„Pohyb – Zvuk – Meziprostor“ – open call

Něco pro performery. Uzávěrka je již 10. listopadu.

Upozorňujeme na open call k udělení tří tvůrčích příspěvků na realizaci a dokumentaci díla z kategorie intermediálního umění, performance, experimentální hudby i příbuzných oborů.

Spolek „Bludný kámen“ ohlašuje otevřenou výzvu na realizaci a profesionální dokumentaci uměleckých projektů, performancí i jiných intermediálních aktivit, určených k on-line audiovizuální prezentaci.

Open call je určen primárně umělcům a umělkyním, performerům a performerkám, hudebníkům a hudebnicím. I jejich spolupracovníkům či spolupracovnicím z technických oborů, jejichž živobytí je ohroženo současnou nouzovou situací. Projekty budou představeny veřejnosti v rámci on-line verze festivalu „Pohyb – Zvuk – Prostor“. Ta se uskuteční 17. prosince 2020.

Podpora je adresována tvůrcům působícím v České republice. A je určena především na honoráře, produkční náklady a materiály k realizaci díla i k jeho dokumentaci. Není primárně určena k nákupu trvalých prostředků. V oprávněných případech je možné žádat o vyšší příspěvek.

Komise složená z členů „Bludného kamene“ rozhodne o podpoře projektů do pěti dnů od uzávěrky. Výsledné videodokumentace projektů, spolu s konečným vyúčtováním, je nutné odevzdat do 15. 12. 2020.

Záznamy projektů budou zveřejněny 17. prosince, prostřednictvím facebookové stránky „Bludného kamene“. Konkrétně v rámci on-line verze festivalu experimentální tvorby „Pohyb – Zvuk – Prostor“.

Při přípravě vaší akce sledujte, prosím, aktuální situaci a respektujte upozornění a koronavirová omezení stanovená vládou.

Nabízíme:

  • finanční podporu projektu do výše 30 000 Kč

  • účast na on-line verzi festivalu Pohyb – Zvuk – Prostor

Deadline k podávání přihlášek: 10. listopadu 2020

Požadavky:

  • stručný abstrakt plánovaného projektu – do jedné A4

  • obrazová/zvuková dokumentace, skici, podobné starší práce, odkaz na video

  • návrh rozpočtu

  • odevzdání videozáznamu a vyúčtování projektu do 15. prosince 2020

  • Projekty zasílejte na: bludnykamen@bludnykamen.cz a to s předmětem: „Pohyb – Zvuk – Meziprostor“.

IDU

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

„Vize tance“ k současné situaci

Podpora z mezinárodních fondů i otázka dotací na rok 2020. Lze kombinovat různé dotace a podpory?

Vzhledem k současným okolnostem jsme se vás rozhodli oslovit.

Podpora z Fondů EHP a Norska

Máme pro vás ohromnou novinku, která nás velmi těší. Rádi bychom vám oznámili, že návrh na projekt „Vize tance“ úspěšně prošel výběrovým řízením. Tím bude spolku „Vize tance“ poskytnuta podpora na činnost z Fondů EHP a Norska. Díky této skvělé zprávě bude mít společná práce nás všech daleko větší dosah!

V souvislosti s tím bude náš spolek nyní hledat nové posily do administrativního týmu na:

PR a marketing

Produkci
Účetnictví

Finanční podpora v době koronaviru:

Rádi bychom na vás, jako spolek „Vize tance“, apelovali, abyste se pokusili nevracet dotace za rok 2020. A pokud to půjde, využít je co nejefektivněji. Kulturní instituce jsou otevřené k dialogu, nebojme se ho. Pro pomoc je možné se obrátit na naši instituci anebo Novou síť.

Na následující rok se připravují škrty v dotačních programech, které se budou týkat také kultury (zvláště pak v regionech)! Proto, prosím, využijte možnosti a připravte dopředu vše, co je možné.

Jak jsme vás informovali v minulém článku, je stále možnost čerpat různé formy podpory od MK ČR nebo MPO. Upozorňujeme, mimo jiné, na jednorázovou podporu 60 000 Kč. Pro všechny tápající je zde: video návod s otázkami a odpověďmi.

Také je tu možnost zažádat od Ministerstva financí kompenzační bonus pro podnikatele. Jen pozor na kombinaci programů, která není umožněna (ale například: tento program lze kombinovat i s rodičovským příspěvkem).

Vize tance“ jako aktivní člen ITI:

Dalším důležitým poznatkem, který vám zde chceme připomenout, jsou administrativní kroky ITI (International Theatre Institute).

České středisko ITI se momentálně snaží doporučit rozdělení financí, které by Česká republika měla dostat v kompenzačním balíčku Evropské unie na Národní plán obnovy (kompenzace pro státy v koronavirové krizi).

Tento proces je stále v řešení a diskuzi ITI.

Vize tance

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Letos již osmý ročník

„Noc divadel“ nabídne virtuální prohlídky i živé přenosy. V této oblasti jsme první v Evropě.

Osmý ročník „Noci divadel se uskuteční třetí listopadovou sobotu 21. 11. 2020. V letošním roce však ve výrazně omezeném režimu a s velkou převahou virtuálního programu. Preventivní opatření proti nemoci SARS-CoV-2 mají obrovský dopad na oblast divadla i tance, což reflektuje i letošní podtitul akce „Divadlo a udr-život-elnost“. K ekologickým tématům v oblasti umělecké tvorby i divadelního provozu se nečekaně přidružila i témata existenční. I přesto se do „Noci divadel“ plánují zapojit divadla opět napříč celou republikou. Programy jednotlivých divadel budou zveřejněny na začátku listopadu. Součástí letošního ročníku bude dále virtuální telemost moderovaný Institutem umění – Divadelním ústavem jako koordinátorem akce. Více informací na webu: www.nocdivadel.cz.

Již po skončení minulého ročníku jsme jako podtitul nadcházející Noci divadel zvolili aktuální společenské téma, související s udržitelností lidské civilizace a klimatickou krizí. Avšak události posledního půl roku propůjčily mottu ,udr-život-elnost hlubší, pro obor divadla skutečně existenciální, rozměr. I z toho důvodu jsme se, po důkladné diskusi se zapojenými subjekty, rozhodli ,Noc divadel´ i pro letošní rok udržet. Vzájemná podpora i spolupráce divadel a jejich divák  získala od vypuknutí epidemie koronaviru na zásadní důležitosti. A zároveň nabývá nových a nečekaných dimenzí i formátů. Doufáme, že i ,Noc divadel´ bude určitým světlem, které v aktuální složité situaci české společnosti zazáří do tmy,“ říká Martina Pecková Černá z IDU, který „Noc divadel“ v ČR od roku 2013 koordinuje.

Divadla a soubory zapojené v letošním ročníku „Noci divadel“ přizpůsobí svůj program stávajícím vládním nařízením. Události tak proběhnou převážně v online prostředí (živě či ze záznamu), případně v souladu s mimořádnými a preventivními opatřeními, která budou v den konání „Noci divadel“ v platnosti. Scény propojí napříč celou republikou virtuální telemost, který bude mít své zázemí v Institutu umění – Divadelním ústavu. Streamovací studio umožní divákům sledovat moderovaný kontinuální program, probíhající v různých městech a místech. Na programu budou nejen virtuální prohlídky či živé přenosy, ale například také interaktivní edukativní hry pro děti i dospělé.

Kompletní program akce bude zveřejněn v listopadu.

Noc divadel“ je součástí mezinárodního projektu „European Theatre Night“, který v roce 2008 odstartovala chorvatská „Noc Kazališta“. Myšlenka společného divadelního svátku se postupně rozšířila do více jak desítky evropských zemí. V loňskem roce se „Noci divadel“ v ČR zúčastnilo na 40 tisíc návštěvníků a zapojilo 109 kulturních institucí ze 30 měst. V Praze program připravila celkem 52 divadla a soubory. „Noc divadel“ v ČR je tak největším projektem v rámci „European Theatre Night“.

Webové stránky: www.nocdivadel.cz

Facebook: www.fb.com/nocdivadel

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Rozhovor se zpěvákem, skladatelem, textařem i „bavičem“ LIBOREM PETRŮ:

„Tanec mám rád asi tak jako hokej“

Zpěvák, skladatel, textař i imitátor LIBOR PETRŮ se stále častěji začíná prosazovat i jako herec a také v roli takzvaného „baviče“. Ostatně, jeho široký talent i schopnosti jej k tomu přímo předurčují. Na televizních obrazovkách se nyní také, kromě Liborova bratra – zpěváka Leoše – objevuje i jeho syn Leon.

Libor je tudíž, po všech stránkách a na „více frontách“, poměrně velmi vytížen. Bez mučení se přiznám, že jsme nyní využili určitého kulturního útlumu při zmatcích, stran kulturních vystoupení, během „koronavirové krize“ a Libora tak snáze „odchytli“ k rozhovoru pro TANEČNÍ MAGAZÍN.

Co Vás vůbec k muzice a zpěvu přivedlo?

Prý zpívám od dvou let. Tak to alespoň tvrdí rodiče. Ostatně, máme to právě v rodině. Náš taťka zpíval s orchestrem a taky mamka zpívá velmi dobře. Takže, vlastně asi oni.“

A ke skládání písniček?

To přišlo v době, když jsem se na střední škole naučil hrát na kytaru. Začal jsem si současně i sám skládat písničky.“

Píšete píseň kontinuálně, tedy hudbu a text současně. Anebo později zhudebňujete svůj text? Či naopak otextujete již vymyšlenou melodii?

Skládám tak, že nejprve udělám hudbu, potom text. Snažím se, aby následně text korespondoval s hudbou. Samozřejmě jde to i obráceně. Také jsem to zkusil, ale ta první varianta mi vyhovuje nejvíce.“

Libor Petrů zpívá u příležitosti křtu svého nového alba. V pozadí zleva: kytarista David Jakubec, Patrik Fox a zpěvačka Madia.

Máte od dětství blízký vztah ke sportu, avšak jaký máte postoj k tanci?

Tanec se mi samozřejmě líbí, především latina, ale tady mi, fakt, dáno nebylo.“

Chodil jste tedy vůbec do tanečních?

Do tanečních jsem, bohužel, nechodil. Avšak chodil jsem do kurzu před samotnými tanečními. Když ale taneční mistr prohlásil: ,Tak takové dřevo jsem ještě neviděl´, už jsem se neodvážil dál pokračovat. Na plese jsem vždy před dámskou volenkou lezl pod stůl. A na svém ,maturáku´ jsem se bál, aby na mě nepřišla během písničky řada. Naštěstí to dobře dopadlo a muzikanti skončili dříve, než bych musel vyzvat k tanci naši profesorku. Byl jsem strachy zpocený jako po fotbalovém zápase. No, na vlastní svatbu jsem ,vydřel´alespoň valčík.“

Libor s přítelkyní Věrkou

Máte Vy tedy vůbec rád tanec jako takový?

Jak jsem již teď řekl, tanec mám rád, ale pouze jako divák. Je to stejné jako s hokejem.“

Kdy jste třeba byl naposledy na klasickém baletu?

Tak to už bude hodně dávno. Naposledy asi s nebožtíkem hercem Jirkou Krytinářem. A už byste ze mne ani nevydolovali ten název. Musím se dobrovolně přiznat, že to zrovna není můj šálek kávy.“

Libor Petrů (sedící úplně vpravo) jako dodnes aktivní bývalý výkonnostní fotbalista, je hybnou silou a výraznou posilou na hřišti týmu slavných osobností ze světa kultury a sportu ,Československý lev´

A co říkáte modernímu výrazovému tanci?

Tak tento tanec se mi líbí hodně! Zejména v provedení mladých děvčat…“

Spolupracujete při tvorbě pořadů s nějakým choreografem či pohybovým expertem?

Tak žádný natolik odolný se ještě nenašel. Proto mám vlastně tu kytaru, abych na pódiu mohl stát, či sedět. Při zkouškách hudební komedie ,Zítra to roztočíme, Jaroušku!´ jsem dost trpěl při tanečních kreacích. Vypadal jsem u nich jako blázen. Naštěstí to právě ta moje role vyžadovala.“

Jak jste se dostal k imitaci zpěváků, která Vás nakonec dovedla na obrazovky tehdy Československé televize a ke spolupráci s režisérem Františkem Polákem?

Zase to mám z rodiny. Můj taťka je ještě i teď ve svých pětaosmdesáti letech zdatným imitátorem. Zvládá Buriana, Vojtu, Štercla i další. Tak jsem to asi zdědil, akorát jsem se více vrhnul na zpěváky. Vždy, když se mi líbila nějaká písnička, snažil jsem se zpěvem co nejvíce přiblížit danému interpretovi. A když jsem byl několik let členem Směšného divadla Luďka Soboty, hodně jsem se tam naučil právě hlas samotného principála.“

Chcete ještě něco doplnit? Anebo se k něčemu vrátit?

…ale, měl bych ještě dodatek k tomu mému historickému premiérovému televiznímu vystoupení. Bylo to v tenkrát velmi populárním pořadu ,Možná přijde i kouzelník´. Byl jsem vybrán právě mezi imitátory na konkurzu. Jelikož to bylo tehdy moje první vystoupení před televizními kamerami, měl jsem obrovskou trému. A hodně mi ,na place´ pomohl zkušený Zdeněk Srstka. Od té doby jsme byli velmi dobrými kamarády. Skoro třicet let!“

Vystupujete s celou řadou hereckých a „zábavních“ legend. Někte z nich již nejsou mezi námi. Na které z nich nejvíc vzpomínáte?

Asi nejvíce vzpomínám právě na toho velkého kamaráda a skvělého borce Zdeňka Srstku. S ním jsem odjezdil nespočet vystoupení. Hodně jsem vystupoval i s Jirkou Krytinářem – byla s ním legrace. A moc rád vzpomínám i na kolegu z hudební komedie ,Zítra to roztočíme, Jaroušku´ Pepu Mladého. Nezapomenu na jeho vyprávění v šatně. Byl to moc dobrý kamarád.“

A kdo z nich Vám dal nejvíce rad pro pěveckou kariéru?

Odpovím trochu jinak. Tím, že imituji asi přes třicet zpěváků, neměl jsem v podstatě žádný vzor. Ale nejradši jsem měl Petra Rezka. Bylo pak moc hezké se s ním osobně potkat.“

A v rámci kariéry divadelní?

Jako jevištní vystupování? Hodně mi právě dalo angažmá u Luďka Soboty – skvělá škola.“

Poznamenala letošní pandemie koronaviru výrazně Vaše koncertní plány?

Asi jako každého – vše bylo zrušeno. Doufejme, že se brzy zase všechno vrátí do normálu.“

Na křtu CD Libora Petrů ,Romantický prase´ se sešlo hodně ryzího zlata! Zleva nositel tří zlatých medailí z hokejových MS 1999, 2000 a 20001 Tomáš Vlasák, zlatá olympijská vítězka z Turína Kateřina Neumannová a legendární zlatý brankář z OH v Naganu i držitel dvou zlatých prstenů za triumf ve Stanley Cupu Dominik Hašek. Zcela vpravo autor a oslavenec Libor Petrů.

Čím jste odpadlá vystoupení nahradil?

Udělal jsem nové písničky, nahrál je ve studiu u Patrika Foxe. Hodně mi pomohla také zpěvačka MADIA. Vydal jsem CD ,Romantický prase´ a pokřtil ho v kavárně jménem ,Proč ne 67´. Měl jsem věhlasné kmotry a kmotřičky. Například Pavla Zedníčka, Heidi Janků, Dominika Haška, Katku Neumannovou, Tomáše Vlasáka, Honzu Bergra, Evu Čížkovskou a Hanku Kousalovou.“

Výše zmíněné CD Libora Petrů (úplně vpravo) pokřtili v kavárně ,Proč ne 67´ i celebrity z uměleckého světa: Pavel Zedníček, Hana Kousalová, Eva Čížkovská a Heidi Janků

Jak se odreagováváte, když máte tak nabitý program?

Dám si vířivku! Podívám se na nějaký dobrý film, nebo si jdeme s naším týmem celebrit ,Československý lev´ zahrát fotbal v rámci zápasů staré gardy. A také nesmím zapomenout na cestování. Jezdíváme s přítelkyní velice často do zahraničí. Teď tedy spíše po Čechách, Moravě a na Slovensko. Takové výlety mne moc nabíjejí.“

Libor se synem Leonem, snachou Štefi a vnučkou Larou

A co chystáte do nové sezóny 2020/2021?

Po zkušenostech z letoška si plány moc nedávám. Co bude, to bude. No přece jenom – chtěl bych udělat klip na vánoční písničku“.

Tak Vám přejeme, nejen za čtenáře TANEČNÍHO MAGAZÍNU, podařený klip nejen na písničku vánoční, ale i na ty všechny další v budoucnu.

Foto: Václav Nekvapil a archiv Libora Petrů

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN