Rozhovor s baletkou, návrhářkou a spisovatelkou Janou Havlatovou

„Rekvalifikuji vysloužilé tanečníky“

Známou se stala již za studií na konzervatoři, když hrála v seriálech. Od dětství ale chtěla být baletkou. Sen si splnila a baletu se věnuje i dnes a to předáváním svých zkušeností ve své baletní akademii. Kromě toho píše, navrhuje společenské a svatební šaty a její práce je pro Janu Havlatovou koníčkem.    

Pocházíte z Benátek nad Jizerou. Čím jste chtěla být jako holčička?

„Děkuji za milou otázku. Už od malička jsem si přála být baletkou, brzy na to ale přišlo přání stát se herečkou a nakonec paní učitelkou v mateřské školce. Všechna tři přání se mi v určité míře vyplnila.

Vy jste vystudovala taneční konzervatoř a během studií jste hrála v seriálech My všichni školou povinní, Synové a dcery Jakuba Skláře a Cirkus Humberto a TV filmu Papilio.  Jak na tu dobu vzpomínáte?

„Bylo to velmi pestré období, z konzervatoře do barrandovských studií a zpět, na odpočinek moc času nezbylo. Utekla mi tak sice příležitost zúčastnit se mezinárodní baletní soutěže pod vedením paní profesorky Olgy Klikové, a později i místo v baletu Pavla Šmoka, ale nelituji, soutěže nemám odjakživa ráda a v tanci jsem si vytvořila vlastní styl.

Během posledního ročníku konzervatoře jsem si užila inspirující spolupráci na filmové taneční férii Sen mozartovské noci v režii Jana Bonaventury se skvělým choreografickým provedením Jana Hartmana. Tenkrát jsem tančila roli Zerliny s tanečními partnery Janem Slavickým a Janem Navarou. Málokdo asi ví, že v pořadu tančili také mj. začínající Jan Kodet, Vojta Pavlíček nebo Eva Jeníčková.

V seriálu Cirkus Humberto, jsem využila příležitost si vedle herecké role před kamerou také zatančit jak klasický, tak moderní balet. Pokud mě paměť neklame, choreografii moderního tance se mnou připravovala v ND Praha Jarmila Manšingrová a Jana Kůrová. Snad se nemýlím.

Spolupráce na seriálech mi obecně přinesla nové herecké zkušenosti po boku skvělých herců. Tyto zkušenosti mi otevřely cestu k autorské činnosti v oblasti muzikálové tvorby pro děti.“

archiv Jana Havlatová – z jejího kosmetického salonu

Po  škole jste se stala členkou baletního souboru Hudebního divadla v Karlíně a tančila se skupinou UNO. Co pro Vás znamená tanec?

„Od malička tancem vyjadřuji zejména své emoce. Možná právě proto mi paní profesorka Olga Vlášková svěřila hlavní roli v dramatickém absolventském představení Vodník. Velmi si této role dodnes vážím.

S taneční skupinou UNO a Jiřím Kornem to byla krátká, ale svěží spolupráce, dalo by se říci, v neustálém tempu. Nedávno jsem koukala na záznam Dva z jednoho města, (zpěvák Pavel Vítek), choreografie Richard Hes atd. Je to zvláštní pocit, vidět se tančit po tolika letech. Škoda, že záznam Sen mozartovské noci nikde není k nalezení.

V Hudebním divadle Karlín jsem také působila jen velmi krátce, šéfem baletu byl tenkrát pan Zdeněk Prokeš, později odešel do Brna. Zatančila jsem si tam pěknou sólovou roli Zlata a v několika muzikálech spolupracovala také jako sboristka. Na konci první sezony mi byla panem režisérem Petrem Novotným nabídnuta hlavní role v připravovaném muzikálu Vlci (alternace Jany Paulové). Měla jsem v HD Karlín docházet na hodiny zpěvu. Prý mě slyšel zpívat, tak to nebude tak náročné. (V dětství jsem chodila v Benátkách nad Jizerou do pěveckého sboru a ke korepetitorovi a scénickému dirigentovi ND Prah a Milanu Hájkovi, tenkrát jsem zpívala druhý  hlas, takže nějaké základy zpěvu jsem opravdu měla. Byla to nečekaná, lákavá výzva, ale nakonec jsem roli odmítla a stejně tak i další spolupráci s HD Karlín v oblasti tance. Pochopila jsem, že jsou pro mě důležitější hodnoty než uspěchaná kariéra a v oblasti umění jsem se zaměřila na pohodovou spolupráci s dětmi a mládeží.“

archiv Jany Havlatové – lekce baletu.

Vyzkoušela jste si i trenérství a to sportovní gymnastiky. Bavilo Vás to? Na koho nejraději vzpomínáte?

„Měla jsem velké štěstí, zažila jsem skvělou trenérku paní Věru Čáslavskou, ale i další kvalitní trenéry SVS střediska pana Vizinu nebo paní Kubičkovou. Dívat se, jak pracují, bylo inspirující.

Jako baletce a trenérce mi byl vedle běžných pracovních povinností svěřen úkol, nastudovat taneční část prostná na olympiádu v Calgary a poté jí naučit, proškolit všechny trenéry SVS sportovních center v ČR, kteří se tenkrát sjeli v Brně. Možná právě tato má trenérská práce v Brně byla důvodem, proč mě paní Věra Čáslavská doporučila na místo hlavní trenérky ČR reprezentace v nově se rodícím středisku SVS Nymburku, ale po zkušenostech z oblasti trenérství jsem věděla, o jak časově náročnou práci se jedná a protože jsem v té době byla už vdan&aa cute;, nabídku jsem odmítla. Tím má spolupráce se SVS Sparta Praha sice skončila, ale během let jsem měla možnost spolupracovat v oblasti baletního tréninku a tvorby choreografií společenských tanců i krasobruslení s TJ Autoškoda Mladá Boleslav, HASA Praha a TJ Nymburk.“

V   Sázavě jste založila dětské divadlo HutaddáSek, kde v letech 1999-2004 působila jako režisérka a scénáristka (pohádkové muzikály O Růžence, Tři prasátka) a Vaše pohádky uvedlo několik divadel a uměleckých škol. A pohádka O Jeníčkovi a Mařence aneb Jak to dobře dopadlo se již druhým rokem hraje v DJKT v Plzni v režii Lilky Ročákové. Pracujete na něčem novém pro děti?

