Poetické zrcadlení časem

Absolutně první (a přelomová) recenze TANEČNÍHO MAGAZÍNU z videozáznamu divadelního představení

Dnešní složitá a komplikovaná doba klade nové nároky. Na všechny. I na recenzenty. Takže, pokud – z důvodu koronavirových opatření – zatím nemůžeme do divadelních hledišť, tak se k nám dopraví divadlo jaksi samo, „po sítích“. Přímo do našeho počítače. A nejinak tomu bylo v případě videozáznamu premiéry souboru FysioART s poetickým názvem „Za zrcadlem“.

Bylo poněkud složitější, nebrat záznam jako plnohodnotné filmové dílko. Přece jen, zde nemohly být absolutně vysoké nároky na kameru, střih i další ryze filmové prostředky. Tím nechci v žádném případě vzbuzovat dojem, že tyto jsou slabinou výsledného videa. Spíše nemluví vlastní řečí a jsou zcela a výhradně podřízeny výsledné divadelní stránce. Prostě, jak tomu má u správného záznamu být.

Ačkoli je tato autorská tanečně-pohybovo-loutková hra s prvky černého divadla deklarována jako zejména pro maminky s děvčátky, je ve svém výsledku přístupná všem. I těm starším a plnoletým. Prostě, i dospělým „dětem“, které neopustila hravost a bláznivé myšlení. Beze zbytku tomu nahrává tanečně hravá hudba, hojně využívající Orffovského stylu melodiky a instrumentace. Nadužívání různých bicích hudebních instrumentů místy vhodně evokuje metronom – čili relativitu měření času. Což je významovou osou celé bezmála hodinové inscenace.

Již zmíněná hudební stránka (od Michala Seitla) není pouhým ilustračním podkresem divadelních akcí. Naopak, žene představení dopředu. Občas mu kontrastně nastolí klidovější polohu. Jindy, pro změnu, dodá potřebnou dramatičnost.

Důmyslným, ba téměř geniálním, je pojmenování hlavní role – Anička. Poetická poloha inscenace zcela neomylně evokuje bezmála dvě Aničky. Určitě tu Nezvalovu, se Slaměným Hubertem. A zcela nepochybně také Aničku od Františka Hrubína v zahradě plné květin. Známou několika generacím dětí ze „Špalíčku pohádek“, tak nedostižně ilustrovaným Jiřím Trnkou. Zpravodajská povinnost velí potvrdit, že v „Zrcadle“ se hlavní role ujala i civilním jménem Anička. Příjmením Benháková. A určitě je ji třeba za tuto úlohu pochválit.

Dalších sedmi divadelních rolí se ujali čtyři ženy a jeden muž. Ten, s fotbalovým“ jménem Filip Novák, svým výkonem nezůstal za ženskou převahou nikterak pozadu. Jedna z účinkujících – formou nepřechylování – nesla mužské příjmení – Helena Urban. A tak jsem si na chvíli připadal jako na komerční televizi Nova. Mezi Emmou Smetanou a Petrou Svobodou. Ale i toto ovšem patří k dnešní exaltované společnosti.

Zrcadlové“ anebo „hodinové“ (brrrrr to ne, moc zavání „hodinovým hotelem“) představení se vydařilo. Jedině škoda, že jsou pod ním na YouTube zakázány komentáře. Myslím, že by byly převážně a veskrze kladné.

Psáno z videozáznamu představení ze dne 12. 11. 2020, v Městském divadle ve Varnsdorfu. Natočilo: JSvideo.

»Za zrcadlem/ Behind the Mirror«

Obsazení: Anička – Anna Benháková, Mr. Toy/ Pan Hračička – Filip Novák, Mrs. Time/ Paní (svého) času – Helena Urban, Vteřinka – Ester Valtrová, MinutkaAlena Štěpánová

.Autor a režie: Hana Strejčková

Hudba a zvuk: Michal Seitl

Choreografická spolupráce: Anna Benháková

Dramaturgická spolupráce: Kateřina Schwarzová

Výprava, kostýmy: Hana Strejčková

Loutka: Sota Sakuma

Make-up Art: Zuzana Horčičková Maibaumová

Technická spolupráce: Petr Tůma

Kostýmní spolupráce: Filip Novák, Miroslava Kocourková

Světlo: Tomáš Strejček, Jiří Zewll Maleňák

Čas: 57 minut

Poděkování: Zuzana Zajíčková

Fotografie: Ivo Šafus

Produkce: FysioART

Koprodukce: Městské divadlo Varnsdorf

Poděkování: Nová síť

Za laskavé finanční podpory: Ministerstvo kultury ČR, Hlavní město Praha

Foto: Ivo Šafus

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

ANDĚLSKÝ PRŮVOD v Praze

Tento adventní průvod naváže na premiérový první zimní festival pouličního divadla „Za dveřmi“. A nebude v Praze 5 U Anděla!

Pražané o adventní kulturní program – i přes zrušení tradičního rozsvícení stromu či vánočních trhů – nepřijdou. Koronavirus je nezastaví! O adventních nedělích projdou metropolí andělské loutky v nadživotní velikosti. Prahu rozzáří ostrůvky živého umění a v Pražské tržnici vyroste divadelní galerie. To vše v rámci první zimní edice festivalu pouličního divadla „Za dveřmi“, jehož hlavní program se uskuteční od 7. do 13. prosince.

„Za dveřmi“ na pražském Staroměstském náměstí

Sedmimetrová loutka anděla (v doprovodu artistů) projde centrem Prahy 29. listopadu mezi 17.00 a 18.30 hodinou. Symbol Vánoc, ale také naděje, bezpečí a ochrany se pozdraví s Pražany na Staroměstském náměstí a jeho okolí. „Máme radost, že se nám podařilo najít bezpečnou formu zahájení adventu. Naprostá většina předvánočních kulturních akcí musela být zrušena, nápad zjevujících se andělů v ulicích města se nám proto moc líbil,“ říká radní pro kulturu Hana Třeštíková.

Radní Prahy pro kulturu Hana Třeštíková

I následující dny budou moct lidé potkat divadlo v ulicích. „Temným večerům a trudomyslnosti budeme čelit světlem a nadějí. Adventní čas v hlavním městě vám zpestříme několika speciálními performance a instalacemi, které se budou odehrávat na různých místech metropole,“ zve na první zimní festival pouličního divadla jeho producent Jakub Vedral.

Producent Jakub Vedral

Součástí festivalu budou ostrůvky živého umění, které se ve spolupráci se spolkem „Krutý Krtek“ objeví na odlišných místech od 7. do 11. prosince. Na křižovatkách, zastávkách městské dopravy i náměstích přinesou radost kolemjdoucím hudebníci, divadelníci a artisté. Potkat budou moct například žonglérské duo „Bratři v tricku na běžkách“.

V prostorách Pražské tržnice vyroste od 10. do 13. prosince divadelní galerie. Návštěvníci si budou moct projít oživlou divadelní instalaci plnou osvětlených obřích loutek, akrobatických strojů, kyvadel a konstrukcí, které projely svět a reprezentovaly Českou republiku například na EXPO v Šanghaji, Miláně nebo na zahájení formule 1 v Bahrajnu.

Divadelní galerie

Zimní festival pouličního divadla se koná v Praze vůbec poprvé. Zatímco letní „Za dveřmi“ má už dvanáctiletou tradici, v zimních měsících se ještě nekonal.

Dramaturgyně festivalu „Za dveřmi“ Michaela Holbíková

Pořádat festival pouličního divadla v měsíci, kdy mrzne, je pro nás výzva. Obzvlášť v tomto období ale chceme lidem přinést radost, vykouzlit jim na chvíli úsměv na tváři. Když nemohou lidé za kulturou, přijde kultura za nimi,“ říká dramaturgyně Michaela Holbíková.

Více informací s postupně doplňovaným programem najdete na stránkách: www.zadvermi.cz.

Dominika Antonie Pfister

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

»METRONOM FESTIVAL PRAGUE 2020« nejen s TATJA BOJS

Legendární kapela se spojila s legendárním festivalem na legendární fontáně. Lístky již v předprodeji! Neváhejte!!!

Legendární Křižíkova fontána na Výstavišti Praha Holešovice se konečně dočká uplatnění odpovídajícího jejímu historickému i kulturnímu významu. Stane se jedním z hlavních dějišť pátého ročníku Metronome Festivalu Prague. Ten proběhne ve dnech 19. a 20. června 2020. Velmi speciální koncert zde odehrají pražští Tata Bojs. Jejich frontman Milan Cais totiž novou scénu, která ponese název H2O, vizuálně přetvoří. Největší pražský hudební festival pod širým nebem se tak bude společně s Výstavištěm podílet na oživení tohoto unikátního prostoru a jeho rekonstrukci. V prodeji jsou aktuálně v omezeném počtu vstupenky na celý festival. Pouze nyní za výhodnou 1 390 Kč.

Festival Metronome přinese divákům jedinečná hudební vystoupení, která zažijí pouze u nás. Pro rok 2020 propojíme unikátní program s unikátním místem. Ve spolupráci s Milanem Caisem a kapelou Tata Bojs jsme se rozhodli probudit Křižíkovu fontánu. Společně připravujeme jedinečný koncert, pro který Milan Cais navrhuje i samotnou scénu,“ říká pořadatel festivalu David Gaydečka.

David Gaydečka

Křižíkova fontána, jež se v roce 2020 stane už šestou scénou „Metronome Festival Prague“, je považována za nekrásnější součást pražského Výstaviště. Její název není jen symbolický. Původní podobu světelné fontány navrhl totiž „český Edison“ a jeden z nejvýznamnějších vynálezců naší historie František Křižík. Byla otevřena v roce 1891 u příležitosti Jubilejní zemské výstavy. Velkou rekonstrukcí prošla fontána v souvislosti s přestavbou Výstaviště pro Všeobecnou československou výstavu konanou v roce 1991. Vznikl kolem ní amfiteátr pro více než 6 000 diváků, který však byl využíván vesměs ke kulturně nepříliš významným, komerčním účelům. V roce 2017 byl provoz Křižkovy fontány zastaven a vznikla petice za její opětné zprovoznění. Její začlenění mezi lokace „Metronome Festival Prague“ ji tedy konečně vrátí na její pravé místo, mezi nejvýznamnější kulturní památky hlavního města.

Prostor bývalé Křižíkovy fontány je velmi specifický a vlastně i dost inspirativní. Pokusím se scénu navrhnout tak, abych využil architekturu místa komplexně a aby už samo pódium působilo na první pohled nestandardně. Scénu budeme modelovat jako sochu. Světlo a projekce budou nástroje k docílení výsledného tvaru. A myslím, že to bude vůbec první koncert v historii Tata Bojs, kdy budeme hrát do tří stran neboli 180 stupňů,” poodkrývá plány Milan Cais, který náročný úkol oživit novou festivalovou scénu přijal.

Milan Cais

Koncerty Tata Bojs a vůbec všechno dění kolem této originální české kapely mívá vždy skvěle dotaženou výtvarnou podobu. Milan Cais totiž není jen významným českým hudebníkem, skladatelem a textařem, ale také vizuálním umělcem. Kromě činnosti pro Tata Bojs, do níž spadají například návrhy obalů desek, scén při koncertních turné nebo výtvarná podoba loňské výstavy v galerii DOX ke kulatému výročí založení Tata Bojs, je Cais také velmi respektovaným výtvarníkem v oblasti volné tvorby. Spojuje v ní tradiční výtvarné postupy s novými médii a progresívním myšlením, což ostatně skvěle koresponduje i s podobně postavenou hudební tvorbou Tata Bojs.

Tata Bojs se na scénu „Metronome Festivalu Prague“ vrátí po dvou letech. Byli jedněmi z hlavních hvězd třetího ročníku v roce 2018, kdy zde slavili třicáté výročí založení a na svůj celodenní koncert si pozvali spoustu hostů, převážně z řad svých generačních a žánrových souputníků. Jejich koncert měl jednu z největších návštěvností mezi českými kapelami v celé dosavadní historii festivalu „Metronome“. Lze tedy očekávat, že ani letos, kdy bude jejich vystoupení navíc povýšeno na zcela mimořádný a neopakovatelný vizuální zážitek, nezůstane zájem o jejich koncert za očekáváním. Ostatně červnový termín festivalu je i termínem narozenin kapely Tata Bojs.

„Metronom festival Prague“ skýtá celou řadu vystupujících a jejich programů. Více se dozvíte a nejvýhodnější vstupenky získáte na: Metronome Festival Prague | Nejvýhodnější vstupenky

Foto: Metronom festival Prague

Michaela Kadlecová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

MINE překračuje hranice žánrů

Součinnost zvuku, hlasu, pohybu, světelného designu a kostýmů, to je MINE by T.I.T.S.

23.+ 24.11.2017 / 19:30

“MINE” by T.I.T.S.

“MINE” je čtvrtou audio-vizuální performancí nezávislého skandinávsko-českého kolektivu T.I.T.S. Jedná se o neobvyklý tvar, který překračuje hranice několika žánrů.

Tato „fyzická opera“ zkoumá smysl pro vlastnictví a naši hluboce zakořeněnou instinktivní touhu vlastnit a potřebu teritoriálně se vymezovat. Performance je založená na intenzivní součinnosti zvuku, hlasu, pohybu, světelného designu a kostýmů tak, aby zprostředkovávala osobní zkušenost s naším každodenním „mít či nemít“, prosazováním svých nároků na osobní prostor, tedy na individuálně-intimní území, ale také na věci, nebo dokonce na ostatní lidi. Dost možná kosmos našich malých životů odráž&ia cute; celospolečenské univerzum.

Koncept, performer: Nela H. Kornetová (CZ/NOR)
Performer: Lærke Grøntved (DK)
Performer: Tobias Shaw Petersen (DK)
Performer: Josephine Kylén-Collins (SWE)
Zvukový design: Björn Hansson (SWE)
Scenografie, světla, kostýmy: Heidi Dalene (NOR)

Tatiana Brederová

Taneční magazín