„4+4 dny v pohybu“ on-line!

Festival současného umění uzavřen, dále však vysílá podcastové studio „4×4 Live“

Po necelých třech dnech musel festival „4+4 dny v pohybu“ uzavřít budovu Nové strašnické školy, kde letos poprvé probíhal. V rámci festivalu však začalo vysílání podcastového studia „4×4 Live“, které běží dále až do pátku 16. října.

Studio je otevřenou platformou, kam byli pozváni návštěvníci, umělci a zástupci odborné veřejnosti. Nalézá se v budově Nové strašnické školy. Vzhledem k letošnímu festivalovému tématu edukace, se rozhodli organizátoři rozšířit festival do virtuálního prostoru a nabídnout tak snadno dostupný formát vzdělávání.

V rozhovorech přibližují vystavená díla a workshopy festivalu kurátoři a umělci jako: Zbyněk Baladrán, Ondřej Horák, Marcela Steinbachová, Eva Koťátková nebo Mothers Artlovers. Místostarosta Prahy 10 David Kašpar zas prozradil, co přinesl umělecký festival do sousedských vztahů na „Desítce”. Navíc i jaká je budoucnost školní budovy. Podcasty se věnují také problematice coming outu LGBT komunity, Desítka, situaci trans lidí v České republice a na Slovensku. Nebo genderové a rasové diskriminaci. Mluvit se bude o hnutí „Black Lives Matter“, aktivismu mladých lidí, digitální ekonomice, ale i o tom, jak pohlížet na náboženství v dnešní době. Popřípadě rovněž o zvuku a hudbě.

Velký prostor dostává právě školství. Podcasty započala konference „Kdo je tady učitel?“. Dále tyto přinášejí vhled do nových pedagogických metod, jak emoce ovlivňují společenství školy od kuchařek, přes učitele až k žákům a rodičům.

Pro uměleckou scénu nachystali organizátoři seminář o autorských právech umělců. Rovněž debatu o syntetických médiích. Na své diváky čeká také webinář seznámení se s programem na podporu současného umění „Umění pro město“. Debatovat se bude o roli kurátora či o environmentálním uvažování v uměleckém i pedagogickém procesu.

Podcastové studio sledujte online http://bit.ly/4x4Live, záznam si můžete pustit také zpětně.

Festival „4+4 dny v pohybu“ musel být z důvodu současných vládních nařízení ukončen o týden dříve. „Podařilo se nám velkou část programu, která byla naplánována na celý týden, přesunout do posledních dvou dnů, kdy návštěva kulturních akcí byla ještě možná. Chceme poděkovat všem návštěvníkům za účast. A umělcům za schopnost rychle se přizpůsobit podmínkám, které se měnily z hodiny na hodinu“, říká Markéta Černá, producentka festivalu.

Před strašnickou školou, u stanice pražského metra, trasy A, Strašnická

Kromě výstavy současného umění „Všechno je jinak“, dílen, tanečních performancí a představení pro děti, proběhla také generálka autorské inscenace „Nothing Else, Mothers“.

Současně s festivalem „4+4 dny v pohybu“ můžete vyrazit za uměním do plenéru. Třeba na „Public Jukebox“ Krištofa Kintery do Hrachov u Sedlčan. Anebo do pražského Motola za dílem Davida Böhma a Jiřího Franty s názvem „Předmět našich hovorů“. Či do galerie pod širým nebem ProLuka, kde vystavuje brněnský street-artový umělec TIMO.

Více informací a kompletní program on-line vysílání naleznete na: ctyridny.cz/festival-2020/festival-2020-online/

Text a foto: Anna Mašátová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Umíme i dnes učinit sen skutečností?

První Dům tance v ČR!

TANEC PRAHA obstál ve veřejné soutěži MČ Praha 3 na využití budovy bývalých žižkovských lázní, se záměrem vybudovat zde první skutečný Dům tance v ČR. Taneční a pohybové umění totiž zažívá nebývalý boom. A stále více nás úspěšně reprezentuje v zahraničí. Nemá ale žádnou instituci, profesionální podmínky pro tvůrčí proces. Rovněž chybí řádná péče o tanečníky i jejich produkčně-technické týmy. Taneční profese přitom patří k nejnáročnějším, a navíc věkově limitovaným uměním.

Záměr Domu tance získal okamžitou podporu profesní obce. Postavilo se za něj přes dvacet subjektů, reprezentujících stovky umělců se svými týmy v naší republice. A také desítka významných partnerů ze zahraničí, včetně sítě European Dancehouse Network.

Čtyřpatrová budova bývalých lázní má vynikající dispozice pro vytvoření čtyř zkušeben, dílen, zvukového studia, wellness centra otevřeného i pro veřejnost, co-working space a samozřejmě i kavárny. Skýtá i možnost propojení Husitské ulice se stávající cyklostezkou.

Dolní Žižkov je tak o krůček blíž revitalizaci. A to díky několika zásadním kulturním objektům, kterými jsou: Dům tance, PONEC – divadlo pro tanec a Krenovka, v těsné blízkosti Vojenského historického muzea a plánovaného Železničního muzea. Tím spoluvytvářejí kreativní klastr s velkým potenciálem přímo na hranici Starého Města, Karlína a Žižkova.

Zmíněná Krenovka bude novým uměleckým centrem tance, hudby, architektury a výtvarného umění. Otevření Domu tance se chystá v roce 2021, své sídlo v něm bude mít Unijazz, svou první zkušebnu tam otevře Tanec Praha / PONEC – divadlo pro tanec. Další části objektu jsou plánovány pro výtvarné umění a architekturu i jiné „neziskovky“. Osvícení majitelé se rozhodli investovat do kultury a také vzít do péče val vedoucí k cyklostezce, takzvaný „Žižkov Highline“.

Zeptali jsme se…

Yvony Kreuzmannové,

ředitelky a zakladatelky Tance Praha z. ú.:

Yvona Kreuzmannová

TM: Jaký má Dům tance potenciál a perspektivy?

YK: Nesmírně si vážím nabídky majitelů Krenovky, protože i na Praze 3 se rapidně zvyšují nájmy a oni jsou ochotni investovat do rekonstrukce budovy a garantovat nekomerční nájemné na deset let. Perspektiva Domu tance je dlouhodobá. Budeme rádi, když se ho celý podaří otevřít do pěti let. Architektonickou studii nám zpracovalo Studio Reaktor, šlo o vzácné pochopení specifických potřeb našeho oboru, doporučení projektu dal i IPR – Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy. A důležitý je, samozřejmě, kladný postoj ministra kultury Lubomíra Zaorálka, stejně jako pražské radní pro kulturu Hany Třeštíkové. Věřím, že vláda pochopí význam takové investice a nalezneme tak podporu napříč rezorty. Myšlenku Domu tance jsme mediálně otevřeli již za ministerského působení Ilji Šmída, ale až nyní pro ni máme vhodnou budovu.“

TM: Které aktivity bude možné v Domě tance provozovat?

YK:Ne vše zde bude pouze jen Tanec Praha, počítáme s aktivitami pro děti, bude tady i čítárna, cvičebna pro nový cirkus, jóga, pilates….“

Foto: Eva Smolíková a PONEC – divadlo pro tanec

Kateřina Kavalírová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Obrat konce

Dílo o domnělé budoucnosti Evropy

PONEC  divadlo pro tanec uvádí  21. 9. od 20 hodin nový projekt uskupení Pulsar s názvem Obrat konce a podtitulem Evropa k bodu Omega. Choreografie Michala Záhory je filozofickým zamyšlením se nad tím, co nás jako součást evropského společenství může očekávat v budoucnu. V představení se objeví různorodý tým tanečníků: oceňovaná tanečnice Helena Arenbergerová, dva úspěšní tanečníci z mladé generace absolventů Konzervatoře Duncan centre Nikola Němcová a Radim Klásek a dva původně brněnští performeři Katarzyna Kamecka a Michal Nagy.

Projekt vznikl v koprodukci s Tancem Praha, divadlem Komplex Teatr v Chemnitzu, festivalem Meeting Brno a festivalem …příští vlna/next wave…. V červenci proběhla exteriérová premiéra v Brně, které díky festivalu uchovává živou paměť o nelehkém období evropských dějin. Michal Záhora navazuje na své předchozí filozoficko-společenské choreografie: „Evropa je pro mě téma, které se mě dotýká osobně, zároveň ale rezonuje i ve společnosti. Všichni cítíme, že žijeme v zásadní době, době změn a každý to nějak reflektuje.“ Představení vznikalo jako vize do budoucna, přesto se vracelo ke kořenům. Tereza Krčálová vidí v přemýšlení o Evropě výzvu: „Naším velkým úkolem je nyní pochopit, do jaké míry jsme schopni budoucnost ovlivnit a do jaké míry je budoucnost záměrem vyšší vůle.

Pro tvůrčí tým Pulsaru – Michal Záhora, Honza Malík a Tereza Krčálová – se východiskem k uchopení tématu Evropy stalo vytvoření jakéhosi zakládacího příběhu Evropy na základě evropských pověstí a jejich současného vnímání. Pro filozofický rámec díla si v další fázi Záhora vybral učení myslitele a přírodovědce Pierra Teilharda de Chardin, který se zabýval evolucí lidstva a vesmíru a vytvořil pojem bod Omega (něco, co pohání vývoj lidstva z budoucnosti). Dále se tvůrčí tým opíral
o publikaci Otakara A. Fundy Znavená Evropa umírá.

Do průzkumu byli zahrnuti i samotní aktéři a byl tím podmíněn i jejich výběr. Pulsar tedy neoslovoval záměrně pouze profesionální tanečníky, ale i performery jako angažované umělce zabývající se veřejným prostorem. „Záměrem bylo, aby představení získalo nový a neotřelý výraz, ať už vzhledem k nesourodosti tanečníků, tak i díky pohybovému materiálu a pohledu na na svět, který jednotliví tanečníci do představení vnesli,“ konstatuje Honza Malík.

Hudební složka díla vychází ze skladeb významného českého skladatele a dirigenta Miloše Boka. Jeho hudbu pro představení modifikoval Václav Chalupský.

Pulsar se dlouhodobě věnuje celospolečenským tématům, což je pro tanec vždy velká výzva. Nesmírně si jeho přístupu cením a těším se na objevování nových úhlů pohledu, které přinášídodává za Tanec Praha Yvona Kreuzmannová.

Premiéra představení v divadle PONEC bude uvedena v rámci festivalu …příští vlna/next wave….

Více info na www.divadloponec.cz nebo www.praguepulsar.cz

Kateřina Kavalírová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

,Letem světem´ podruhé

S Baby baletem je stále co objevovat

Na Baby balet  a jejich představení ,Letem světem‘ jsem zavítala podruhé, jen tak, vychutnat si cestu kolem světa s tancem.  Ale přece jen se musím zmínit čtenářům TANEČNÍHO MAGAZÍNU. Zjistila jsem, že je stále co objevovat, některé detaily mi poprvé přece jen unikly a navíc, představení bylo malilinko odlišné… takže bylo na co hledět.

Nechodívám obvykle na jedno dílo dvakrát, proč se opakovat? Ale ,Letem světem‘ mi za to stálo. Opět doporučuji vřele mladým, rodinám s dětmi  a všem, kdo se zajímají o cestování, tanec a kulturu v různých částech naší zeměkoule. Poučné, estetické, harmonie těl, hudby  a obrazů. Těžko si přát něco víc –  to je ,Letem světem‘.

Neváhejte ani chvilku a procestujte svět s  Baby baletem Praha!

Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN