Skončil 59. ročník televizního festivalu Zlatá Praha. 16 filmů se týkalo tance či pohybového umění, celkově pak festival nabídl divákům 88 soutěžních filmů a 2 nesoutěžní. Český křišťál získal balet Alenka z Opéra national du Rhin, choreografie Amir Hosseinpour a Jonathan Lunn. Zřejmě největším lákadlem pro milovníky tance, až už z profesionálních řad nebo z řad laiků, byly dva dokumenty, které jsme si ani my nemohli nechat ujít. Však také v hledišti nebylo místečko volné, někteří dokonce seděli na schodech. Příběh jednoho milovaného divadla vypráví dokument Divadelní dějství v produkci Jiřího Kyliána a Portrét Nikoly Márové nám zprostředkoval režisér Martin Kubala.
V sále Nové scény Národního divadla jsme zhlédli dokument Jiřího Kyliána Divadelní dějství, který vyprávěl o 35 –ti letech života divadelní budovy předního nizozemského souboru současného tance NDT. Jak nám prozradila Nataša Novotná, která na tiskové konferenci zastupovala Jiřího Kyliána, jednalo se o nesmírně zajímavou taneční éru. Film je vlastně rozhovor choreografa Jiřího Kyliána s Remem Koolhaasem, architektem tohoto prvního světového divadla navrženého výhradně pro tanec. Dalo by se říci, že dokument je vlastně vytvořen coby poslední vzpomínka a rozloučení se s divadlem, které bylo jednoho dne nemilosrdně zbořeno. Jiří Kylián a Rem Koolhaas se vraceli do 80. let, kdy divadlo vznikalo, vzpomínali na problémy, ale i veselé příhody, které začátky provázely, i na manažera Carla Birnieho, který si toto divadlo svým svérázným způsobem prosadil.
Během filmu se dozvídáme úsměvné historky ze života Jiřího Kyliána. Ale je patrné, že v sobě nese bolest nad ztrátou milovaného divadla, i když uznává, že divadlo by nemělo být muzeem a život jde neustále vpřed. Musíme připomenout slova Nataši Novotné, která potvrdila, že divadlo bylo pro potřeby tanečníků dokonalé, bezchybně navrženo, vše fungovalo, nic nebylo zbytečné. Ve filmu se nerozebírá důvod zbourání divadla, na jehož místě vyrostl nový multifunkční moderní komplex, ale dozvěděli jsme se ať už během tiskové konference nebo po skončení dokumentu od Jiřího Kyliána, který ten den přijel do Prahy, že se jednalo čistě o rozhodnutí politiků či radních. Jiří Kylián to komentoval s úsměvem, že tito lidé zřejmě chtěli, aby po nich zbylo něco, třeba nová budova a zapsali se tak do historie…Inu, kdo ví.
Ostatně i sám architekt Koolhas nepřistupoval ke zbourání budovy s nějakým přílišným sentimentem. Možná mezi přecitlivělými umělci a prakticky založenými staviteli je rozdíl. Cítí-li divák s umělcem, možná mu přeci jen během dokumentu ukápla slzička.
Chvíli na to, co skončil jeden dokument a diváci se nemohli nabažit focení s Jiřím Kyliánem, navázal další, doslova trhák. Portrét primabaleríny Baletu Národního divadla Nikoly Márové. Kameraman a režisér Martin Kubala tvořil dokument během sezony 2021/2022. Sama Nikola Márová nazvala tuto dobu jako turbulentní. A taky se tam věci děly! Vysněná role Julie z baletu Romeo a Julie Nikole celý život poněkud unikala. Teď se konečně jevilo, že ji má „v kapse“, jenže ouvej…. Jednou covid, podruhé zranění, pak zase zdravotní komplikace partnera… divák se nestačil divit, jak může život s kartami zamíchat.
Film přiblížil divákovi život primabaleríny, všechny úskalí kariéry, kterým musí čelit, obavy ze zranění, i z věku, protože přibývající roky obvykle taneční dráhy nemilosrdně ukončí. Navíc jsme nahlédli i do soukromého života Nikoly, což bylo pro diváka osvěžující. Nikola při všem tom zběsilém tempu vychovává syna Maxe, s manželem Alexandrem Katsapovem se rozešli, protože oba se shodli na tom, že trávit spolu veškeré okamžiky, ať už v práci nebo doma, přineslo zkrátka „ponorkovou nemoc.“ Nikola se ale vdala znovu, úplně tajně, ale se svým druhým manželem, který přijal její příjmení, Janem Márou, prozradili, že svatbu netajili. Jen o ní zkrátka nikomu neřekli…
Během dokumentu se na plátně objevila další slavná jména, jako Daria Klimentová, Tereza Podařilová, Jaroslav Slavický a opět Jiří Kylián, který řekl, že by Nikolka nikdy neměla přestat tančit.
Diváci také měli příležitost nahlédnout do okamžiků, kdy Nikola budovala již své vlastní taneční studio s Michalem Štípou, oba tvořili dlouho taneční pár a jaksi k sobě neodmyslitelně patřili. Někteří lidé byli dokonce přesvědčeni, že jsou manželé, ale tak to nebylo, opravila fakta s úsměvem Nikola.
Největším napětím během filmu pro diváka bylo, zda nakonec Nikola roli Julie tančila či ne. Nabízelo by se, že jí to určitě vyšlo, aspoň konec dokumentu skončí „happyendem.“
Jenže – jaké překvapení! Ne, nevyšlo to. Nikola statečně zakončila tuto etapu života slovy, že je jí už 42 let, natrápila se dost a dost a hroutit se z toho nebude. Je prý vděčná za všechno, co jí vyšlo a hotovo.
Po skončení filmu se primabalerína objevila na jevišti za bouřlivého potlesku a ke všem překvapením se diváci dozvěděli, že roli Julie bude tančit 8. října 2022! Ale prý svým přátelům říká, ať si lístky zatím nekupují….
Role Julie nakonec přišla, jistě také zásluhou šéfa Filipa Barankiewicze, který s Nikolou soucítil, protože, jak pravil, je obdivuhodné, že Nikola ve 42 letech ještě může tančit roli mladé dívky, to nebývá tak běžné.
Češi mají být na koho hrdí a doufejme, že tentokrát to Nikole už konečně vyjde! Ovšem samotnému filmu tyto životní peripetie prospěly, protože dokument tak věrohodně zachytil, jak nelehký je život primabaleríny.
Foto: Archiv České televize (s laskavým svolením)
Eva Smolíková
Taneční magazín