„V dětství jsem si přála být paní učitelkou v MŠ a to se mi částečně splnilo v tvorbě pro děti a mládež. Od mala jsem si na různé papírky psala nejprve autorské texty písní, pak básně a nakonec scénáře zaměřené na dětské publikum. Momentálně si opět píši na papírky části pohádky „Jak šly hrábě do světa.“ A uvidíme, zda to bude scénář pro divadelní muzikálové zpracování včetně autorských písní, nebo jen pohádka.“

archiv Jany Havlatové – mladší žákyně v S centrum Benešov v Baletní akademii

Coby autorka jste podepsaná také pod pohádkovou knihu Prsten sněhového krále a skripta pro wellnes koučink. Rovněž jste autorkou zážitkové wellness terapie „Balneo dance“, skript a rekvalifikačního kurzu pod názvem „Manažer“, s wellness specializací (Akreditace MŠMT 2017), ve kterých propojujete své mnohaleté zkušenosti z oblastí baletu, wellness. Baví V&aacu te;s psaní?

„Čím jsem starší, tím mě psaní baví více, zvláště pohádky. Co se týká „Balneo dance“, jedná se o zážitkové wellness tancování s trenérem v několika tanečních rovinách a uplatněních. Je mi velkým potěšením, že se na tuto metodiku přijela osobně podívat z Francie nejmenovaná evropská Spa manažerka a získala tak ode mě první certifikát metodiky.

Považuji za velkou čest, že se mi jako baletce podařilo získat schválení Ministerstva školství pro nový typ rekvalifikačního kurzu, kterým lze rekvalifikovat vysloužilé tanečníky, nebo ty, kteří nemohou najít uplatnění a samozřejmě i jiné zájemce, které zajímá odvětví zdravého životního stylu, tedy wellness.

Pokud by se našlo akreditované taneční zařízení nebo škola, kde by bylo možné školit pro tuto novou taneční profesi „Trenér Balneo dance“ vysloužilé tanečníky, bylo by to skvělé. Uvidíme, třeba se některé na základě našeho rozhovoru ozvou.“

 Od roku 2011 jste  majitelkou salonu krásy HJ original. Navrhujete společenské a svatební šaty. Co Vás k tomu vedlo?

„V období po ukončení působení dětského divadla HutaddáSek jsem neměla navázanou spolupráci v oblasti tance, ani muzikálu a jako maminka od dětí jsem opět přemýšlela o časově nenáročné práci a tak jsem se po delším promýšlení rozhodla využít své znalosti z rekvalifikačního kurzu Kosmetička /vizážistka už z roku 1990 a otevřela si vlastní studio. Časově jsem byla volná a záleželo na mně, jak si budu klienty objednávat. Navíc jsem si uvědomovala, že léta přibývají a balet nebudu moci vyučovat donekonečna.

 Navrhování šatů byl takový malý relaxační odskok od vizážistických služeb. Měla jsem možnost módní přehlídky ve Fashion Show Sasazu a Bar Solidní jistota, dvou svatebních veletrzích a pár šatů půjčila do TV známým osobnostem. Od roku 2012 mám sice registrovanou vlastní značku HJ original, ale navrhování a budování značky je časově náročná práce, takže je to opravdu jen občasný koníček.“

archiv Jany Havlatové – obal knihy Prsten sněhového krále, vydal Šuplík, cz 2017

Baletu jste zůstala věrná a ve Sport & Relax Centrum Benešov vedete kurzy baletu v Baletní akademii Jany Havlatové. Jaký je o kurzy zájem a pro koho jsou určeny? 

„Z Baletní akademie mám velkou radost. Začátky byly těžké, asi 7 dětí, ale teď už máme kolem 35 dětí od 5 let a dospělých. Děti svou energií dobíjejí, chodím si do práce odpočinout, kurzy byly 3 hodiny každou středu a teď 2 roky budou jen 2 hodiny.“

 Jste žena mnoha profesí, která je vám nejbližší?

„Jak jsem se už zmínila, ráda spolupracuji s dětmi a mládeží, nejvíce v oblasti tance, ale hned krok za ním tančí divadelní muzikál.“

 S manželem a dětmi bydlíte v obci nedaleko Sázavy. Jak se Vám líbí život na venkově?

„Do mých 2 let jsme bydleli na vesnici blízko Benátek nad Jizerou, babička s dědou také pocházeli z vesnice, takže kokrhání kohouta mě příjemně budilo každé ráno. Možná právě proto se jedna z mých pohádek jmenuje: Když zakokrhal Kohout.

Když se nám narodily děti, chtěla jsem z Prahy na vesnici znovu vrátit. A je tu vskutku krásně. Ticho opravdu léčí.“

 Umíte odpočívat? A co nějaké koníčky, máte na ně čas?

„Odpočívat naštěstí umím, nejraději společně s rodinou. V baletu jsem se naučila disciplíně, takže hospodařím se svými silami a vážím si zdraví. Koníčky jsou má povolání, také historie a nejvíce čtení Bible.“

 Děkuji za rozhovor

  Veronika Pechová

SE.S.TA jako spoluorganizátor evropského projektu zve české umělce k účasti

Neváhejte! Do konce roku 2018 máte poslední šanci!

Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA, z.s. je nezisková organizace, která vznikla v roce 1999 s cílem podpořit rozvoj současného tance a souvisejících uměleckých oborů v České republice. SE.S.TA realizuje mnoho různorodých aktivit nejen pro vysoce profesionální účastníky, ale i pro široké publikum a pro děti. Hlavním záměrem organizace je pomáhat současnému tanci zapojit se do mezinárodního kontextu a otevírat mezioborovou spolupráci a diskusi. SE.S.TA je organizátorem festivalu současného tance, pohybového divadla a nového cirkusu KoresponDance, který se každoročně v červenci odehrává na zámku ve Žďáru nad Sázavou.

Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA spolu se čtyřmi spolupořadateli z Evropy získala podporu z programu Kreativní Evropa. Série rezidenčních pobytů po celém kontinentu, výměna tvůrců a jejich produkcí s poskytováním profesionální podpory, školení a koučování, to je dvouletý projekt ROUNDABOUT EUROPE, který se zaměřuje na outdoorové živé umění. Aktuálně SE.S.TA vyhlásila otevřenou výzvu pro umělce
a skupiny z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Roundabout Europe vytváří síť uměleckých rezidencí a festivalů outdorového umění se zaměřením na umělce či soubory, které jsou buď na začátku své profesní dráhy nebo by rádi své umění obohatili či posunuli novým směrem. Umělci ze zemí způsobilých pro program Kreativní Evropa (členské země EU) se mohou ucházet o rezidence do 31. prosince 2018.
Projekt Roundabout Europe připravilo pět hlavních partnerů, ředitelů etablovaných outdoorových festivalů z Evropy: festival KoresponDance (Česká republika), Imaginarius (Portugalsko), Out There (UK), Festival Passage (Dánsko) a Festival Spoffin (Nizozemsko), který je koordinátorem projektu.

ROUNDABOUT EUROPE: Nový impuls pro outdoorové divadlo, tanec a nový cirkus v celoevropském kontextu!
Festivaly se sdružili s cílem posílit budování kapacit outdoorového umění a učinit z něj uznávanou uměleckou formu, která umělcům nabídne odpovídající kariéru a přístup k novým publikům, sítím a trhům. Projekt chce motivovat outdooorové umělce k profesionalitě, sebekritičnosti, k tomu, aby ve své práci sledovali i udržitelnost a ekonomickou stránku bez ztráty uměleckých hodnot.
Každý vybraný umělec či soubor bude pozván na dvě umělecké rezidence do dvou různých zemí. Rezidence budou vždy konkrétně zaměřené v závislosti na potřebách či požadavcích umělců. Kromě toho, že budou mít umělci možnost se skutečně věnovat přípravě své performance, budou mít příležitost se zúčastnit i řady workshopů a setkání s koučem – ať už pro řešení praktických či inspirativních otázek. Výsledky rezidencí budou veřejně prezentovány v rámci partnerských festivalů. Navíc, na konci každého pobytu, shrnou umělci i odborníci své zkušenosti a zveřejní
je na blogu webu Roundabout Europe.
Přihlášky jsou nyní přijímány do 31. prosince 2018 a do konce února 2019 bude vybráno 5 umělců / uměleckých skupin. Proces podávání žádostí je online na roundabouteurope.eu, kde jsou i veškeré informace o projektu. Výběr bude proveden uměleckými řediteli zúčastněných festivalů.

Foto: archiv SE.S.TA
Michaela Nováková
pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Gala večer v Mladé Boleslavi

Roztančené divadlo opět připravilo super show

Závěr tanečního klání proběhl 30. listopadu v beznadějně vyprodaném Městském divadle Mladá Boleslav.  Uskutečnil se zde již třetí ročník jedinečného slavnostního večera s názvem Roztančené divadlo III. aneb když herci tančí. Autory celého projektu, tanečníky Martina Šimka a Terezu  Řípovou, kteří společně s divadlem celou akci již potřetí organizovali, čtenářům TANEČNÍHO MAGAZÍNU představovat nemusíme.

Jako moderátoři večera se představili herec a umělecký šéf Petr Mikeska a moderátorka Světlana Witovská. Oba brali s humorem nenadálé či nechtěné situace,  které během večera nastaly,  a o to víc se diváci bavili a smáli.

I letos probíhala soutěž jak ve standardních tancích, tak v latinsko – amerických rytmech a hodnotila je porota, složená ze zvučných jmen – herečky Chantal Poullain a Dana Syslová,  herci Hynek Čermák, Petr Nárožný, Miroslav Šimůnek a Jan Maxián, režisér Jiří Vejdělek a ředitelka městského divadla Mladá Boleslav, Mgr. Janeta Benešová. Soutěžilo se ve třech kategoriích: Pomyslné třetí místo – Vítěz tipu (pro tanečníka či tanečnici, kteří získali nejvíce hlasů na základě hlasování prostřednictvím internetu a Boleslavského deníku). Pomyslné druhé místo – Vítěz diváků (hlasují přítomní diváci po odtančení všech tanců).  A pomyslné první místo – neboli Vítěz poroty.

V letošním ročníku zatančili herečka Sandra Černodrinská spolu s Jakubem Necpálem, kteří předvedli Quickstep a Rumbu. Herec Jakub Šafr s taneční partnerkou Zuzanou Šťastnou předvedli také Quickstep, doplněný o Sambu. Herečka Magda Hniličková si s tanečníkem Františkem Kopeckým zatančila Valčík a Jive. Herec Jakub Koudela s tanečnicí Veronikou Liškovou zatančili Waltz a Paso – doble. Herečka Marie Málková a její taneční partner Martin Šimek předvedli Tango a Sambu. A šestici doplnil herec Radek Valenta, který spolu s Terezou Řípovou zatančil také Tango a Cha-chu.

I letos musíme zdůraznit výkon Martina Šimka, který pro nápady nechodí daleko. V loňském roce se ukázal coby Hippies a sál řval smíchem, tentokrát nastoupil opět v paruce, coby stařičký dědeček, který se nechá strhnout hudbou a poté se objevil coby doktor, léčící pacientku, která onemocněla nakažlivou sambou. Samozřejmě u diváků tento pár vyhrál, protože Češi milují  smysl pro humor a umí ho ocenit.

Porota také předvedla  své taneční kreace, sál burácel smíchem, zrovna tak, jako při některém hodnocení tance (například Petr Nárožný: „Jste takový bledý. Kdyby ten tanec začínal výstupem z rakve…“ A moderátoři  upřesnili, že letos je porota nadmíru odborná.)

O hudební doprovod večera se postarala kapela Gin in Jam, která  připravila posluchačům skvělý zážitek.

Generálním partnerem celé akce byla společnost Ško-energo, která také věnovala hlavní cenu večera – týdenní pronájem vozu Škoda Karoq.

A vítězové letošního ročníku?

Pomyslné třetí místo, tedy kategorii Vítěz tipu obsadili herec Jakub Koudela s tanečnicí Veronikou Liškovou.

Pomyslné druhé místo, tedy cenu diváků v sále, získala herečka Máša Málková s tanečníkem Martinem Šimkem.

A pomyslné první místo, tedy cenu poroty, si odnesl herec Jakub Šafr s taneční partnerkou Zuzanou Šťastnou.

Diváci odměnili všechny účastníky soutěže dlouhým standing ovation.

Text: Denisa Kábrtová, Eva Smolíková

Foto: Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN

Talent Awards 2019

12. ročník mezinárodní soutěže talentů

12. ročník mezinárodní soutěže talentů TALENT AWARDS  2019 – taneční, hudební a umělecké soutěže, určené pro profesionály a pro amatéry je vyhlášen!
Zveme všechny milovníky soutěží, tance, hudby, umění a zábavy!
Propozice, seznam oborů a přihlášky naleznete na www.talentawards.eu
Naleznete nás i na Facebooku: www.facebook.com/talentawards.eu
Termíny k přihlášení –  Zahájení: 01.01.2019
Termíny k přihlášení –  Ukončení: 31.01.2019
Termíny konkurzů: únor/březen 2019
Finále – slavnostní galavečer: 13.04.2019 Praha
Tým Talent Awards
Taneční magazín

Zavřete oči a uvidíte divadlo

V NoDu se chystá divadlo, které uvidíte, když zavřete oči

Divadlo NoD chystá premiéru nové inscenace Janka Lesáka a Natálie Preslové s názvem FANTASY! Nasaďte si sluchátka a zavřete oči. Proslýchá se, že Temnota znovu nabírá na síle. Premiéra se uskuteční ve středu 16. 1. 2019 od 19:30 v Divadle NoD. Všechny nedočkavce srdečně zveme také na předpremiéru, která je plánovaná na středu 12. 12. 2018 od 19:30.

Příběh, odehrávající se ve vaší fantazii. Inscenace Divadla NoD kombinuje technologii binaurálního zvuku – zvukové virtuální reality a tradičních principů ruchařské práce, aby vás teleportovala do samotného středu světa fantasy – do hlavy hlavního hrdiny. Inscenací FANTASY!pokračují inscenátoři ve zkoumání možností převodu jednotlivých žánrů popkultury na divadelní jeviště. Kromě výrazné práce se zvukem a jeho designem si proto diváci užijí také klasické postupy fantasy příběhů a v temných hvozdech nebo na zasněžených vrcholcích hor se setkají s elfy, trpaslíky, draky nebo kentaury. Jako inspirace posloužily tvůrcům také (fantasy žánru velmi blízké) metody storytellingu a principy RPG her typu Dračí doupě.

„Binaurální zvuk, neboli technologie prostorového zvuku, je technologie, která se na českém jevišti prozatím neobjevila.“ říká dramaturgyně Natálie Preslová a dále vysvětluje: „Používá se k němu mikrofon ve tvaru lidské hlavy, který má v uších zabudované směrové mikrofony. Jeho tvar i materiál je navržen tak, aby mikrofon snímal zvuk stejným způsobem jako lidská hlava. Posloucháme-li takový zvuk se sluchátky, náš mozek podlehne iluzi, že posloucháme cizíma ušima, v hlavě někoho jiného. Co se děje kolem mikrofonu, jako by se dělo skutečně kolem vás. Imerzivní zvuk umožňuje vytvořit reálný zážitek zvukov&eacu te; virtuální reality. Zvuk navíc umožňuje daleko více pracovat s fantazií diváka a fungováním jeho mozku, který je od přírody naprogramován tak, aby si dotvářel obrazy reality kolem sebe podle toho, jaké indicie dostane od okolí. Tímto způsobem můžeme diváka vzít na cestu napříč časem a prostorem. My tento binaurální mikrofon budeme mít na scéně a vezmeme vás s ním na cestu do světů, o kterých jste nevěděli, že existují.”

„Lidský mozek je stroj na fantazii. Naprogramovaný k tomu, aby bez přestání snil. 24/7”, dodává Janek Lesák, režisér inscenace.  „Když zavřete oči, vidíte něco jako monitor toho počítače, jeho promítací plátno. A my vám na něm odehrajeme představení. Všechno, co uvidíte, se ale bude odehrávat pouze a jenom ve vaší hlavě. Ostatně jako hromada jiných věcí.”

V pořadí třetí inscenace uměleckého vedení Divadla NoD navazuje na linii autorského divadla, kterou zahájily inscenace Osamělost komiksových hrdinů (prosinec 2017) a Měsíční sonáta č. 11(únor 2018).

Více informací na www.nod.roxy.cz 

Hrají: Martin Cikán, Láďa Karda, Jan Strýček
Dramaturgie: Natálie Preslová
Režie: Janek Lesák
Hudba: Ivo Sedláček
Scéna: Mikoláš Zika
Sounddesign: Vojtěch Drobek Krátký
Binaural specialist: Jan Čtvrtník
Lightdesign: Dano Kozlík
Produkce: Helena Plicková, Tereza Nováková
Grafika: Dominik Miklušák

Honza Urban

pro Taneční magazín

S čerty nejsou žerty aneb Psí mikulášská

Byl už Váš pes někdy na mikulášské jen pro psy?

Byl váš pes někdy na mikulášské, která by byla jenom pro něj? Vzal někdy čert vašeho psího lumpa na návštěvu do pekla? Pokud jsou vaše odpovědi ne, pak už víte, kam v sobotu 8. 12. vyrazit.

Už po šestnácté pořádá neziskovka Helppes jedinou mikulášskou besídku pro psy v ČR.

Protože o tuto událost nemůžete své chlupáče ochudit,  Mikuláš s čertem a andělem zahájí celou akci tradiční nadílkou pro všechny pejsky, kteří mu ukážou, co – zatančit taneček, štěknout básničku, zazpívat, nebo jen podat pac. Ty nejzlobivější hafany můžeme poslat na exkurzi do pekla. Po nadílce si všichni pejsci a jejich dvounohé doprovody mohou změřit své síly a zasoutěžit si v netradičních mikulášských disciplínách. A protože společně budou soutěžit zdraví pejskaři s majiteli psích pomocníků, jsou soutěže připravené tak, aby šance na úspěch byly vyrovnané. Některé disciplíny proto budou probíhat na invalidním vozíčku, s berlemi, či s klapkami na očích. Pro zdravé lidi je to možnost vyzkoušet si,   jak se žije s handicapem, a pro ty, co s handicapem žijí 24 hodin denně 365 dní v roce, to je šance uspět v soutěžích bez ohledu na svůj handicap.

Z letošního charitativního projektu Dejme úsměv dětem, který pořádá společnost Rossmann ve spolupráci s Nadací Naše dítě, jsme obdrželi krásných 200.000,- Kč ve prospěch výcviku asistenčního psa pro našeho dětského klienta. Symbolický šek přeberou zástupci pořádající neziskovky Helppes – Centra výcviku psů pro postižené právě na Mikulášské

Kdy? V sobotu 8. 12. 2018 od 10:30 hodin

Kde? Výcvikový areál psů Helppes, Praha 5 – Motol, Plzeňská ulice – zastávka tramvají Hotel Golf, vchod do areálu 10 metrů od zastávky

Více informací na: www.helppes.cz,

https://www.facebook.com/helppes/

Disciplíny Mikulášského pětiboje:

 

1. Nemusím, já už ho vidím  – 20 bodů

Psovod psa odloží nebo ho může přidržet pomocník (rodinný příslušník, kamarád), sám proběhne uličkou – ohraničeným prostorem, ve které jsou „nastraženy“ dobrůtky, doběhne na její konec a přivolá jedním povelem psa. Pes musí uličkou proběhnout, aniž by „spapal“ mňamky (ty nesmí „sežrat“ ani psovod ). Psovod může psa ovlivnit při probíhání uličky pouze jedním zákazovým povelem (např. fuj, nesmíš, ne apod.), za který se počítá ztráta 10 bodů. Každý další zákazový povel, stejně jako druhý povel pro přivolání psa (např. ke mně, k noze, pojď sem apod.), znamená anulaci. Každá „spapaná“ dobrůtka znamená ztrátu 5 bodů.

2. Hod bramborou na cíl a aportování brambory psem – 20 bodů (10+10) Psovod se postaví na určené místo, kde má možnost si prohlédnout, kam má bramboru hodit. Psa drží na vodítku, může ho posadit nebo položit. Poté dostane neprůhledné klapky na oči a podle navádění zvukem – clickerem hodí bramboru a pokusí se trefit cíl – vyznačený čtverec. Na další pokyn vyšle svého psa k přinesení brambory. Pokud se psovod trefí do cíle, získává 10 bodů, pokud se netrefí, nezískává za hod bramborou body žádné. Pes, který přinese psovodovi zpět neporušenou bramboru a podá mu jí do ruky, získává 10 bodů. Zde se hodnotí také to, jak psovod dokáže poslepu svého psa přimět k podání brambory do ruky. Pes, který bramboru nepřinese, sežere ji , okusuje jí, hraje si s ní, nejeví o ni zájem, nepřinese ji alespoň na vzdálenost 1 metr od psovoda, nezískává žádné body. Pes, který bramboru přinese a vyplivne ji před psovodem, ať už sám, nebo proto, že psovod není schopen poslepu psu bramboru odebrat, může získat maximálně 5 bodů za přinesení.

 

3. Cesta do pekla – 20 bodů (10+10) Psovod se posadí na invalidní vozík a vyšle svého psa do tunelu. Jakmile pes vběhne do tunelu, psovod ho následuje na vozíčku vedle tunelu. Na konci tunelu je připraveno „peklo“, do kterého psovod psa vyšle. Plný počet bodů získává pes, který hladce proběhne tunelem, počká na svého psovoda a na první vyslání vběhne do „pekla“ celým tělem. Polovinu bodů získává pes, který proběhne tunelem bez problémů, ale nevběhne do „pekla“. Dílčí body získává pes, u kterého je nutné použít více povelů nebo ten, který nevleze do „pekla“ celým tělem. Nula bodů získává pes, který ne vběhne do tunelu, nebo ten, který sice proběhne tunelem, ale psovod poté ztratí nad psem kontrolu (pes mu uteče a psovod už ho nepřivolá ani třetí povelem)

 

4. Mikulášova ošatka – 20 bodů

Psovod vhodí do „bazénku“ plného balonků svůj předmět. Může se jednat o osobní předmět, hračku psa či součást výstroje psa, předmět však musí mít rozměr max. 15x10cm. Pokud předmět nezapadne do balonků, pomocník ho do balonků zahrábne tak, aby předmět nebyl pro psa viditelný. Poté psovod vyšle psa pro vyhledání a přinesení předmětu. Psovod může psa povzbuzovat k nalezení i přinesení předmětu, nesmí ale opustit „startovní čáru“. Čas na vyhledání a podání je 1 minuta. Plný počet bodů získává pes, který předmět v daném čase najde a podá psovodu do ruky. Dílčí body získává pes, který v daném čase předmět najde, ale překusuje ho, hraje si s ním, ale do ruky ho psovodu podá. Až polovinu bodů získává pes, který v daném čase předmět najde, přinese před psovoda, ale nepodá mu předmět do ruky. Nula bodů získává pes, který předmět v čas. limitu nenajde, nebo ten, který sice předmět najde, ale nepřijde s ním alespoň na vzdálenost 1m od psovoda či s předmětem uteče

5. Andělská cesta – 20 bodů (10+10) Psovod se psem na vodítku projde s neprůhlednými klapkami na očích a s bílou holí v ruce určenou trasou, kde jsou rozmístěné překážky. Dráha končí ve stanu, kde psovod musí vyhledat stůl, na něm po hmatu najít kořenku a rozpoznat dle čichu její obsah. Na dráze se hodnotí prostorová orientace psovoda a správné vyhodnocování situací. Dráha – 10 bodů, poznání předmětu – 10 bodů.

 

Maximální celkový bodový zisk v pětiboji je 100 bodů Mikulášská pro všechny hodné (i zlobivé) pejsky sobota 9. 12. 2017 – výcvikový areál Helppes – www.helppes.cz

 

SAMOSTATNÁ SOUTĚŽ:

Aport buřta

Popis: psovod sedí na invalidním vozíčku na startovní čáře a drží psa za obojek – bez vodítka. Startovní čáru – tyčku na zemi, nesmí překročit, resp. přejet (ani malým kolem) vozíku. Na pokyn startéra odhodí buřta na vzdálenost minimálně 5 metrů a dle svého uvážení (možno ihned) vypouští psa s povelem pro přinesení aportu – buřta zpět. Psa může k přinesení buřta povzbuzovat celá rodina, ale psovod, ani nikdo z povzbuzujících, nesmí překročit / přejet startovní čáru – pokud ji překročí / přejede, dvojice je diskvalifikována (to, samozřejmě, platí i pro případná další kola soutěže). Vyhrává pes, který přinese celého buřta a neporušeného buřta předá psovodovi. V případě, že více psů přinese a odevzdá neporušený buřt psovodovi, postupují do dalšího kola, kde musí přinést buřta hozeného za překážku – překonání překážky tam i zpět (výška překážky dle kohoutkové výšky plemene). Při obejití či podlezení překážky, přejetí startovní čáry nebo neodevzdání neporušeného buřta, je pes diskvalifikován. Pokud i zde uspěje více psů, postupují do třetího kola, kde psi aportují buřt také přes překážku, ale k překážce je vypouštěn pes z větší vzdálenosti a výška překážky se zvyšuje úměrně velikosti psů. Ve třetím kole se psovod ihned po vypuštění psa pro přinesení buřta otáčí ke psu zády, nemůže již tedy psa plně ovlivňovat k přinesení. Psa může povzbuzovat, ale nesmí se na něj otočit. Pokud se psovod otočí, je diskvalifikován. Ve třetím kole už psa nesmí ovlivňovat k přinesení ani nikdo další. Při obejití či podlezení překážky, přejetí startovní čáry nebo neodevzdání neporušeného buřta, je pes diskvalifikován. V případě nutnosti následují další kola a prodlužuje se vzdálenost vypouštění psa ke zdolání překážky a výška překážky se úměrně velikosti psů rovněž zvyšuje a psovod v dalších kolech se vždy po vypuštění psa otočí  ke psu zády.

Projekt Pomoc přichází na čtyřech tlapkách můžete podpořit zasláním dárcovské SMS ve tvaru DMS HELPPES 30 nebo DMS HELPPES 60

nebo DMS HELPPES 90 na číslo 87 777 a podpořit nás Vámi zvolenou částkou 30, 60 nebo 90 Kč.

Přispívat můžete také dlouhodobě. Stačí odeslat na číslo 87 777 SMS ve tvaru DMS TRV HELPPES 30 nebo DMS TRV HELPPES 60

nebo DMS TRV HELPPES 90 a Vámi zvolená částka 30, 60 nebo 90 Kč Vám bude automaticky odečtena každý měsíc.

Ukončit podporu můžete zasláním SMS ve znění STOP HELPPES na číslo 87 777.

Cena DMS je 30 nebo 60 nebo 90 Kč. Helppes obdrží 29, 59 nebo 89 Kč.

Více na www.darcovskasms.cz

Helppes, Taneční magazín

Osmý večer ve StarDance

Napětí a nervozita všech houstne, porota se neshoduje, páry prochází ponorkovou nemocí a hádají se. Markovi Dědíkovi někdo zapálil auto a Marek přeskakuje oheň ve své choreografii.

Tereza Kostková a Marek Eben zatančili krátce během úvodních melodií a Marek Eben si postěžoval, že při nácviku jej pozoroval Richard Genzer a pravil: „Kdybys to nemoderoval, tak se tam nedostaneš!“

Od tohoto večera už začínají páry předvádět dva tance (standard a latina), takže podmínky jsou ztížené.

Mezi hosty byla Monika Bagárová, Daniela Šinkorová, Roman Vojtek (vítěz první řady), Jitka Šorfová a další.

Mezi čestnými hosty se objevil i novopečený předseda Senátu České republiky pan Jaroslav Kubera

Tančilo se paso doble, rumba, valčík a quickstep

Ponorková nemoc a neustálé hašteření mezi Michalem Necpálem a Veronikou Arichtevou ale vedlo k výbornému a důvěryhodnému výkonu, kdy se pár během svého paso doble hádal o pozici solničky a na závěr Veronika praštila Michala po hlavě. Ačkoliv porota (Zdeněk Chlopčík tvrdil, že jim příběh absolutně nevěřil) tanec trošku zkritizovala, divácky byl úspěšný a myslím, že diváci jim jejich příběh absolutně věřili.„Není to jednoduché, ne vždy se člověk probudí do slunného dne.“

Dokonce i usměvavá Veronika Lálová přiznala, že už také s Davidem ponorkovou nemoc prodělali, ale také si ledacos vyříkali. Inu, StarDance prověří nejen tanec, ale i povahy. Jiří Dvořák přiznává: „Není to jednoduché, ne vždy se člověk probudí do slunného dne.“

A konec konců i porota se trošku dohadovala o výkonu Jiřího Dvořáka.

 

Jiří Dvořák a Lenka Nora Návorková

Václavu Kunešovi se líbila nádherně postavená choreografie, ocenil také hudebnost, muzikálnost a decentní pohyby v ramenou u Jiřího. Tatiana Drexler pochválila, že Jiří vypadal mužně, jediný moment, kdy se trošku usmála, bylo při mávání rukama. Radku Balašovi se výkon líbil moc – dynamika, souhra, choreo, vybraná hudba, bezchybná práce. Obával se, co další nešťastníci budou během večera dělat! Prudič Zdeněk Chlopčík choreografii ocenil, hudbu také, ale projev a energie neodpovídaly tomu, co se hrálo. Při melancholické části to chtělo změkčit a zjemnit, neodpovídalo to nádherné hudbě.

Ale teď už toho klidný Radek Balaš měl dost a na Zdeňka Chlopčíka se obořil se slovy: „To by bylo hysterické! Bylo to právě nádherně koordinované s hudbou. Nesouhlasím!“„Když jste přicházeli, myslel jsem si, že to bude pecka, ale když jste začali rumbu, byla tam obrovská nejistota a základní krok katastrofa!

Marek Eben komentoval hádku poroty takto: „Zdeněk Chlopčík sem jezdí z Malenovic (Ostravsko), víme teď jaké je venku počasí, on hodnotí podle cesty a nemůžeme toho tedy moc čekat.“

33 bodů

Veronika Arichteva a Michal Necpál

Veronice je při tréninku do pláče, hádají se spolu, ne nějak brutálně, občas se zkrátka „štěknou“. Bojí se toho, že teď budou trénovat od rána do večera, a to nemůže přežít ani jeden. Veronika má z tanců nejraději pohupování u baru…

A co řekla porota? Tatiana Drexler byla přísná, prý to vypadalo lehounce, ale jen ty momenty, které nebyly v kontaktu, trošku shrbená záda, quickstep to nebyl nejlepší, všechno kolem bylo velmi dobré. Radek Balaš viděl jejich číslo jako namlouvací tanec kanárků, nebyl dodržen rytmus, což se promítlo do dynamiky.

29 bodů

David Svoboda hodnotí nápor dvou tanců takto: „Spousta lidí si myslí, že teď nám začne peklo, ale peklo tady máme už dva měsíce!“ A z tanců má nejraději free style po půlnoci… Václav Kuneš přinejmenším ocenil Veroniku coby trenérku a David se zas alespoň zlepšil v házení partnerky!!“ Zdeněk Chlopčík prudil zase: „Když jste přicházeli, myslel jsem si, že to bude pecka, ale když jste začali rumbu, byla tam obrovská nejistota a základní krok katastrofa!“

28 bodů

Daniela Písařovicová, Michal Mládek

Daniela: „Ty jsi ,prďola´, nevyrostl jsi a já se kvůli tobě musím krčit!“ Pár přiznal, že „ponorkou“ také už prošel…

Hodnocení Radka Balaše bylo příznivé: „Jste  malý zázrak, dohnala jste všechny kolegy herce a vyrovnáváte se jim! V tanci je sice spousta chyb a nepřesností rytmických i pohybových, ale sama nad sebou jste vyhrála!“

Václav Kuneš ocenil také obrovský posun, který Daniela udělala, nicméně paso doble ho moc neoslovilo, jako by se Daniela bála.

 

Pavla Tomicová a Marek Dědík

Pavla během tance spadla, ale bleskurychle se otřepala a byla znovu na nohou, jakoby se nic nedělo. Komentovala to slovy: „Nevadí, v džungli může člověk sjet i po liáně..“ (tanec představoval džungli)

Tatiana Drexler ocenila s jakou rychlostí se pár vzpamatoval z pádu a líbilo se jí, že vždy vymyslí něco, co všechny baví, je to napínavé a strašně, strašně zábavné. Zdeněk Chlopčík byl protivný jako vždycky, i když ocenil zábavnost vystoupení, neodpustil si poznámku, že nemuseli porotu tak vyděsit, prý opravdu viděl spoustu zvířátek, ale chtěl vidět více quickstepu.

25 bodů

Jiří Dvořák a Lenka Nora Návorková

Druhý tanec Radek Balaš znovu ocenil, pár dává tanci vždy to, co je pro daný tanec nejtypičtější, je tam všechno, co tam má být, a proto byl velmi spokojen. I Zdeněk Chlopčík potvrdil, že chtěl být přísnější, ale nemůže, v tanci nebylo nic „odfláknutého“, kontakt s podlahou pěkný, všechno dotažené, krásné.

37 bodů

Veronika Arichteva a Michal Necpál

Při jejich paso doble se hádky báječně zúročily a obvykle nepřístupný výraz Veroniky byl tentokrát dokonalý. Cvičili osm hodin denně a Veronika říká: „Normální Kolbenka“.

Václav Kuneš pochválil příběh, tam se dokáží do choreografie výborně dostat, ale chybí mu trošku se odvázat…

Marek Eben vstupuje do hodnocení slovy: „Kdyby se odvázali, tak už se zabijou!“

Zdeněk Chlopčík pokračoval ve výtkách, když viděl začátek, říkal si, že to bude psí a vždy ji to baví! Chviličku viděla špatně ruku, ale Pavla ji velmi nenápadně vsunula zpět, úžasné. A Václav Kuneš také nešetřil chválou: „Skvělá odvaha, risk, nadšení, Pavla to rozbalila, užil si ji, když byla sama, opravdu perfektní!“

Dneska, kroky byly pěkné, ale absolutně jim nevěřil, to byla faleš a nebylo to poctivé. Prý „sorry“..

 

33 bodů

Veronika Lálová a David Svoboda

Tatina byla nadšená, nošené figury byly velmi dobré, snad neviděla nikoho, kdo tak krásně nosí partnerku jako David. Ale pokud jde o valčík! Levá ruka je tlačená strašně dopředu, Veronika je ohebná a udrží to, ale není to moc příjemné…“ Radek Balaš ocenil krásné rekvizity při tanci (kolotoče a střelnice)

33 bodů

Daniela Písařovicová, Michal Mládek

Zdeněk Chlopčík pochválil hodně quickstepu, škoda chybičky a poté se to táhlo, v závěru už to zase byla Daniela, ale vadilo mu postavení, bylo příliš křečovité. Tatiana Drexler si povzdechla, že v ní vždy vzplane naděje, tak krásně se narovnali, myslela si původně, že dá desítku, ale pak to zase spadlo.., vyletělo, spadlo ….

30 bodů

Pavla Tomicová a Marek Dědík

 

Zdeněk Chlopčík chválil krásné paso doble, rytmické, nádherně zahrané, perfektní, úžasně postavená choreografie, Marka maximálně ocenil. A Radek Balaš tentokrát se Zdeňkem absolutně souhlasil. Překvapením byl pro něj poněkud nečekaný žánr, o to větší hodnotu má, perfektní. Také čekal, že Pavle začne v osmém díle trošku docházet dech a ono ne!!! Tatiana Drexler je vždy zvědavá, co Marek vymyslí.

39 bodů!!!

Loučí se pár, u kterého porota zaznamenala největší posun během soutěže:

Daniela Písařovicová a Michal Mládek

Daniela: „Pár kroků ve studiu si ještě udělám, protože my ve zprávách vlastně také tak trochu tančíme“.

 

Eva Smolíková

Foto: Česká televize

TANEČNÍ MAGAZÍN

Rozhovor s choreografem a tanečníkem PETREM ČADKEM

„Tanec je pro mne radost i smutek.“

Petr Čadek je jedním z nejznámějších českých profesionálních tanečníků, je mistrem ČR v latinskoamerických tancích, majitel vyhledávaného tanečního studia Tančírna, ve kterém osobně učí. V současnosti se v tanci zabývá hlavně choreografií do filmů, reklam nebo divadelních představení. Účastnil se slovenské LetsDance i české StarDance, kde také působil několik let jako hlavní choreograf této show. Co pro něj tanec znamená a čemu teď dává přednost a proč se zajímá o vystoupení španělské mistry Flamenco Davida Corii a Anu Morales v ČR? Dozvíte se právě teď v exkluzivním rozhovoru.

Petře, čím je  pro Vás tanec?

“To je snadné, radost, smutek, energie, umění… Prostě život! Je přeci úžasné, když pocity, nálady nebo příběhy dokážete ztvárnit pohyby svého těla. Já si život bez tance opravdu nedovedu moc představit. Můj přístup k němu se s věkem ale stále posouvá. Od aktivního tančení jsem intuitivně přešel k choreografii, ve které ty příběhy můžu i vytvářet. A k mému štěstí to po mně i lidé chtějí. Kromě toho mě strašně baví odkrývat tanec lidem, kteří se s ním buď nikdy nesetkali, nebo ho teprve poznávají. Proto jsme také otevřeli Tančírnu, ve které si může tanec vyzkoušet bez nadsázky kdokoli.”

Petr Čadek při tanci s Jitkou Čvančarovou

Do Česka zamíří letos za pár dní největší hvězdy španělského flamenca – Davic Coria a Ana Morales, kteří 8. prosince vystoupí v Brně a 10. 12.  v Praze. Co vy a flamenco?

“Flamenco je fascinujíci, technicky velmi náročný styl tance. Myslím, že je to spíše kultura, protože flamenco není jen o tanci, ale také o skvělé a velmi charakteristické hudbě, která vás do Španělska přímo vtáhne. Sám jsem absolvoval několik seminářů a lekcí flamenca, ale musím přiznat, že jen okrajově. Mým hlavním oborem byly dříve latinskoamerické tance a součástí jich je i paso doble, ve kterém se prvky flamenca objevují. Je úžasné, že takoví profíci zamíří do Prahy, kde předvedou určitě neuvěřitelnou show. Moc se na to těším.”

Je těžké se dle vašeho názoru stát takovou špičkou v jednom oboru a v jedné jeho části, jako je právě Coria a Morales? Máme u nás – kromě Vás, někoho tak tanečně nadaného, kdo ovládá taneční styly napříč?

“V tomto ohledu bych o sobě asi tak sebejistě nemluvil, ale samozřejmě děkuji za poklonu (úsměv). Všichni se stále učíme, ale myslím, že je to kromě jiného také hodně o štěstí. Je určitě spousta talentovaných lidí, kteří jen ještě neměli šanci své umění nikomu ukázat. Takže mimo choreografů a tanečníků, které lidé z veřejného života znají a oceňují jejich práci , myslím, ze určitě ještě pár dalších, jich v naší zemi je.”

Mnozí lidé znají flamenco podle názvu a pak samotný tanec – jako žhavý, sexy, divoký. On to ale není jenom ten samotný tanec, že?

“Ano, jak už jsem říkal, je to spíše kultura. O vzniku a vývoji flamenca by se dalo psát dlouho, ale pro přiblížení, myslím, stačí, že začalo vznikat v 15. století v Indii mezi tehdejšími cikány a dlouhou cestou doputovalo až do španělské Andalusie, která je v současnosti takovou mekkou flamenca. Tanec, zpěv a hra na kytaru a kajon (to je taková bedýnka, na kterou se bubnuje) , to jsou základní kameny tohoto překrásného umění…”

Půjdete se, třeba společně s manželkou Jitkou Čvančarovou, podívat na vystoupení dua Coria – Morales?

“Jednoznačně ano. Už jsem jejich vystoupení viděl a vřele doporučuji všem, kteří ještě váhají. Nepochybuji o tom, že David Coria diváky vtáhne do své show, která určitě bude stát za to. „

 Jitka Čvančarová a Petr Čadek

Chápu, že momentálně “tancujete” hlavně kolem dětské postýlky a všech propriet, protože se vám nedávno narodil druhý potomek – krásný syn. Ale co vy dva a tanec? Když máte čas, chuť, jdete si někam zatancovat společně nebo spíše je to tak, že “pod svícnem je největší tma” a tančíte jen ve svém studiu a Jitka maximálně na jevišti nebo ve filmu?

“Je to přesně tak, jak říkáte. Pod svícnem je největší tma (smích). S Jitkou si zatancuji, když náhodou vytvářím choreografii pro nějaký film, ve kterém hraje, takže je to spíše pracovní, než soukromé. Neznamená to ale, že spolu netančíme rádi. Naopak! Jen toho času moc není. Veškeré volno věnujeme našim dětem, a to je pro nás oba nejvíc.”

V čem je pro Vás flamenco zajímavé? A Vy sám, tančil jste nebo tančíte tento styl?

“Pro mne je flamenco zajímavé ve všem. Od hudby, nálady, oblečení až po krásný propracovaný styl pohybu a různorodých emocí. Jak už jsem zmiňoval, účastnil jsem se několika seminářů a vzal jsem si dokonce i nějaké soukromé lekce, ale nedá se říct, že bych ho ovládal… Mám díky tomu jen větší povědomí o tom, o čem flamenco je. Pro choreografa je důležité neubírat se jen jedním směrem. Musí, nebo spíše měl by mít takzvaně ,všeobecný přehled´ o tanci jako takovém.”

Máte Vy ve své Tančírně někoho z lektorů, kdo se flamencu a španělskému tanci věnuje?

“Flamenco je velmi specifická disciplína pro relativně úzkou skupinu lidí a studia, která se tímto stylem zabývají, se většinou věnují výhradně jemu. V Praze určitě několik škol flamenca najdete, ale my v Tančírně flamenco nevyučujeme.”

Marek Eben a Petr Čadek

Co vše se vlastně u vás učí a kdo u vás tanec vyučuje?

“U nás toho najdete opravdu hodně. Vyučujeme děti od tří let až po dospělé. Děti si mohou vyzkoušet balet, všeobecnou taneční průpravu, latinu, step, taneční gymnastiku, muzikál, contemporary a další… Pro dospělé tu je třeba  latina, salsa, standardní tance, taneční pro dospělé, latin bodyforming, formace, muzikál, mix cuba.. Ideální je, podívat se na naše stránky www.tancirna.org. Co se týče lektorů, máme tu samé mistry ve svých oborech a na tom si opravdu zakládám. Je důležité, aby lidé, kteří se chtějí naučit tančit, měli tu nejlepší péči a opravdu ty správné informace. Je mnoho lidí, kteří učí a přitom tanec sami příliš neovládají. Dětem pak mohou ublížit a dospělé zas od tance odradit. Byl to vlastně jeden z důvodů, proč jsme Tančírnu otevřeli. Chtěli jsme umožnit lidem takzvaně ,z ulice‘, naučit se styl, který se jim líbí a od těch nejlepších. Jsou tu lektoři, které můžete znát ze StarDance, opravdoví profíci s dlouholetou lektorskou praxí a step u nás učí několikanásobný stepařský Mistr světa.”

Pro jakou cílovou skupinu jsou vaše kurzy?

“Pro děti od tří let až po dospělé. Všechny kurzy jsou rozděleny do stylů, pokročilostí a u dětí mimo to i do věkových skupin tak, aby se cítily co nejlépe.”

Bral byste takového lektora, tanečníka, jakým je David Coria?

David Coria

“Byl by to určitě skvělý lektor, ale myslím, že raději by učil ve studiu zaměřeném přímo a jen na flamenco. Co bych si ale dovedl představit je workshop pro veřejnost, na kterém by si flamenco mohli vyzkoušet i takzvaní flamencoví laici jako jsem třeba já.😊  “

Vy působíte také jako choreograf různých projektů, představení, vystoupení. Co považujete za svůj největší úspěch.

“Můj největší úspěch je to, že se má práce lidem líbí a že po mně chtějí další a další. O tom to celé je – dělat lidem radost, ukazovat jim příběhy a vtahovat je do děje, přibližovat jim tanec jako takový. Dovolit a hlavně umožnit jim, aby si tanec mohli užívat společně s vámi.”

Petr Čadek má smysl pro humor

Co chystáte nového, co Vás čeká a na co se případně těšíte.?

“Kromě našeho tanečního studia, kde mě můžete potkat téměř každý den, mě pracovně čekají dvě divadelní představení a pár workshopů. Snažím se teď spíše ubrat, protože jak jsem zmínil, máme miminko a upřímně, nerad bych, aby mi dětství našich dětí uteklo mezi prsty. Nejdůležitější pro mě i mou ženu Jitku  je, prožívat přítomnost, a když jsme všichni spolu.”

Když chcete opravdu vypnout, relaxovat, odpočinout si nebo nabrat energii, co děláte nejraději?

“Nejlepší relax je společný čas s rodinou někde na výletě. Tam se mi většinou podaří na práci aspoň chvilku nemyslet. A strašně rád relaxuji koukáním se na různé známé i neznámé talentové hudební a taneční soutěže z celého světa. Baví mě zapálenost, kreativita a odhodlanost těch lidí, která mě zároveň i nabíjí…. Vydržím koukat i hodiny. Nutno říct, že hlavně v noci, jindy není moc čas.”

 

Foto: archiv Petra Čadka a Davida Corii

René Kekely

pro TANEČNÍ MAGAZÍN