Losers a „MiMjové“

Trošku humoru, trošku hororu, trošku pohádky, trošku tajemna a vzniká unikátní koktejl  s pantomimou a akrobacií pro nejmladší

Právě se začátkem školního roku, tedy 1. září,  se opět otevřelo Branické divadlo, které dnes nese název „Divadlo Bravo!“. Stalo se novým domovem pro novocirkusovou skupinu  Losers Cirque Company, kterou čtenářům TANEČNÍHO MAGAZÍNU jistě představovat nemusíme.

Na stěnách visí plakáty s „loserovskými projekty“, které mohou návštěvníci  také v divadle zhlédnout (The Loser(s)“, „Wall(s) & Handbags“, „Beach Boys“, „Kolaps“, „Vzduchem“, „EGO“ a „Heroes“). Pokud tedy někomu něco z toho ušlo, má šanci ještě to vidět.

Žhavou novinkou jsou „MiMjové“, premiéra proběha 25. září. Jde o úplně první představení Loserů, které je zacíleno na děti. Spoluúčinkuje v něm mim Radim Vizváry, který také režíruje a hraje Mimstra Toriho. Ten bravurně ovládá bojové umění, samozřejmě. Není to první spolupráce Vizváryho a Loserů. Nutno uznat, že Vizváry rozhodně akrobatům stačí, i když při  první spolupráci s nimi  měl prý i on sám jisté obavy. Nebyly však oprávněné.

Zápletka je celkem jasná: zlá panovnice s nadpřirozenými schopnostmi si bere, co se jí zachce a ovládá zemi. Ale Mimja, zkušený bojovník, se jí postaví. Ale zvládne to sám? Asi ne. Přijímá proto tři podivné výrostky (ve zvláštních kostýmech!), které učí bojovým technikám. Zde je prostor pro vtip a silovou akrobacii, na což diváci samozřejmě dychtivě čekají. A také je zde pantomima.  Dohromady báječná kombinace.

V roli panovnice můžeme například vidět  Annu Polívkovou či Vandu  Hybnerovou (v alternaci s Irenou Kristekovou),  zřejmě to není náhoda. Jejich otcové totiž v Branickém divadle také kdysi působili. 

Někteří rodiče se vyjádřili, že inscenace MiMjové“ je taková „horor pohádka“. Je v ní totiž motiv vydloubaných očí, kterými se podivná zlá královna živí. Ale podaný je vtipně, užity jsou gumové míče, takže o žádný krvák se nejedná.

Okamžiky tajemna až dechberoucího překvapení přináší scéna, kdy jsou MiMjové propojeni s kreslenými figurkami z plakátu. Člověk opravdu jen potichoučku zírá, cože to před ním ožívá za obrovité postavy a nestačí žasnout.  

Celé představení je provázeno hlasitými a zvláštními zvuky či skřeky, možná nemusí být dospělým divákům příjemné, možná  dětem ano, protože zesilují celkový dojem.  A všeobecně  vzato, děti milují decibely.

Vlastně jsem poprvé trošku na rozpacích, jak toto představení hodnotit, protože nejsem dítě a můj pohled na celý příběh může být asi poněkud odlišný od dětských očí. Nicméně, představení je unikátní. Dá se říci, že něco  obdobného na české scéně  jen stěží najdeme, takže celkový výsledek je velice dobrý. A co na to děti? Inu, budeme se muset zeptat přímo jich. 🙂 

»MiMjové«

Reprízy: 4. října 2020  od 15 hodin, 1. listopadu  2020 od 18 hodin,  20. prosince  2020 od  15 hodin

 Režie: Radim Vizváry
Scénář: Matěj Randár, Radim Vizváry, Petr Horníček
Dramaturgie: Matěj Randár
Hudba: Ivo Sedláček
Kostýmní výtvarník: Marek Cpin
Design zvířat: Tomáš Martin
Výroba zvířat: Jiří Enoch
Scénografie: Petr Horníček
Light design: Michael Bláha
Zvuk: Karel Mařík
Produkce: United Arts

Účinkují:
Královna: Vanda Hybnerová, Anna Polívková, Irena Kristeková
Mimstr: Radim Vizváry
Mimjové: Jindřich Panský, Matyáš Ramba, Mates Petrák

 

Foto: František Ortman a Divadlo Bravo!

Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN

Premiéra “Divadla BRAVO!“ i moderní pohádky „MiMJOVÉ“

Novocirkusoví Losers Cirque Company už tento pátek uvedou premiéru rodinného představení „MiMJOVÉ“

Přední novocirkusový soubor Losers Cirque Company uvede v pátek 25. září v nově otevřeném „Divadle BRAVO!“ v Braníku premiéru rodinného představení „MiMJOVÉ. V hlavní roli se vystřídají v alternaci Vanda Hybnerová, Anna Polívková nebo Irena Kristeková.

Inscenace Losers Cirque Company nejsou jen plné špičkové akrobacie, ale elegantně propojují i světy dalších divadelních žánrů. V dobrodružném příběhu ,MiMJů´ tak nechybí dechberoucí akrobatické výstupy, pantomima ani humor. To vše pod taktovkou režiséra, spoluautora inscenace a představitele mistra ,MiMJů´ Radima Vizváryho, držitele Ceny Thálie.

Jako v každé správné pohádce budou diváci přihlížet boji dobra a zla. O co vlastně půjde? Vládkyně temnoty si svými nadpřirozenými schopnostmi podmanila skoro celou Zemi a zastavit ji může pouze zkušený znalec bojových umění v doprovodu svých učňů (v podání Jindřicha Panského, Matyáše Ramby a Matese Petráka). Promyšlené kostýmy, hudba a lightdesign netradiční pohádku pozvedají na zcela novou úroveň.

Na zábavné pantomimicko-akrobatické podívané soubor pracoval přes rok. I s ohledem na, z důvodů pandemie koronaviru, odloženou březnovou premiéru.

Na představení „MiMJOVÉ“ pak mohou diváci do „Divadla BRAVO!“ vyrazit do konce sezony ještě 4. října od 15 hodin, 1. listopadu od 18 hodin či těsně před vánočními svátky 20. prosince v 15 hodin. Více informací na www.divadlobravo.cz. Předprodej vstupenek v síti GoOut.

Divadla BRAVO!“ je novou domovskou scénou Losers Cirque Company a přestěhovali sem všechna svá představení. Od nové sezóny tak zde mohou diváci navštívit představení „The Loser(s)“, „Kolaps“, „Vzduchem“ anebo „Walls & Handbags“.

Losers Cirque Company: „MiMJOVÉ“

Účinkující:

Královna: Vanda Hybnerová, Anna Polívková, Irena Kristeková

Mimstr: Radim Vizváry

Mimjové: Jindřich Panský, Matyáš Ramba, Mates Petrák

Tvůrci:

Režie: Radim Vizváry

Scénář: Matěj Randár, Radim Vizváry, Petr Horníček

Dramaturgie: Matěj Randár

Hudba: Ivo Sedláček

Kostýmní výtvarník: Marek Cpin

Design zvířat: Tomáš Martin

Výroba zvířat: Jiří Enoch

Scénografie: Petr Horníček

Light design: Michael Bláha

Zvuk: Karel Mařík

Produkce: United Arts

Foto: František Ortman

Silvie Marková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Voláme: „Bravo, VOLÁNKOVÁ!“

Na hokej se obvykle chodívá do specializovaných sportovních hal či arén. Popřípadě někam na otevřený stadión. Anebo jen tak někam na zamrzlý rybník… TANEČNÍ MAGAZÍN (a s ním asi dvě stovky diváků) se však vydal na hokej do pražského multikulturního komplexu ROXY, na scénu experimentálního divadla NoD, do jeho studia Superhrdinů.

V současné době vzniká mnoho divadelních inscenací na sportovní téma. Nelze zapomenout na už legendární Havelkovu a Duškovu operu „Nagano“. Hned několik sportovních divadelních scénářů má na svém kontě úspěšný dramatik Petr Kolečko. A sportu se dotýkal i scénář Lenky Plaché o textaři Jiřím Štaidlovi a krasobruslařce Haně Maškové, na scéně Národního divadla v Brně.

Premiéra „hokejové“ inscenace „Se lvem na prsou“ režisérky Terezy Volánkové se výborně nejen dispozičně hodila do alternativních prostor experimentálního divadelního studia NoD, takzvaného Studia Superhrdinů. Stísněný prostor umožňoval kontakt vystupujících s publikem a zároveň navozoval potřebnou atmosféru nabitých zimních stadionů. A mantinel na pódiu charakterizoval mantinely mezi politikou, běžným lidem i politiky jako takovými.

Režisérka Tereza Volánková

Vlastní „sportovní“ scénář evokuje slavné mezníky českého a československého hokeje i celé historie Československa, potažmo České republiky. A hledá i nachází mezi nimi paralely. Nápad velice nosný. A režisérka Tereza Volánková se s ním vypořádala na jedničku s hvězdičkou!

Celé představení má i nenásilně didaktický charakter. Neboť mladším divákům připomíná důležitá data, mezníky, události i osobnosti.

Z historického hlediska mohu scénáři vytknout jedinou chybu. Inscenace uvádí, že se Mistrovství světa v ledním hokeji 1972 hrálo v Praze v „nové“ sportovní hale v Praze, Holešovicích. Hala byla sice daleko mladší než  zimní stadion Štvanice, ale v té době již stála a byla v provozu přes deset let (byla budována mezi lety 1952 – 1962)!

Na co se v inscenaci zapomnělo? Určitě na prazakladatele českého hokeje Josefa Rösslera-Ořovského, který společně se sportovním nadšencem a průkopníkem etikety Jiřím Guthem-Jarkovským uváděl nový sport mezi lid český. (Mám tyto, nejen sportovní, průkopníky se dvěma jmény moc rád 🙂  ).

Z druhé strany je asi dobře, že scénář – zřejmě záměrně (?) – vypustil hlavní slogan neblahých oslav vítězství nad tehdejším Sovětským svazem v únoru 1969. Zněl: „Tarasove, bu, bu, bu / Dali jsme vám na hubu!“ Jednak by mírná vulgarita vybočovala z rétoriky inscenace a dále by vznikala nutnost přidání další pasáže představení s vysvětlením působnosti sovětského trenéra Anatolije Tarasova.

Inscenace nezapomíná ani na legendární televizní hokejové komentátory: od Josefa Laufera, přes Luďka Brábníka až po Roberta Zárubu

Připomenutí tragédie letadla s hokejovými reprezentanty nad kanálem La Manche v roce 1948 tvoří vhodnou paralelu s tragédií v Rusku, v září 2011. Tehdy sice na klubové bázi, s týmem Jaroslavli, zahynuli tři přední čeští hokejoví reprezentanti. Je otázkou, zda neměla inscenace reflektovat i tragickou smrt Ivana Hlinky? A následné vystoupení české reprezentace na Kanadském poháru se smutečními páskami?

To jsou spíše drobnosti. Za vážnější chybu, pokud se inscenace pohybuje i po obecně politické rovině, považuji absolutní absenci zmínky o neurvalém zbourání historického zimního stadionu na Štvanici. Tady šlo opravdu o politicko-byznysmanskou likvidaci. A místo nevinné reklamy Jaromíra Jágra na žvýkačky, bych (být Volánkovou) určitě parodoval tu na vodňanská kuřata pro jistou nejmenovanou stranu, pardon hnutí, jistého premiéra.

A pokud jsme i u legendárních sloganů a „přebreptů“ hokejových komentátorů, marně jsem tam hledal ten rozhlasový: „…kdopak je to tam u mantinelu? Hrbatý!“

Tato mírná kritika není zavržením práce Terezy Volánkové. Ani celého týmu. Naopak, snaží se nalézt jenom drobné „pihy“ chybiček na tváři celého – jinak naprosto skvělého – představení.

V neposlední řadě musím vypíchnout i skvělou scénickou hudbu a vůbec zvuk jako takový. Dodává hře rytmus, šťávu i evokuje příslušnou atmosféru.

Se lvem na prsou“ má neobvyklý spád. Využívá zadních projekcí, místy i loutkové a stínové divadlo. Skutečně, inscenace, která má tah na branku. Opravdu, to musíte vidět! Kupte si lupeny“ na reprízy (budou v úterý 2. října a v pondělí 3. prosince, obě od 19.30 hodin), asi bude brzy vyprodáno! Tak to přece u kvalitních hokejových „mačů“ bývá…

SE LVEM NA PRSOU“

Režie: VOLÁNKOVÁ

Dramaturgická spolupráce: JOSEFÍKOVÁ, PRESLOVÁ, SEDLÁČEK

Hudba: SEDLÁČEK

Pohybová spolupráce: SEDLÁČEK

Kostýmy: VONDRÁŠKOVÁ

Hrají: KLINDERA, KOVÁŘ, TROCHTA, BEDNÁŘOVÁ, SIMUNOVIČOVÁ, ŠUBOVÁ, VOPATOVÁ, ZENKLOVÁ (studenti VOŠH, pedagogické vedení: SEDLÁČEK, VOLÁNKOVÁ)

Premiéra: 25/9/2018, NoD, Studio Superhrdinů

Foto: archiv NoD a ČK

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN