Nečekané improvizační kousky. / Divadlo masek. / A také nové osobnosti.
Jatka78 plánují na letošní jaro řadu novinek. Kromě stálých souborů divadla a významných zahraničních hostování převážně z žánru nového cirkusu a fyzického divadla, na Jatkách78 budou na pravidelné bázi vystupovat mladé soubory jako jsou My kluci, co spolu chodíme a Goršecké narodnie Akademične Teatr (G.N.A.T.). Pokračovat budou také improvizace novozélandského mima Trygveho Wakenshawa a večery White Rabbit Red Rabbit. Na podzim pak Jatka78 chystají velký milník ve své dosavadní působnosti. Nově se stanou producentem vlastního představení v režii světoznámého Thomase Moncktona.
MY KLUCI, CO SPOLU CHODÍME: IMPROVIZAČNÍ BIZÁREK
Od března se v Pražské tržnici nově představí mladý soubor složený převážně ze studentů Katedry nonverbálního divadla HAMU. My kluci, co spolu chodímena Jatka78 přivezou improvizační večery. Vystoupí Václav Wortner, Lukáš Bláha, Andrej Lyga a Šimon Pliska. Slibují show, kdy si pro diváky nic nepřipravili. Surrealisticko-absurdní fyzickou divadelní improvizaci. Vzhledem k tomu, že diváci uvidí pokaždé jinou show, představení se odehrávají pod různými názvy, které divákovi možná něco napoví. A možná také ne.
1. 3. 2020 My kluci, co spolu chodíme: Svědomitě nepřipravení
Andrej Lyga a Šimon Pliska uvedou na Jatkách78 rovněž představeníGoršek. Diváci si jím připomenou expresivní sílu divadla masek. Na rozdíl od berlínské Familie Flöz, která je na Jatkách78 častým hostem, ale mladí tvůrci nesází na sérii komických skečů. Goršek nabídne tragikomedii plnou lásky a nenávisti, krutosti a přátelství na pozadí příběhu dvou bratrů. Autoři zpracovávají témata slovanské kultury, existenciální literatury a absurdního dramatu ve stylu Jean-Paul Sartra čiSamuelaBecketta. Zabývají se zkoumáním lidské psychiky v hraničních podmínkách dlouhotrvajícího odloučení od světa.Představení bylo v minulosti uvedeno např. na Letní Letné 2019.
V říjnu loňského roku Jatka78 uskutečnila konkurz do nové show s pracovním The Others. Jatka78, do této doby významný koproducent, se rozhodla stát producentem vlastního představení. Ke spolupráci oslovila oceňovaného umělcea režiséra řady komediálních vystoupení z žánru fyzického divadla Thomase Moncktona. Thom pochází z Nového Zélandu, žije v Helsinkách, kde je uměleckým ředitelem Kallo Collective, souboru věnujícímu se fyzickému divadlu a novému cirkusu.
Pravidelně také spolupracuje s Circo Aereo, s nímž produkoval představení The Pianista The Artist. Thom vystupoval ve více než 20 zemích po celém světě. Jatka78 navštěvuje pravidelně a během svého působení v Praze navázal s touto divadelní scénou velmi úzký kontakt. Na Jatkách78 vystoupí také v květnu ve svém vlajkovém představení Only Bonesv1.0.
Na základě konkurzu vybral Thomas Monckton pět umělců, mezi nimiž jsou například žonglér Filip Zahradnický, který na začátku února 2020 obdržel dvě ceny v rámci prestižního Festival Mondial du Cirque de Demain, Andrés Anguloznámý z Familie Flöz, nebo holešovickému „jatečnímu“ publiku také známý Trygve Wakenshaw.
Novinka v repertoáru a první divadelní kus v produkci Jatek78 se bude intenzivně zkoušet od května 2020. Premiéra je naplánována na říjen 2020.
Jatka78 budou pokračovat také s večery White Rabbit Red Rabbit, během kterých se v březnu představí např. Jan Cina, v dubnu pak Matouš Ruml. Na repertoáru Jatek78 zůstává jak AmerikánkaViktora Tauše (aktuálně v rozšířené sestavě), tak trochu střelený Cabaret Bears Costumemima Trygveho Wakenshawa, nebo novinka od Squadra Sua Přecházení.
Devátý večer se nesl ve znamení slowfoxu a latinskoamerického paso-doble. Každému z párů přispěchal tentokrát na pomoc jeden z porotců. Během týdne potom mentoroval v přípravě obou tanců. Po sečtení hlasů poroty a diváků první dva páry postupovaly do finále. Zbylé dva páry prošly tak zvaným rozstřelem, každý předvedl jeden tanec a rozhodnutí o tom, kdo postoupí do finále, bylo už jen na divácích a jejich hlasování. Celkem tedy tyto páry tančily 3x za večer.
Soutěž těsně před finálovým večerem opouští Karel „Kovy“ Kovář a Veronika Lišková, na Karlovi je už znatelná únava
Zeptali jsme se na první pocity po vyřazení
Karel „Kovy“ Kovář:
„V tom nejlepším odejít a pro mě je tento večer to nejlepší, co jsem mohl udělat, trochu jsem se modlil za takovýto výsledek. Vím, že z tanečního hlediska jsou tady lepší. Já jsem prožil opravdu svůj absolutní vrchol, všechno, co bylo v mých fyzických silách, prošli jsme všechny tance a já jsem rád, že jsem je mohl poznat tak zblízka.“
Co jste díky Stardance získal a co ztratil?
„Netušil jsem, že můžu s lidmi zažít takhle vřelý vztah na základě televizního pořadu. Získal jsem nové přátele. Ztratil jsem čas a pár kil 🙂.“
Kovy a Liška
Kovy a Liška
Večer zahájila svým vystoupením sama porota a náramně to všem slušelo
„Geňa“ a Tatiana
Zkouška novinářů.. kdo je kdo?
Matouš Ruml a Natálie Otáhalová
Slowfox Matouše a Natálie byl plynulý, správné držení těla. Tomuto páru mentoroval Zdeněk Chlopčík, který právě tento pár nejvíce kritizoval. Sám byl prý zvědavý, jestli to Matouš vůbec všechno vstřebá. Při hodnocení ocenil plynulost a měkkost tance, prý to zvládli úžasně! A Matouš řekl, že mu Zdeněk hodně pomohl ve výrazu a vnesl mužské prvky. Richard Genzer podotkl, že lidé si pořizují psy a těm jsou podobní a tady to vypadalo, jakoby tančili sourozenci Chlopčíkovi. Tatiana Drexler radila rovnější záda. Jan Tománek byl nadšen. (body 9, 9, 10, 9)
Čaj a Rum!
Veronika Khek Kubařová a Dominik Vodička
Veronika a Dominik předvedli paso-doble ve westernovém stylu. Technicky dobré a nechybělo ani drama. Veronika místy nedotahovala pohyby. Páru mentoroval Jan Tománek. Ale cítil u páru už únavu. Richard Genzer ocenil krásné ruce. Tatiana Drexler postrádala energii a řekla, že na poměry tohoto páru čekala lepší výkon, nevzbudilo to v ní žádné emoce. Zdeněk Chlopčík viděl nejistotu, Veronika se občas ztratila v prostoru. Více energie a napětí bylo třeba. (body 8, 8, 8, 8).
Veronika coby kovboj
Karel „Kovy“ Kovář a Veronika Lišková
Slowfox Karla a Veroniky byl plynulý. Karel byl ale občas nejistý. Po technické stránce lze tanec hodnotit jako průměrný. Tatiana Drexler coby mentor dokázala vylepšit Karlovo postavení ramen. V hodnocení potom pár chválila, prý skoro umřela strachem, ale byli výborní. Genzer řekl, že viděl problémy s rovnováhou. Jan Tománek litoval, že se pár pouštěl z držení a označil Karla za milého a prý by si ho jistě každý rád adoptoval. Zdeněk Chlopčík přirovnal Karla k Hurvínkovi s hlavou vepředu. (body 8, 9, 8, 8).
Jakub Vágner a Michaela Nováková
Tento tanec nebyl technicky nejlepší, ale myšlenka dokonalá. Pár ztvárnil krádež náhrdelníku, žena byla zabitá, ale náhrdelní nakonec získal „Geňa“. Po technické stránce byla cítit nejistota, poskakování a tvrdé pohyby. Dalo by se očekávat i více tance. Richard Genzer, který měl tento pár na starost, řekl, že vidět rybáře tancovat je jako vidět zebru žrát lva. Tatiana Drexler vytýkala pokrčené obě nohy, což opravdu působí směšně u muže. Jan Tománek vytkl uskákanost. Zdeněk Chlopčík ocenil dobrou energii, ale zkritizoval špatnou techniku. (body 8,7,7,7)
Rybář Jakub Vágner a Michaela Nováková
Jakub a Míša
Matouš Ruml a Natálie Otáhalová
Dramatická hudba udělala své. Vystoupení bylo energické, po technické stránce ale kritikům vadily pokrčené nohy. Mentor Zdeněk Chlopčík byl spokojený. Richard Genzer ocenil „nový“ prvek, tzv. Chlopčíkův periskop. Tatiana Drexler byla spokojená s dynamikou, Jan Tománek ocenil napětí v tanci. (body 10,10,10,10).
Natálie Otáhalová a Matouš Ruml
Veronika Khek Kubařová a Dominik Vodička
Veronika s Dominikem tančili slowfox na disco hudbu. Samotný tanec byl zdařilý, rytmika správná. Veronika občas ztratila trošku rovnováhu, ale nevadí. Mentor Jan Tománek ocenil taneční výsledky během celého StarDance. Tatiana Drexler vytýkala Veronice, že visí na partnerovi a je na něj přece těžká! Zdeněk Chlopčík si všiml, že se Veronika smála od ucha k uchu, což znamená, že udělala chybu! Veronika řekla, že StarDance je energetická jízda, kdy síly už dávno došly a jede se na nějaký záložní systém. (body 9,8,9,9)
Karel „Kovy“ Kovář a Veronika Lišková
Paso-doble Karla a Veroniky bylo technicky trošku pod průměrem, tvrdé a nedotažené pohyby, Karel trošku poskakoval. Rytmika velmi dobrá. Tatianě Drexler se líbilo napětí od začátku až do konce a poskakování ji rušilo. Richard Genzer se vrátil ke svému přirovnání, že je to jako koprovka, ale vejce bylo nahrazeno masem, takže o moc chutnější. Jan Tománek ocenil spoustu pasových kroků a Zdeněk Chlopčík si představoval více energie. (body 8, 9, 8, 8)
Kovy a Liška
Jakub Vágner a Michaela Nováková
Na slowfoxu Jakuba a Michaely se dá ocenit elegance, ladnost a rytmika. Pohyby byly občas nedotažené, ale Richard Genzer označil Jakuba za svůj první pedagogický úspěch! Tatiana Drexler byla nadšená a řekla, že se Jakub zřejmě narodil ve fraku. Jan Tománek chtěl ale vidět víc slowfoxu. Zdeněk Chlopčík ocenil rytmiku a eleganci, prý procítěné, lehké, jestli toto všechno „Geňa“ poradil, tak je génius! (body 10,9,9,10) Jakub řekl: „Nečekal jsem takový masakr! StarDance je nejtěžší expedice mého života!“
Hlasování diváků rozhodlo o tom, že do finále přímo postoupili Matouš Ruml s Natálií Otáhalovou a Jakub Vágner s Michaelou Novákovou. Zbylé dva páry čekal rozstřel.
Karel „Kovy“ Kovář a Veronika Lišková
Ani rozstřelový tanec se Karlovi příliš nevydařil. Technické nedostatky, trošku nahrbení, mírné předklonění hlavy. Ke konci tance byla už na Karlovi jasně vidět pořádná únava. Tentokrát známky nepadly, porotci pouze slovně ohodnotili oba páry. A Geňa řekl: „Nerad rozhoduji o lidech. Já jsem i plakal“. Taťána byla také šťastná, že nemusí rozhodnout a vyzvala diváky, aby se do toho dali.
Veronika Khek Kubařová a Dominik Vodička
Veronika s Dominikem v rozstřelu zopakovali svůj valčík z předchozího večera. Velmi krásný tanec v rytmu, plně vystihující atmosféru, včetně baletních prvků, lehounký.
Během večera jsme také zažili malé zpestření, dva vítězové z minulých let – Jan Onder a Marek Zelinka předvedli svou společnou choreografii, která obsahovala prvky cirkusu, pantomimy, herectví a tance. Oba předvedli to nejlepší a cvičili podle Marka Ebena dlouhé měsíce. Jenže ne vždy má divák pochopení pro to, na co není zvyklý. A tak jsem slyšela i reakce typu: „Vždyť jsou jak dva magoři! Jak kdyby utekli z psychiatrické léčebny!“ Nezbývá než dodat, že životní cyklus je takový věčný koloběh. Takže poté, co vystoupíte na vrchol a předvedete již všechno, co je vůbec možné, opět padáte dolů…..ať se snažíte sebevíc, sesunu dolů nezabráníte.
Jan Onder a Marek Zelinka. Šílenci??
