Kanál European Dancehouse Network představuje evropská taneční studia

Vimeo není video! Podívejte se na inspirativní taneční studia z celé Evropy! Videa k dispozici.

European Dancehouse Network je platforma podporující spolupráci mezi evropskými tanečními studii a napomáhající rozvoji tanečního umění. V rámci svého online kanálu uvádí novou sérií videí, která představují činnost významných tanečních studií v Evropě.

Kromě nahlédnutí do zákulisí evropských tanečních studií, nabízí internetový kanál EDN také sérii videí nazvanou Best Practice Collection. Ta umožňuje tanečním profesionálům sdílet zkušenosti s pořádáním festivalů, rezidencí či tréninkových programů. Můžete zde také shlédnout záznamy a reportáže z událostí EDN, jež se věnují aktuálním tématům, jakými jsou například nové přístupy k tanečnímu tréninku či zapojení diváků.

Videa lze sledovat na oficiálním Vimeo kanálu EDN.

Foto: EDN

TANEČNÍ MAGAZÍN

WERICHOVA VILA bude tančit swing

Během konce zimy a počátkem jara si můžete jít do Werichovy vily na pražskou Kampu nejen zatančit! Rádo vás uvítá i nedaleké Museum Kampa.

Milí diváci a přátelé divadla, tance i výtvarného umění, na jaře je příroda plná zvuků a stejně tak se nejen hudbou rozezvučí i Werichova vila.

V měsíci březnu a dubnu tam pro vás připravili program, v jehož rámci nás čeká i několik výjimečných koncertů. Pro velký zájem budete moci strávit hned dvakrát Černou hodinku a půl s kapelou Zrní. Nečekejte žádnou elektroniku, naopak těšte se na komorní atmosféru a kapelu přímo mezi publikem!

Dalším silným hudebním zážitkem, který si budete moci vychutnat opravdu z bezprostřední blízkosti, bude koncert Lenky Nové a Petra Maláska. Podkroví Werichovy vily je první letošní pražskou zastávkou v rámci jejich Ve dvou tour.

 A protože k hudbě neodmyslitelně patří i tanec, nebude na jaře ve vile chybět již tradiční Swing na Kampě. Po zimní pauze se v jeho rytmu rozvlníme na začátku dubna.

Po dva březnové a dva dubnové večery bude v představení Margaritě znovu s nepřízní osudu bojovat strhující Ljuba Krbová. Nepřijdete ani o další stálice jako Stand-up na půdě Miloše Čermáka a Luďka Staňka nebo Werichovská potkávání.

V plném proudu je už i program pro školy a školky. Děti, žáci i studenti mohou na pražskou Kampu zavítat za výtvarným workshopem, divadelním představením nebo komentovanou prohlídkou.
A jelikož zima se pomalu krátí, dny se prodlužují, je déle a dále vidět, prozrazujeme i to, co se rýsuje na květnovém obzoru: 
Jonáš a tingl-tangl, Mikulášovy prázdniny, Rozmarný večer a Chanson? Šanson!  Aneb do zahrady Werichovy vily dorazí z Celetné milý host – Spolek Kašpar.

Pokud byste si z Werichovy vily chtěli odnést i něco hmotnějšího než zážitek z kulturní akce, tak věřte, že v obchodě už mají opět zásobu kuchařek, které jsou k zakoupení i na e-shopu.

K příležitosti stých narozenin Medy Mládkové také Museum Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových pokračuje v celoročním cyklu Století Medy Mládkové.

Portheimce – Museu skla se těší na návštěvu nové expozice Svěží barvy

Foto: Werichova vila

TANEČNÍ MAGAZÍN

Polský režisér po roce opět Pod Palmovkou s choreografem PRUSAKEM!

2. března bude mít v pražském Divadle pod Palmovkou premiéru FAUST v režii Poláka Jana Klaty. Ten si vybral opět – jako loni zde – za spolupracovníka jmenovce dlouholetého šéfa Baletu Československé televize Mikuláše Prusáka – Macieje Prusaka!

Divadlo pod Palmovkou muselo tomuto polskému režisérovi bezmezně věřit. Jak jeho roční tištěné divadelní programy napovídají, nasmlouvovalo s ním  předem spolupráci, aniž zatím vědělo, o jaké představení v jeho režii půjde! Teprve později z toho vznikl – FAUST!

Jan Klata na čtené zkoušce na snímku Miloše Skácela

Oceňovaný polský režisér Jan Klata tu tedy začal v lednu 2019 zkoušet Fausta. V pozici hostujícího režiséra  v Divadle pod Palmovkou inscenoval vlastní adaptaci tohoto kanonického díla, která zpracovává obě dvě části dramatické básně Johana Wolfganga Goetha. Do Libně se Klata vrací přesně po roce; v lednu loňského roku zde měla premiéru jeho inscenace Shakespearova Něco za něco, která vzbudila i mezinárodní ohlas. Premiéra Fausta proběhne  v sobotu 2. března 2019.

Režisér Jan Klata byl ředitelem Národního divadla Stary Teatr v Krakově. Režíroval s velkým úspěchem mj. ve Štýrském Hradci, Düsseldorfu, Berlíně, Bochumi, Drážďanech, moskevském MCHATu. Jeho inscenace jsou zvány na významné evropské i světové festivaly Biennale v Benátkách, festival Pařížský podzim, Světový divadelní festival v Shizuoka pod horou Fuji, WuZhen festival, festivaly v Madridu, Dublinu, Soulu, Buenos Aires, Minsku, Berlíně, Pekingu a další. Českým divákům se představil například v roce 2016 na Palm Off Festu s inscenací Nepřítel lidu, která byla vysoce ceněna jak diváky, tak odbornou kritikou.

Jan Klata – civilní portrét

Jan Klata je znám svým osobitým přístupem ke klasickým textům. Jeho výklady reflektují aktuální problémy společnosti a světa. Faust je jedním z nejdráždivějších a nejzásadnějších děl evropské kultury. Klatova inscenace se pokusí zkoumat otázku dobra a zla v současném světě. „Inscenace Divadla pod Palmovkou vzniká podle překladu Otokara Fischera. Ten je zatím posledním úplným českým překladem obou dílů této Goethovy dramatické básně. Osobitá, a radikálním scénickým jazykem se vyjadřující inscenace Jana Klaty, tak bude vyrůstat z překladu stále hodnoceného ve vztahu ke Goethově básni, jako jeden ze světově nejpřesnějších ,“ dodává podrobnosti ke zvolenému překladu dramaturg inscenace Ladislav Stýblo.

Jan Klata vedení i diváky Divadla pod Palmovkou přesvědčil již v loňském roce

Režisér Klata ještě na tiskové konferenci ocenil souznění s hereckým souborem i ostatními  spolupracujícími profesemi libeňského divadla.

K choreografické práci se vyjádřil i dvorní spolupracovník Jana Klaty, choreograf Maciej Prusak: „Práce na Faustovi tak trochu připomíná shakespearovského Hamleta. Snažím se jít netradiční cestou. Takovým klipovým stylem. Herci tady Pod Palmovkou jsou nesmírně šikovní.”

A popáté Jan Klata v Divadle pod Palmovkou

Vůbec, Divadlo pod Palmovkou v posledních letech iniciuje zajímavé mezinárodní spolupráce – ať jsou to uplynulé tři ročníky festivalu Palm Off Fest. Respektive vlastní inscenace s přizvanými zahraničními tvůrci. Fenomén hostujících režisérů ze zahraničí se neobjevuje na české činoherní scéně příliš často. „Je mi velkou ctí, že mohu v Divadle pod Palmovkou v sezóně, kterou jsme nazvali Visegrádskou, přivítat tři zahraniční režiséry. Po Eduardu Kudláčovi ze Slovenska je to nyní Jan Klata a jako poslední v této sezóně se českému publiku představí host z Maďarska, Vilmos Vajdai,“ doplňuje seznam zahraničních návštěv ředitel Divadla pod Palmovkou, Michal Lang.

