„PŘIJĎTE SI VYZKOUŠET VLASTNÍ SMRT“…

…láká pozornost budoucích diváků nový divadelní projekt úspěšného laureáta množství divadelních cen Jakuba Čermáka a jeho „Depresivních dětí“, které neustále touží po penězích. To vše v bývalém klášteře a někdejším Poštovním muzeu, v Praze 5 na Smíchově. A pokud toto představení podpoříte, můžete mít doma v obýváku třeba koncert operních árií!

Pět večerů, patnáct druhů smrti, tři desítky hereček, stovka diváků a jeden život. Tak se dá stručně shrnout nově připravované představení „Happy End v Hotelu ,Chateau Switzerland´”, za kterým stojí režisér Jakub Čermák a jeho umělecký gang „Depresivní děti touží po penězích“. Pro vznik představení, jehož premiéra je plánována na 17. září letošního roku v unikátním prostoru svatého Gabriela na Smíchově, nyní autoři vyzývají diváky k podpoře na dárcovské platformě „Donio“.

Připravované představení se zaměřuje na otázky kolem posledního okamžiku lidského života – smrti. Autoři předem slibují divákovi možnost o smrti meditovat, přemýšlet, připravovat se na ni. Anebo ji dokonce osobitým způsobem zažít. Jako dočasný luxusní hotel autorům poslouží lokace bývalého kláštera svatého Gabriela na Smíchově. Bývalo zde kdysi i Poštovní muzeum. Součástí večera bude například také koncert operních árií umírajících hrdinek, filozofická masterclass o konečnosti, módní přehlídka, stand up, či poslední večeře v luxusní hotelové restauraci.

Happy End v Hotelu ,Chateau Switzerland´jak lákavě zní název nově připravovaného projektu uměleckého gangu „Depresivní děti touží po penězích“. Úspěšné uskupení tvůrců v něm naváže na linku několika imerzivních, interaktivích divadelních projektů, za které již mnohokrát dosáhlo výrazných úspěchů a ocenění. A to nyní za účasti herečky Anežky Rusevové, filosofky Anny Hogenové, spisovatelky Daniely Fischerové anebo farářky Martiny Viktorie Kopecké.

Pracovní snímek z přípravy představení. Na snímku druhá zprava Anežka Rusevová, dcera významného divadelního a filmového herce Radana Ruseva.

„V našem novém projektu se věnujeme v současné době vytěsněnému tématu umírání a smrti. Chceme otevřít filozofické, sociologické, morální i naše čistě osobní otázky s tím spojené. Zkombinujeme princip klasického divadla a interakce. Díky tomu si může divák dotvářet zážitek tak, jak bude chtít on sám. Věříme, že naši návštěvníci mohou lépe porozumět svým životům poté, kdy se v našem hotelu setkají se smrtí,” říká autor a režisér projektu Jakub Čermák.

Premiéra tohoto projektu je naplánována na 17. září letošního roku. Představení se dočká celkem pěti repríz. Autoři upozorňují, že vzhledem k jeho logistické, lidské, technické i umělecké náročnosti bude další repríza možná až v roce 2021.

Představení vzniká v koprodukci s divadlem Venuše ve Švehlovce a festivalem „.Příští vlna/next wave“. Jeho vznik zároveň podpořilo Ministerstvo kultury ČR, Magistrát hlavního města Prahy a Státní fond kultury.

Umělecký gang „Depresivní děti touží po penězích“ je nezávislé umělecké těleso, které od roku 2004 realizuje řadu kulturních projektů, převážně divadelních cyklů v nekonvenčních prostorech. Za své projekty si uskupení vysloužilo nominaci na Cenu Divadelních novin za projekt „Bordel L’Amour“ (2018), či cenu na festivalu „OFFenzíva“ za projekt „Marie Stuartovna, Anatomie dramatu“ (2019).

V čele tohoto uměleckého gangu stojí autor a režisér Jakub Čermák, oceňovaný režisér a performer, dvojnásobný nominant Ceny Divadelních novin (2018, 2019), Ceny Josefa Balvína (2020), aspirant v Anketě Divadelních novin (2019) a laureát Ceny české divadelní DNA (2020).

V souvislosti s náročným vznikem projektu umělecký gang aktuálně vyzývá k podpoře představení skrze dárcovskou platformu „Donio“. Zájemci zde mají na výběr z téměř dvou desítek odměn, mezi kterými vedle standardních vstupenek a propagačních předmětů, nabízí například také výrobu posmrtné masky či operní koncert u zájemců doma v obýváku.

František Horvát

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Prometheus tanečně i hudebně

„Musica Florea“ a „Hartig Ensemble“ uvedou na Letní scéně HAMU jediný balet jedinečného skladatele Ludwiga van Beethovena

Oslavy 250. výročí narození slavného hudebního skladatele Ludwiga van Beethovena nekončí. Dne 18. července 2020 se k nim připojí i orchestr „Musica Florea“ spolu s tanečním souborem „Hartig Ensemble“ s obnovenou premiérou jeho baletu „Prométheovi lidé aneb Moc hudby a tance“.

Prométheovi lidé aneb Moc hudby a tance, op. 43“ jsou prvním obsáhlejším jevištním dílem Ludwiga van Beethovena. Premiéra tohoto alegorického baletu se uskutečnila v roce 1801 ve Dvorním divadle ve Vídni. Jeho úspěch byl značný, jen během první sezóny se inscenace hrála téměř třicetkrát, což byl na svou dobu mimořádný počin.

Příběh baletu přibližuje osudy Prométhea a prvních lidí, které stvořil jako sochy z hlíny a pomocí ohně života, jenž ukradl Diovi, je oživil. Bytosti však neměly lidské city a jejich tvůrce je v prvním návalu zoufalství chtěl zničit, poté však dostal vnuknutí a odvedl je na Parnas. Zde se uskutečňuje jejich proměna v plnohodnotné lidi za pomoci síly umění a rituálu zasvěcení.

Obsah baletu je plný ideálů humanismu,“ doplňuje choreografka a režisérka inscenace profesorka Helena Kazárová, Ph.D. „Nevíme přesně, z jakého zdroje pochází námět, nejshodnější rysy je možno dohledat ve fragmentu básně J. W. Goetheho z roku 1773.“

Strukturou dílo sestává z předehry, na ni napojené introdukce („La Tempesta – Bouře“) a šestnácti hudebních čísel. Téma předehry se objevilo už v Beethovenově „První symfonii“, naopak téma z finále baletu (č. 16) bylo požito později v závěrečné větě své „Třetí symfonie Eroica“.

Choreografii v premiérové inscenaci vytvořil tanečník a choreograf Salvatore Viganò, Beethovenův vrstevník, který se za života řadil k nejobdivovanějším mužům Evropy. Pracoval s italským libretem, jeho podoba se však nedochovala. Pro novou inscenaci bylo proto třeba pečlivých rešerší z dostupných pramenů a studií. Rekonstruovat jak jednotlivé scény, tak jejich obsah. Tomu se opět zevrubně věnovala profesorka Kazárová. „Z doby premiéry se dochoval pouze obsah jednotlivých čísel uvedených na divadelní ceduli. O tyto informace se opírá Viganův životopisec Carlo Ritorni a z jeho díla následně vychází Friedrich Rust v ,Neue Berliner Musikzeitung´ (45. Jahrgang, 1891). Jelikož se tento pramen zdá nejspolehlivější, odrazila jsem se od něj rovněž já,“ přibližuje režisérka a choreografka.

Beethovenův balet byl v podání „Musicy Florey“ a „Hartig Ensemble“ poprvé uveden již před čtyřmi lety, v letošní sezóně dochází k obnovené premiéře.

K obnovení tohoto Beethovenova baletu přispěla samozřejmě skutečnost, že slavíme 250. výročí autorova narození. Rovněž já osobně jsem se k dílu chtěl vrátit, neb se s ním na koncertních pódiích setkáváme velmi zřídka. Svůj smysl nicméně dostává teprve s jevištěm a baletní složkou. Až v té chvíli hudba dochází potřebného pochopení,“ dodává Marek Štryncl, dirigent a umělecký šéf orchestru.

Prométheovi lidé“ budou uvedeni na scéně přenosného barokního divadla „Florea Theatrum“ na letní scéně pražské HAMU v dekoracích Jiřího Bláhy a Václava Krajce, kostýmy vytvořil Roman Šolc. V titulních rolích se představí členové souboru Hartig Ensemble a hosté – Václav Janeček (Prométheus) a Radka a Adam Zvonařovi (První lidé).

Samotnému baletnímu představení bude od 20.00 předcházet dramaturgický úvod, jímž provede Helena Kazárová. Diváci se tak budou moci seznámit blíže jednak s Beethovenovým baletem. Navíc také  konkrétněji vysledovat charakter a problematiku práce na historií poučené inscenaci.

Program:

18. července 2020 ve 21.00, barokní divadlo Florea Theatrum, Letní scéna HAMU, Praha 1

Ludwig van Beethoven:

Prométheovi lidé aneb Moc hudby a tance“

Režie a choreografie: Helena Kazárová

Dramaturgie, úprava libreta: Helena Kazárová

Hudební nastudování a dirigent: Marek Štryncl

Kostýmy: Roman Šolc

Scéna: Jiří Bláha a Václav Krajc

Tančí: Hartig Ensemble – Tance a balety tří století a hosté:

Václav Janeček (Prométheus), Radka a Adam Zvonařovi (Prométheovi lidé), Ladislav Beneš (Pan), Krištof Šimek (Apollón), Michaela Bartlová, Barbora Fišerová, Ida Fišerová, Anna Slaninová (Múzy), Veronika Brzková (Minerva, Bakchantka), Miroslav Stehlík (Mars, Bakchus).

Hraje: orchestr Musica Florea

Představení se uskutečňuje za podpory Ministerstva kultury České republiky, Magistrátu hlavního města Prahy, Městské části Praha 1 a dalších subjektů.

Práva ke scénickému provedení zajišťuje DILIA, z.s.

Foto: archiv

MgA. Zuzana Rafajová, Ph.D.

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Workshop pro  čilé a mírně pokročilé

S držitelkou ceny Tanečnice roku a hrdinkou televizního seriálu „Atentát“ v jedné osobě. Tentokrát bude v roli lektorky!

Lenka Vagnerová & Company pořádá workshop pro mírně pokročilé tanečníky, herce s pohybovou zkušeností a performery.

Lektoři: Andrea Opavská, Michal Heriban

7. – 9. červenec 2020

Místo: zkušebna Městských divadel pražských, pasáž Vodičkova

10 – 15 hodin –  s přestávkou na oběd

Cena: 2500,- Kč

rezervace na: info@lenka-vagnerova.cz

Workshop o tom: ….jak kreativně rozvíjet nonverbální dialog mezi dvěma a více těly, …jak hledat a nalézat maximální pohybové možnosti vlastního těla, …jak docílit otevřenosti smyslů a citlivému naslouchání vlastní intuici i partnera, …jak sdílet a uvědomovat si společný prostor s druhými…

V úvodním tréninku zkoncentrujeme naše tělo skrze dech a základní pohybové principy a kvality v jednoduchých tanečních vazbách. Následně prostřednictvím představivosti, improvizačních postupů a pohybových her budeme zkoumat biomechanické zákonitosti lidského těla, využívat logiku fyzikální zákonitosti v tanečních duetech. A především pracovat s autentickými momenty vašeho pohybového dialogu s druhým.

Činnost Lenka Vagnerová & Company z.s. je podporována Magistrátem hlavního města Prahy a Ministerstvem kultury České republiky.

TANEČNÍ MAGAZÍN

LENKA VAGNEROVÁ a její »PANOPTIKUM«

Představení, které má i svého dramaturga iluzí. Premiéra se blíží! Den „D“ = sobota 7. prosince 2019 v 19.30 až 21.00! Kde? V Divadle KOMEDIE, v Jungmanově ulici 1 v 110 00 Praze 1. Vstupenky již v předprodejích.

Panoptikum je o strachu z cizího a neznámého, o tom, co vše jsme schopní prodat a za jakou cenu, o hranicích a morálních hodnotách stojících na zisku a finančním profitu, o zábavě bez zábavy, o osamělosti, ale i o smíchu, odvaze, snech, lidské důstojnosti, kouzelníkovi a reflektorech.

Panoptika, nebo také freakshow, byly putovní společnosti, cestující od města k městu a vystavujících na obdiv kuriózní předměty, dovednosti a především lidi. Tak zvané „velmi zvláštní lidi“. V dobách, kdy Panoptika zažívala svou největší slávu, byla jediným možným útočištěm těchto osobností, které společnost zavrhovala a odmítala ze strachu z neznámého, jiného, odlišného.

A vystavovat ty, kteří neměli kam jít, bylo vydatným zdrojem příjmů pro majitele, tedy impresária. Ve společnosti hladové po lidském utrpení, kterým se může královsky bavit celá rodina, se před pokladnami panoptik táhly fronty ctihodných občanů, kteří chtěli být udiveni, pobaveni, zděšeni. Ženy se znechuceně odvracely od lidských abnormalit, děti si zakrývaly oči hrůzou a muži pohrdavě hleděli do očí stvůrám, které si sotva zaslouží být nazývány lidmi. Bytosti, ponížené na exponáty, bez osudu, snů a nadějí. A přitom lidé, kteří snili a toužili a chtěli žít a často byli lidštější než ti, kteří na ně hleděli užaslýma očima. Lidé s osudy, které by nikdo z nás nechtěl prožít a stejně hrdí a odvážní, milující a plní snů o budoucnosti, která nikdy nepřijde.

Ale co když slavná show přestává být atraktivní, putování po odlehlých místech přináší menší zisky a lhostejnější publikum? Co když už není účinkující předmětem výnosného podnikání, stává se břemenem a je potřeba se jej zbavit?

V jakých situacích ztrácí lidská duše pro druhého člověka hodnotu a kdy si naopak člověk zachová důstojnost a šlechetnost bez známky cynismu a zášti, bez pocitu křivdy vůči krutému okolí?

»PANOPTIKUM«

Choreografie a režie: Lenka Vagnerová

Hudba: Ivan Acher

Scénografie: Jakub Kopecký

Kostýmy: Simona Rybáková, Jakub Kopecký

Účinkují: Andrea Opavská, Monika Částková, Zuzana Veselá, Michela Kadlčíková, Patrik Čermák, Michal Heriban, Filip Martinský

Dramaturg iluzí: Jiří Marek

Light design: Michal Kříž

Producent: Lenka Vagnerová & Company

Představení vzniklo v koprodukci Městských divadel pražských a Eisfabrik.

Představení vzniklo za podpory Magistrátu hlavního města Prahy a Ministerstva Kultury.

Foto: Lenka Vagnerová & Company

TANEČNÍ MAGAZÍN