Baletní káva mírně přeslazena

█ Avšak jinak výborný a neotřelý nápad █ Báječné pěvecké výkony sólistů █ Sázka na Bacha █ Tančila i cukřenka s mlýnkem █ Doprovodné těleso poněkud vyvýšeno █ Nesporně jeden z vrcholů 20. letních slavností staré hudby █ V polské režii i choreografii █ Tak trochu rodinný orchestr? █

Ve středu 17. července 2019 měl TANEČNÍ MAGAZÍN tu čest navštívit – v rámci dvacátého ročníku festivalu Slavnosti staré hudby – na prknech pražského divadla ABC dlouho očekávaný »Balet o kávě«. A ten vcelku nezklamal. I dokonce mírně překvapil…

Ačkoli hudební těleso Collegium Marianum, až na patrně manželský pár(?) s norskými(?) jmény Torgerrsen a jednoho polského hobojistu, bylo výrazně české, tanec a balet tentokrát pocházel z polské provenience. Sólisty z krakovského Danza Balletu doplnili studující konzervatoře ze stejného města. Ještě se vraťme k hudebnímu tělesu. Podle jmen tu hrálo několik manželských či sourozeneckých párů. Operní pěvci pocházeli rovněž z rozličných, i když sousedních, zemí. Jednalo se totiž o Slovenku a Čecha.

Zpívá Patricia Janečková, v pozadí tančící mlýnek

Vznik celého představení inspirovala takzvaná Kávová kantáta Johanna Sebastiana Bacha. V originále se jmenuje Schweigt, stille, plaundert nicht.

Sázka na Bacha, jako hudební veličinu, stálici a světoznámou personu se ukázala v tomto případě určující. Program byl dramaturgicky sestaven z jeho notoricky známých hudebních kusů“. Samozřejmě, doplněn i o opusy rozšířenější poněkud méně.

Turek provází dějem nejen hlavní ženskou postavu Lízinku, ale současně i diváky

Vlastní syžet díla není mnoho náročný. V nepříliš kreativní dějové rovině se zde prezentuje mladá slečna, která se bojí svého otce s příznačným jménem Šlendrián. Uchyluje se do oživlého království turecké kávy, kde jí dělá průvodce… Kdo jiný, než – Turek!

Postupně se roztančí kávový servis, cukřenka. A dokonce i lžička s mlýnkem! A to vše v nápadité choreografii Romany Angel s Dariem Brojkem. Kreativní a svižné zde byly rovněž prvky stínového divadla.

Použití stínového divadla celé představení nesmírně oživilo

Vysoký standard dávali představení pěvci. Sopranistka Patricia Janečková s Jaromírem Noskem, zpívajícím basové party. Árie hlavně nezněly současně, po celou dobu tanečních výkonů. A to bylo, ve své podstatě, dobře. Balet se tak zbytečně nepřebíjel se zpěvem.

Nejen vedoucí hudebního doprovodného tělesa  Collegium Marianum, flétnistka Jana Semeráková (na snímku Petry Hajské), ale i ostatní instrumentalisté vadili divákům (v nižších předních divadelních řadách) v pohledu na tanec samotný

Pokud budu inscenaci hodnotit výhradně z tanečního pohledu, tak bylo výrazně na škodu, že orchestr hrál sice z prostoru orchestřiště, ale na vyvýšených praktikáblech. Instrumentalisty tím pádem bylo výrazně vidět. Ale na rozdíl od nich již však méně detailně tanečníky! A navíc, takto vystupující siluety symfoniků úplně překryly potřebný horizont jeviště! Ale beru to tak, že šlo o festival hudební… A hudba tu tudíž zákonitě hrála prim.

K nejvýraznějším tanečním momentům patřila rozverná čísla kávových zrnek. V podání již v úvodu zmíněných studentů krakovské konzervatoře.

Takže, shrnuto, baletní složka i kreativní choreografie (včetně kostýmů) nezklamaly. Sopranistka s basistou ani v nejmenším. Samotný orchestr také hrál precizně, v nápaditých instrumentacích. Tak snad pouze dramaturgická sázka na Bachovy líbivé skladby  celý večer poněkud přesladila. Ale cukr ke kávě přece odjakživa patří.

»Balet o kávě«

(»Cofee Ballet«)

Režie a choreografie: Romana Angel a Dariusz Brojek

Hudba: Johan Sebastian Bach 

Hudební nastudování: Jana Semerádová

Zpěv: Patricia Janečková (soprán) a Jaromír Nosek (bas)

Tančí: Cracovia Danza Ballet, Romana Angel, Marta Baranowska, Nikoleta Giankaki, Małgorzata Nabrzeska, Kryzstof Antkoviak, Jan Fečko, Michał Kępka, Łukasz Sziłądž a studenti Taneční konzervatoře v Krakově.

Hraje: Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové, Jana Semerádová (flétna), Lenka Torgesen (koncertní mistr), Vojtěch Semerád (barokní housle), Andreas Torgesen (barokní viola), Petr Hamouz (barokní violoncello), Tilman Schmidt (kontrabas), Marek Niewiedzal, Anna Marie Schmidt, Vojtěch Podroužek (všichni barokní hoboje), Kryštof Landa (barokní fagot) a Marek Čermák (cembalo)

Kostýmy: Monika Polak – Lušciňska

Světelný design: Grzegorz Marczak

Foto: archiv a Petra Hajská

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN