Po ČERNÉM DIVADLE sál „PARKET“!

Tam, kde po roce 1989 sídlilo a hrálo světoznámé Černé divadlo Jiřího Srnce, vznikl nový sportovně-společenský sál

Letošní rok je jubilejní. V Praze-Zbraslavi oslavují 90. výročí slavnostního otevření Sokolovny Zbraslav. A právě u této příležitosti zbraslavská jednota dokončila vysněnou rekonstrukci bývalého kinosálu. Ano, toho, kde později úspěšně vystupovalo Černé divadlo Jiřího Srnce. Nově tím vznikl víceúčelový sportovně-společenský sál s vypovídajícím názvem „PARKET”.

Sál, který byl rekonstruován za finanční účasti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Magistrátu hlavního města Prahy, Městské části Praha Zbraslav, bude sloužit nejen jako taneční sál. Zároveň bude sálem s hledištěm pro různá představení. Jeho kapacita je 150 diváků.

Společenské centrum bylo slavnostně otevřeno 9. září. Za účasti hostů z řad donátorů, partnerů i zástupců místních organizací.

Slavnostní přestřižení pásky proběhlo hned dvakrát. Poprvé během galavečera. Podruhé následující den, za přítomnosti dětí a mládeže. To probíhal totiž „Den otevření dveří Sokol Zbraslav“. V jeho rámci proběhly navíc náborové akce plné zajímavých ukázkových hodin a krásných vystoupení jednotlivých oddílů.

Slavnostní přestřižení pásky, za účasti celebrit spíše místního formátu

Jsme všichni moc rádi, že Sokol Zbraslav může nyní veřejnosti nabídnout tři kvalitní sportoviště: tělocvičnu, atletické hřiště a nově i společenský sál se skvělým vybavením. Věříme totiž, že pravidelný pohyb v rekreačním či soutěžním duchu pomáhá fyzickému i duševnímu zdraví, které dnes všichni stále více potřebujeme,“ dodávají společně starostka i jednatelka Sokola Zbraslav Mgr. Jana Červená a Ing. Lenka Šeráková

Více informací o nově vzniklém společenském centru je k dispozici na těchto webových stránkách.

Hana Hindráková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

StarDance: začal biatlon – končí KOUKALOVÁ

Právě v sobotu 30. listopadu 2019 začala biatlonová sezóna Světového poháru 2019/2020. A zrovna  v ten večer se loučila v přímém televizním přenosu se StarDance – bývalá biatlonová šampiónka! Jaká to ironie… A kde zůstala galantnost a genderové vyváženost? Zač je toho loket? Vrátilo Impérium úder?

Již osmý večer desátého cyklu populárního a nosného programu veřejnoprávní ČT začala krátkou reminiscencí na minulé charitativní pokračování StarDance. To sice nebylo vyřazovací, ale jeho body se zohledňovaly v hodnocení tohoto dílu sledované soutěže. A na programu nyní byla hned dvě soutěžní kola. V tom prvním si účastníci vybírali mezi valčíkem a rumbou. A druhé kolo pak dalo volnost jejich kreativitě ve volném, výrazovém scénickém tanci.

Již tradičně zasedly v hledišti páry vyřazené v předešlých kolech. Mezi nimi i soutěžící z mnoha předešlých ročníků, dále kulturní, manažerské i podnikatelské osobnosti… A samozřejmě příbuzní i přátelé vystupujících. Prostě, vhodná sousta pro zvídavé televizní kamery.

Moderátoři mají poněkud rozdělené úlohy, ale protentokrát pěkně pospolu

Bez mučení se přiznám, že nesleduji StarDance pravidelně. A tak, po několikaleté(!)  přestávce, musím uznat, že se inovuje. Moderátoři sice zůstávají stejní, ale jejich „pracovní místa“ se proměnila. Marek Eben zůstává tím hlavním průvodcem na pódiu a Tereza Kostková je pasována spíše do zákulisní reportérky, sběratelky aktuálních dojmů. Ale k hlavnímu posunu došlo v choreografiích tanců a jejich výrazovém pojetí. Jsou nápaditější, progresívněji pojaté i s použitím dalších rekvizit. Prostě, necítíte se zde jako na soutěži „latiny“, ale na skutečném představení, gala podívané.

Orchestr Martina Kumžáka Moondance Orchestra je, se svými zpěváky, připraven. Diváci patřičně nažhaveni. A tak již k vlastní soutěži.

 Vídeňský valčík nebo vídeňský ležák?

Marek Eben úvodem soucítil s únavou a enormním tréninkovým zápřahem soutěžících. Jejich jízdu soutěží přirovnal ke starému Trabantu, který ani nevěděl, kolik má v nádrži benzínu. A často musel jezdit na rezervu.

Gabriela Koukalová – Martin Prágr (rumba)

Na počátku Eben prezentoval Gabrielu Koukalovou (dříve za svobodna Soukalovou) jako neomylnou střelkyni. Což vtipně ilustroval přiložením repliky biatlonového terče na čelo porotce Chlopčíka. Projevilo se i toto pak na jeho nejnižším hodnocení?

Rumba této dvojice, na zmodernizovaně aranžovaný hit Bangles „Eternal Flame“, byla svým způsobem i trošku živočišná. A nezapřela perné hodiny tréninku. Na ten je ostatně asi Gabriela zvyklá…

Gabriela Koukalová s Martinem Prágrem měli hodně nevděčnou roli začínajícího páru

Ve slovním hodnocení uvedl Genzer, že tato jízda určitě nebyla Trabantem. Drexlerové vadil zase malý tlak na parket. Čili, že se sálem nesunuli, nýbrž spíše poskakovali. Porota se zdála býti přísnou, ale nakonec toto byla nejlépe hodnocená rumba celého večera.

(Body: Richard Genzer: 9, Tatiana Drexlex  8, Jan Tománek  9, Zdeněk Chlopčík  7. Součet: 33)

Matouš Ruml – Natálie Otáhalová (valčík)

Samotný divadelní úvod ukazoval, že tanečníci půjdou po výrazu. Já tedy osobně miluji spíše pivo vídeňský ležák, než vídeňský valčík. Nicméně mne nepřipadlo vystoupení slabší toho předešlého. I když, srovnávat rumbu a valčík?

Natálie Otáhalová si dala záležet s valčíkem i se svým partnerem Matějem Rumlem

Jiného názoru byla porota. Tatiana Drexler vytýkala především Rumlovi, že tak trochu předháněl hudbu. Téměř niť suchou na populárním mladém herci nenechal ani Jan Tománek, ale pak  ukázal vcelku solidní sedmičku. To jsou paradoxy!

(Body: Richard Genzer: 8, Tatiana Drexlex 7, Jan Tománek 7, Zdeněk Chlopčík 6. Součet: 28 )

Jakub Vágner – Michaela Nováková (rumba)

Zase jsme se dočkali, tentokrát na hudbu Stinga, až teatrálního zahájení. Jakub Vágner seděl před stolkem s fotkou své partnerky. Následný tanec spíš dokumentoval tréninkový dril. Prostě hodiny potu a krve ve zkušebně. Já ani porota jsme v projevu necítili uvolnění.

Jakub Vágner se sice cítí lépe s rybářským prutem u vody, ale i zde se však nechtěl nechat zahanbit

Zdeněk Chlopčík byl lapidární: „Jakube, nejlepší jste byl, když jste seděl.“ I tak byl, pak v bodování, ještě vcelku milosrdný. Richard Genzer Vágnerovy pohyby pánví komentoval: „Ta pánev byla, Jakube, jako když Horst Fuchs v teleshopingu předvádí pánev.“ Porota se tentokrát výjimečně bodově shodla.

(Body: Richard Genzer: 7, Tatiana Drexlex 7, Jan Tománek 7, Zdeněk Chlopčík 7. Součet: 28  )

Veronika Khek Kubařová – Dominik Vodička (valčík)

Tentokrát opět jiné pojetí valčíku. Provázanější a rytmičtější. Paní Kheková na parketu nezapřela, že je manželkou divadelního režiséra. Působila, že si celé číslo náležitě užívá. A její taneční partner byl tím mužským elementem, který dodal celku potřebný nadhled, eleganci i muzikální vyznění.

Jan Tománek vypíchl divadelnost celého tance. Genzer to shrnul výstižně: „Když vás pozoruju, tak mě zas začínají bolet kyčle.“ Porota se tentokrát v bodovém hodnocení tak trochu „rozpůlila“.

Porota zde, po tanci Veroniky a Dominika, reprezentovala dva shodné názorové tábory. Je vidět, že byla i správně rozsazena.

(Body: Richard Genzer: 10, Tatiana Drexlex 10, Jan Tománek 9, Zdeněk Chlopčík 9. Součet: 38 )

Karel „Kovy“ Kovář – Veronika Lišková (rumba)

Tentokrát jaksi v opačném gardu, vyzval Eben na úvod internetového mága „Kovyho“, aby zhodnotil instagramové účty porotců. Diváky si nejvíce získal charakteristikou účtu Richarda Genzera: „To je taková koprovka s vejcem.“

Jak se vyjádřit již ke třetí rumbě večera? Dá se říci, že v tanci samém Kovář již tak vtipně a s nadhledem nepůsobil… A moc mu nepomohla ani partnerka, která je spíše menší a sporé postavy. Prostě, žádná typická dlouhonohá tanečnice. Tanec tím pádem vyzníval trochu strojeně, až koženě.

Výstižný snímek dvojice Karel Kovář a Veronika Lišková při rumbě

Kovy“ očekával reakci na kritiku internetových prezentací poroty se slovy: „To bude jako ,Impérium vrací úder´.“ Překvapivě jej však „potrestal“ bodově nejvíce Tománek, který od Kováře předem nesklidil zas až takovou kritiku.

(Body: Richard Genzer: 7, Tatiana Drexlex  8, Jan Tománek  6, Zdeněk Chlopčík  7. Součet: 28  )

Volně a inovativně

Již při vyhlášení této „volné disciplíny“ jsem si trochu povzdechl, kde je loňský porotce Václav Kuneš. Ten by – jako „frontman“ moderního souboru 420PEOPLE – asi tentokrát nejerudovaněji hodnotil. A možná i radil? Je však možné, že radil předem při výběru a choreografii čísel samotných? V televizních titulcích byl totiž uveden jako jeden ze supervizorů.

Jak se dalo předem čekat, téměř všechny dvojice preferovaly spíše epický příběh.Prožitek i vnitřní svět interpretů zůstávaly poněkud na druhé koleji. Je to i pochopitelné, pokud se chcete zaměřit na výraz, musíte mít zažitou choreografii. A na to je tady zatraceně málo času.

Ještě malá poznámka k jinak tradičně kultivovanému a galantnímu Marku Ebenovi. Nejen já osobně tanec považuji i za výraz vystupování na veřejnosti, chování se galantně vůči ženám. A oslovování Natálie Liškové před celým televizním národem „Liško“ nepovažuji za vhodné. Ani genderově vyvážené. Není to nikde v uřvané koncertní či sportovní aréně. A proč tedy neoslovoval Eben například třeba Dominika Vodičku „Vodo“?

S Karlem „Kovym” Kovářem vpravo Natálie Lišková, oslovovaná moderátorem rozverně jako „Liška”

Tím nechci výborného Marka Ebena nikterak shazovat, jedná se však pouze o zdánlivě malý detail. I proto na něj upozorňuji.

Gabriela Koukalová – Martin Prágr

Oba tanečníci se představili v bílém. Měli, jako v této disciplíně i jejich následovníci, mnoho scén u země. Vleže, sedící i posouvající se. Celkové vyznění bylo, pro mne, tak trochu spíše atletické. Určitě však lehce lehkoatletické.

Tak trochu bílý sníh, který byl Gabriele Koukalové vlastní, připomínaly kostýmy první taneční dvojice

Jan Tománek ve slovním hodnocení parafrázoval Gabrielu a její popis jedné figury: „Ten ,opilý námořník´neměl chybu. V tom ostatním jich bylo dost.“ Richard Genzer to shrnul: „Moderní tanec prostě není legrace.“ Již podruhé (a naposledy) za večer vzácná bodová shoda arbitrů.

(Body: Richard Genzer: 7, Tatiana Drexlex 7, Jan Tománek  7, Zdeněk Chlopčík  7. Součet: 28)

Matouš Ruml – Natálie Otáhalová

Opět se, tak trochu jako vojáci v zákopech, hodně operovalo u země. Tentokrát se však jednalo o předem pečlivě vystavěný výstup se závěrečnou pointou. Matouš Ruml se zde, jako herec, cítil jako ryba ve Vltavě.

Při volném tanci měla většina soutěžících mnoho scén při zemi, jako zde Matěj Ruml s Natálií Otáhalovou

Porota byla nadšena. Její rýsující se absolutorium pokazil tradiční „zlý muž“  –  Chlopčík. Richard Genzer dokonce vysekl Matoušovi poklonu: „Být to před lety, tak bych Tě po takovém výkonu angažoval do naší skupiny UNO.“

(Body: Richard Genzer: 10, Tatiana Drexlex 10, Jan Tománek 10, Zdeněk Chlopčík 8. Součet: 38 )

Jakub Vágner – Michaela Nováková

Jakub nezapřel syna významného kapelníka, muzikanta, aranžéra, podnikatele i zaníceného sportovce Karla Vágnera. Vybral si totiž za hudbu „tutovku“ Morriconeho filmový megahit ze snímku „Tenkrát na západě“. Na jejich tanci byla – oproti první části – cítit uvolněnost i větší hravost.

Jakubu Vágnerovi porota vytýká křečovitost. Zde bych to nazval spíše patosem.

Tatiana Drexler hodnotila především jevištní vyváženost i kreativitu přípravy. Jan Tománek si neopomenul rýpnout do Jakuba Vágnera, že vše je moc křečovité a snaživé, což se projevuje na výsledném dojmu. V bodování se zase tradičně projevil Zdeněk Chlopčík.

(Body: Richard Genzer: 9, Tatiana Drexlex 8, Jan Tománek 9, Zdeněk Chlopčík 7. Součet: 33)

Veronika Khek Kubařová – Dominik Vodička

Velmi dobrý nápad. Jevištní detektivka se Sherlockem Holmesem. Vše dobře připraveno, včetně kostýmů. Pouze někdy musel divák také detektivně pátrat, co tím chtěli tančící vyjádřit.

Veronika Khek Kubařová s Dominikem Vodičkou jako v detektivce

Drexlerová se mírně kriticky navezla do celkové dynamiky projevu. Chlopčík zase do synchronizace dvojice. Však porota jako celek vše vzala málem „i s chlupama“. Jediný proti absolutnímu hodnocení byl… Kdo jiný, než Chlopčík!

Bezmála vrcholným číslem večera bylo, když se porotce Richard Genzer dokázal vtěsnat do malého nákresu „pro vraždu”, určeném pro štíhlounkou Veroniku Khek Kubařovou

(Body: Richard Genzer: 10, Tatiana Drexlex 10, Jan Tománek 10, Zdeněk Chlopčík 9. Součet: 39)

Karel „Kovy“ Kovář – Veronika Lišková

Je vidět, že „Kovy“ Kovář je na internetu „v obraze s duchem doby“ A především s mladými. Velmi kontaktní až agresívní tanec. Oba interpreti se vyřádili. Veronika Lišková nezapřela temperament i energii.

Veronika Lišková se s Karlem Kovářem pohybovali také nízko u země. To však neznamená, že by jejich choreografie byla v něčem přízemní.

Porota byla vcelku skoupá na body. Proč? Janu Tománkovi vadilo až přespříliš energie. Drexlerové malá muzikálnost. Zdeněk Chlopčík: „Emoce nejsou všechno.“ Pouze Richard Genzer to vystihl: „Připomínalo mi to mé předešlé vztahy.“ Možná proto dal jenom sedmičku?

(Body: Richard Genzer: 7, Tatiana Drexlex 8, Jan Tománek 7, Zdeněk Chlopčík 7. Součet: 29)

Kdo hodnotí koho a co?

Tanečníky jsem si vzal na paškál. Ještě proprat porotu. Před samým závěrem musím objektivně podotknout, že jediný Zdeněk Chlopčík hodnotil soustavně „týmový výkon“. Nikoli, na rozdíl od zbylého tria porotců, pouze tanec té které osobnosti. A tanec je určitě výsledkem týmové práce dvojice. Tak by tomu mělo být i zde. Přece jeden, na vteřinku o pár centimetrů vyvýšený, loket nemusí úplně zkazit celkový dojem a vyznění…

Odborníci by možná viděli raději na odchodu tuto dvojici Natálii Otáhalovou s Matějem Rumlem. Anebo Karla „Kovy” Kováře s Veronikou Liškovou? Diváci však rozhodli jinak…

A pak již dvojice moderátorů, která se závěrem opět sešla pospolu, tak trochu tradičně (jako týden starou žvýkačku v puse), natahovala okamžik vyhlášení vítězů. Začala tou dvojicí, jíž mnozí již před tímto dílem pasovali na outsidery – napjatým Matoušem Rumlem a nervózní Natálií Otáhalovou. Prošli! To byla úleva. A vše směřovalo ke krutému rozuzlení. Kdo tentokrát půjde z kola ven?

Konečně verdikt. Tedy nakonec, ačkoli aritmetický bodový součet od poroty by poslal do pekel „Kovyho“ Kováře se sympatickou Liškovou, končí úsměvy rozdávající Gabriela a její galantní partner Prágr. Jako sportovkyně to vzala sportovně. Vousatý spolutanečník neskrýval dojetí.

Tak takto společně s ostatními se představili Gabriela Koukalová s Martinem Prágrem naposledy

Následoval již tradičně obligátní finálový společný tanec a rozlučka.

Jak hodnotit tento díl? Určitě jako letos nejkreativnější. Což, samozřejmě, již předem předurčoval volný moderní scénický tanec. A co říci o vyřazeném páru? Budu lakonický. Bulvární noviny a časopisy v něm ztrácí své velké téma. A na závěr jsem si pod vousy, s dávným hitem Petra Spáleného, prozpěvoval: „Kdybych já byl kovářem.“, tentokrát však s velkým „K“.

Foto: archiv České televize

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Tradičně i netradičně Miss taneční a Tradiční ples

Toho dne ve volbách českého prezidenta těsně neuspěl kandidát s číslem devět. Na soutěži Miss taneční to však finalistka s číslem devět – také těsně – vyhrála!

V sobotu 27. 1. se nejen volil (v závěrečném finále dvoukolové volby) prezident české republiky. Také se však volila na akci jménem „Tradiční ples v Brně“ Miss taneční. Na rozdíl od prezidenta zde musela být zvolena za v pořadí již třetí Miss taneční dívka úplně nová. To vše probíhalo v populárním brněnském stánku zábavy a kultury Boby centrum. A to hned na dvou scénách – ve velkém sále „Laser Show hall“ a v sále „La Grotta“.

TANEČNÍ MAGAZÍN byl při tom. Ať již na reklamách v obou sálech, ale také mou zásluhou i zastoupením v porotě Miss taneční. Takže máme informace přímo od pramene. A také z kuloárů.

Abych hned v úvodu vysvětlil titulek článku. Co bylo na plese a Miss tradičního? Zcela jistě velká účast diváků. Určitě také tombola. Tradiční byla jistě i místní moderátorka Evice Šedová, nablýskané společenské obleky a róby… Naopak netradiční letos byla – jak již TANEČNÍ MAGAZÍN předem informoval – povolená vyšší věková hranice soutěžících dívek. Také zcela jistě moderátor soutěže i spolumoderátor a režisér plesu herec Jiří Mádl. A jistě také netradiční vystoupení akrobatů na kolech. Nebo improvizovaný break dance či pěvecké vystoupení jedné z účastnic Miss. To druhé konkrétně v podání Veroniky Sterz.

Souběžně s Miss taneční byl ve velkém sále odstartován Tradiční ples. Mimo jiné zde zaujal velmi úspěšný sólista brněnské opery (a účastník soutěže Česko má talent) Milan Voldřich, šansoniérka Jana Musilová, ale i davové předtančení zástupců pořádající taneční školy Dynamic. Na parket se dostali i akrobaté na horských kolech, kteří se v přestávce mezi vyhlášením Miss taneční přestěhovali i do sálu La Grotta.

V porotě pod taktovkou předsedkyně hostesky roku 2016 Dominiky Prchalové zasedla (vedle mé maličkosti) majitelka prestižního salonu SIMI SECRET Simona Šaurová – Uličná, vizážistka, šéfka předního kosmetického studia IP MAKE UP a šampiónka v dekorativním líčení Ilona Pavlatová, premiérová vítězka Miss taneční 2016 a někdejší nositelka korunky Miss Junior Natálie Stravová, úřadující Miss taneční 2017 Magdalena Al Masany. Nebyl jsem však v jury jediným mužským zástupcem. Zasedal tam též majitel salonu svatebních šatů Dany Svozílkové ze Zlína a Uherského Hradiště Petr Svozílek, tanečník mistrovské třídy a zástupce pořádající taneční školy Dynamic v jedné osobě František Dařena a taneční expert Jakub Knopp.

Jak probíhala vlastní soutěž? První disciplínou bylo představení se účastnic a krátký rozhovor s moderátorem Jiřím Mádlem. Oproti loňskému ročníku bylo vidět, že dívky byly připravenější, méně svázané trémou a také nikoli tolik ostýchavé. Jedna z finalistek dokonce oslovila moderátora. „Nazdar, Jirko.“

Proti loňskému druhému ročníku byla ta letošní soutěž daleko vyrovnanější. Každá z deseti finalistek měla své osobité kladné stránky a nespornou míru talentu. Ovšem na pódiu i předforbíně sálu La Grotta šlo také o to, jak kdo své schopnosti využije a takříkajíc prodá. Přesně v tu hodinu a minutu. Za odborný TANEČNÍ MAGAZÍN musím kladně hodnotit, že si všechny účastnice zvolily za volnou disciplínu tanec (asi jako se v plavání říká „volný styl“ a každý plave kraulem) :-). Druhou věcí však je, že by možná volba jiné, charakterističtější disciplíny tu kterou adeptku posunula výš? Markantní to bylo právě u zmíněné Veroniky Sterz. Tu by zcela určitě posunul případně zvolený zpěv nejen v očích poroty výše…

Taneční kreace tentokrát vzájemně odstiňovaly pouze taneční žánry. Trochu chybou bylo pouze moderátorské označení vystoupení pozdější vítězky Markéty Opletalové za „gymnastiku“. Šlo o komplexní moderní tanec se všemi atributy. Konec konců, ani Markéta nebyla oděna ve vypasovaný gymnastický dres, nýbrž ve vzdušné šaty přírodního charakteru.

Nejen pro mužskou část diváků bylo zcela jistě nejlákavější vidět disciplínu třetí – závěrečné defilé ve spodním prádle značky Werso od firmy SIMI SECRET. Zde všem tak trochu uškodil rychlý rytmus doprovodné reprodukované hudby. Chápu, že měl účastnice trochu rozproudit, ubrat jim na určitém studu… Ale prezentaci samotné i modelům prádla spíše uškodil. Dívky se navíc trochu ostýchaly zapózovat před objektivy fotografů…

Jako porotce mohu jen doložit, že soutěž samotná i naše verdikty byly nesmírně vyrovnané. Tentokrát to bylo – jako v to odpoledne probíhající prezidentské volbě – velice těsné. Záleželo na každém bodíku…

Možná mně bylo trochu dost líto velice dobře připravených dívek s mužským přechýlením jmen. Veroniky Sterz a Markéty Laciny. Já sice hodnotil – bez předsudků – jejich výkony. Ale možná, že jim jejich mužské tvary jmen uškodily u porotců jiných. Každopádně, Veronika má na to být (jak výše uvedený pozdější zpěv potvrdil) komplexní muzikálovou herečkou a naopak Markéta má jistě našlápnutou slibnou kariéru modelky…

Zábava se rozproudila ve všech sálech. Víno teklo proudem. Káva občas kapala na koberce i parket. Milovníci piva Starobrno si také přišli na své. A všechny lákala tombola. A samozřejmě – vyhlášení Miss taneční!

Konečně byly naše sečtené verdikty odtajněny. Úřadující Miss taneční 2018 se stala půvabná tmavovláska Markéta Opletalová z taneční školy Dynamic. Na druhou pomyslnou stříbrnou příčku usedla světlovláska Nikola Nejedlíková z Taneční školy Maestro. A šerpu druhé vicemiss, tedy třetí (bronzové) pořadí obsadila opět blonďatá Michaela Suchá. A opět z pořádajícího Dynamicu.

Nervozita opadla. Méně úspěšné finalistky popřály vítězkám. Kravaty se povolily. A na předscéně La Grotty se odehrálo neformální utkání dvou mladých mužů v breaku. Zábava pokračovala…

Závěrem zbývá vzpomenout na ty, bez nichž by se celá akce nemohla ani odehrát. Dík patří sponzorům a partnerům soutěže: Brno party life, Posh Me, SIMI SECRET, Svatebnímu studiu Dany Svozílkové, IP MAKE UP, AG PLUS, MANGO de COCO,T-Shock, Laser Game Brno, Gigabyte, Carmen Flora, KP foto+video, cestovní kanceláři Adria bus, Fly Time, zábavnímu vědeckému parku VIDA, NetBox, wellnes centru INFINIT, technické firmě VERNEE a v neposlední řadě pivovaru Starobrno.

Na hladkém průběhu celého večera se podílely desítky dobrovolníků z taneční školy Dynamic, perfektně fungující gastronomický servis stejně jako bezpečnostní služba nejen u vchodu do sálů.

Jak hodnotit Miss taneční 2018. Vítězku jistě nesmírně kladně. Ostatní účastnice také. A vlastní soutěž? Pořadatelé – v čele s Martinem Báránym a Dominikou Prchalovou – odvedli velký kus práce. Poučili se z drobných chyb předchozích ročníků. A tak jim zbývá popřát mnoho energie pro nový ročník. A TANEČNÍ MAGAZÍN bude rád při tom.

 

Michal Stein

Foto: Tomáš Svoboda

TANEČNÍ MAGAZÍN