Znáte tanec coco-nut?

Znáte tanec“ coco-nut“?

Tance mají zajímavou historii, počátky i konce. Mnohé moderní vznikají neustále po celém světě. Z druhé strany je velmi dobře, že některé historicky tradiční úplně nevymizely z taneční mapy světa. A tak tomu je i s údajně původně maurským tancem Coco-Nut (v překladu „kokosový ořech“), který dodnes přežívá díky nesmírnému snažení některých zapálených nadšenců ve Velké Británii.

Pokud byste přijeli v britské oblasti Pennie do menšího městečka Bacup (nacházejícího se na průsečíku linie mezi městy Rochdale a Burnley) na velikonoční Bílou sobotu, byli byste svědky velkých slavností tohoto tance. Je to vskutku unikátní a vpravdě exotická podívaná.

V tento velikonoční svátek tam začíná velké průvodové defilé v rytmu „kokosového tance“. Začíná již tradičně před domem číslo popisné A 671, za doprovodu „Stříbrné“, převážně dechové a bicí kapely, v níž dominují i anglické harmoniky, kterýchž  zvuk bývá označován jako „východomořsko-komínový“. Průvod pak postupně prochází napříč celým městečkem až k jeho okrajům.

Coco-Nut1

Samotný tanec je – pokud jej chceme nějak zařadit – spíše pochodového charakteru. Vychází z maurských tradic. Tanečníci jsou černě (i v obličejích!) namaskováni. Na hlavách mají barevné čapky s vlajícími chocholy. Jsou v upjatých černých trikotech s bílou šerpou přes hruď a mají krátké červenobíle vodorovně pruhované sukýnky. Na čepicích i prsou mají kulatý speciální znak. Každý tanečník má originální kožený opasek. Všichni mají specifické boty s dřevěnými podrážkami, okované cvoky (připomínající v užití poněkud st epařskou obuv) a někteří nosí různobarevné girlandy, jejichž pomocí dotvářejí neskutečné obrazce. Zároveň mají někteří z nich i malé bubínky ve stylu darbuky a jiní v rukou dřevěné disky (zvané „matky“), jimiž dotvářejí rytmus kapely i bizarní taneční obrazce. Tyto „matky“ připomínají barvou kokosové ořechy a dá se směle říci, že mají na svědomí název tohoto netradičního tance. Jeden z tanečníků má i speciální bič, jímž zahání zlé duchy, ale zároveň i koriguje cestu průvodu.

Celý průvod postupně provádí různé taneční sestavy, jimiž vznikají vskutku nezaměnitelné obrazce. A netradiční hudba a nestálý pohyb vpřed je opravdu neskutečně umocňují.

Coco-Nut2

Co mají takové netradiční taneční kreace znázorňovat? Mohly by zdůrazňovat východní importovanou maurskou tradici přenesenou do Evropy maurskými piráty i později obchodníky s exotickým pečivem, ale zároveň odráží i v Anglii léty nabyté pohanské pozadí. Měly by být oslavou jarní plodnosti. Černé maskování má být údajně obranou před zlými duchy. Jiný výklad zase nasměrovává ke zdejší tradici černouhelných dolů a podle něj tanečníci zosobňují historické horníky… Mezi nimi nakonec bylo v historii i hodně exotických přistěhovalců, takže správné asi budou tak n jak obě verze. Koneckonců, i ty dřevěné „matky“ připomínají ochrany kolen a loktů horníků, procházejících a plazících se úzkými slujemi v dolech. Každopádně prý, právě díky horníkům, „kokosový“ tanec přežil přes pět staletí až podnes.

V historii se „kokosové“ tance rozšířily po celé oblasti Rosendale. Její hlavním centrem byla lokalita Troupský mlýn. Vrcholná éra Coco-Nut tam kulminovala kolem roku 1907 minulého století. Představení v duchu těchto tanců několikrát zažila i prestižní londýnská Royal Albert Hall. V novodobější éře se tradičně objevovali britští „kokosoví tanečníci“ na etno zaměřeném festivalu v nizozemském Arnhemu. Zaujali na přehlídce v St. Niklas v Belgii roku 1986 a byli tam doslova speciálně vyžádáni opět na přelomu milénia – v roce 2000. Stejně tak tomu bylo na defilé v Sidmouthu, kde byli – po &uacu te;spěchu z roku 1996 – doslova vyprošeni v roce 2001. Pravidelně se Coco-Nut objevuje na obrazovkách britské státní i soukromých televizí.

Coco_Nut1927

Kokosovým“ tanečníkům se v místech, kde tento tanec není tradicí také mile ironicky říká – podle okovaných bot – „cvoci“. A dodejme závěrem, že to musejí být opravdu milí a skvělí cvoci!

Michal Stein a Martina Rodová

Taneční magazín

Od etikety k tanci

Golden Evil – představy moderní společnosti o kráse, eleganci a dokonalosti

 

 

 

22.října uvedlo pražské Studio ALTA představení Golden Evil, které přivezla norská choreografka Karen Foss. Jak píší autoři, inscenace si bere na mušku různé představy moderní společnosti o kráse, eleganci a touze po dokonalosti, a staví je do kontrastu s arogancí jako jakýmsi protipólem výše zmíněných vlastností. Jak tanečníci tyto představy ztvárnili?

golden3

Na scéně byl béžový koberec a čtyřmetrový kovový přístřešek s lustrem. Celkově poněkud dekadentní vizuál pak dotvořili čtyři interpreti, kteří přišli v dlouhých zlatých parukách. Tři tanečnice elegantně kráčející prostorem doprovodil tanečník, který se sice držel elegantní chůze, ovšem v ruce si pohrával s igelitovým sáčkem, kterým záměrně shazoval povznesenou a bohémsky vyladěnou situaci. V podobném duchu pak interpreti pokračovali, když si hráli s hlasovým výrazem slepice: jedna z tanečnic žádala ostatní, aby kvokali intenzivněji a smutně, jakoby plakaly. Absurdita takových situací kontrastovala s vážností a nadneseností, s jakou podobné scénky přehrávali. K tomu se postupně přidal také pohyb, kdy například gesta a pohybový rejstřík renesančního tance tanečníci využili k plácnutí si ve stylu „hi five“.

golden2

V podtextu takto vyladěných scén byl cítit smutek a někdy až výčitka autorů vůči dnešní době, kdy, jak v představení i slovně poukázali, postrádáme soucit. Myšlenka, že někdy etiketou zakrýváme svoji aroganci nebo, že zdvořilost může omezit naši svobodu, je zajisté jedním z nejpodstatnějších sdělení inscenace. Milé na tom je, že skrze vyobrazování situací, kdy tanečníci někdy působili jako „sloni v porcelánu“, vznikaly i velmi komické momenty. Tanečníci byli velmi dobře disponováni, což je nezbytný předpoklad k tomu, aby si mohli dovolit jednotlivé klasické techniky tance „shazovat“. Celková stopáž více než hodinu a deset minut však byla t ěžko udržitelná a tak hlavní, co se dá představení vytknout je trochu vleklý rytmus v druhé polovině. I tak Golden Evil promluvilo o důležitých otázkách a je dobře, že prostory jako studio ALTA představují českému publiku významné světové autory jako Karen Foss.

golden_hexentanz_shirnk

Foto: archiv Studio ALTA

Alexej Byček

Taneční škola VAVRUŠKA zahajuje nové kurzy

Sezóna 2015/16 začíná

 

 

Taneční škola VAVRUŠKA zahajuje nové kurzy

_content_snl_files_sobotni-seminare-jsou-vypsany

Taneční sezóna 2015/16 začíná! Jsou připraveny taneční kurzy, semináře, plesy, tančírny a mnoho dalšího.

_content_snl_files_tanecni-vam-daji-vic-nez-tusite-2
V týdnu od 29.září do 5. října začínají podzimní kurzy pro dospělé a vysokoškoláky, kurzy Lady latino a také hlavní sezóna klasických tanečních pro mládež.

VAV1102_web-Final.indd

Taneční magazín

PONEC vstupuje do své 15. sezony

15 dní tance, hudby, oslav od 15.9. do 30.9. 2015

 

 

 

PONEC vstupuje do své 15. sezony
Zahájí 15-ti dny tance, hudby, oslav
15|9 – 30|9 2015

„15. sezónu jsme pojali velmi symbolicky“,  říká Yvona Kreuzmannová, ředitelka Festivalu Tanec Praha. „Od 15. září budeme slavit 15-ti dny tance a hudby.“

V rámci 15 dní trvající akce budou představeny hlavní dramaturgické pilíře divadla PONEC za účasti skupin současného tance, které tvoří jeho unikátní profil na poli současného umění s velkým mezinárodním přesahem. Jsou to např. DOT504, Farma v jeskyni, NANOHACH, Spitfire Company, VerTeDance, Lenka Vagnerová & Company, doplněny o improvizační večery, site-specific a další netradiční projekty a sérii koncertů.
„Rozhodli jsme se udělat tak trošku  mezinárodní  projekt, ve kterém představíme soubory divadla Ponec, ale zároveň  také zahraniční soubory. VerTeDance tančí  v září v Dánsku a my jsme pozvali do ČR dánského interpreta Edhema Jesenkoviće. Není to úplně náhodou. U zrodu  divadla  Ponec stál  dánský soubor.  Dánové předvedli velmi zajímavé  představení v době, kdy  naše divadlo ještě nebylo dokončeno, diváci leželi pod pódiem  a sledovali tanec vleže.  Zajímavostí je, že Edhem  Jesenković byl vybrán diváky,  kteří navštívili  naše workshopy, vyhrál mezi sedmi sty nabídkami.  Diváci se tentokrát podíleli na výběru samotné dramaturgie našeho divadla“, dodává Yvona Kreuzmannová.

Zeptali jsme se….

DSC_0860-001

TM: V poslední době na některých festivalech vybírali  diváci  představení, která chtějí vidět. Je  to  nový směr, kterým se také budete ubírat při výběru představení pro Festival Tanec Praha?

Yvona Kreuzmannová, ředitelka Festivalu Tanec Praha

„Podle mého názoru, diváci jsou inspirativní, ale tvůrčí proces je něco jiného.  Pokud přizvu amatéra na jeviště, nebo k výběru představení, musím dobře vědět, proč to dělám. Nesmí to být lehkovážné užití či využití diváka.  Ale nevylučuji pomoc diváka.
Myslím, že umělec je profesionál a přes určitou hranici  nelze zajít.  Nemohu delegovat své povinnosti na amatéry.  Zažila jsem také  festival, kde tvorbu vybírali  jen diváci a umělec  ji vůbec neovlivňoval,  neviděla jsem horší výsledek. Pro mě to je důkaz toho, že dramaturgický výběr musí  být nutně daný hlubokou znalostí  problematiky. V případě, že umělec pracuje  s amatéry,  je to podobné“, upřesňuje Yvona Kreuzmannová.

 

Markéta Perroud, spoluředitelka Festivalu Tanec Praha

„Je tu velká  snaha  najít si nového diváka.  Je tu touha,  aby lidé pochopili představení.  Hledají se způsoby,  jak zaujmout diváka.  Každý divák komunikuje, nevidím důvod, proč tomuto trendu nedat „zelenou“, ale musí být přesně a jasně dané, jakým způsobem. Není dobrý nápad, aby umělecká dramaturgie  byla dělána diváky“, dodává Markéta Perroud.

DSC_0865

TM: Jaká díla jsou hodnotná?

Yvona Kreuzmannová, ředitelka Festivalu Tanec Praha

„Hodnota díla spočívá v práci s interpretem. Je důležité, jak umělec vnímá téma a hudbu, jak komunikuje s ostatními interprety.  V tom je dílo pro mě nejhodnotnější.  Diváci ale mnohdy ocení spíše líbivá témata.“

TM: Co divák ocení nejvíce?

Yvona Kreuzmannová, ředitelka Festivalu Tanec Praha

„Mnohdy jsou to laciné efekty, které mně vadí a iritují.  Např. v Itálii jsem viděla, že diváci jdou po líbivosti mnohem více než po hloubce obsahu. Na našich  workshopech  byl přístup diváka jiný (ale až po diskusi, nevím, jak by hlasovali před ní).  Po sérii workshopů bylo patrné,  že i laik  je schopen  poznat kvalitního  interpreta. V první řadě nutno říci, že i laik umí ocenit  fyzickou kvalitu a techniku. Neví, proč to tak je, ale rozliší ji. Je důležité zjistit, zda diváka určité téma zajímá nebo ne. Mnoho lidí vnímá tanec jako abstraktní umění. Vůbec se neptají po obsahu díla a vnímají tanec pouze vizuálně. Menší část diváků se ptá po obsahu a chce znát emoce a vnitřek díla. Baví mě debaty s diváky a umělci, protože tyto diskuse obohatí  všechny.“

TM:  Přizpůsobí se umělci názorům diváka?

Yvona Kreuzmannová, ředitelka Festivalu Tanec Praha

„Přizpůsobit se, to je  silné slovo. Dobrý umělec se nepřizpůsobí, ale inspiruje. Například Michal Záhora se diváckými názory inspiroval.“

 

Děkujeme za rozhovor

 

Zahájení sezony

Opening začne symbolicky 15. září za účasti předního kodaňského umělce Edhema Jesenkoviće s představením M.E.N. Téhož večera VerTeDance zahájí Dny Prahy v Kodani mezinárodně oceněnou a vysoce uznávanou Taneční inscenací roku 2014 KOREKCE, která před pár týdny získala prestižní The Herald Angel Award na Edinburgh Fringe festivalu. PONEC ji pak uvede v rámci Openingu 15. sezony 20. září. Dynamický mužský kvartet Edhema Jesenkoviće se prosadil mezi Aerowaves Twenty 15, výběr dvaceti děl nejslibnějších evropských choreografických talentů roku 2015,  a v sérii diváckých workshopů projektu Be SpectACTive! v PONCI získal značnou podporu pro živé uvedení. Slavnostní zahájení sezony obohatí NANOHACH svými fragmenty z Move on a koncert indie-popové skupiny
M A Y E N.
Yvona Kreuzmannová  říká: „Zařadili jsme do programu také koncerty,  protože  dialog tance a hudby může otevřít divákům dveře k tanečnímu umění.“

Originální premiéra Michala Záhory

Hned další večer 16. září nabídne českou premiéru nového projektu Michala Záhory / NANOHACH pod názvem DEVOID (nacházející se ve stavu ztráty). Své sólo tvořil za podpory sítě Be SpectACTive! na uměleckých rezidencích v rumunském Sibiu a italském Sansepolcru, kde vedl interaktivní workshopy vycházející z osobní korespondence účastníků. Premiérovému večeru bude předcházet česko-izraelský site-specific DOGTOWN Nadara Rosana, jehož vznik podpořil Prague Pride festival. Po premiéře DEVOID proběhne moderovaná divácká debata a nebude chybět ani večerní koncert, tentokrát projekt B4, který je držitelem první ceny Vinyla za album roku Didaktik Nation Legendary Rock v roce 2011 a představuje unikátní směs elektronické hudby, krautrocku, psychedelie a jazzu.

Publiku bude během 15 dnů Openingu jubilejní sezony nabídnuto více než dvacet rozmanitých akcí zahrnujících jak kmenové inscenace etablovaných souborů, tak   koncerty skupin či interpretů, kteří jsou s tanečním světem úzce spjati a vytvářeli hudbu k četným projektům soudobého tance, fyzického a alternativního divadla či pohybového umění.

Improvizace a celonoční koncert

Večery 17. a 18. září proběhnou v netradičním pojetí. Na Volná zastavení po Praze 3 s Moving Orchestra naváže improvizační večer IQ + CreWcollective (Kateřina Dietzová a kol.). Velké zkušenosti a mistrné zvládnutí nástrojů činí z této okamžité hudby napínavou pouť náhlou inspirací s možností sledování samotného vzniku hudebního tvaru. Po té si diváci vychutnají temné hiphopery Kyklos Galaktikos, jejichž frontman Jan Burian je kromě svého hudebního působení i tanečníkem a performerem. Druhý večer patří ambientní Silent_Night #2, další ze série unikátních celonočních sleepover koncertů vznikajících ve spolupráci s Radiem Wave. „Během Silent Night běží  hudba celou noc, je  jen na Vás,  zda jí prospíte, či vnímáte, nebo protančíte a noc  končí snídaní. Tyto  akce přitahují diváky, protože  divák si plně  uvědomí, co všechno vlastně tanec  ve své  škále nabízí“, říká Yvona Kre
uzmannová.  (Silent Night jsou většinou rychle vyprodané.)

To nejlepší z českých tanečních inscenací

Mezi 20. – 27. zářím se pak představí profilové taneční soubory, kterým PONEC poskytuje zázemí jako koproducent: VerTeDance, Spitfire Company, Farma v jeskyni, NANOHACH, Lenka Vagnerová & Company.

Nejen KOREKCE VerTeDance v režii Jiřího Havelky je ověnčena úspěchy doma i v zahraničí. Spitfire Company uvádí obě inscenace Sniper‘s Lake a Animal Exitus úspěšně i venku. Viliam Dočolomanský, umělecký šéf Farmy v jeskyni a režisér vysoce ceněné inscenace Divadlo, je m.j. držitelem prestižní ceny New Theatrical Realities. A Michal Záhora z NANOHACH uspěl v zahraničí již několikrát, o čemž svědčí i v úvodu uvedená premiéra. Lenka Vagnerová působí poslední rok více v zahraničí než doma. Její La Loba nabízí vrcholný zážitek díky výkonům Andrey Opavské Tanečnice roku 2014 i osobité písničkářky Jany Vébrové s uhrančivým, poetickým projevem. Ani její koncert nebude po uvedení La Loby chybět.

Zapojte se! Be SpectACTive!

„Projekt Be SpectACTive! se zabývá aktivním zapojením publika různorodými cestami. Kromě debat a workshopů jsou to také otevřené zkoušky, tentokrát právě inscenace La Loba se strhujícím nasazením Andrey Opavské. Dalším participativním projektem je Elpida ReFestival – Old’s Cool, který pracuje s aktivními seniory, a to ve spolupráci s centrem pro seniory Elpida a Bajkazylem, který provozuje bar divadla PONEC,“ upřesňuje Yvona Kreuzmannová. „Bajkazyl vytváří také osobitou dramaturgickou řadu, přináší zajímavé prvky, vedle již zmíněných Silent Night i tzv. Postelová kina. Diváci mají šanci v prostředí divadla vleže sledovat pečlivě vybraná kanonická díla světové kinematografie i filmů s taneční tematikou,“ doplňuje ji manažer programu Lukáš Jiřička.

Opening 15. sezony tak poukazuje i na změny, které se nyní v profilaci divadla PONEC dějí, a to jak na praktické, tak i umělecké úrovni. „15 let je výzvou k reflexi vlastního fungování, směřování a nároků na činnost scény, která je jednou z vizitek Prahy a České republiky, bedlivě sledovanou diváky a partnery i mezinárodními institucemi. Svědčí o tom i přijetí PONCE / Tance Praha do prestižní sítě European Dancehouse Network,“ připomíná Yvona Kreuzmannová.

Celé zahájení 15. sezóny vyvrcholí Taneční inscenací roku 2015 Collective Loss of Memory souboru DOT504 v excelentním mezinárodním obsazení. Sérii akcí uzavře 30. září jednak Otevřená hodina Dětského studia určená těm nejmenším a po představení DOT504 pražská skupina alternativního rocku OTK, jejímž frontmanem je Ondřej Ježek, významný hudební producent, který byl oceněn mj. za hudbu k filmu Alois Nebel.

„V rámci Openingu 15. sezony bude kladen důraz na dialog tvůrců s diváky, týmu divadla s partnery a diváky, a to jak v rámci naplánovaných představení, debat  a prezentací, tak i během neformálních setkání a volných diskusí. PONEC je nejen divadlem pro tanec, ale i prostorem pro dialog uměleckých forem, publika, tvůrců  a všech, jimž je současné progresivní umění blízké a vlastní,“ uzavírá Yvona Kreuzmannová, jež stála před 15 lety u zrodu divadla PONEC.
Jen těžko bychom našli umělecký obor, který by zažil podobný vzestup v domácím i evropském kontextu jako současný tanec a pohybové umění v ČR. Velmi rychle si získává významné postavení na světové taneční scéně, ačkoli před 15-ti lety o něm takřka nikdo nevěděl.
Jeho první stálá česká profesionální scéna PONEC – divadlo pro tanec právě vstupuje do své 15. sezony.

Premiéry nadcházející sezony

Opening 15. sezony je ochutnávkou nabitého programu PONCE, který hned v úvodu října nabídne další profilové inscenace, tentokrát Miřenky Čechové působící momentálně v USA, dá prostor festivalu 4 + 4 dny v pohybu a pak už vedle série repríz uvede i premiéry zajímavých tvůrců:

17. 10. 2015 DOT504 / Paul Blackman: Záchvěvy duše (pracovní název) – PREMIÉRA
3. 12. 2015 Věra Ondrašíková:  Netykavka – PREMIÉRA
5. 12. 2015   Hana Strejčková: Mezi námi – PRAŽSKÁ PREMIÉRA – pro děti od 5 let (PREMIÉRA v rámci Japan Festu, 19. 11. v Plzni)
9. 2. 2016 Jiří Bartovanec – PREMIÉRA
19. 4. 2016 Bára Látalová: Different? – PREMIÉRA – v rámci Be SpectACTive!
jaro 2016 ME-SA / M. Hajdyla Lacová / Andrej Petrovič: LUST (pracovní název)  – PREMIÉRA
Mirka Eliášová – PREMIÉRA představení pro děti
Sezona 2015/2016 nabídne i další atraktivní události:

6.–10. 11. 2015 NANOHACH ČESKY 2015
21. 11. 2015 NOC DIVADEL & European Spectator’s Day za účasti Bridget Fiske (UK/AUS) pracující v rámci Be SpectACTive! s uprchlíky a sociálně vyloučenými skupinami na tvůrčích rezidencích v Lublani, Praze a Sibiu.

20.–25. 4. 2016 Česká taneční platforma včetně víkendového festivalu Aerowaves Spring Forward v Plzni

23. 5. – 23. 6. 2016 TANEC PRAHA 2016 – 28. ročník Mezinárodního festivalu současného tance a pohybového divadla

Tanec dětem / Tanec školám

Změny se chystají v sekci věnované dětem a mladému publiku. K zaběhnutým představením pro 1. stupeň ZŠ bude divadlo PONEC pravidelně nasazovat i představení pro 2. stupeň ZŠ a SŠ. Od ledna 2016 bude režim dětských představení pravidelnější. „Každý měsíc připravíme třídenní blok s dětskými představeními – neděle 16:00 představení pro rodiny s dětmi, pondělí 9:00 + 11:00 stejné představení pro 1. stupeň ZŠ a v úterý dopolední představení pro 2. stupeň ZŠ a SŠ, případně i odpolední představení pro Klub mladého diváka,“ vysvětluje koordinátorka Tance dětem Lucia Račková.

Be SpectACTive!

Důležitou složkou současného profilu divadla PONEC je spolupráce s publikem, a to     i s dětmi, seniory či specifickými skupinami diváků. Tuto součást širokých aktivit rozvíjí projekt Be SpectACTive!, který nabízí nové cesty k participaci diváků na chodu divadla. Zároveň přináší skvělé příležitosti českým umělcům pracovat v profesionálních podmínkách na zahraničních tvůrčích rezidencích (uspěli Michal Záhora či Barbora Látalová) a sdílet zkušenosti s ostatními. Tanec Praha / PONEC – divadlo pro tanec se podílí na experimentu devíti evropských kulturních organizací a tří výzkumných institucí, které spojuje network Be SpectACTive! podpořený programem Kreativní Evropa na léta 2014 – 2018.

European Dancehouse Network

V září roku 2015 PONEC vstupuje do své 15. sezóny. Nejkrásnější gratulaci obdržel od prestižní sítě European Dancehouse Network. Byl přijat jako plnohodnotný člen, první a jediný z České republiky, a zároveň jeden z velmi mála ze zemí střední a východní Evropy.
Slova, která mu adresovali účastníci generálního shromáždění ve Vídni, potěší: „Po posouzení Vaší kandidatury se domníváme, že nejenže Váš projekt splňuje kritéria tanečních domů v souladu s článkem 5 našeho Statutu, ale také významně přispívá k rozvoji současného tance jako umělecké formy ve Vaší zemi a stejně tak v Evropě.“

 

 

Foto: Taneční magazín

Taneční magazín