Festival pod mottem »Nikdo nemá nic«

Populární akce „4+4 dny v pohybu“ se na podzim vrací do Desfourského paláce. Uvidíte i superfyzický pohyb!

Již 24. ročník mezinárodního festivalu současného umění „4+4 dny v pohybu“ proběhne od 4. do 12. října 2019 v Praze. Více než 60 současných umělců oživí Desfourský palác na Florenci v rámci hlavního výstavního projektu Místa činu s podtitulem Nikdo nemá nic. Divadelní část festivalu zahájí americký performer Jeremy Wade s novým představením The Clearing. Návštěvníci se mohou těšit na aktuální, provokativní a novátorské divadelní a taneční projekty z Belgie, Egyptu, Finska, Francie, Íránu, Izraele, Jihoafrické republiky či USA, které budou uvedeny v divadlech Archa, Ponec a Centru současného umění DOX. Kompletní program festivalu bude zveřejněn v září 2019. Více informací na www.ctyridny.cz.

Francouzský hudebník a performer Gérald Kurdian představí  metamorfózy sexuálních revolucí 

Desfourský palác na Florenci se opět stane centrem hlavního výstavního projektu Místa činu festivalu 4+4 dny v pohybu 2019. Jejím kurátorem je český výtvarný umělec, publicista a pedagog Milan Mikuláštík, který představí 60 umělců především ze Slovenska. „Název výstavní části Nikdo nemá nic je odpovědí na společenské, environmentální a ekonomické změny, které prožíváme a na které bychom měli reagovat. Místa činu v Desfourském paláci představí také instalace zahraničních umělců oceněných na letošním Biennale v Québecu, celkem čtyři české divadelní premiéry od Wariot Ideal, Spitfire Company, Terezy Hradílkové a Viktora Černického. Nebude chybět ani symposium zaměřené na aktuální problematiku vodních zdrojů a řada doprovodných akcí,“ dodává organizátorka festivalu Denisa Václavová. Pro školy a dětské návštěvníky je připraven doprovodný program platformy Máš umělecké střevo? a pro umělecké profesionály bude opět připravena festivalová škola. 

Belgický umělec Louis Vanhaverbeke prozkoumává hranice normality

Letošní zahraniční divadelní program mapuje tvorbu mimoevropských scénických umělců. „Vybrali jsme několik originálních, špičkových performerů a tanečníků, kteří svou radikální a kritickou tvorbou boří zažité stereotypy. Většina z nich představí svou práci českému publiku úplně poprvé,“ říká dramaturg divadelního programu Pavel Štorek. Festival zahájí americký performer Jeremy Wade se svou provokativní show The Clearing. V novém sóle Wade svým superfyzickým projevem – tancem, fyzickou akcí, zpěvem, textovým apelem, ale i hudbou a scénografií, vyjadřuje hlubokou obavu o budoucnost. Finsko-egyptská umělkyně Samira Elagoz přiveze své úspěšné představení Cock, Cock.. Who’s There?, ve kterém kombinuje performativní postupy s videem, čímž vytváří unikátní styl „docu-fiction“. Francouzský hudebník a performer Gérald Kurdian představí ve svém stand-upu Hot Bodies metamorfózy sexuálních revolucí 20. a 21. století. Jeho smyslná koláž vychází z rozhovorů s lidmi, jejichž vnímání sexuality a/nebo genderu stojí mimo zažité stereotypy. Niv Sheinfeld a Oren Laor, jedni z nejvýznamnějších tvůrců současného izraelského tance, přivezou do Prahy své nejosobnější představení The Third Dance, ve kterém reflektují 15 let společného života i tvorby. Belgický umělec Louis Vanhaverbeke prozkoumá hranice normality v performance Mikado Remix. V dokumentárním představení Mining Stories skrze svědectví o tragédii v brazilském těžebním regionu Minas Gerais rozeberou Silke Huysmans a Hannes Dereeretémata jako paměť, politika či náboženství. Americký tanečník a choreograf Trajall Harell uvede své celovečerní dílo pro tři tanečníky Judson Church is Ringing in Harlem, ve kterém spojí dva vzdálené světy – minimalismus postmoderního tance s okázalostí stylu Vogue. Íránský non-binární umělec Sorour Darabi ve své ódě na zranitelnost Šavašun, vycházející ze stejnojmenného Šíitského svátku, osciluje mezi reálnou a symbolickou ztrátou, mezi komfortem a diskomfortem, toxickou maskulinitou a zranitelností vlastní identity. Jihoafrická herečka a performerka Ntando Cele se ve svém svérázném stand-upu Black Off pouští do ostré kritiky předsudků i přehlížení a nabízí publiku nové způsoby, jak přemýšlet o rasismu.

Jihoafrická herečka a performerka Ntando Cele s PET-flaškou

Kompletní programu bude zveřejněn v září 2019. Více informací najdete na: www.ctyridny.cz.

TRAILER divadelního programu: https://youtu.be/lyCYs5GWs9w

24. MEZINÁRODNÍ FESTIVAL SOUČASNÉHO UMĚNÍ

4 +4 dny v pohybu 2018 | 4. – 12. 10. 2019

Desfourský palác, Divadlo Archa, Ponec – divadlo pro tanec, Centrum současného umění DOX

FB stránka: fb.com/festival4dny/

IG profil: instagram.com/ctyridny/

FB event celý festival: fb.com/events/1936421633100891/

Web: www.ctyridny.cz

Foto: Radomír Kočí a archiv autorky

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Baletní káva mírně přeslazena

█ Avšak jinak výborný a neotřelý nápad █ Báječné pěvecké výkony sólistů █ Sázka na Bacha █ Tančila i cukřenka s mlýnkem █ Doprovodné těleso poněkud vyvýšeno █ Nesporně jeden z vrcholů 20. letních slavností staré hudby █ V polské režii i choreografii █ Tak trochu rodinný orchestr? █

Ve středu 17. července 2019 měl TANEČNÍ MAGAZÍN tu čest navštívit – v rámci dvacátého ročníku festivalu Slavnosti staré hudby – na prknech pražského divadla ABC dlouho očekávaný »Balet o kávě«. A ten vcelku nezklamal. I dokonce mírně překvapil…

Ačkoli hudební těleso Collegium Marianum, až na patrně manželský pár(?) s norskými(?) jmény Torgerrsen a jednoho polského hobojistu, bylo výrazně české, tanec a balet tentokrát pocházel z polské provenience. Sólisty z krakovského Danza Balletu doplnili studující konzervatoře ze stejného města. Ještě se vraťme k hudebnímu tělesu. Podle jmen tu hrálo několik manželských či sourozeneckých párů. Operní pěvci pocházeli rovněž z rozličných, i když sousedních, zemí. Jednalo se totiž o Slovenku a Čecha.

Zpívá Patricia Janečková, v pozadí tančící mlýnek

Vznik celého představení inspirovala takzvaná Kávová kantáta Johanna Sebastiana Bacha. V originále se jmenuje Schweigt, stille, plaundert nicht.

Sázka na Bacha, jako hudební veličinu, stálici a světoznámou personu se ukázala v tomto případě určující. Program byl dramaturgicky sestaven z jeho notoricky známých hudebních kusů“. Samozřejmě, doplněn i o opusy rozšířenější poněkud méně.

Turek provází dějem nejen hlavní ženskou postavu Lízinku, ale současně i diváky

Vlastní syžet díla není mnoho náročný. V nepříliš kreativní dějové rovině se zde prezentuje mladá slečna, která se bojí svého otce s příznačným jménem Šlendrián. Uchyluje se do oživlého království turecké kávy, kde jí dělá průvodce… Kdo jiný, než – Turek!

Postupně se roztančí kávový servis, cukřenka. A dokonce i lžička s mlýnkem! A to vše v nápadité choreografii Romany Angel s Dariem Brojkem. Kreativní a svižné zde byly rovněž prvky stínového divadla.

Použití stínového divadla celé představení nesmírně oživilo

Vysoký standard dávali představení pěvci. Sopranistka Patricia Janečková s Jaromírem Noskem, zpívajícím basové party. Árie hlavně nezněly současně, po celou dobu tanečních výkonů. A to bylo, ve své podstatě, dobře. Balet se tak zbytečně nepřebíjel se zpěvem.

Nejen vedoucí hudebního doprovodného tělesa  Collegium Marianum, flétnistka Jana Semeráková (na snímku Petry Hajské), ale i ostatní instrumentalisté vadili divákům (v nižších předních divadelních řadách) v pohledu na tanec samotný

Pokud budu inscenaci hodnotit výhradně z tanečního pohledu, tak bylo výrazně na škodu, že orchestr hrál sice z prostoru orchestřiště, ale na vyvýšených praktikáblech. Instrumentalisty tím pádem bylo výrazně vidět. Ale na rozdíl od nich již však méně detailně tanečníky! A navíc, takto vystupující siluety symfoniků úplně překryly potřebný horizont jeviště! Ale beru to tak, že šlo o festival hudební… A hudba tu tudíž zákonitě hrála prim.

K nejvýraznějším tanečním momentům patřila rozverná čísla kávových zrnek. V podání již v úvodu zmíněných studentů krakovské konzervatoře.

Takže, shrnuto, baletní složka i kreativní choreografie (včetně kostýmů) nezklamaly. Sopranistka s basistou ani v nejmenším. Samotný orchestr také hrál precizně, v nápaditých instrumentacích. Tak snad pouze dramaturgická sázka na Bachovy líbivé skladby  celý večer poněkud přesladila. Ale cukr ke kávě přece odjakživa patří.

»Balet o kávě«

(»Cofee Ballet«)

Režie a choreografie: Romana Angel a Dariusz Brojek

Hudba: Johan Sebastian Bach 

Hudební nastudování: Jana Semerádová

Zpěv: Patricia Janečková (soprán) a Jaromír Nosek (bas)

Tančí: Cracovia Danza Ballet, Romana Angel, Marta Baranowska, Nikoleta Giankaki, Małgorzata Nabrzeska, Kryzstof Antkoviak, Jan Fečko, Michał Kępka, Łukasz Sziłądž a studenti Taneční konzervatoře v Krakově.

Hraje: Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové, Jana Semerádová (flétna), Lenka Torgesen (koncertní mistr), Vojtěch Semerád (barokní housle), Andreas Torgesen (barokní viola), Petr Hamouz (barokní violoncello), Tilman Schmidt (kontrabas), Marek Niewiedzal, Anna Marie Schmidt, Vojtěch Podroužek (všichni barokní hoboje), Kryštof Landa (barokní fagot) a Marek Čermák (cembalo)

Kostýmy: Monika Polak – Lušciňska

Světelný design: Grzegorz Marczak

Foto: archiv a Petra Hajská

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Do NoDu na ADAMA!

Již dnes! Přesně v úterý 23. 7. 2019 od 19.00!

Vážení přátelé umění,

srdečně vás zveme na vernisáž výstavy 

Adama Vačkáře – NANOSPAMS LAB.

Kdy: v úterý 23. 7. 2019 od 19.00
Kde: Galerie NoD, Dlouhá 33, Praha 1

Adam Vačkář dlouhodobě vytváří ekonomicko-ekologický scénář vycházející z kritiky konzumního systému. Od sociálně a edukativně angažovaných projektů, vycházejících z konkrétní ekologické krize v pohoří Atlas v Maroku přechází spojením průmyslového odpadu a přírody postupně do imaginárního scénáře budoucnosti. NANOSPASM LAB je vizí laboratoře, kde se fiktivní metody ustavují v pravdu, kde hypotetická realita se stává cílem, pravdou, vytváří „simulace, které slouží k tomu, abychom si uvědomili budoucnost. Abychom přemýšleli jinak o skutečném světě.“

(P. Pedercini).

Kurátor: Pavel Kubesa
Text: Domenico de Chirico 
Trvání výstavy: 24. 7. – 1. 9. 2019
Vernisáž: 23. 7. 2019, 19.00

VSTUP ZDARMA

Galerie NoD
www.nod.roxy.cz

Jan Urban

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Nejen pro tanečnice na léto!

Do Bartolomějské ulice v Praze se nechodí už pouze na výslechy k policii, ale také za módou. Každá žena se chce líbit. Chce nosit něco příjemného i originálního. Proto jeden z neotřelých tipů pro letošní léto:

LEEDA Limited RED Collection

CATCH ME! RED LIMITED je limitovaná edice šatů z jemné viskózy s výrazným červeným potiskem z kolekce Catch me!

V RED LIMITED najdete odhalené vázací šaty nebo košilové klasiky. Každé jsou jiné, originální potisk se na každém kousku vždy mění. Šaty můžete vytvarovat pomocí pásku s výraznou stříbrnou karabinou nebo je nechat volně splývat. Díky lehkému a vzdušnému materiálu jsou skvělou volbou pro horké letní dny i večery.

KOLEKCE CATCH ME! RED LIMITED
Foto: Jiří Hroník
Design / styling:
Lucie Kutálková / Leeda
Grafický design:
Marius Corradini
Make up:
Renata Zelinková
Modelka: 
Anežka
Šperky:
Saskia Diez

LEEDA

V originálním interiéru obchodu v Batolomějské ulici v Praze najdete nejen limitované kolekce designérky Lucie Kutálkové, ale i doplňky a šperky od pečlivě vybraných, zejména lokálních designérů.

LEEDA STORE
Bartolomějská 1, Praha 1, 110 00
tel.+420 775 601 185
Otevřeno: Po–So 11–19 hod.

www.leeda.cz
www.facebook.com/leedafashion
www.instagram.com/leedastore/

Leeda

pro TANEČNÍ MAGAZÍN