Poslední GRANDIÓZNÍ představení v Divadle BRAVO

Nečekaná derniéra

NEČEKANÁ DERNIÉRA

Přišla nečekaná zpráva z divadla Bravo. Podívejme se, co nám Loser ‚s sdělují:
Dámy a pánové, vážení diváci,

představení GRANDIÓZNÍ má podtitul „nejupřímnější akrobatické představení všech dob“ a my se k vám rozhodli být také upřímní. Jednou z hlavních postav je francouzská tanečnice ztvárněná opravdovou tanečnicí z Francie, která dala přednost jinému angažmá, zkrátka nám dala košem.

Repríza 16. 12. je proto posledním uvedením tohoto kusu.

Jestli chcete tuto jedinečnou show vidět, máte poslední možnost.

Od listopadu máme v prodeji také nové papírové dárkové poukazy na rok 2023, ty jsou platné od 1.1.2023 až do 21.12.2023
Elektronické poukazy můžete kupovat nepřetržitě a mají platnost rok od jejich zakoupení.

 

MĚJTE SE ŠŤASTNĚ A VESELE!

TĚŠÍME SE NA VIDĚNOU.

Iveta Bláhová
pro Taneční magazín

Jak vypadal festival Pohoda a Slovenská Tepláreň

Ukázky z festivalů

Podarilo sa zachrániť kráľovstvo na Festivale Pohoda?  Parsifalov tanec
Festival Slovenská Tepláreň-Koncerty pre Matúša a Juraja   Parsifalova procesia na Zámockej

Parsifalov tanec

10min 7sec

réžia Liza Nedyvoda
produkcia Katarína Zagorski a Michal Kaščák/Festival Pohoda
2022

Parsifalova procesia Slovenská Tepláreň 2022

Kata Zagorski
pro Taneční magazín

Rozhovor s baletním tanečníkem a choreografem Markem Svobodníkem

„Kromě spánku snad jiný relax není, ne?“

Marek Svobodník je členem baletu ND v Praze a spolu se Štěpánem Pecharem a Ondřejem Vinklátem vedou taneční skupinu DEKKADANCERS, v níž působí Marek Svobodník nejen jako tanečník ale i choreograf. Má za sebou hodně rolí i roliček a stále patří mezi vytížené tanečníky.  

Byl jste ve čtvrté třídě ZŠ, když si Vás vyhlédla paní z Taneční konzervatoře v Brně. V té době již tam studoval Váš starší bratr Martin. Nakonec jste se rozhodl, že to zkusíte, aniž jste vůbec tušil, co Vás tam čeká. A náročné studium jste zvládl. Byla to správná volba a nelitoval jste svého rozhodnutí?

„Litoval jsem, když jsem zjistil, že kombinace baleťák a „rocková hvězda” v jednom se silně neslučuje.“

Marek Svobodník ve SNĚHURKA jako baba

Po osmiletém studiu jste své první angažmá získal v ND moravskoslezském v Ostravě, kde jste měl titulní role Spartaka a Othella. Pak jste byl členem souboru Laterny Magiky, poté čtyři sezóny v ND v Brně (Valmont v Nebezpečných známostech). Neuvažoval jste o zahraničním angažmá? Poznat jinou kulturu, jiný styl práce…

„Jo, to uvažoval, a taky zkusil, ale nedopadlo to. Bylo to v době, kdy jsem za sebou měl pouhé dva roky angažmá v Ostravě. A co si budeme vykládat, byl jsem v té době ještě  ‚jelito‘. Pro někoho, kdo mě znal, možná nadějné, ale pořád jelito. Ostatně, do jisté míry jsem jelitem dodnes, ale asi podstatně stravitelnějším. Pochopil jsem, že na zkušenou musím ještě jít někam jinam, ale do zahraničí to pravděpodobně nebude. Volba padla na Laternu, protože se tam dělalo divadlo jako nikde jinde v republice. A ono to vyšlo, vzali mě. Nebyla to ze začátku žádná procházka růžovou zahradou, jelikož jsem byl, jak jsem několikrát citoval, jelito. Půl roku jsem se ‚plácal‘, a pak si to teprve ‚sedlo‘. V Laterně jsem sice strávil jen dvě sezony, ale těžím z té zkušenosti určitým způsobem dodnes. Upřímně, ve skutečnosti je to na delší povídání, ale to si nechám na později, třeba na stáří napíšu knihu „Od tyče vodorovné k té svislé” (co vy víte, třeba se ze mne stane po čtyřicítce hasič).“

Marek Svoodník – Inscenační porada (ze zkoušky s režisérem Štěpánem Benyovszkým)

Od roku 2012 jste v ND v Praze, kde jste úspěšně udělal konkurz a stal se z Vás sólista. Zatančil jste si např. Hilariona v Giselle, Toníka i Mistra v Čarodějově učni, Jiříka ve Zlatovlásce nebo Tybalta v Romeovi a Julii. Jaké role máte nejraději a máte nějaký nesplněný taneční sen? 

„Já jsem byl sólistou baletu Národního divadla, ale v Brně. Asi je to něčím zábavné, protože vždycky všem kolem rázem naskočil úsměv. Teda hlavně všem tady v Praze.

Ale čert to vem. Tancoval jsem a tančím hodně. Není nač si stěžovat. Mám za sebou opravdu spoustu rolí a roliček, mezi nimiž jsou i takové, kterým činoherci s oblibou říkají „čurda”.  Ovšem „není malých rokenrolí”. I na tom se dá postavit kariéra a já jsem se v tom de facto našel.

Ale teď zpět otázce. Když se nad tím tak uvažuji, baví mne a mám rád úkoly „poněkud neobvyklého rázu”. Myslím, že je to jediná cesta, jak zůstat umělecky naživu v posledních letech kariéry. Totiž každá role či choreografie je svým způsobem jako byznys s interpretem. Každé z nich musíte ze sebe něco dát. Tím ji obohatíte. Ale je také potřeba se ptát, co dá role vám?

Naštěstí „rokenrole neobvyklého rázu” se pořád na repertoáru najdou, takže zatím dobrý, baví mě to. Pro úplnost, aby bylo jasné, co tím myslím, uvedu jeden příklad „rokenrole“ v choreografii Artzä izraelského tvůrce Eyala Dadona mám na kameru, jenž můj obraz přenáší na obří plátno, improvizovanou etudu na téma „Prodej tuhle rákosku stylem americké reklamy na Mentos z konce osmdesátých let… a neboj se jít do extrému!”.  To chceš! To je výzva, ne?“

Několik let vedete spolu se Štěpánem Pecharem a Ondřejem Vinklátem netradiční taneční skupinu DEKKADANCERS. Co Vás přivedlo do této company? 

„Chuť dělat divadlo „poněkud neobvyklého rázu” a pak vděčím za to především Tomovi Rychetskému. V první den nástupu do Národního mi nabídl, jestli s Dekkadancers nechci účinkovat v show v rámci otevření sezony Národního divadla. Jasně, že jsem do toho šel. A to byl začátek. Paradoxně vedle toho, na svůj debut  na prknech ve „zlaté kapličce” jsem si musel počkat ještě skoro čtvrt roku.“

Marek Svobodník jako Valmont (Nebezpečné známosti)

V DEKKADANCERS působíte nejen jako tanečník, ale také jako choreograf (HornyBach, Tatabojs – Nanopicture live 2019, Hangar18 nebo Poslední večeře). Čím Vás práce choreografa naplňuje? Máte v tomto oboru nějaký vzor?

„Práce interpreta je do určité míry svazující. Práce choreografa taky, ale podstatně méně. Pokud vidíte nebo cítíte tanec „po svém”, je to způsob, jak tomu dát zelenou. Můžete si vytvořit svůj vlastní kouzelný svět na jevišti, kde lidi jednají, hýbou se a vypadají tak, jak to vidíte jen vy. Ale cesta k tomu vůbec není snadná. Musíte dokázat, že váš pohled na svět někoho zajímá. Umění bez diváka je pak mrtvé umění.

Vzor jako takový nemám. Baví mně každý, kdo je alespoň trochu něčím svůj, nechybí mu nadhled a v neposlední řadě si umí ze sebe udělat srandu. Ono se to nezdá, ale je to na výsledku strašně viditelný. Většinou z tvorby těchto lidí jde cítit obdivuhodná lehkost.“

Marek Svobodník jako Hilarion (Giselle) foto Sergei Gherciu

S choreografií jste začal již během angažmá v ND v Brně (Catch27, Čertstory) a jste podepsán také pod dalšími projekty jako – Inscenační Porada (Jihočeské divadlo České Budějovice), Fight for One Thing (Velvet gala, Národní divadlo Praha), Petite Corde (Bayerische Staatsballett II), Lady Macbeth z Mcenského Újezdu (opera ND moravskoslezské). Jste více tanečník nebo choreograf? 

„V současné době jako tanečník. Práce v baletu je nabitá a vyčerpávající, a starost o rodinu ještě víc. Mám dvě dcery, té mladší jsou pouhé dva roky a manželka je už po mateřské, oborově pracuje mimo divadlo. Sladit tak náš denní harmonogram je opravdová fuška. Na tvorbu choreografie je prostě potřeba klid a čas, pokud to má za něco stát.“

Marek Svobodník – v baletu D.M.J.

Připravujete nové projekty? V čem Vás mohou diváci vidět?

„Projekty? Baví mě teď si dělat věci hlavně „do šuplíku”. Až mi dcerky trochu vyrostou a já mezitím asi i skončím s tancováním, budu mít aspoň co “vyložit na stůl”.

Jinak v divadle nás teď čeká každoroční vánoční turnus Louskáčků. U nás jej uvádíme jako Vánoční příběh na předlohu Charlese Dickense. V  tomto případě mohu hrdě prohlásit, že tančím hlavní roli. Jasně, princ to není, to si tady nebudeme dělat plané iluze. Na druhou stranu, i když lichvář Scrooge  – tak se jmenuje ona hlavní role – vypadá jako čurda, omyl! není čurda! Tentokrát ne. :-)“

Marek Svobodník – choreografie – Když nevíte coby, kupte si dva hroby

Původně jste o tanci vůbec neuvažoval. Nakonec jste mu podlehl. Čím je pro Vás tak okouzlující, že se mu nadále věnujete?  

„Asi spíš než tanec, je to divadlo jako takové. Je to naprosto specifický druh kumštu, který se vymyká se všemi svými klady i zápory. Záleží pak, co v danou chvíli převažuje. Nikdo na něj z kolegů nedá dopustit, a stejně tak se na něj i nadává. Nic není růžové, nemyslete si. A když, tak nadávají všichni!… i ta největší sluníčka.“

Marek Svobodník – choreografie – Chvilka POEzie

Marek Svobodní – choreografie – Chvilka POEzie Zkouška

Patříte k lidem, pro které je jejich práce také koníčkem? Co Vám říká slůvko relax?

„Práce mi koníčkem nikdy nebyla, i když tvorba choreografie jako „bokovka” v mých ranných letech by tomu mohla odpovídat. Taky na to období vzpomínám nejraději. Byla to neskutečná pr*el, když jsme se s partou tanečníků sešli na sále po práci a ‚zkejsli‘ tam při tvorbě třeba do půlnoci. Taky se během toho občas dost vypilo. Ale viděno zpětně střízlivým pohledem, tak vznikly vlastně opravdu upřímné věci, který si na nic nehrály. Nebyla v tom žádná urputná snaha vytvořit veledílo a oslnit. Paradoxem je pak to, že jejich budoucnost neskončila zdaleka jen jednou reprízou na večeru choreografických miniatur u nás v divadle.

Relax? Kromě spánku spravedlivého asi snad jiný ani není, ne?“

Marek Svobodník vystudoval Taneční konzervatoř v Brně. Jako tanečník působil v Národním divadle Moravskoslezském (2003 – 2006), Laterně Magice (2006 – 2008), a v Národním divadle v Brně (2008 – 2012). V současné době je členem baletu Národního divadla v Praze, stálým hostem Materny Magiky. Od roku 2012 je členem skupiny DEKKADANCERS. Mimo kamenná divadla spolupracoval s ProART Company, Pas de Theatre, Katedrou alt. divadla HAMU či Radou starších baletu.

Marek Svobodník – choreografie – Faunovo odpoledne

Foto: archiv Marka Svobodníka  

Veronika Pechová

pro Taneční magazín

 

Tanec s Monikou

Monica Diatta Rebcová a její kurzy

Monika Diatta Rebcová, tanečnice, taneční pedagog a choreograf, je absolventkou taneční katedry HAMU, kde také vyučuje lekce tance na katedře tance a pantomimy. Rovněž doprovází hrou na bubny lekce moderního tance jiných pedagogů a vede kurzy a workshopy afrického a moderního tance pro veřejnost.

Jógu začala cvičit jako šesti-letá v kurzech jógy u americké lektorky Luise Zábranské –Ossius a v průběhu své další taneční dráhy pravidelně navštěvovala kurzy jogy v Plzni a v Praze. Celý život se zabývá tancem a jógou, později také zdravotním cvičením na bázi pilates, jógy, feldenkrais, strečingu a relaxační techniky, neboť tyto techniky jí osobně kompenzují svalové přetížení a s tím spojené pohybové problémy. V poslední době navštěvovala kurzy jógy u absolventek Akademie jógy Jitky Stehlíkové a Jitky Čeňkové. Jógu vyučovala na letních pobytech u moře pro české klienty v Itálii, Chorvatsku, v Gambii a Senegalu. Nyní vyučuje pravidelně Jóga-zdravá záda, Power Jógu a Taneční jógu v Domě Jógy na Vinohradech. (v minulých letech také vyučovala jógu ve Studiu Společný den a Hvězda na Praze 6). Prvky jógy zařazuje i do své každodenní výuky v lekcích tance na HAMU a ve svých večerních kurzech afrického a moderního tance pro veřejnost.

Od r. 1990 absolvovala stáže moderního i afrického tance a hry na djembe (africký buben) např. v Drážďanech, Berlíně, Mnichově, Amsterdamu, Paříži, Bruselu, Isle Jourdain (Fr.), Londýně, USA v Severní Karolíně a několikrát v Gambii a Senegalu.

Vyučuje také moderní tanec, taneční improvizaci a africký tanec v České republice na HAMU, profesionální tanečníky, mimy i herce a tančící veřejnost ve večerních kurzech tance Moniky Rebcové v Praze a na tanečních seminářích po celé ČR.

V r. 1997 vyučovala tanečníky národního divadla Santo Domingo a nezávislé skupiny moderního tance v Dominikánské republice.

Se souborem MONIKA REBCOVÁ DANCE vystupovala s vlastními choreografiemi od r. 1991 ve Francii, Anglii, Portugalsku, Německu,  Rakousku, Belgii a v U S A.   V r.  1993 obdržela jednu z hlavních cen za choreografii v choreografické soutěži „Prix Volinine“ ve Francii.

V roce 2000 založila skupinu afrického tance a hudby BATOCU, se kterou vystupuje po celé České republice.

Pořádá workshopy afrického a moderního tance a jógy v ČR, v Itálii, Chorvatsku, Gambii a Senegalu, produkuje každoročně představení pohybového divadla ve vlastní režii a choreografii v pražských divadlech a zabývá se světelným designem pro scénický tanec.

V r. 2012 uvedla vlastní zatím poslední celovečerní projekt moderního tance „Afrika –smíření“ se souborem Monika Rebcová Dance a tato choreografie získala cenu diváka na festivalu „Česká taneční platforma 2012“.

V rámci afrického večera uvedla představení “Měsíc a slunce“ se svým souborem BATOCU v pražském divadle Ponec v r. 2011 a v r. 2012.

V r. 2013 uvedla celovečerní divadelní projekt s africlým i moderním tancem a bubny „Africká vesnice“ se souborem Batocu na festivalu tance Dance Life Expo v Brně.

V roce 2014 a 2015 uvedla celovečerní představní pro děti „Africká pohádka“ inspirované životem v Gambii a v Senegalu v rámci projektu Tance Praha-Tanec školám v divadle Ponec v Praze.

Od roku 2016 tvoří pravidelně projekty-celovečerní představení spolu s africkými, českými a dalšími zahraničními umělci se svojí skupinou africké hudby a tance BATOCU.

(např. „Nio Far“ Studio ALTA, „El Ritmo de Ma Vie“ a „Ghanaia“ Ponec-divadlo pro tanec) a vystupuje jako tanečníce a autorka pohybového divadla v projektu „Nostalgiade“ režiséra a choreografa Karla Vaňka (ČR/Bonn) .

 Taneční improvizace s Monikou

Taneční improvizace je druh fyzické aktivity, která nabízí mnoho – pružnost, sílu, stabilitu, radost, pospolitost, komunikaci, tvořivost, propojení s vlastní emocionalitou, sebeuvědomění, sebeúctu, řád i volnost, vytrvalost, soustředění, upevnění či rozpuštění hranic „já“, opojení a krásu. Zahrnuje  prohloubení sebepoznání prostřednictvím autentického pohybu, zlepšuje aktuální náladu i trvalejší emoční nastavení stejně jako osobní pohodu, zvyšuje schopnost vyrovnávat se se stresem, pozitivně ovlivňuje sebepercepci a sebeúctu. Taneční improvizace je inspirována osobním pohledem na život a životní zkušeností jednotlivých účastníků.

Lekce taneční improvizace s Monikou poskytuje vzájemné porozumění a příjemnou atmosféru mezi účastníky, aktivizaci a důvěru ve vlastní tvořivé síly. Lekce může mít i příznivé psychofyzické terapeutické účinky podobně jako lekce terapeutického tance a přinese Vám svobodu ducha i těla, odpočinek pro mysl.

Obsah lekce

Za zvuku relaxační hudby improvizujeme podle citlivého vedení lektora na základě určitých pohybových technik improvizace s ohledem na anatomii těla a se zapojením představ a fantazie. Následně pracujeme na základě určitého zadaného úkolu sólově, s partnerem nebo ve skupině.   V pozdějších lekcích se naučíme fixovat náš vlastní improvizovaný pohybový materiál do krátké choreografie nejen sólové, ale i jako duet s partnerem. V průběhu lekce s účastníky konzultujeme zadané úkoly a sdílíme výsledné pohybové provedení.

Struktura lekce:

  1. a)Sólová improvizace: práce s tělem na podlaze: 1., 2. a 3. horizontální úrovni, využití pohybových technik improvizace, tvorba sólové choreografie na základě improvizace, varírování pohybového motivu, práce s pauzou, práce s dechem, nalézání rovnováhy
  2. b)Práce ve dvojici: autentický pohyb, kopírování pohybu, opozice pohybu, těžení pohybu, pohybové motivy – architektura, zavěšení a předání váhy, společný fokus, práce na společné choreografii na základě improvizace
  3. c)Práce ve skupině – různá pohybová zadání (chůze butó, chůze do pravých úhlů, společné zastavení, práce s pohledem očí, improvizace skupiny na určitá pohybová témata a zadání

Pohybové techniky, které používáme v lekci:

–          rolování, resisting, reaching,, seaweet, the bean, shower box, autentický pohyb, pohybové echo, sequentional movement, opposition, kopírování pohybu, těžení pohybu, kompozice pohybu.

Strukturu a vedení lekce vypracovala MgA. Monika Rebcová na základě studia na AMU i v zahraničí s ohledem na dlouhletou lektorskou činnost v tomto tanečním oboru.

Jóga-zdravá záda

Moniky Rebcové

Jedná se o zdravotní cvičení vytvořené Monikou Rebcovou na bázi některých prvků zdravotně-pohybových technik pilates, jógy, feldenkrais, rehabilatačních cviků, strečingu a relaxačních technik spojených v 60-ti minutovou lekci zdravotního cvičení tak, aby prvky na sebe logicky navazovaly a vyvažovaly tak postupná procvičení jednotlivých částí těla v průběhu lekce.

Jedná se o zohlednění zdravotních aspektů pohybu – co je to zdravý a prospěšný pohyb s ohledem na kosterní, kloubní a svalový tělesný aparát a způsoby jeho procvičování, případně posílení. Do procesu učení pohybu zapojíme vnímání vlastního pohybu – uvědomění si jednoty těla a mysli a vlastní pohybové možnosti individuálního jedince. Pro toto zdravotní cvičení mám vypracovanou vlastní metodiku na základě dlouholetých zkušeností s výukou pohybu.

          Cvičení „Joga-zdravá záda“ je vhodné pro člověka každého věku a úrovně fyzických

          možností. Jeho cílem je pomoci člověku získat a zlepšit tělesné a duševní

          zdraví a dosáhnout harmonie.

LEKCE afrického tance 

s doprovodem bubeníků 

TANEČNÍ ŠKOLA Moniky Rebcové

Monika Rebcová Dance (monikarebcovadance.cz)

Pravidelné úterky od 10 lekci

vždy od 19.30h – 21h

Adresa: ZŠ Masná 13, Praha 1, tělocvična v přízemí vpravo

Cena: permanentka na 10 lekcí 2.800,-CZK, jednotlivá lekce 310,- CZK

Ø S profesionální lektorkou , absolventkou AMU-taneční pedagogika se seznámíte s kořeny afrického tance s autentickým hudebním doprovodem.

Ø můžete zdokonalit kvalit pohybu, uvolnit energii a užít si autenticitu a půvab tohoto tance.

Ø Jednoduché krokové variace vás naučí orientovat se dobře v rytmu.

Ø Zlepšíte si pohybovou paměť, zdokonalíte koordinaci.

Ø Pohybujete se zcela přirozeně a přitom zpevníte tělo.

Ø Zároveň se psychicky uvolníte a pocítíte velkou radost z tance ve spojení s živými bubny.

Ø Pocítíte příliv energie a dobré nálady a díky tomuto aerobnímu pohybu můžete shodit i přebytečná kila.

MgA. Monika Rebcová je lektorka jógy s certifikátem MŠMT a absolventka studia na katedře tance na Hamu v oboru taneční pedagog

monika.rebcova@hamu.cz

www.monikarebcovadance.cz

Monika 

pro Taneční magazín