FAUST

Režie a divadelní adaptace: Jan Klata

Překlad: Otokar Fischer

Výprava: Mirek Kacmarek

Choreografie: Maciej Prusak

Dramaturgie: Iva Klestilová a Ladislav Stýblo

Hrají: Jakub Albrecht, Tomáš Dianiška, Tereze Dočkalová, Vendula Fialová, Martin Hruška, Jan Hušek, Milan Mikulčík, Jan Teplý, Ondřej Veselý, Kamila Trnková, Ivana Wojtylová, Adam Vacula, Jan Vlasák

Foto: archiv Divadla pod Palmovkou a Miloš Skácel

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Hladová země poblíž Hladové zdi

Záhadná, temná i vtipná hra v Praze na Smíchově. Ve Švandově divadle, jenom kousek od Petřína, který dělí Hladová zeď.

 „Mysteriózní hra mladého českého autora o generaci, která si vykopala vlastní budoucnost.“ Právě s tímto podtitulem připravují v pražském Švandově divadle novou inscenaci Hladová země, jejíž premiéra bude 2. března ve Velkém sále. Původní hra dramatika Davida Košťáka (*1991) vznikla přímo pro smíchovskou scénu a její herce. Režisérem je Štěpán Pácl, tvůrce známý výraznou obrazivostí a smyslem pro detail.

Hladová země má být mysteriózním dramatem s prvky thrilleru i tragikomedie. Vypráví o lidech z důlního města, kteří si v touze po nekonečné hojnosti a bezpracném životě nechali podrýt základy svých domů. A své obavy, sny a někdy i své zločiny raději zasunuli kamsi dospod. Jenže nic netrvá věčně, ani oblíbené slavení v místní hospodě. Do města přichází podivný cizinec a z hlubin vyrabované země je slyšet hřmění…

S láskou a beze strachu

„V Košťákově hře je cosi mýtického a živelného. Je v ní cosi záhadného ze skotských detektivek Petera Maye, cosi temného ze skandinávských legend a cosi česky vtipného,“říká o chystané novince režisér Štěpán Pácl, v současnosti kmenový režisér Národního divadla Brno. „Vzniká nový příběh, kde v dunění země volá lidský hlas po lásce. Vyslyší ho ti na povrchu? Nebo se odváží sestoupit dolů, do nitra země zjistit, co zemi schází?,“ naznačuje režisér.

Podle něj jsou hlavními tématem inscenace necitlivost a touha po lásce. „Protože kde není láska, tam je místo pro strach. Inscenaci proto tvoříme tak, aby byla citlivá, plná lásky a beze strachu,“ vysvětluje Štěpán Pácl, který v Hladové zemi pracoval s téměř celým souborem Švandova divadla.

Rovnocenné herecké příležitosti tu tak dostali Andrea Buršová (Markéta), David Punčochář (Starosta), Tomáš Petřík (Richard), Denisa Barešová (v alternaci s Martinou Krátkou v roli Štěpánky), Luboš Veselý (Pavel), Marie Štípková (Lída), Bohdana Pavlíková (Barbora), Petr Buchta (Láďa) a jako host vystoupí Samuel Toman.

V inscenaci se objeví i budoucí posila hereckého ansámblu Filip Březina v úloze Jakuba. Mladý herec známý například z filmu Zlatý podraz nebo televizní trilogie Zahradnictví, o své postavě říká: „Jakub je odstrkovaný jedinec, kterého společnost nebere v potaz. Důvod je prostý a povrchní: v řeči tak trochu zadrhává. Ale jak to tak bývá, je to jedna z nejlaskavějších postav hry, na úkor handicapu to ale nikdo nevidí.“

Člověk bez kořenů, v poryvech větru

“Jako dítě jsem měl strach z neznáma, které se skrývalo pod postelí,“ uvádí autor hry David Košťák. „Tenhle strach ve mně v různých formách přetrvává a přetavuje se i do hry – strach z věcí, jež se noří z minulosti, strach z prázdných míst, které zůstávají tam, odkud bereme,“ uvádí Košťák, pro něhož byl prvním impulsem k napsání hry příběh švédského důlního města Kiruna: město prosperovalo až do chvíle, kdy tamější průmysl narušil statiku budov a všichni obyvatelé museli být evakuováni.

„Jinak jde ale o čirou fikci s výraznými prvky nadpřirozena a vedle obrazu města mě nejvíc inspirovala naše současnost: třeba výrazné osobnosti ve vedení státu, které si nejsou schopny přiznat, že cesta, po níž nás ženou, je slepá, nebo zánik věcí, jemuž všichni jen nečinně přihlížejí,“ vysvětluje David Košťák.

Podle něj je Hladová země především o tom, čím se člověk liší od stromu. „To, co je pod povrchem a nad ním, máme tendenci oddělovat, takže ztrácíme svoje kořeny a hroutíme se při prvním poryvu větru,” míní autor, který do Švandova divadla od této sezóny nastoupil i jako kmenový dramaturg. Už v roce 2017 tu ale měla ve Studiu premiéru jeho hra Srdce patří za mříže; v příběhu o tom, jak snadné je v dnešní době ztratit lidské srdce, David Košťák důmyslně zachytil téma transplantační turistiky v Číně a také nebezpečí z příklonu k této velmoci.

Drahá pohoda, nesmlouvavé cembalo

Podle dramaturgyně hry Martiny Kinské je Hladová země mimo jiné působivým obrazem společnosti, která si zvykla žít na dluh a na úkor budoucích generací. „V téhle souvislosti se vynořuje i téma zamlčování nepříjemného, nevidění možných rizik, stejně jako vytěsnění a falešný výklad nepohodlné minulosti. Vše se děje pro blahobyt a pro bytí v iluzi ideálu a pohody za každou cenu,“ shrnuje Martina Kinská.

Tvůrčí tým doplňuje Jana Kahounová jako autorka jednoduché, ale důmyslně navržené scény, v níž se z předmětů stávají znaky umožňující pracovat s fantazií diváků.  Návrhářka kostýmů Alena Dziarnovich se inspirovala komunitou jako jednotným organismem městečka a také případem charismatického pastora Jima Jonese, který v roce 1978 více než devíti stům členům své sekty nařídil hromadnou sebevraždu.

Sugestivnost scén podtrhuje zvukový plán a hudba Jakuba Kudláče, živě zahraná cembalisty Jiřinou Dvořákovou a Filipem Dvořákem. „Cembalo, zvláště ve svých molových polohách, má v sobě jakousi emotivní nesmlouvavost, která jako by vyjadřovala, že některé věci platí a vždy platit budou, jakkoli je někdo popírá,“ je přesvědčen režisér Štěpán Pácl.

Košťákova Hladová země je tak dalším z dramatických textů, které vznikly přímo na popud Švandova divadla – scény, jež v posledních letech usiluje o vytváření původních autorských divadelních her. K nim patří například Lámání chleba Josefa Holcmana, Pohřeb až zítra Natálie Kocábové či Trollové mezi námi Barbory Hančilové.

Toto představení si zaslouží diváckou pozornost.

Světová premiéra novinky od jednoho z nejvýraznějších současných mladých českých dramatiků je naplánována na sobotu 2. března ve Velkém sále, nejbližší reprízy jsou na programu 4. a 22. března.

Magdalena Bičíková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN