možnost módní přehlídky ve Fashion Show Sasazu a Bar Solidní jistota, dvou svatebních veletrzích a pár šatů půjčila do TV známým osobnostem. Od roku 2012 mám sice registrovanou vlastní značku HJ original, ale navrhování a budování značky je časově náročná práce, takže je to opravdu jen občasný koníček.“

Lekce baletu Jany Havlatové

Baletu jste zůstala věrná a ve Sport & Relax Centrum Benešov vedete kurzy baletu v Baletní akademii Jany Havlatové. Jaký je o kurzy zájem a pro koho jsou určeny? 

„Z Baletní akademie mám velkou radost. Začátky byly těžké, asi 7 dětí, ale teď už máme kolem 35 dětí od 5 let a dospělých. Děti svou energií dobíjejí, chodím si do práce odpočinout, kurzy byly 3 hodiny každou středu a teď 2 roky budou jen 2 hodiny.“

 Jste žena mnoha profesí, která je vám nejbližší?

„Jak jsem se už zmínila, ráda spolupracuji s dětmi a mládeží, nejvíce v oblasti tance, ale hned krok za ním tančí divadelní muzikál.“

 S manželem a dětmi bydlíte v obci nedaleko Sázavy. Jak se Vám líbí život na venkově?

Obal knihy Jany Havlatové „Prsten sněhového krále“, vydal Šuplík, cz 2017

„Do mých 2 let jsme bydleli na vesnici blízko Benátek nad Jizerou, babička s dědou také pocházeli z vesnice, takže kokrhání kohouta mě příjemně budilo každé ráno. Možná právě proto se jedna z mých pohádek jmenuje: Když zakokrhal Kohout. Když se nám narodily děti, chtěla jsem z Prahy na vesnici znovu vrátit. A je tu vskutku krásně. Ticho opravdu léčí.“

 Umíte odpočívat? A co nějaké koníčky, máte na ně čas?

„Odpočívat naštěstí umím, nejraději společně s rodinou. V baletu jsem se naučila disciplíně, takže hospodařím se svými silami a vážím si zdraví. Koníčky jsou má povolání, také historie a nejvíce čtení Bible.“

 Děkuji za rozhovor

  Veronika Pechová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Semifinále StarDance 2018

Porota má rozepře, Michal Necpál a Veronika Arichteva jsou spokojení, Jiří Dvořák a Pavla Tomicová jdou do finále. Zvítězí opět Lálová?

Devátý večer StarDance 2018 se nesl v rytmu  jivu, slowfoxu, samby a tanga. Napětí by se dalo krájet a postupující pár musel předvést 3 tance! Nedopadlo to pro Veroniku Arichtevu a Michala Necpála, ale oni jsou  očividně spokojeni s výsledkem. Pro Michala je to vlastně nejlepší umístění jakého kdy dosáhl, takže je se svým postupem spokojený.

Hosté

Dalo by se říci, že možná největší favorité jsou sportovec David Svoboda a Veronika Lálová, která v předchozí řadě StarDance dotančila se Zdeňkem Piškulou až do finále. Protože i tento rok má Veronika štěstí na dobře vypadajícího muže po svém boku, dá se souhlasit s tím, že vítězství na ně možná čeká. Jak řekl Radek Balaš: „Jste reklama na mládí a štěstí“

V konečném souboji ve finále 15. prosince se utkají herečka Pavla Tomicová a Marek Dědík, herec  Jiří Dvořák s  Lenkou Norou Návorkovou a pětibojař David Svoboda s Veronikou Lálovou.

Vyřazování tentokrát probíhalo netradičně. Bylo vyhlášeno, že do finále postupují Pavla  Tomicová s Markem Dědíkem a Jiří Dvořák s Lenkou Norou Návorkovou. Nerozhodně tedy bylo mezi páry Veronika Arichteva s Michalem Necpálem a David Svoboda s Veronikou Lálovou. Tyto dva páry musely předvést ještě třetí tanec, což byl některý z těch, který se jim dříve podařil  či takový, který si sami vybrali.

David Svoboda  si zvolil paso doble,  Veronika Arichteva  valčík. Porota je sice všechny pochválila, ale to už teď nehrálo žádnou roli.  Finále zpestřili dva profesionální tanečníci Lenka a Jan Klimentovi. A rozhodnutí bylo tady.

A porota?

První tanec Davida Svobody a Veroniky Lálové opět zkritizovala Tatiana Drexler, protože David zase neměl rovná záda. Tatiana: „12 let to říkám a Vy se nedíváte!“David Svoboda: „Já to od Vás slyším poprvé!“ Zdeněk opět prudil: „Absolutně nesouhlasím s Tatianou, je jedno, zda větší nebo menší krůček, byl to fantastický jive, energie, jen zpočátku se David díval na parket.“

Směrem k Pavle Tomicové opět padla kritika: „Dnes  z Vás nešla ta energie, ani rychlost!“ drtila Tatiana Pavlu. Zdeněk zas kritizoval, že občas utekl rytmus! A chtěl prostě vidět víc samby.

Veroniku Arichtevu a Michala Necpála tentokrát Zdeněk Chlopčík pochválil, protože obvykle byla porota až moc přísná.  Zdeněk: „Dnes  jsem Vám věřil každý krok.“  Jenže pohroma – Václava Kuneše se jejich tanec vůbec nedotkl. Minule prý dali strašně moc.

Jiří Dvořák si opět přál jen přežít. Radkovi Balašovi se líbili a hodnotil vysoko. Václav Kuneš sám přiznal, že neví, co to s ním je, ale v tanci mu chyběla samba a …“

 

V druhém kole:

Veronika Lálová s Davidem Svobodou se prohřešili maličkými rytmickými  nedostatky (řekla Tatiana). Ale k úžasu všech Zdeněk Chlopčík žádné rytmické nedostatky neviděl a zase prudil Tatianu Drexler!

Václav Kuneš nebyl spokojený s druhým výkonem Pavly Tomicové a Marka Dědíka, zkrátka mu celý večer něco chybělo a páry nevěděly a nedozvěděly se, co. Václav chtěl více tanga a hotovo.

Veroniku Arichtevu a Michala Necpála pochválila Tatiana Drexler, dokonce byla ochotná přehlédnout  i pomalé nohy.

Jiřího Dvořáka a Lenku Noru Návorkovou pozoroval Zdeněk Chlopčík se zatajeným dechem, chybičky přehlédl, ale facka  nakonec (v rámci choreografie) mu vadila. Ale Marek Eben byl pohotový: „Hamlet  také zemřel!“  A Tatianě tuhla krev v žilách, chybičky přehlédla.

Na závěr už jen souboj dvou posledních párů – Michala Necpála a Veroniky Arichtevy s Veronikou Lálovou a Davidem Svobodou (překvapivě)

Porota pěla chválu  (protože už nemusela hodnotit!!)

Zeptali jsme se…

Jak vnímáte  odchod ze StarDance během devátého večera? Je to výhra nebo prohra?

Michal Necpál:

„Beru to rozhodně jako vítězství. Dělali jsme s Verčou všechno, co jsme mohli, abychom postupovali a tohle je pěkný výsledek.“

Jak snášela Vaše rodina, že jste opět celý podzim trávil se  StarDance? 

„Bylo to opravdu časově náročné,  neměl jsem možnost být s rodinou a neměl jsem ani  dost  energie   na věci, týkající se rodiny. Jsem vděčný, že to vydrželi.“

Jaké byly Vaše první pocity po vyhlášení výsledků?

Veronika Arichteva:

„Já jsem si původně myslela, že nevypadáváme, většinou postupuje ten, koho řekne  Terezka Kostková jako prvního.  Takže to byla  trošku ostuda, no. Bylo mi to líto, samozřejmě, ale hned za tím přišla obrovská  úleva. Myslím si, že pro mě je to něco neuvěřitelného, že   jsme se dostali takhle daleko.“

Takže aspoň tento předvánoční čas bude klidnější….

„To nevím, zda bude klidnější, ale těším se, protože si Vánoce  aspoň pořádně  připravím.“

Trénovala jste hodně, cítila jste se už vyčerpaná nebo  jste tréninky trošku šidila?

„Já jsem to opravdu nešidila, já jsem s Míšou trénovala velmi poctivě, a to několik hodin denně. Pokud jde o  síly, jasně, že je člověk unavený, ale nemyslím si, že bych se nějak  fyzicky hroutila, nebo to nezvládala, naštěstí. Měla jsem   ještě nějaké rezervy, kdyby ne, tak  by to bylo opravdu špatné…“

Děkujeme

I porota se občas trochu hádá….

Zeptali jsme se ….

Jak hodnotíte letošní ročník?

Porotce, divadelník, režisér Radek Balaš:

„Soutěžící jsou letos výše.. Tanečně slabším článkem je sice Pavla Tomicová, ale ona má jednoznačně přízeň publika.

Adam Mišík sice nebyl až tak zábavný, ale odtancoval všechno a splnil si svůj úkol. Když vypadla Daniela Šinkorová, tak mě to zamrzelo, je to moje žačka. Ona má bohužel trošku nešťastnou image, lidí jí  nevěří  její emoce. A soutěž je zábava. Ve výsledku na tanci zase tolik nezáleží. Hrají roli sympatie a právě ta již zmíněná zábavnost páru. A letos je to opravdu hodně silný ročník, musím uznat.“

V čem si myslíte, že tkví obliba StarDance, které sleduje  až  1 500 000 diváků?

„Genialita pořadu spočívá v tom, že je to takový koktejl. Jako byste smíchali  pomeranče, jablka a  banány a vznikl z toho jeden super plod.  Stardance posbírá všechno  ovoce, je tu navíc osobní účast diváka, vizuální stránka – noblesa, elegance a je to také reality show. Každý si tedy najde něco a uzobne si to své.“

Máte také rozepře v porotě?

„Samozřejmě, každý máme jiný úhel pohledu. Je to určitá platforma, porota je složená z odborníků, je zastoupeno i drama, ale jsme každý jiný. Zdeněk Chlopčík má takový česko-slovenský náhled, Tatiana Drexler žije v Německu, takže má takový evropský pohled, Václav Kuneš se dívá očima moderního tance a já jsem divadelník a režisér.

Posuzujeme všechno velmi podrobně, dohadujeme se mezi sebou, samozřejmě.  Nesouhlasil jsem, když Zdeněk zavrhl výraz Jirky Dvořáka, který  je  profesionál. Byl v tanci dokonalý a souzněl s tancem a s dramaturgií úplně  přesně, viděl jsem to.“

Máte soutěže rád? Je vůbec umění měřitelné?

„Normálně se vyhýbám soutěžím, samozřejmě, že umění se nedá měřit. Ale  jsou tady soutěže, kde zůstávám!

A co si myslím o soutěžích? Krásný příklad je Charlie Chaplin, který utekl do Anglie, natočil tam Hraběnku z Hongkongu a zrovna si tak sedí a dívá se na televizi. Běžel tam obdobný pořad, jako je soutěž „Tvoje tvář má známý hlas“, ale byla to herecká obdoba.  Diváci zhodnotili umělce a vzniklo pořadí. Právě byla vyhlášena  soutěž o nejlepšího Charlieho Chaplina (vítěz měl 10 bodů). A jeho nenapadlo nic lepšího, než se tam přihlásit. A výsledek? skončil na  7. místě!!! Tak co?

Text, Foto: Eva Smolíková

Taneční magazín

SE.S.TA jako spoluorganizátor evropského projektu zve české umělce k účasti

Neváhejte! Do konce roku 2018 máte poslední šanci!

Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA, z.s. je nezisková organizace, která vznikla v roce 1999 s cílem podpořit rozvoj současného tance a souvisejících uměleckých oborů v České republice. SE.S.TA realizuje mnoho různorodých aktivit nejen pro vysoce profesionální účastníky, ale i pro široké publikum a pro děti. Hlavním záměrem organizace je pomáhat současnému tanci zapojit se do mezinárodního kontextu a otevírat mezioborovou spolupráci a diskusi. SE.S.TA je organizátorem festivalu současného tance, pohybového divadla a nového cirkusu KoresponDance, který se každoročně v červenci odehrává na zámku ve Žďáru nad Sázavou.

Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA spolu se čtyřmi spolupořadateli z Evropy získala podporu z programu Kreativní Evropa. Série rezidenčních pobytů po celém kontinentu, výměna tvůrců a jejich produkcí s poskytováním profesionální podpory, školení a koučování, to je dvouletý projekt ROUNDABOUT EUROPE, který se zaměřuje na outdoorové živé umění. Aktuálně SE.S.TA vyhlásila otevřenou výzvu pro umělce
a skupiny z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Roundabout Europe vytváří síť uměleckých rezidencí a festivalů outdoorového umění se zaměřením na umělce či soubory, které jsou buď na začátku své profesní dráhy nebo by rádi své umění obohatili či posunuli novým směrem. Umělci ze zemí způsobilých pro program Kreativní Evropa (členské země EU) se mohou ucházet o rezidence do 31. prosince 2018.
Projekt Roundabout Europe připravilo pět hlavních partnerů, ředitelů etablovaných outdoorových festivalů z Evropy: festival KoresponDance (Česká republika), Imaginarius (Portugalsko), Out There (UK), Festival Passage (Dánsko) a Festival Spoffin (Nizozemsko), který je koordinátorem projektu.

ROUNDABOUT EUROPE: Nový impuls pro outdoorové divadlo, tanec a nový cirkus v celoevropském kontextu!
Festivaly se sdružily s cílem posílit budování kapacit outdoorového umění a učinit z něj uznávanou uměleckou formu, která umělcům nabídne odpovídající kariéru a přístup k novým publikům, sítím a trhům. Projekt chce motivovat outdoorové umělce k profesionalitě, sebekritičnosti, k tomu, aby ve své práci sledovali i udržitelnost a ekonomickou stránku bez ztráty uměleckých hodnot.
Každý vybraný umělec či soubor bude pozván na dvě umělecké rezidence do dvou různých zemí. Rezidence budou vždy konkrétně zaměřené v závislosti na potřebách či požadavcích umělců. Kromě toho, že budou mít umělci možnost se skutečně věnovat přípravě své performance, budou mít příležitost se zúčastnit i řady workshopů a setkání s koučem – ať už pro řešení praktických či inspirativních otázek. Výsledky rezidencí budou veřejně prezentovány v rámci partnerských festivalů. Navíc, na konci každého pobytu, shrnou umělci i odborníci své zkušenosti a zveřejní
je na blogu webu Roundabout Europe.
Přihlášky jsou nyní přijímány do 31. prosince 2018 a do konce února 2019 bude vybráno 5 umělců / uměleckých skupin. Proces podávání žádostí je online na roundabouteurope.eu, kde jsou i veškeré informace o projektu. Výběr bude proveden uměleckými řediteli zúčastněných festivalů.

Foto: archiv SE.S.TA
Michaela Nováková
pro TANEČNÍ MAGAZÍN