Kdo zatančí v jedenácté řadě StarDance?

Oblíbená soutěž odstartuje na podzim!

ČT odhaluje kompletní sestavu!

Moderátoři zůstávají, ale hlavní choreograf se mění. A také zůstávají koronavirová opatření!

Jeden z nejslavnějších pohádkových princů, farářka, tenistka, krasobruslař, známí herci i hvězdy populární hudby!

To je desítka osobností, která zasvětí půl roku života nejsledovanější taneční soutěži v Česku. Po tanečním parketu je, pod vedením choreografa Marka Zelinky, provedou profesionálové známí z předchozích desíti řad. A to včetně vítězů prvního i zatím posledního ročníku. Moderátorského mikrofonu se opět ujme dvojice Tereza Kostková a Marek Eben.

Po obvyklé roční pauze se StarDance vydává do své druhé dekády. Kromě soutěžních párů a tematických novinek ji čekají i další velké výzvy – koronavirová opatření. „Když jsme se při posledním finále loučili s diváky a vyhlásili roční pauzu, nečekali jsme, v jak složité době budeme vstupovat do jedenácté řady. Nyní existuje hned několik scénářů, jak bude nový ročník probíhat. Sledujeme i situaci v zahraničí, například v BBC se soutěž loni konala bez diváků, změny se týkaly moderace i poroty. My ale stále doufáme v živé publikum, byť samozřejmě budeme postupovat dle platných bezpečnostních opatření. Co mohu slíbit je, že opět vytvoříme neopakovatelnou atmosféru, jakou oplývá každý ročník,“ říká generální ředitel České televize Petr Dvořák.

V desítce osobností budou mít převahu známí herci, jako Simona BabčákováPavel TrávníčekZdeněk GodlaJan Cina nebo Marika Šoposká, hudební scénu budou reprezentovat Tereza Černochová a Mirai Navrátil. Nové profese, které mezi ně zavítají, jsou farářka Církve československé husitské Martina Viktorie Kopecká, tenistka Andrea Sestini Hlaváčková a krasobruslař Tomáš Verner. Tanečním parketem je provedou vítězové předchozích řad Kristýna CoufalováVeronika LálováLenka Nora NávorkováDominik Vodička, finalisté Marek DědíkMichal Necpál a Tereza Prucková Bufková i nováčci posledních řad Adriana MaškováRobin Ondráček a Martin Prágr. Jako odborný poradce a hlavní choreograf je podpoří Marek Zelinka, který vyhrál s Marií Doležalovou v roce 2015.

Dvacet účastníků prozatím netuší, v jaké dvojici na podzim vystoupí. Páry se až na konci června dozví, s kým je čeká série perných tréninků i přímých přenosů. Novinky ale diváci mohou sledovat již nyní na sociálních sítích České televize.

Populární moderátorská dvojice

Facebook StarDance: https://www.facebook.com/stardancecz

Instagram StarDance: https://www.instagram.com/stardancecz/?hl=cs

 

Karolína Blinková, tisková mluvčí České televize

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

CYRANO, ale i ORWELL a HAVEL na smíchovském jevišti

Švandovo divadlo do nové sezóny s bohatým repertoárem

Klasický titul „Cyrano z Bergeracu“ v novém přebásnění, ale i světovou premiéru původní hry „Srpnové světlo“ napsanou a zrežírovanou Martinem Františákem. Či adaptaci slavného románu „1984“ George Orwella, světově úspěšné drama „Ať vejde ten pravý“, nabízející to nejlepší ze severské detektivky. Ale rovněž upíří romanci a psychologické drama a navíc dva provokativní tituly, věnované aktuálním tématům dnešní doby – klimatické změně a dozvuku vlny #MeToo. To vše, včetně premiéry hry „Adamova jablka“, odsunuté z dubna 2020 až na březen 2021, nabídne v sezóně 2020/2021 divákům pražské Švandovo divadlo pod vedením uměleckého šéfa Martina Františáka. Ten přizve ke spolupráci silné režijní osobnosti – Jiřího Pokorného, Dodo Gombára, Jana Holce i progresivní režisérskou dvojici Adama Svozila a Kristýnu Jankovcovou. Další tvůrčí dvojicí, v jejíž koncepci vznikne nová studiová inscenace, bude Miřenka Čechová a Petr Boháč. Tedy v tomto posledním případě tandem reprezentující špičku českého fyzického, experimentálního a tanečního divadla. Předprodej vstupenek začíná ve středu 13. května 2020.

Novou sezónu otevře „Cyrano z Bergeracu“ v režii Martina Františáka. Klasický titul v novém přepisu Martina Crimpa uvede Švandovo divadlo necelých deset měsíců po světové premiéře v Londýnském Playhouse Theatre. Českého přebásnění, které vzniklo exkluzivně pro Švandovo divadlo, se ujala oceňovaná překladatelka Ester Žantovská. Adaptace renomovaného britského dramatika zachovává veškeré motivy původního díla Edmonda Rostanda, zbavuje ho však romantického ornamentu. Opouští alexandrín a k současnému divákovi promlouvá vášnivou poezií dnešní doby, přecházející od rapu, přes volný verš až k jazykovému minimalismu. Crimp ve svém brilantním přepisu obnažuje moc, kterou mají ti, kteří vládnou slovem: moc vytvářet novou podobu reality, moc manipulovat. Slovo je tu tak prostředkem, který dokáže zažehnout lásku i nenávist. „Tímto se Crimpova verze Cyrana stává nejen příběhem lásky, ale nenásilně, aniž by byl text výrazně aktualizován a přenášen do současnosti, se vyjadřuje i k tématům ryze politickým. Protože ten, kdo vládne slovem a dokáže jej šířit, získává moc utvářet svět,“ je přesvědčen Martin Františák. Premiéra hry právě v jeho režii bude 24. října 2020 ve Velkém sále.

Následovat bude titul „Zabíjejte popírače klimatických změn“. Vypráví o tom, co se může stát, když se nezastavitelná síla klimatické změny střetne s nepružnými osobami z nejvyšší politiky. Palčivě aktuální hru australského dramatika Davida Finnigana inspirovaly černé komedie Quentina Tarantina, rétorika Ala Gora a klenotnice populární hudby. Hra přitom klade zásadní otázku: kdo konečně přiměje společnost, aby se začala k planetě chovat šetrněji? Vědci? Experti na klima? Nebo snad eko-teroristé? A je to vůbec potřeba? „Finniganova hra se strefuje do všech skupin názorového spektra, takže není další ekologickou agitací, nýbrž satirickou komedií, která odkrývá sílu médií a sociálních sítí a jejich vliv na mínění mnohdy krvelačné veřejnosti,“ říká dramaturg David Košťák. Švandovo divadlo uvede inscenaci v české premiéře v překladu Ester Žantovské, režie se ujme Adam Svozil s Kristýnou Jankovcovou. Premiéra bude již v listopadu 2020 ve Studiu.

Členky souboru Švandova divadla Natálie Řehořová, Marie Štípková a Anna Stropnická na aktuálním snímku Aleny Hrbkové, pod současným sloganem Švandova divadla. Tento slogan se stal i tématem našeho titulního snímku.

Tamtéž, tedy na malé scéně Švandova divadla, se 28. listopadu 2020 uskuteční i první uvedení hry „Muž vlastní penis, vagina vlastní ženu“ autorů Petra Boháče, Miřenky Čechové a Martiny Kinské. Ti představí publiku myšlenky pozapomenutého rakouského filosofa Otty Weiningera, který na přelomu 19. a 20. století (než spáchal v pouhých 23 letech sebevraždu) přetavil většinu podstatných názorů a nálad své epochy do podoby svérázného díla. August Strindberg či Ludwig Wittgenstein považovali Weiningera za génia, jiní ovšem za šílence. „Dnes je většina jeho misogynských názorů pro západní společnost naprosto nepřijatelná. Ale co když přistihneme diváka, že s nimi navzdory jejich ,nepřipustitelnost´ tu a tam vlastně souhlasí?“ ptají se tvůrci. Dodejme, že Petr Boháč a Miřenka Čechová, dvě vůdčí osobnosti umělecké skupiny Spitfire Company, patří dnes ke špičce českého fyzického, experimentálního a tanečního divadla. Jejich inscenace vždy nabízejí originální pohled a skrze nápaditou provokativnost často nabourávají myšlenkové stereotypy a pohodlnou mainstreamovou „splavnost“. „A přesně o to usilujeme i ve společném projektu Spitfajrů se Švandovým divadlem; zvláště když se neustále zdvihají nové a nové vlny #MeToo a diskuse o genderové rovnosti nabývají na radikálnosti,“ říká spoluautorka hry a současně dramaturgyně smíchovské scény Martina Kinská.

První premiérou roku 2021 bude inscenace původní české hry „Srpnové světlo“, uvedená ve světové premiéře 30. ledna 2021 ve Studiu. Umělecký šéf Švandova divadla a současně režisér nového titulu Martin Františák napsal pro herecký soubor text, jímž stylově navazuje na své předchozí oceňované hry „Nevěsta“ nebo „Karla“. Opět se v něm věnuje hrdinům mimo společnost a svůj poetický jazyk, vycházející z nejlepší tradice české dramatiky, staví do kontrastu s prostotou každodenního života. Příběh situoval tentokrát do skalistých hor ledového severu, jimiž neúprosně proniká srpnové světlo. Dva muži, žijící v opuštěném statku po rodičích, nepotřebují zdánlivě nikoho a nic. Jenže se objeví dívka, uprchlice naplněná jasem. Je možné pro vlastní naději a štěstí udělat ve dne věci, na které se bojíme v noci jen pomyslet…? „Text napsaný přímo pro Švandovo divadlo vznikal mezi pobytem našince u hlubokých fjordů a groteskní realitou všedního dne,“ prozradil Martin Františák.

Adaptaci slavného románu „1984“ britského spisovatele George Orwella v režii Doda Gombára nabídne Švandovo divadlo poprvé 13. února 2021 ve Velkém sále. Orwellovi se v jeho mistrovském utopickém románu podařilo předpovědět totalitní společnost, v níž pouhé vlastní myšlenky mohou být pro člověka těžkým zločinem. Vizionářské dílo, které se stalo jednou z nejdůležitějších knih 20. století, vyšlo poprvé v červnu 1949. Zejména komunistické režimy se v románu záhy poznaly, takže kniha byla v zemích socialistického bloku po desetiletí zakázána. Mnohé z motivů, například všudypřítomné obrazovky, které vedle vysílání propagandy současně občany snímají a kontrolují, se přesto zdály být dlouho z oblasti sci-fi. „A dnes takové obrazovky nosíme po kapsách a s podivuhodnou ochotou skrze ně poskytujeme informace současným Velkým bratrům,“ poznamenává režisér Dodo Gombár.

Ve Velkém sále se odehraje také premiéra hry „Adamova jablka“, přesunutá z dubna 2020 až na 27. března 2021. Hra, která je adaptací stejnojmenného filmu Anderse Thomase Jensena, je završením trilogie divadelních adaptací severských filmů – „Kdo je tady ředitel?“ a „Kurz negativního myšlení“. A patrně i nejostřejší komedií, jakou kdy diváci ve Švandově divadle uvidí. „Navíc v pojetí jednoho z nejbouřlivějších režisérů střední generace – Jiřího Pokorného,“ upozorňuje dramaturgyně Martina Kinská. Podle ní tato velmi černá komedie pracuje s nezaměnitelnou severskou poetikou, a to „v originalitě situací, krystalické dramatice, tak v archetypální symbolice střetu dobra se zlem, bolestného sebepoznání a v provokativním míšení žánrů“. Farář Ivan (Jacob Erftemeijer) se ve všem snaží vidět jen to dobré. Rád tak pomáhá nacházet novou cestu ztracencům, kteří si na jeho venkovské faře odpykávají alternativní tresty. Vše ale změní příchod Adama (Robert Jašków), zarputilého neonacisty, který se rozhodne, že faráře donutí, aby si přiznal pravý stav věcí: uviděl zlo a připustil, že tím, kdo ho už léta krutě trápí, není Ďábel, ale Bůh sám. Převychová farář neonacistu, anebo o své pravdě přesvědčí neonacista faráře? A jakou roli má v příběhu fakt, že Bible se v něm sama otevírá vždy na stránce s příběhem o Jobovi? Odpovědi se diváci dozvědí na jaře roku 2021.

Sezónu za rok uzavře 29. května 2021 ve Velkém sále premiéra hry „Ať vejde ten pravý“. Vyprávění mistrně balancující na pomezí severské detektivky, upírské romance a psychologického dramatu. Titul, který ve Švandově divadle uvidíme v režii Jana Holce, poprvé uvedlo Národní divadlo v Londýně, odkud byla inscenace pro velký úspěch přenesena na West End a poté zahájila vítězné tažení po dalších světových scénách. Přispěla k tomu poutavá knižní předloha Johna Ajvide Lindquista a také fakt, že se její divadelní adaptace ujal Jack Thorne, zkušený britský dramatik, známý svou prací rovněž pro film a televizi (podílel se například na scénáři k sedmé epizodě Hvězdných válek). Hrdiny příběhu jsou dvě děti. Oskar je osamělý chlapec, kterého ve škole šikanují. Žije s matkou v paneláku na kraji města. Dívenka Eli se přistěhuje naproti. Nechodí do školy a přes den nikdy neopouští byt. Dva malí vyděděnci se spřátelí a jejich pouto den ode dne sílí, zatímco sousedstvím otřásá série brutálních vražd…

Hra „Ať vejde ten pravý“ tak ve finále sezóny nabídne publiku Švandova divadla lákavou podívanou: s napínavým, imaginativním a téměř detektivně se rozplétajícím dějem, nečernobílými postavami i možností nechat se strhnout poutavými jevištními obrazy.

www.svandovodivadlo.cz

Magdalena Bičíková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Je léto, tak tancujme!

Proč je tanec tak důležitý?

 

 

 

 

Tanec nikdy nesehrával důležitější roli v kultuře než je tomu v současné době.

Připomeňme jména jako Elvis, John Travolta, Michael Jackson, Madonna, Beyonce, Britney Spears, Shakira,  Psy.

Breakdance v Bronxu, šířící se jak lavina po celém světě. Proč?

a

Jedním z hlavních faktorů, které se stále používají k hodnocení populární hudby, je schopnost přimět posluchače, aby vstal ze židle a  trhal svým tělem v rytmu hudby. Měla by hudba samotná u výše zmíněných interpretů opravdu takový efekt a vliv v kultuře, kdyby oni sami na jevišti netančili?

b

Taneční hudba se vlastně stala odtržená od skutečného tance. Planoucí laserová show sice nutí diváka tiše žasnout, ale vyzvou ho snad k tanci? Ostatně většina účastníků různých párty si většinou jen trapně podupává nohou, možná pohvizduje, či odříkává slova.

Proveďme si krátký test: “Kdy jste naposledy tančili?”

Ne  zrovna bujaře poskakovali na svatbě své tety, nebo se váleli přiopilí na podlaze diskotéky, či  techno  párty. Ale opravdu tančili?

A co třeba zrovna Gangam Style? Tančíte při sledování internetu?

d

Podle průzkumů lidé netančí dost. Akce, kde se hraje taneční hudba, obvykle nepřekypují lidmi. Je ale pravdou, že tanec potřebujeme, tanec, který  vyjadřuje radost ze života, z pohybu. A vůbec nezáleží na tom, jestli umíte tančit či ne. Pro člověka je nesmírně důležité nechat ze sebe proudit všechny emoce a pohybovat se. Vždyť  africké národy by snad vůbec nemohly přežít  ani jediný den bez tance.

Věděli jste, že africký tanec  je inspirací pro mnohé tvůrce světových hitů?  Choreograf zpěvačky Beyonce dostal nápad, když viděl mosambické tanečnice. Okamžitě odletěl do Ameriky naučit Beyonce jejich pohyby. Mimochodem, pro poslední turné Beyonce najala 16 choreografů, kteří se podíleli na tanečních kreacích. Při tanci se musí vymyslet kroky, které mohou běžní diváci snadno napodobit. Příjemný pohyb nebo krok může udělat skladbu hitem.

 

c

Taneční magazín