Moravská filharmonie Olomouc vystoupí na 64. ročníku Smetanovy Litomyšle na dvou koncertech pořádaných 10. a 19. června. Festival konaný k poctě slavného litomyšlského rodáka patří mezi nejvýznamnější kulturní události v zemi a pro Moravskou filharmonii je letošní účast již pátým hostováním za posledních devět let. Zatímco v minulých ročnících měly její litomyšlské koncerty často duchovní charakter, kterému vyhovovaly prostory piaristického chrámu Nalezení sv. Kříže, letos předvede dva dramaturgicky pestré programy na zámeckém nádvoří. Oběma koncertům bude předcházet beseda s umělci v zámecké jízdárně.
Na prvním z obou koncertů zazní orchestrální úprava varhanního chorálu Wachet auf, ruft uns die Stimme BWV 645Johanna Sebastiana Bacha v úpravě Eugena Ormandyho, orchestrální suita Obrázky z výstavy Modesta Petroviče Musorgského v úpravě Leopolda Stokowského a proslulá kantáta Carmina Burana Carla Orffa. Moravskou filharmonii s jejím šéfdirigentem Jakubem Kleckerem při této příležitosti doplní Pražský filharmonický sbor, dětský sbor Kantiléna a trojice sólistů: sopranistka Simona Šaturová, tenorista Martin Šrejma a barytonista Jiří Rajniš.
Program je pro posluchače atraktivní mj. kombinací poměrně vzácně hraných úprav s jedním z nejpopulárnějších děl hudební literatury. Bachův varhanní chorál Wachet auf, ruft uns die Stimme mají možnost slyšet v úpravě pro orchestr, jejímž autorem je Eugene Ormady, dlouholetý šéfdirigent Filadelfského orchestru, který byl známý svým smyslem pro zvukovou barevnost. „Na tuto orchestrální úpravu navážou Obrázky z výstavy Modesta Petroviče Musorgského. Dílo vzniklo jako klavírní suita, postupně se však objevila řada orchestrálních verzí, z nichž nejznámější je ta z pera Maurice Ravela. Moravská filharmonie zahraje v Litomyšli verzi, se kterou se na koncertních pódiích nesetkáváme tak často. Její autor, dirigent Leopold Stokowski – mimochodem předchůdce Eugena Ormandyho u Filadelfského orchestru – považoval Ravelovu úpravu za příliš ,francouzskou‘ a chtěl vytvořit takovou, která by měla více ,slovanský‘ charakter,“ říká Jonáš Harman, ředitel Moravské filharmonie Olomouc. Program doplní kantáta Carmina Burana, k níž skladatele inspirovala sbírka středověkých básní pojednávajících o rozličných tématech – od vrtkavosti Štěstěny přes oslavu jara až po pijácké písně.
Koncert 19. června s názvem Sólo pro 100 smyčců navazuje na úspěšný projekt Smetanovy Litomyšle, při kterém se již dvakrát (poprvé v roce 2016 a podruhé v roce 2019) spojily smyčcové sekce tří orchestrů: Janáčkovy filharmonie Ostrava, Komorní filharmonie Pardubice a Moravské filharmonie Olomouc. Letos si v podání unikátního stočlenného smyčcového ansámblu pod taktovkou Leoše Svárovského budou návštěvníci moci poslechnout pestrou paletu skladeb z různých stylových období. Zazní díla Antonia Vivaldiho, Wolfganga Amadea Mozarta, Ralpha Vaughana Williamse, Bély Bartóka, Georga Friedricha Händela, Johna Irelanda, Petra Iljiče Čajkovského, Jeana Sibelia, Isaaca Albénize, a dokonce i Freddieho Mercuryho.
Úspěchy by měly kořenit v pracovitosti a odhodlání jedince
Kristián Pokorný pochází z rodiny plné baletních tanečníků a již ve čtyřech letech poprvé stál na jevišti Národního divadla v Praze v představení Lucrezia Borgia. Divadlo zná od mala a stalo se tak brzy pro něj přirozeným prostředím. V baletu se našel a od sezóny 2020/21 je mladý a talentovaný tanečník v angažmá baletního souboru Wiener Staatsoper.
Oba Vaši rodiče – Zuzana Savková a Jiří Pokorný – jsou bývalí sólisté baletu ND v Praze a dvojnásobní držitelé cen Thálie a Váš otec je šéfem baletu plzeňského Divadla J. K. Tyla. Dědeček Jaromír Pokorný byl rovněž tanečník, který jako choreograf působil také v Německu. Také babičkaIrena Löffler byla tanečnicí v Česku i Německu a Vy jste tak vlastně vyrůstal v divadle a svět baletu jste ochutnal velice brzy. Pamatujete si, kdy jste stát poprvé na jevišti, a jak jste se cítil?
„Pokud se nepletu, poprvé jsem stál na jevišti na prknech Národního divadla v představení Lucrezia Borgia, v choreografii Libora Vaculíka, když mi byly 4 roky. Pro tak malé dítě je zvláštní stát na jevišti, a jenom dělat, co se mu řekne. Myslím, že jsem to bral jako hru. Rodiče mě často brali s sebou do práce, nebo jsem se díval, když tančili, takže divadlo se pro mě brzy stalo přirozeným prostředím. A jaké to magické místo pro dítě!“
rok 2003
Narodil jste se v Praze, ale vyrůstal v Plzni, kde jste při Divadle J. K. Tyla navštěvoval baletní školičku a vystupoval v několika baletních vystoupeních. Jaké bylo vyrůstat v divadelním prostředí? Co rozhodlo, že jste se vydal ve šlépějích svých rodičů?
„Když jsem začínal, rodiče byli na vrcholu taneční kariéry, asi dávalo smysl, že jsem měl zájem dělat to, co jsem u nich pozoroval. Protože jsem byl odjakživa obklopen hudbou a umělci, objevil se ve mně zájem k tanci, ale také ke zpěvu, či hře na klavír. Jako malý jsem dostával příležitosti nejen v baletech, ale i muzikálech a činohrách. Doteď mám nezapomenutelné zážitky, a to všechno bylo možné díky mým rodičům. Nic ale není jenom růžové. Protože jsem byl zvyklý na to, že všichni v branži znají mé jméno, začal jsem na to spoléhat a chlubit se tím. Během dospívání jsem zjistil, že musím přestat být namyšleným malým klukem, a naučit se ctít to, že ne všichni mají takové štěstí, a že úspěchy by měly kořenit v pracovitosti a odhodlání jedince, a ne odkud pochází.“
Křižíkova Fontána Louskáček 2011
Vaše cesta pak vedla na pražskou Taneční konzervatoř, kterou jste ukončil v roce 2018 a při studiu jste nadále vystupoval na jevišti a v roce 2013 jste se představil v titulní roli v baletu Petr Pan. Velkou roli Tadzia jste měl v baletní inscenaci Smrt v Benátkách. Přišly další hlavní postavy v baletních představeních jako Carmina Burana, Rhapsody in Blue. Jaké role rád ztvárňujete?
„Mám rád, když dokážu projevit kousek sebe skrz role, které utvářím. Když se nad tím zamyslím, tak jsem měl na to docela štěstí: v Petru Panovi jsem byl ten třináctiletý rošťák, co nechtěl vyrůst; ve Smrti v Benátkách zase patnáctiletý kluk, s mírou zvědavosti, dětské naivity a špetkou dospělé odpovědnosti. Samozřejmě to nevychází takhle vždycky, ale já se přesto snažím vložit něco osobního do všeho, co dělám. Tak je to pro mě snazší a přirozenější, a myslím si, že to divák vždycky pozná. Momentálně mi ale o role nejde, a nacházím se na místě, kde je více příležitostí v abstraktních baletech, kde se žádné ani neobjevují. Můj přístup však zůstává stejný: najít v pohybu kousek sebe, a zároveň pomáhat vyobrazit choreografovu vizi. Často to není vůbec jednoduché, ale kdybych se denně nesetkával s nějakou výzvou, asi by mě to tolik nebavilo.“
Patříte mezi výrazné mladé tanečníky, což jste také dokázal i na Mezinárodní baletní soutěži, která se konala v roce 2015 v Plzni a Vy jste získal 3. cenu v kategorii B – Junior. Co to pro Vás tehdy znamenalo?
„Z konzervatoře nás tam tehdy jelo mnoho, a je dobré, že nás škola, pod vedením Jaroslava Slavického, často posílala ven vystupovat, či soutěžit. Člověk tak pozná spoustu zajímavých lidí z různých koutů světa. Významné pro mě bylo si znovu zatančit v Plzni, kde jsem začínal, a zároveň vidět, jakým způsobem pracují naši vrstevníci z jiných evropských baletních škol.“
Po konzervatoři jste dostal stipendium na Akademie des Tanzes v německém Mannheimu, pod vedením Birgit Keil, kde jste v rámci studia byl součásti několika produkcí v baletním souboru Badisches Staatstheater Karlsruhe. Pak jste tančil v Balletts am Rhein Düsseldorf a od sezóny 2020/21 jste v angažmá baletního souboru Wiener Staatsoper. Na čem momentálně pracujete?
„Po letošním „lockdownu” otevíráme reprízou Ein Deutsches Requiem v choreografii šéfa baletu Martina Schläpfera. Dále nás čeká celovečerní balet Johna Cranka – Onegin, a pracujeme i na Concertu od Lucindy Childs. Zároveň je ve tvůrčím procesu nová choreografie In Sonne verwandelt, též od našeho šéfa.“
Ballett am Rhein – b.42 Martin Schläpfer – Reformationssymphonie Foto: Gert Weigelt
Čím je pro Vás balet tak okouzlující, že se mu s takovým nadšením věnujete? Láká Vás také choreografie?
„Já nevím. Naplňuje mě to. Poznávám spoustu úžasných umělců. Pracuji v nádherné budově, kam lidé chodí ocenit umění – co víc si přát? Čas od času ucítím záchvěv inspirace na choreografii, zatím ale tyto myšlenky odkládám do neurčité budoucnosti.“
Patříte k lidem, pro které je práce také jejich koníčkem, nebo práci a odpočinek striktně oddělujete? Jak nabíjíte ‚své baterky‘?
„Odpočinek považuji za absolutně zásadní součást jakékoliv profese. Přijdu domů a snažím se co nejefektivněji vypnout hlavu a uvolnit tělo. Díky tomu se každý den můžu těšit do práce a dělat na maximum, protože na to mám dostatek ušetřené energie.“
Wiener Staatsballett – MAHLER, LIVE Martin Schläpfer – “4” Foto: Ashley Taylor
Ve středu 1. prosince 2021 v 19:30 hodin tančí Pražský komorní balet v Městské knihovně Praha premiéru inscenace Kříž u potoka v choreografii Aleny Peškové. Pro nové taneční drama, jež se zabývá tématy, jako jsou smysl života, nedorozumění, oběť, vina či láska, se choreografka inspirovala stejnojmenným románem Karoliny Světlé a Dvořákovým smyčcovým kvartetem d moll op. 34, který živě přednese Zemlinského kvarteto. Ve večeru zazní ještě další dva smyčcové kvartety z pera Antonína Dvořáka, a to č. 4 e moll a jeho poslední kvartet G dur op. 106. Završí se tím kompletní provedení všech Dvořákových smyčcových kvartetů, které letos – v roce 180. výročí skladatelova narození – v rámci série 4plus Zemlinští uvedli.
„Karolina Světlá pracuje ve svém slavném románu s několika nadčasovými tématy, ze kterých jsem si já pro naše představení vybrala pouze ta, která – jak se domnívám – zrcadlí i geniální Dvořákova hudba,“ vysvětluje choreografka Alena Pešková. „Způsob, jakým jsem se rozhodla příběh odvyprávět a jakým pracuji s tanečníky, není asi úplně neobvyklý. Je-li s ním pracováno do důsledku, dost možná ale neobvyklý efekt přinese. Chybí tu pro tanec tolik typický ornament. Všechny pohyby tu jsou ‚významotvorné‘ a hlavně ‚emocetvorné‘. Vše by mělo působit velmi nepřipraveně, a tedy přirozeně – což je na jevišti vždy to nejtěžší. Jako když hudba a pohyb na poslední chvíli vytrysknou z právě prožívaného. Tanečníkům nechávám uměleckou svobodu do té míry, do jaké jsou absolutně pravdiví a přesvědčiví. Pokud se toto podaří, bude pak, myslím, velmi lehké nechat se strhnout dost rychlým sledem obrazů. Jako prohlížením fotografií v albu, kdy z gesta či výrazu tváře vytušíme, k čemu mohlo dojít i mimo záběr…“
„Večer, který je závěrečným koncertem série 4plus 2021, přináší tři Dvořákova kvartetní díla,“ doplňuje Petr Holman, violista Zemlinského kvarteta. „Kromě smyčcového kvartetu d moll op. 34, na který bude tančit Pražský komorní balet, zazní také jediné autorovo kvartetní dílo, které je koncipováno jako jednolitý útvar, bez rozčlenění na jednotlivé věty. A stejně, jako jsme celou sérii v lednu zahajovali prvním Dvořákovým kvartetem, nyní ji zakončíme jeho posledním kvartetem G dur op. 106. Toto monumentální dílo shrnuje a uzavírá veškeré skladatelovo mistrovství; nalezneme zde vše, co bychom od Dvořáka očekávali, a ještě mnohem víc – prokomponovanou první větu, s nádhernými tématy a někdy až neobvyklými doprovody, takřka symfonicky znějící pomalou větu, několikadílné monumentální scherzo a propracované finále s radostným a optimistickým závěrem.“
Vstupenky na premiéru lze zakoupit na pokladně Městské knihovny na Mariánském náměstí 1, Praha 1 či na webu Městské knihovny Praha, stejně tak v prodejní síti GoOut.
KŘÍŽ U POTOKA
Libreto, režie a choreografie: Alena Pešková
Hudba: Antonín Dvořák, Smyčcový kvartet č. 9 d moll op. 34, B75
Scéna: Richard Pešek jr.
Kostýmy: Aleš Valášek
Světelný design: Alena Pešková
Hraje: Zemlinského kvarteto
Tančí: 12 tanečníků Pražského komorního baletu
Délka: 40 minut
Premiéra: 1. prosince 2021, 19:30, velký sál Městské knihovny Praha
Antonín Dvořák: Smyčcový kvartet č. 4 e moll, B19
Antonín Dvořák: Smyčcový kvartet č. 13 G dur op. 106, B192
Hraje: Zemlinského kvarteto
Alena Pešková v roce 1994 absolvovala na Taneční konzervatoři v Praze. Po jedné sezóně v Hudebním divadle v Karlíně nastoupila do souboru baletu divadla J.K.Tyla v Plzni. Od roku 1999 pracuje jako nezávislá tanečnice, choreografka a režisérka. Absolvovala řady turné v zahraničí (Evropa, Japonsko, Jižní Amerika). Jako choreografka, tanečnice a režisérka spolupracuje s mnoha divadly v Čechách i zahraničí. Připravuje choreografie pro opery, muzikály, festivaly, vernisáže. Vytváří celovečerní balety na vlastní libreta (Maryša, Café Aussig, Periferie, Jessie a Morgiana, Louskáček, Krvavá svatba, Gustav Klimt, Popelka, Svěcení jara, Zkrocení zlé ženy, (S)tvoření, Bouře…). Režíruje opery (Carmen, Don Pasquale, Trubadúr…). Je zakladatelkou nezávislého sdružení profesionálních tanečníků s názvem Ultra-minimal-ballet (UMB), se kterým nastudovala například taneční divadla: 5 m2 – hudba: P. Wajsar, Jessie a Morgiana – hudba: G. Vermelho, Děvčátko se sirkami – hudba: G. Vermelho a další. V letech 2010 až 2019 působila jako choreografka a šéfka baletu DFXŠ v Liberci. Dvakrát se ocitla v širší nominaci na cenu Thálie. Mezi její nejvýznamnější role patří: Dáma s kaméliemi – titulní role, Marná opatrnost – Lisetta, Carmina Burana – Rebecca, Jessie a Morgiana – Morgiana, Sen noci svatojánské – Titánie, Kouzelná flétna – Pamina… Její balet Zkrocení zlé ženy byl v roce 2019 oceněn Asociací baletních umělců cenou pro nejlepší baletní inscenaci. Za interpretaci rolí v jejích baletech a tanečních divadlech bylo mnoho tanečníků oceněno nominací na cenu Thálie či přímo touto cenou, ale i různými dalšími cenami.
ZEMLINSKÉHO KVARTETO tvoří houslisté František Souček a Petr Střížek, violista Petr Holman a violoncellista Vladimír Fortin. Již od svého založení v roce 1994 navazuje na bohatou tradici české kvartetní školy. Zvítězilo na mezinárodní soutěži smyčcových kvartet v Bordeaux (2010), je laureátem Pražského jara a mezinárodních soutěží smyčcových kvartet v kanadském Banffu a v Londýně, kde zároveň získalo Cenu publika a zvítězilo i na dalších kvartetních soutěžích. V roce 2005 byla souboru udělena Cena Českého spolku pro komorní hudbu a v roce 2009 cena Nadace Alexandra Zemlinského ve Vídni. Repertoár tělesa zahrnuje více než dvě stě děl předních českých i světových skladatelů. Jeho sada čtyř CD s Dvořákovou ranou kvartetní tvorbou získala prestižní francouzské ocenění „Diapason d´Or“.
Ulice, náměstí a další veřejné prostory opět ožijí díky celostátnímu happeningu ZUŠ Open pestrým programem všeho druhu umění. Základní umělecké školy z celé republiky spojí své síly a nabídnou společnou radost z hudby, tance, divadla, výtvarného umění i dalších aktivit. Pro velký zájem všech příznivců i samotných škol a s rostoucím počtem atraktivních programů i společných projektů se rozhodl Nadační fond Magdaleny Kožené rozšířit letošní ročník ZUŠ Open do dvoudenní akce v termínu 31. 5. – 1. 6. 2019. III. ročník tak nabídne kromě zajímavého programu i nespočet možností, jak oslavit Den dětí uměním.
„Nesmírně nás těší, že školy přicházejí s obrovským nasazením a vzájemnou inspirací. Každým rokem celý program projde velkým kvalitativním posunem a právě i z tohoto důvodu jsme se letos rozhodli termín rozšířit o jeden den.“ říká za vedení projektu Irena Pohl Houkalová a dodává: „V každém ze čtrnácti krajů republiky se můžeme těšit na velký Open Air, kde vystoupí společně základní umělecké školy z okolí.“ Stejně tak se rozrůstá i počet zapojených ,zušek, který se prozatím zastavil na čísle 420 škol. Akce se tak opět stane kulturní událost roku s největším počtem zapojených účinkujících v České republice.
ZUŠ Open umožňuje vznik zajímavých společných projektů a setkání uměleckých škol, která rozvíjí vzájemné vazby a v neposlední řadě dokumentuje pestrost uměleckých oborů a života základních uměleckých škol v rámci regionů. Do jednotlivých akcí se zapojí i celá řada profesionálních umělců včetně symfonických orchestrů a dalších kulturních institucí či festivalů v čele s Pražským jarem.
Iniciátorem a hlavním garantem ZUŠ Open je Nadační fond Magdaleny Kožené. Umělkyně, jejíž hvězdná kariéra má základy také na jedné z brněnských ,zušek, komentuje: „Je úžasné vidět 420 zapojených škol a mnoho společných projektů napříč uměleckými obory. ZUŠky opět předvedou, že jsou nepřehlédnutelnou líhní umělecké kreativity, podělí se o radost z umění a představí mnoho mladých talentů.Držím všem malým umělcům palce, pedagogům děkuji za neúnavné předávání inspirace a přeji jim zaslouženou radost z realizovaných projektů.” Projekt opět podpoří i další výrazné osobnosti napříč uměleckými obory. Na pozvání patronky Magdaleny Kožené přijali roli garantů za jednotlivé obory Alice Nellis a Maxim Velčovský. Akci podporuje řada dalších umělců, jimž základní umělecké školy otevřely svět, v němž se jejich talent naplno rozvinul.
Magdalena Kožená
První ochutnávkou ZUŠ Open bude již 12. května program na pražské Kampě, kde v rámci slavnostního zahájení MHF Pražské jaro vystoupí pět vynikajících souborů ze ZUŠ napříč Českou republikou.
Na přelomu května a června propukne program ZUŠ Open po celé republice. Do programu se opět osobně zapojí patronka Magdalena Kožená, která v rámci happeningu navštíví hned 3 kraje. ZUŠ Open bude oficiálně zahájeno v Plzeňském kraji v pátek dopoledne návštěvou patronky v doprovodu generálního ředitele České filharmonie Davida Marečka, a dalších vzácných hostů. Následovat bude pestrý program na pódiu, kde se v průběhu obou dní představí reprezentanti všech krajských škol. Magdalena Kožená dále navštíví Jihočeský kraj, konkrétně České Budějovice, kde program na náměstí připravuje společně 33 základních uměleckých škol. Její cesta bude dále směřovat do Karlovarského kraje, kde program vyvrcholí společnou akcí škol na Mlýnské kolonádě v Karlových Varech. K atraktivitě projektů v kraji přispívá významným způsobem i spolupráce s Karlovarským symfonickým orchestrem.
V hlavním městě vyvrcholí ZUŠ Open oslavou Dne dětí opět v krásných prostorách Valdštejnské zahrady Senátu Parlamentu ČR. Rodinné publikum i široká veřejnost se může těšit na plejádu uměleckých vystoupení napříč obory, workshopy i tvůrčí dílny. Celý den zakončí slavnostní koncert pod patronací Alice Nellis, na kterém vystoupí společně dětské sbory z celé ČR za doprovodu orchestru ze Zlínského kraje.
V Praze ZUŠ Open odstartuje v pátek 31. 5. v rámci MHF Pražské jaro – představí talentované stipendisty programu MenART, který nadaným žákům základních uměleckých školy z celé ČR a jejich pedagogům umožňuje spolupráci s předními českými umělci. Program zve na hudební putování sály Anežského kláštera.
TOP AKCE v regionech
Ve Středočeském kraji směřují hlavní oslavy Dne dětí celodenním happeningem ZUŠ Open napříč obory do krásných prostor zámku Liteň ve spolupráci s Festivalem Jarmily Novotné. Královéhradecký kraj připravuje celodenní sobotní program na poutním místě Neratov, kde uměním žáků a jejich pedagogů ožije nejen kostel nanebevzetí Panny Marie, ale i celá obec Neratov. Školy z Královéhradeckého i Pardubického kraje chystají celou řadu hudebních vystoupení v kostele i ve venkovních prostorách, tvůrčí dílny v budově sdružení Neratov, do kterých zapojí taktéž místní komunitu pečující o bližní s postižením. K atraktivitě programů v Ústeckém kraji přispívá významným způsobem spolupráce se Severočeskou filharmonií Teplice v rámci projektu Mládí s filharmoniky. I letos vynikající žáci ZUŠ Ústeckého kraje a konzervatoře Teplice nastudují a provedou klasický koncert společně se Severočeskou filharmonií Teplice (SČF).
Na Moravě rozhodně nezůstávají s programem pozadu. Vrcholem akcí v Moravskoslezském kraji budou společné programy 40 škol v Ostravě, kde se představí talentovaní žáci napříč všemi uměleckými obory ve spolupráci s Janáčkovou konzervatoří. Školy se také budou prezentovat velkou výstavou „Věda a technika v obrazech“. V Olomouckém kraji vyroste na Horním náměstí v Olomouci zastřešené pódium, kde proběhnou vystoupení sólistů a komorních souborů (dua, tria, kvarteta) i tanečních oborů ,zušek v kraji. Program se propojí i se Svátky písní a Svátky města, které tou dobou v Olomouci probíhají. ,Zušky´ Zlínského kraje spolku ZUŠKA?ZUŠKA! již tradičně chystají jeden z největších projektů v rámci ZUŠ Open ve spolupráci se Zlín Film Fest, Zlínskou filharmonií a Městským divadlem. V rámci ZUŠ Open představí svoji celoroční práci v projektu Malí velcí herci, pod taktovkou dirigenta Tomáše Netopila zazní provedení ikonické skladby Carmina Burana. Jihomoravská metropole Brno chystá rozsáhlou prezentaci škol na zvučeném pódiu za přítomnosti uměleckých osobností. Zvláštní akcent bude dáván na tradiční folklór, řemesla a cimbálovou hudbu. Malí umělci potěší taktéž pacienty onkologie Fakultní nemocnice.
ZUŠ Open 2018 – ohlédnutí
Do II. ročníku celostátního happeningu ZUŠ Open, který se uskutečnil 24. května 2018, se zapojilo 400 základních uměleckých škol z 300 měst a obcí Čech a Moravy. Dohromady bylo uspořádáno na tisícovku koncertů, tanečních i divadelních představení nebo výstav, na kterých odhadem účinkovalo okolo 130 000 malých umělců. ZUŠ Open se tak zřejmě stala nejrozsáhlejší kulturní akcí v historii České republiky. Malí umělci si na řadě míst zahráli s profesionály. Na náměstích, v ulicích, kulturních domech, divadlech, galeriích, parcích, kostelech, nemocnicích, v domovech pro seniory, na hradech a zámcích, ale i na nádražích, v nákupních centrech či kavárnách se rozehrála velmi pestrá přehlídka napříč uměleckými obory a žánry pro širokou veřejnost bez ohledu na věk. Na mnoha místech se otevřely školy veřejnosti v rámci zahradních slavností či programů v budovách škol, na kterých se podílela všechna jejich oddělení. Dramaturgické nápady škol byly ve většině případů velmi originální, návštěvníci ZUŠ Open se mohli svézt v hudebním autobusu či na lodi, mnohé akce škol nesly jasnou tematickou linku, řada programů propojila doslova celé město či region. Některé školy ve svých projektech zohlednily 100 let výročí založení Československé republiky. ZUŠ Open v Praze vyvrcholilo programem na půdě Senátu České republiky ve Valdštejnské zahradě, do kterého se zapojily hudební soubory, sbory, taneční i divadelní skupiny ze všech krajů ČR.
MenART
Nadační fond Magdaleny Kožené rozšířil své aktivity o projekt MenART, který je unikátním ročním stipendijním programem mentoringu uměleckého vzdělávání, do kterého se mohou zapojit nadaní žáci základních uměleckých škol a jejich učitelé. Do role mentorů vstupuje devět předních osobností umělecké scény, které reprezentují 5 oborů zastoupené v programu: klasickou hudbu, autorskou tvorbu, výtvarným oborem, literárně-dramatickým oborem a tancem. V letošním II. ročníku jsou v roli mentorů za klasickou hudbu houslista Jan Fišer, sopranistka Kateřina Kněžíková a klavírista Ivo Kahánek, za autorskou tvorbu skladatelka a klavíristka Beata Hlavenková a zpěvačka Radka Fišarová, za výtvarné umění grafička Alžběta Skálová a sochař Michal Gabriel a nově také za literárně-dramatický obor Viliam Dočolomanský a za tanec Jan Kodet. Ti se budou se studenty a jejich pedagogy během školního roku 2019/2020 pravidelně setkávat. Nadační fond se tak soustředí na podporu a rozvoj mladých talentů a inspiraci pedagogů.
Nadační fond Magdaleny Kožené
Mezzosopranistka Magdalena Kožená iniciovala podporu základních uměleckých škol jako světově jedinečného konceptu uměleckého vzdělávání založením nadačního fondu na začátku roku 2016. Členem správní rady fondu a spolupatronem akce je také generální ředitel České filharmonie David Mareček. „Základní umělecké školy tvoří kořeny naší kulturnosti, naší lásky k umění. Ve světovém měřítku jsou zcela unikátním vzdělávacím systémem, který je třeba hýčkat, rozvíjet a podporovat,“ říká světoznámá mezzosopranistka Magdalena Kožená.
V České republice funguje 492 základních uměleckých škol, ve kterých studuje 251 tisíc žáků. Aktuálně nabízejí čtyři základní obory – hudební, taneční, výtvarný a literárně-dramatický. Posláním fondu je cílená podpora budování pozice ZUŠ jako prestižního a unikátního systému moderního uměleckého vzdělávání.
ZUŠ OPEN pořádá: Nadační fond Magdaleny Kožené a základní umělecké školy v ČR
Patronka a zakladatelka nadačního fondu: Magdalena Kožená
Spolupatron: David Mareček
Ve spolupráci: Asociací základních uměleckých škol ČR
Garanti: Alice Nellis (literárně dramatický obor), Maxim Velčovský (výtvarný obor
Mecenáš: Julius Prüger
Podporovatel: Prague Classic Awards, Centrální depozitář cenných papírů, Aveton, OSA
Záštitu udělili: Milan Štěch – místopředseda Senátu Parlamentu ČR, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo kultury ČR; Mgr. František Lukl, MPA, předseda Svazu měst a obcí ČR
Regionální záštity: Ing. Jaroslava Pokorná Jermanová – hejtmanka Středočeského kraje, Mgr. Jana Vildumetzová – hejtmanka Karlovarského kraje, Mgr. Ivana Stráská – hejtmanka Jihočeského kraje, PhDr. Jiří Štěpán Ph.D. – hejtman Královéhradeckého kraje, prof. Ing. Ivo Vondrák CSc. – hejtman Moravskoslezského kraje, JUDr. Bohumil Šimek – hejtman Jihomoravského kraje, JUDr. Martin Netolický – hejtman Pardubického kraje, Martin Půta – hejtman Libereckého kraje, Ladislav Okleštěk – hejtman Olomouckého kraje, Mgr. Bc. Petr Šmíd- náměstek hejtmana Ústeckého kraje, Bc. Josef Bernard – hejtman Plzeňského kraje, MUDr. Jiří Běhounek – hejtman Kraje Vysočina, Jiří Čunek – hejtman Zlínského kraje, MUDr. Zdeněk Hřib – primátor HLMP, Mgr. Martin Baxa – primátor města Plzeň, Ing. Viktor Vojtek, Ph.D. – náměstek primátora města České Budějovice.
Více informací na www.zusopen.cz nebo na www.facebook.com/zusopen.