Honza a Marek
Honza a Marek
Honza a Marek
Honza a Marek
Příští týden čeká na finálové páry pěkný „mazec“. Zatančí freestyle, nejlepší standard, nejlepší latinu a nejlepší tanec vůbec. Kromě toho bychom měli vidět opět nejen všechny páry, ale i kankán. Takže finále bude velké!
Právě v sobotu 30. listopadu 2019 začala biatlonová sezóna Světového poháru 2019/2020. A zrovna v ten večer se loučila v přímém televizním přenosu se StarDance – bývalá biatlonová šampiónka! Jaká to ironie… A kde zůstala galantnost a genderové vyváženost? Zač je toho loket? Vrátilo Impérium úder?
Již osmý večer desátého cyklu populárního a nosného programu veřejnoprávní ČT začala krátkou reminiscencí na minulé charitativní pokračování StarDance. To sice nebylo vyřazovací, ale jeho body se zohledňovaly v hodnocení tohoto dílu sledované soutěže. A na programu nyní byla hned dvě soutěžní kola. V tom prvním si účastníci vybírali mezi valčíkem a rumbou. A druhé kolo pak dalo volnost jejich kreativitě ve volném, výrazovém scénickém tanci.
Již tradičně zasedly v hledišti páry vyřazené v předešlých kolech. Mezi nimi i soutěžící z mnoha předešlých ročníků, dále kulturní, manažerské i podnikatelské osobnosti… A samozřejmě příbuzní i přátelé vystupujících. Prostě, vhodná sousta pro zvídavé televizní kamery.
Bez mučení se přiznám, že nesleduji StarDance pravidelně. A tak, po několikaleté(!) přestávce, musím uznat, že se inovuje. Moderátoři sice zůstávají stejní, ale jejich „pracovní místa“ se proměnila. Marek Eben zůstává tím hlavním průvodcem na pódiu a Tereza Kostková je pasována spíše do zákulisní reportérky, sběratelky aktuálních dojmů. Ale k hlavnímu posunu došlo v choreografiích tanců a jejich výrazovém pojetí. Jsou nápaditější, progresívněji pojaté i s použitím dalších rekvizit. Prostě, necítíte se zde jako na soutěži „latiny“, ale na skutečném představení, gala podívané.
Orchestr Martina Kumžáka Moondance Orchestra je, se svými zpěváky, připraven. Diváci patřičně nažhaveni. A tak již k vlastní soutěži.
Vídeňský valčík nebo vídeňský ležák?
Marek Eben úvodem soucítil s únavou a enormním tréninkovým zápřahem soutěžících. Jejich jízdu soutěží přirovnal ke starému Trabantu, který ani nevěděl, kolik má v nádrži benzínu. A často musel jezdit na rezervu.
Gabriela Koukalová – Martin Prágr (rumba)
Na počátku Eben prezentoval Gabrielu Koukalovou (dříve za svobodna Soukalovou) jako neomylnou střelkyni. Což vtipně ilustroval přiložením repliky biatlonového terče na čelo porotce Chlopčíka. Projevilo se i toto pak na jeho nejnižším hodnocení?
Rumba této dvojice, na zmodernizovaně aranžovaný hit Bangles „Eternal Flame“, byla svým způsobem i trošku živočišná. A nezapřela perné hodiny tréninku. Na ten je ostatně asi Gabriela zvyklá…
Ve slovním hodnocení uvedl Genzer, že tato jízda určitě nebyla Trabantem. Drexlerové vadil zase malý tlak na parket. Čili, že se sálem nesunuli, nýbrž spíše poskakovali. Porota se zdála býti přísnou, ale nakonec toto byla nejlépe hodnocená rumba celého večera.
(Body: Richard Genzer: 9, Tatiana Drexlex 8, Jan Tománek 9, Zdeněk Chlopčík 7. Součet: 33)
Matouš Ruml – Natálie Otáhalová (valčík)
Samotný divadelní úvod ukazoval, že tanečníci půjdou po výrazu. Já tedy osobně miluji spíše pivo vídeňský ležák, než vídeňský valčík. Nicméně mne nepřipadlo vystoupení slabší toho předešlého. I když, srovnávat rumbu a valčík?
Jiného názoru byla porota. Tatiana Drexler vytýkala především Rumlovi, že tak trochu předháněl hudbu. Téměř niť suchou na populárním mladém herci nenechal ani Jan Tománek, ale pak ukázal vcelku solidní sedmičku. To jsou paradoxy!
(Body: Richard Genzer: 8, Tatiana Drexlex 7, Jan Tománek 7, Zdeněk Chlopčík 6. Součet:28 )
Jakub Vágner – Michaela Nováková (rumba)
Zase jsme se dočkali, tentokrát na hudbu Stinga, až teatrálního zahájení. Jakub Vágner seděl před stolkem s fotkou své partnerky. Následný tanec spíš dokumentoval tréninkový dril. Prostě hodiny potu a krve ve zkušebně. Já ani porota jsme v projevu necítili uvolnění.
Zdeněk Chlopčík byl lapidární: „Jakube, nejlepší jste byl, když jste seděl.“ I tak byl, pak v bodování, ještě vcelku milosrdný. Richard Genzer Vágnerovy pohyby pánví komentoval: „Ta pánev byla, Jakube, jako když Horst Fuchs v teleshopingu předvádí pánev.“ Porota se tentokrát výjimečně bodově shodla.
(Body: Richard Genzer: 7, Tatiana Drexlex 7, Jan Tománek 7, Zdeněk Chlopčík 7. Součet: 28 )
Veronika Khek Kubařová – Dominik Vodička (valčík)
Tentokrát opět jiné pojetí valčíku. Provázanější a rytmičtější. Paní Kheková na parketu nezapřela, že je manželkou divadelního režiséra. Působila, že si celé číslo náležitě užívá. A její taneční partner byl tím mužským elementem, který dodal celku potřebný nadhled, eleganci i muzikální vyznění.
Jan Tománek vypíchl divadelnost celého tance. Genzer to shrnul výstižně: „Když vás pozoruju, tak mě zas začínají bolet kyčle.“ Porota se tentokrát v bodovém hodnocení tak trochu „rozpůlila“.
(Body: Richard Genzer: 10, Tatiana Drexlex 10, Jan Tománek 9, Zdeněk Chlopčík 9. Součet: 38 )
Karel „Kovy“ Kovář – Veronika Lišková (rumba)
Tentokrát jaksi v opačném gardu, vyzval Eben na úvod internetového mága „Kovyho“, aby zhodnotil instagramové účty porotců. Diváky si nejvíce získal charakteristikou účtu Richarda Genzera: „To je taková koprovka s vejcem.“
Jak se vyjádřit již ke třetí rumbě večera? Dá se říci, že v tanci samém Kovář již tak vtipně a s nadhledem nepůsobil… A moc mu nepomohla ani partnerka, která je spíše menší a sporé postavy. Prostě, žádná typická dlouhonohá tanečnice. Tanec tím pádem vyzníval trochu strojeně, až koženě.
„Kovy“ očekával reakci na kritiku internetových prezentací poroty se slovy: „To bude jako ,Impérium vrací úder´.“ Překvapivě jej však „potrestal“ bodově nejvíce Tománek, který od Kováře předem nesklidil zas až takovou kritiku.
(Body: Richard Genzer: 7, Tatiana Drexlex 8, Jan Tománek 6, Zdeněk Chlopčík 7. Součet: 28 )
Volně a inovativně
Již při vyhlášení této „volné disciplíny“ jsem si trochu povzdechl, kde je loňský porotce Václav Kuneš. Ten by – jako „frontman“ moderního souboru 420PEOPLE – asi tentokrát nejerudovaněji hodnotil. A možná i radil? Je však možné, že radil předem při výběru a choreografii čísel samotných? V televizních titulcích byl totiž uveden jako jeden ze supervizorů.
Jak se dalo předem čekat, téměř všechny dvojice preferovaly spíše epický příběh.Prožitek i vnitřní svět interpretů zůstávaly poněkud na druhé koleji. Je to i pochopitelné, pokud se chcete zaměřit na výraz, musíte mít zažitou choreografii. A na to je tady zatraceně málo času.
Ještě malá poznámka k jinak tradičně kultivovanému a galantnímu Marku Ebenovi. Nejen já osobně tanec považuji i za výraz vystupování na veřejnosti, chování se galantně vůči ženám. A oslovování Natálie Liškové před celým televizním národem „Liško“ nepovažuji za vhodné. Ani genderově vyvážené. Není to nikde v uřvané koncertní či sportovní aréně. A proč tedy neoslovoval Eben například třeba Dominika Vodičku „Vodo“?
Tím nechci výborného Marka Ebena nikterak shazovat, jedná se však pouze o zdánlivě malý detail. I proto na něj upozorňuji.
Gabriela Koukalová – Martin Prágr
Oba tanečníci se představili v bílém. Měli, jako v této disciplíně i jejich následovníci, mnoho scén u země. Vleže, sedící i posouvající se. Celkové vyznění bylo, pro mne, tak trochu spíše atletické. Určitě však lehce lehkoatletické.
Jan Tománek ve slovním hodnocení parafrázoval Gabrielu a její popis jedné figury: „Ten ,opilý námořník´neměl chybu. V tom ostatním jich bylo dost.“ Richard Genzer to shrnul: „Moderní tanec prostě není legrace.“ Již podruhé (a naposledy) za večer vzácná bodová shoda arbitrů.
(Body: Richard Genzer: 7, Tatiana Drexlex 7, Jan Tománek 7, Zdeněk Chlopčík 7. Součet: 28)
Matouš Ruml – Natálie Otáhalová
Opět se, tak trochu jako vojáci v zákopech, hodně operovalo u země. Tentokrát se však jednalo o předem pečlivě vystavěný výstup se závěrečnou pointou. Matouš Ruml se zde, jako herec, cítil jako ryba ve Vltavě.
Porota byla nadšena. Její rýsující se absolutorium pokazil tradiční „zlý muž“ – Chlopčík. Richard Genzer dokonce vysekl Matoušovi poklonu: „Být to před lety, tak bych Tě po takovém výkonu angažoval do naší skupiny UNO.“
(Body: Richard Genzer: 10, Tatiana Drexlex 10, Jan Tománek 10, Zdeněk Chlopčík 8. Součet: 38 )
Jakub Vágner – Michaela Nováková
Jakub nezapřel syna významného kapelníka, muzikanta, aranžéra, podnikatele i zaníceného sportovce Karla Vágnera. Vybral si totiž za hudbu „tutovku“ Morriconeho filmový megahit ze snímku „Tenkrát na západě“. Na jejich tanci byla – oproti první části – cítit uvolněnost i větší hravost.
Tatiana Drexler hodnotila především jevištní vyváženost i kreativitu přípravy. Jan Tománek si neopomenul rýpnout do Jakuba Vágnera, že vše je moc křečovité a snaživé, což se projevuje na výsledném dojmu. V bodování se zase tradičně projevil Zdeněk Chlopčík.
(Body: Richard Genzer: 9, Tatiana Drexlex 8, Jan Tománek 9, Zdeněk Chlopčík 7. Součet: 33)
Veronika Khek Kubařová – Dominik Vodička
Velmi dobrý nápad. Jevištní detektivka se Sherlockem Holmesem. Vše dobře připraveno, včetně kostýmů. Pouze někdy musel divák také detektivně pátrat, co tím chtěli tančící vyjádřit.
Drexlerová se mírně kriticky navezla do celkové dynamiky projevu. Chlopčík zase do synchronizace dvojice. Však porota jako celek vše vzala málem „i s chlupama“. Jediný proti absolutnímu hodnocení byl… Kdo jiný, než Chlopčík!
(Body: Richard Genzer: 10, Tatiana Drexlex 10, Jan Tománek 10, Zdeněk Chlopčík 9. Součet: 39)
Karel „Kovy“ Kovář – Veronika Lišková
Je vidět, že „Kovy“ Kovář je na internetu „v obraze s duchem doby“ A především s mladými. Velmi kontaktní až agresívní tanec. Oba interpreti se vyřádili. Veronika Lišková nezapřela temperament i energii.
Porota byla vcelku skoupá na body. Proč? Janu Tománkovi vadilo až přespříliš energie. Drexlerové malá muzikálnost. Zdeněk Chlopčík: „Emoce nejsou všechno.“ Pouze Richard Genzer to vystihl: „Připomínalo mi to mé předešlé vztahy.“ Možná proto dal jenom sedmičku?
(Body: Richard Genzer: 7, Tatiana Drexlex 8, Jan Tománek 7, Zdeněk Chlopčík 7. Součet: 29)
Kdo hodnotí koho a co?
Tanečníky jsem si vzal na paškál. Ještě proprat porotu. Před samým závěrem musím objektivně podotknout, že jediný Zdeněk Chlopčík hodnotil soustavně „týmový výkon“. Nikoli, na rozdíl od zbylého tria porotců, pouze tanec té které osobnosti. A tanec je určitě výsledkem týmové práce dvojice. Tak by tomu mělo být i zde. Přece jeden, na vteřinku o pár centimetrů vyvýšený, loket nemusí úplně zkazit celkový dojem a vyznění…
A pak již dvojice moderátorů, která se závěrem opět sešla pospolu, tak trochu tradičně (jako týden starou žvýkačku v puse), natahovala okamžik vyhlášení vítězů. Začala tou dvojicí, jíž mnozí již před tímto dílem pasovali na outsidery – napjatým Matoušem Rumlem a nervózní Natálií Otáhalovou. Prošli! To byla úleva. A vše směřovalo ke krutému rozuzlení. Kdo tentokrát půjde z kola ven?
Konečně verdikt. Tedy nakonec, ačkoli aritmetický bodový součet od poroty by poslal do pekel „Kovyho“ Kováře se sympatickou Liškovou, končí úsměvy rozdávající Gabriela a její galantní partner Prágr. Jako sportovkyně to vzala sportovně. Vousatý spolutanečník neskrýval dojetí.
Následoval již tradičně obligátní finálový společný tanec a rozlučka.
Jak hodnotit tento díl? Určitě jako letos nejkreativnější. Což, samozřejmě, již předem předurčoval volný moderní scénický tanec. A co říci o vyřazeném páru? Budu lakonický. Bulvární noviny a časopisy v něm ztrácí své velké téma. A na závěr jsem si pod vousy, s dávným hitem Petra Spáleného, prozpěvoval: „Kdybych já byl kovářem.“, tentokrát však s velkým „K“.
Sedmý večer ve StarDance byl charitativní. Tančilo se pro Centrum Paraple, už počtvrté.
Lidé oceňují myšlenku pomáhat tancem. Charitativní večer společně s Plesem pro Paraple vynesl částku 15 a čtvrt milionu korun.
Centrum Paraple
Na charitativním večeru jsou krásné především dvě věci: V noblesním a krásném pořadu se přeneseme k problémům těch méně šťastných a člověk vidí, že i v době různých agresivních reakcí, na které si už pomalu v každodenním životě zvykáme, to jde i jinak.
Porota posílená o Zdeňka Svěráka
V šestém večeru se rozloučil se soutěží pár Miroslav Hanuš a Adriana Mašková a zbylých pět párů se ujalo choreografií ve spolupráci s klienty centra Paraple, ale každý pár si ještě přizval posilu, někoho z tanečníků z předchozích kol.
Tereza Kostková
Moderátoři Marek Eben a Tereza Kostková
Marek Eben
Hosté:
Tonya Graves
Miroslav Hanuš a Adriana Mašková
Xindl X a Markéta Dostálová
Radek Banga s přítelkyní
Porota byla posílena o Zdeňka Svěráka. Ten ale dával jen desítky. Ovšem zbytek poroty hodnotil přísně jako vždy a výsledky se přenáší do příštího týdne.
Zahájení večera se ujalo duo Jana Drdácká a Eda Zubák, naši špičkoví tanečníci flamenca. Marek Eben dokonce pojmenoval po Edovi Zubákovi své dva psy…
Tančilo se argentinské tango a latinskoamerická cha-cha. Jak si soutěžní čtveřice vedly?
Jakub Vágner, Michaela Nováková, David Svoboda a Eliška Šulcová
Tanečníci byli oděni v černém a bílém, což symbolizovalo souboj mezi životem a smrtí, jak Tanečnímu magazínu po přenosu tanečníci vysvětlili. Nápad prý byl z Michaeliny hlavy. Michaela sama si pak vyzkoušela vozík a Jakub s Davidem se starali o pohyb po parketu. Působivý byl zejména okamžik, kdy se čtveřice seřadila za sebou a dělala pohyby pomocí rukou. Richard Genzer hodnotil opět po svém, jaképak lámání si hlavy se smrtí, zkrátka dostal při pohledu na černou a bílou chuť na kafe s mlékem. Tatiana Drexler všechny pochválila, líbil se jí nápad i to, že nebylo patrné, kdo je vlastně na vozíku a kdo ne. (body 8,9, 8, 7, 10)
Jakub Vágner a taneční tým
Černá a bílá v podání dvou fajn kluků… Jakuba Vágnera a Davida Svobody
Veronika Arichteva, Veronika Khek Kubařová, Petra Ptáčníková, Daniel Vodička
Svižné, vtipné a zábavné vystoupení. Obě tanečnice rozsvítily své čelenky v závěru tance,což symbolizovalo světla automobilu. Jan Tománek byl okouzlen, ale postrádal ještě trochu cha-chi, jinak by byl nadšen. Zdeněk Chlopčík označil vystoupení za úžasné, ale musí být víc propnutá noha přece! Zdeněk Svěrák pronesl směrem k Petře, že pažemi říká všechno a nohy nepotřebuje. (body 9,7,8,10, 10)
Veronika Khek Kubařová a taneční tým
Tanec Petry Ptáčníkové byl skutečně oceněn, nepotřebuje prý nohy
Karel „Kovy“ Kovář, Veronika Lišková, Jiří Marsín a Jana Plodková
Tanec obsahoval napětí a náboj. Celá čtveřice byla v souhře, Jiří byl přirozenou součástí celého týmu. Tatiana Drexler ocenila napětí a krásné tango, Janu s dlouhými nohami, lepší to být zkrátka nemohlo. Jan Tománek označil tanec za nápaditý, dramatický, je těžší pracovat ve čtyřech než ve dvou, je také těžké pracovat s rekvizitou. (body 8,8,9,10, 10)
Kovy a taneční tým
Matouš Ruml, Natálie Otáhalová, Dana Batulková a Lucie Gachi
Tento tanec byl bezesporu tím nejlepším, co bylo možno v sedmém večeru vidět. Matouš předvedl naprosto perfektně technicky zvládnutou chůzi cha-chi. Nadprůměrné bylo i zapojení vozíčkářky do tance, celé vystoupení pak bylo zábavné. Lucie přiznala, že prý je tancem nepolíbená. Richard Genzer viděl skvělou čaču. Zdeněk Chlopčík se rozplýval nad technicky výborným základním krokem a označil čaču za báječnou, i s vozíkem. Lucie je šťastná jak dívka, ale je přece máma od pěti dětí!!, podotkl Zdeněk. Geňa opět zažertoval, že on sám si plete ruce a nohy, ale na vozíku se musí zvládnout jen ruce, ne? Prý krásné. (body 10,10, 10, 10, 10)
Matouš Ruml a taneční tým
Matouš Ruml Jeho skvělá tanečnice, máma od pěti dětí
Zeptali jsme se…
Jak se Vám tančilo s vozíčkem?
Matouš Ruml: „Pro mě to úplně nové není, hraji v divadle s Honzou Potměšilem, který na vozíku je, jistou zkušenost už mám, třeba jak zdolat schody… takže já jsem se toho úplně nebál. Ale StarDance je něco jiného, takže celkově to byla opravdu úplně jiná záležitost, musím přiznat…“
Gabriela Koukalová a taneční tým
Gabriela Koukalová, Martin Prágr, Kateřina Baďurová a Libor Bohdanecký
Poslední tanec večera byl dojemný, tedy nejen tancem. Gabriela předala jednu ze svých trofejí Liborovi. Prý ona sama si uchovává vzpomínky a přemýšlela, jak s trofejemi co nejlépe naložit, proto je dává někomu, koho si váží a udělá mu radost. Povedlo se vystihnout charakter tanga, i dobře zapojit vozíčkáře Libora. Obě sportovkyně začaly ve sportovním úboru, na který si nasadily červené sukně,což udělalo vlastně symbolické barvy české státní vlajky. Tatiana Drexler byla dojatá. Líbil se jí krásný tanec, podotkla, že tance s vozíčkáři mají postupem času čím dál tím víc dynamiky a porota už nestíhá všechno sledovat…. Zdeněk Chlopčík byl rovněž nadšený, všichni se perfektně zapojili do tance a poznamenal, že bez červených sukní se mu to líbilo víc. Zdeněk Svěrák obdivoval optimismus všech vozíčkářů. Ale připustil, že vlastně hasiči také vyjíždí, aby požár uhasili a nevyjíždí s tím, že ho neuhasí! (body 9,8,8,8)
Martin Prágr zdraví čtenáře TANEČNÍHO MAGAZÍNU
Zeptali jsme se…
Jaký význam měly Vaše červené sukně?
Gabriela Koukalová: „Znamenalo to, že jsme obě místo našeho celoživotního sportovního úboru už odhodily medaile, popadly sukně a šly si konečně zatancovat!“
Zeptali jsme se…
Co říkáte na dnešní dárek?
Libor Bohdanecký:
„Něco takového jsem vůbec nečekal a jsem moc rád, že jsem se zúčastnil StarDance!“
Charitativní večer s vozíčkáři se hodnotí velmi obtížně. Běžně lze posuzovat techniku kroků, provedení figur, vystihnutí charakteru a atmosféry tance. Jenže tady to až tak nejde. Co dodat? Porota má těžký úděl.
Zdeněk Chlopčík dává desítku!
Zdeněk Svěrák
Zdeněk Svěrák v akci, právě zvedá svou desítku!
Příští týden nám páry předvedou scénický tanec (který se rovněž prakticky nedá hodnotit).