Říjen v Jihočeském divadle

Konec října v Jihočeském divadle. Komedie i milostné romány.

Druhá polovina října bude v Jihočeském divadle ve znamení činoherních novinek. Na své si přijdou diváci komedií i milovnici milostných románů.

Na hlavní scéně Jihočeského divadla bude mít 25. října českou premiéru komedie úspěšného současného chorvatského dramatika Mira Gavrana Bačkorové v režii Jany Kališové.

Miro Gavran patří mezi nejhranější chorvatské dramatiky v zahraničí. Je jediným žijícím dramatikem v Evropě, kterému je věnován festival – slovenský a český Gavranfest. Jeho díla byla přeložena do více než třiceti jazyků. Získal přes dvacet divadelních a literárních cen. V roce 2003 obdržel ocenění European Circle za výjimečný pří ;nos šíření evropských hodnot na poli kultury.

Sám o sobě říká: „Jsem šťastný, že stojím pevně oběma nohama na zemi. Lidé, kteří si myslí, že jsou hodni svých talentů, si neuvědomují, že talent je dar od Boha, se kterým musíme nakládat něžně a odpovědně. Jako dítě vesnických učitelů jsem se naučil být pokorný a se stejným klidem přijímat úspěchy i neúspěchy. Naučil jsem se, že v tomto světě nejsme sami pro sebe, ale kvůli druhým, naučil jsem se sloužit svým čtenářům a divákům, a také vděčnosti Bohu, který mi tak často dává inspiraci k vyprávění příběhů, které si opravdu užívám.”

Komedie Bačkorové je netradičním milostným čtyřúhelníkem bohatým na zápletky, které přináší skvělé herecké příležitosti. V titulních rolích se představí oblíbení herci Jihočeského divadla Tomáš Drápela, Martin Hruška, Věra Hlaváčková a Dana Verzichová. Scénu navrhl Karel Čapek, kostýmy Kristina Matre Křížová. 

Miro Gavran nám prozradil: „Ve své komedii Bačkorové píšu o dominantních ženách a submisivních mužích, podobně jako v některých mých dalších komediích, jako jsou Muž mé ženy nebo Smích zakázán. Ve dvacátém století, zvlášť v jeho druhé polovině došlo trochu k tomu, že si muži a ženy vyměnili své úlohy, své pozice, takže máme často výrazně dominantní ženy…, ale jelikož i při té společenské změně zůstaly ženy velmi emotivní, je to pro mě ideální příležitost pro napsání komedie. V minulých letech jsem hodně cesto val a můžu říct, že ta proměna vztahů mezi muži a ženami je už patrná i v některých donedávna patriarchálních společnostech. Chorvati nejsou výjimkou, ženy se stále více uplatňují ve vysoké politice, na řídících a manažerských postech. Možná proto měla tato komedie úspěch v tolika zemích, protože diváci a divačky se v tom příběhu poznávají a mají příležitost se zasmát sami sobě. Jsem šťastný, že se Jihočeské divadlo jako první v Čechách rozhodlo uvést tuto komedii, která je mi zvlášť milá.”

Pro Studiovou scénu Na Půdě připravuje činohra v režii Martiny Schlegelové adaptaci rakouského bestselleru Daniela Glattauera Dobrý proti severáku. Tento milostný román v e-mailech si získal zástupy fanoušků, stejně úspěšná je i jeho divadelní verze. V Jihočeském divadle uvedeme tento bestseller v premiéře 18. října.

Danielu Glattauerovi přinesl tento román nominaci na Německou knižní cenu (2006). Dramatizace románu se v současnosti hraje ve více než čtyřiceti divadlech.


Nina Berendonk s Danielem Glattauerem v Süddeutsche Zeitung, 17. května 2010
Jak jste přišel na to vyprávět milostný román jen pomocí emailů? Nebál jste se, že vám budou předhazovat, že jste dal jen módní nátěr starému dobrému románu v dopisech?
Ne, strach jsem neměl, neboť jsem byl naivní. Na román v dopisech, ať již starý či nový, jsem nemyslel ani jednu vteřinu. Teprve následně mi kritici stále dokola připomínali školní četbu, např. „Werthera”. O to, zda jsou již nějaké e-mailové romány ze současnosti, jsem se nestaral. Nejdřív jsem si vyzkoušel, zda může milostný příběh začít virtuálně. A pak už jsem se od té formy nedokázal odloučit – dokonce i po dokončení knihy „Dobrý proti severáku”. Muselo tedy následovat i její pokračování „Každá sedmá vlna”.

V rolích Emmi a Lea, kteří se do sebe vášnivě zamilují díky jednomu chybně odeslanému emailu,se v Jihočeském divadle představí Pavel Oubram, držitel loňské Jihočeské Thálie a hostující Helena Dvořáková, dlouholetá profilová herečka pražského Divadla v Dlouhé. V roli Bernarda ze záznamu se představí Martin Myšička. Scénu navrhla Anna Brotánková, kostýmy Aneta Grňákov, hudbu složil Filip Veret.

Mgr. Lenka Cimlová Ostrá

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Polský režisér po roce opět Pod Palmovkou s choreografem PRUSAKEM!

2. března bude mít v pražském Divadle pod Palmovkou premiéru FAUST v režii Poláka Jana Klaty. Ten si vybral opět – jako loni zde – za spolupracovníka jmenovce dlouholetého šéfa Baletu Československé televize Mikuláše Prusáka – Macieje Prusaka!

Divadlo pod Palmovkou muselo tomuto polskému režisérovi bezmezně věřit. Jak jeho roční tištěné divadelní programy napovídají, nasmlouvovalo s ním  předem spolupráci, aniž zatím vědělo, o jaké představení v jeho režii půjde! Teprve později z toho vznikl – FAUST!

Jan Klata na čtené zkoušce na snímku Miloše Skácela

Oceňovaný polský režisér Jan Klata tu tedy začal v lednu 2019 zkoušet Fausta. V pozici hostujícího režiséra  v Divadle pod Palmovkou inscenoval vlastní adaptaci tohoto kanonického díla, která zpracovává obě dvě části dramatické básně Johana Wolfganga Goetha. Do Libně se Klata vrací přesně po roce; v lednu loňského roku zde měla premiéru jeho inscenace Shakespearova Něco za něco, která vzbudila i mezinárodní ohlas. Premiéra Fausta proběhne  v sobotu 2. března 2019.

Režisér Jan Klata byl ředitelem Národního divadla Stary Teatr v Krakově. Režíroval s velkým úspěchem mj. ve Štýrském Hradci, Düsseldorfu, Berlíně, Bochumi, Drážďanech, moskevském MCHATu. Jeho inscenace jsou zvány na významné evropské i světové festivaly Biennale v Benátkách, festival Pařížský podzim, Světový divadelní festival v Shizuoka pod horou Fuji, WuZhen festival, festivaly v Madridu, Dublinu, Soulu, Buenos Aires, Minsku, Berlíně, Pekingu a další. Českým divákům se představil například v roce 2016 na Palm Off Festu s inscenací Nepřítel lidu, která byla vysoce ceněna jak diváky, tak odbornou kritikou.

Jan Klata – civilní portrét

Jan Klata je znám svým osobitým přístupem ke klasickým textům. Jeho výklady reflektují aktuální problémy společnosti a světa. Faust je jedním z nejdráždivějších a nejzásadnějších děl evropské kultury. Klatova inscenace se pokusí zkoumat otázku dobra a zla v současném světě. „Inscenace Divadla pod Palmovkou vzniká podle překladu Otokara Fischera. Ten je zatím posledním úplným českým překladem obou dílů této Goethovy dramatické básně. Osobitá, a radikálním scénickým jazykem se vyjadřující inscenace Jana Klaty, tak bude vyrůstat z překladu stále hodnoceného ve vztahu ke Goethově básni, jako jeden ze světově nejpřesnějších ,“ dodává podrobnosti ke zvolenému překladu dramaturg inscenace Ladislav Stýblo.

Jan Klata vedení i diváky Divadla pod Palmovkou přesvědčil již v loňském roce

Režisér Klata ještě na tiskové konferenci ocenil souznění s hereckým souborem i ostatními  spolupracujícími profesemi libeňského divadla.

K choreografické práci se vyjádřil i dvorní spolupracovník Jana Klaty, choreograf Maciej Prusak: „Práce na Faustovi tak trochu připomíná shakespearovského Hamleta. Snažím se jít netradiční cestou. Takovým klipovým stylem. Herci tady Pod Palmovkou jsou nesmírně šikovní.”

A popáté Jan Klata v Divadle pod Palmovkou

Vůbec, Divadlo pod Palmovkou v posledních letech iniciuje zajímavé mezinárodní spolupráce – ať jsou to uplynulé tři ročníky festivalu Palm Off Fest. Respektive vlastní inscenace s přizvanými zahraničními tvůrci. Fenomén hostujících režisérů ze zahraničí se neobjevuje na české činoherní scéně příliš často. „Je mi velkou ctí, že mohu v Divadle pod Palmovkou v sezóně, kterou jsme nazvali Visegrádskou, přivítat tři zahraniční režiséry. Po Eduardu Kudláčovi ze Slovenska je to nyní Jan Klata a jako poslední v této sezóně se českému publiku představí host z Maďarska, Vilmos Vajdai,“ doplňuje seznam zahraničních návštěv ředitel Divadla pod Palmovkou, Michal Lang.

FAUST

Režie a divadelní adaptace: Jan Klata

Překlad: Otokar Fischer

Výprava: Mirek Kacmarek

Choreografie: Maciej Prusak

Dramaturgie: Iva Klestilová a Ladislav Stýblo

Hrají: Jakub Albrecht, Tomáš Dianiška, Tereze Dočkalová, Vendula Fialová, Martin Hruška, Jan Hušek, Milan Mikulčík, Jan Teplý, Ondřej Veselý, Kamila Trnková, Ivana Wojtylová, Adam Vacula, Jan Vlasák

Foto: archiv Divadla pod Palmovkou a Miloš Skácel

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN