Jihočeské divadlo představí novou sezónu na náměstí

Sezóna je za dveřmi a nový systém pro premiérové rezervace také

Divadelní sezóna 2021/2022 je za dveřmi a Jihočeské divadlo se nemůže dočkat, až svým divákům představí její novinky. První ochutnávka je nachystaná přímo na budějovickém náměstí. Na věžích o velikosti 2 x 5 metrů si mohou kolemjdoucí prohlédnout 13 premiérových inscenací činohry, opery, baletu i Malého divadla. Výstava bude na náměstí Přemysla Otakara II. k vidění do konce září.

Na vizuálech nové sezóny spolupracoval fotograf Pavel Hejný, držitel několika cen v oblasti fotografie a kreativní tvorby. Kreativec, který řadu let působil jako fotograf baletu Národního divadla v Praze, dlouhodobě spolupracuje s uměleckými uskupeními Dekkadancers, Jatka 78 nebo režijním duem SKUTR. Pro Jihočeské divadlo již dříve vytvořil vizuál k taneční grotesce Mechanický pomeranč a fotografie k inscenaci před Otáčivým hledištěm Příhody lišky Bystroušky. Grafickou stránku panelů připravili grafici Darjan Hardi a David Šrot, kteří jsou také autory grafického konceptu jubilejní sezóny Jihočeského divadla.

Nový systém pro premiérové rezervace sezóny 2021/2022

období letních produkcí na Otáčivém hledišti je téměř za námi.   Vlivem covidové pandemie byla všechna divadla, včetně JD, po většinu dní minulé sezóny uzavřena pro veřejnost. Za „zavřenými dveřmi“ ale herci  nepřestali zkoušet, aby Vám mohli všechny pečlivě připravené inscenace představit nyní. Při pohledu na dramaturgický plán nezbývá než napsat, že to bude sezóna „našlapaná“ neboť počet premiér bude téměř dvojnásobný.

Z výše uvedených důvodů je připraven  nový systém pro premiérové rezervace. JD Vás nechce  zahlcovat jednotlivými pozvánkami před každou premiérou, a proto Vám pošle pozvánky en bloc, a to vždy na následující měsíc. A jak to bude probíhat? Koncem měsíce dostanete e-mailem seznam všech premiér následujícího měsíce formou přehledného kalendáře. U každé premiéry bude tlačítko, díky kterému jednoduše potvrdíte svou účast. Pak už Vám jen na e-mail přijde potvrzení a informace o tom, kdy bude Vaše vstupenka připravena k vyzvednutí.

JD věří, že nový způsob rezervace vstupenek na premiéry bude přehledný a umožní Vám rychlou a jednoduchou vazbu s divadlem. Samozřejmě, že tu pro Vás stále bude na telefonu, e – mailu či v pokladně a Vaše případné dotazy rádi zodpoví. Ale JD uvítá, pokud pro rezervaci vstupenek na premiéry upřednostníte tento nový systém.

Pokud už nyní plánujete podzimní a zimní kulturní aktivity, tak níže je přehled všech premiér Jihočeského divadla do konce roku 2021.

  1. 9. Café Groll/ činohra – milostná romance z českobudějovických nevěstinců
  2. 9. Rádio Svobodná Bystrouška/ balet – netradiční ztvárnění známého lyrického a humoristického příběhu o nezkrotné a vychytralé lišce
  3. 9. Devatero pohádek/ MD – pohádky na motivy bří Čapků v jedné inscenaci Malého divadla
  4. 9. Selský Baroko / činohra – Jihočeský bestseller
  5. 10. Evžen Oněgin / opera – romantická opera
  6. 10. Perplex/ činohra – absurdní komedie
  7. 10. Cosi fan tutte/ opera – hořce komická opera
  8. 10. Jak se směje zubatá / MD – příběhem o rodině, již navštívila smrt, která se jen tak nemá k odchodu
  9. 10. Pořád jsem to já/ činohra – slavné hollywoodské drama na jevišti
  10. 10. Návrat Krále Šumavy/ činohra – pošumavský western
  11. 10.3+1 / balet – taneční večer tří choreografů/tanečníků baletu Jihočeského divadla plus jednoho hosta
  12. 11. Mefistofeles/ opera – velkolepá opera vrcholného italského romantismu s faustovskou tematikou
  13. 11. Labyrint pana Fauna/ balet – taneční divadlo
  14. 11.Mechanický pomeranč / balet – sureální taneční groteska
  15. 11. Gloria aneb Docela malé klanění docela malému jezulátku/ MD – předvánoční pohádka
  16. 12. Mimi opera/ opera + MD – unikátní projekt pro nejmenší (opera pro batolata)
  17. 12. Marie a Magdaleny/ činohra – sága rodu silných žen

Lukáš Průdek, Gabriela Veselá

pro Taneční magazín

Letní Letná se pro letošek rozloučila

Areálem prošlo přes 50 tisíc lidí, divácky nejúspěšnější byla francouzská představení

Do Letenských sadů se letos k potěšení diváků i pořadatelů vrátil festival Letní Letná s plnohodnotným programem. Mezinárodní přehlídka nového cirkusu a divadla v osmnáctém ročníku přilákala 50 tisíc návštěvníků. V areálu Letní Letné je od 12. do 31. srpna zabavila představení plná akrobatických čísel, dětský program i zajímavé workshopy. Ze zahraničních hvězd se lístky nejvíce prodávaly na Cirque Le Roux, z vyprodaných sálů se mohly těšit i přední tuzemské novocirkusové ansámbly. Pořadatelé i návštěvníci na letošním ročníku shodně oceňují pozitivní atmosféru.

Areálem Letní Letné prošlo 50 tisíc návštěvníků, tedy o zhruba deset tisíc méně než v roce 2019, kdy se naposledy konal plnohodnotný ročník festivalu. Vzhledem k trvajícím obavám návštěvníků kulturních akcí i protiepidemickým opatření ale oba ročníky srovnávat nejde. „S ohledem na pandemickou situaci se dá říci, že letošní návštěvnost překonala naše očekávání,“ říká ředitel Letní Letné Jiří Turek.

V programu mohli návštěvníci vybírat z necelé dvoustovky akcí. Miláčkem publika se opět stal Cirque Le Roux, který z Francie přijel na Letní Letnou už podruhé. Jeho filmem inspirované představení Deer In The Headlights hlásilo každý večer vyprodáno. Zájem byl i o další francouzské ansámbly, zejména v závěru festivalu. Ať už to byl Cirque La Compagnie s inscenací na pomezí cirkusu a grotesky L’Avis Bidon, nebo Compagnie 100 Issues, která s humorem zpracovala vážné téma smrti v novince Don’t Feed The Alligators.

Zmizely i lístky na tuzemské novocirkusové stálice Losers Cirque CompanyAirGym Art Company či Cirk La Putyka.

U dětského publika si nejlépe vedlo Divadlo Drak,  Studio Damúza, které ty nejmenší diváky strhlo svou Řekou, či každoročně oblíbený Václav Strasser, Víťa Marčík, Vojta Vrtek, Buchty a Loutky nebo Bratři v tricku. Švýcarští klauni Compagnie DUE svým famózním představením a humorem nezklamali ani dospělé.

Podle ohlasů byli diváci nadšení jak z jednotlivých představení či víkendového příměstského táboru Letňáček Plus, tak z celkové festivalové atmosféry. „Jsme moc rádi, že jsme festival mohli zorganizovat v plném rozsahu a že se návštěvníci nenechali odradit přísnými restrikcemi, které dodržovali,“ těší Jiřího Turka a dodává: „Atmosféra rodinného cirkusového pikniku byla znát nejen za slunečného počasí, ale i za deště. Slyšet po roce bouřlivý potlesk v šapitó a vidět úsměvy dětí, které zrovna zkouší žonglovat nebo vychází z dětského představení, jsou pro nás tou nejlepší odměnou.

Šapitó jsou sotva sbalená a pořadatelé už přemýšlí nad podobou příštího ročníku. „Plánujeme pár velkých návratů, ale i novinek. Začínáme chystat vánoční předprodej vstupenek, během kterého odtajníme jednu ze zahraničních hvězd Letní Letné 2022,” slibuje Ivana Pěkná, manažerka festivalu. Děkujeme všem divákům, souborům a partnerům, kteří udělali letošní plnoletý ročník Letní Letné nezapomenutelný,” uzavírá.

Letní Letná 2021 v číslech:

  • Areálem prošlo 50 tisíc návštěvníků.
  • Do organizace festivalu se zapojilo 70 členů týmu a 50 uvaděčů.
  • V programu se odehrálo necelých 200 akcí.
  • Úspěšná byla i výstava Elišky Podzimkové a střelnice Don Papa, kde návštěvníci vystřelili přes 2 000 růží a 10 000 diabolek.
  • Na festivalovém odběrovém místě se nechalo otestovat přes 2 000 zájemců.

Foto: František Ortmann

Nikola Lörinczová

pro Tanečí magazín

ROBOT RADIUS

Premiéra inscenace Laterny magiky

Experimentální inscenace na Nové scéně Národního divadla otevírá téma přežití lidstva. Vychází z odkazu hry Karla Čapka R. U. R., svou podstatou a uměleckým i technickým pojetím je však víc než aktuální. Odráží znepokojivé vykřičníky 21. století, kterými jsou například klimatické změny, rozvoj umělé inteligence nebo etické otázky genového inženýrství. Jeviště ovládnou mim Radim Vizváry a hudebník Michal Pavlíček, kteří své umění díky speciální technologii real time motion capture zhmotní a rozžijí na velkoformátovém plátně. V premiéře 10. a 11. září 2021.

Technologie pod kontrolou

Na planetě Zemi vyhynul život a ovládají ji jen neživé technologie. Zbyl poslední člověk – vědec, který má dokončit systém transformace člověka fyzického v člověka digitálního. Pochybnosti, které pociťuje, jsou možná tím posledním, co jeho mysl váže k podstatě lidské existence, které se dobrovolně vzdává. Ale třeba bude toto rozhodnutí evolučním skokem, ze kterého vzejde nové lidstvo.

Právě otázka přežití světa za cenu obětování lidstva byla počátečním tvůrčím impulzem pro režisérku Miřenku Čechovou„Zachránit svět bez lidí, z jehož původní podoby zůstaly jen vzpomínky uložené v obřích datových úložištích, anebo jej navždycky zničit? Zničit všechny lidské hodnoty přenesené do virtuálního světa naší věčné digitální přítomnosti? Tento moment se stal výchozím bodem mého uvažování, jak přenést Čapkovu obavu o osud člověka, o zneužití techniky jako prostředku násilí vůči člověku do současného světa.“

Posledního člověka, který podstoupí proměnu v nového digitálního tvora, představuje světově uznávaný pohybový performer a mim Radim Vizváry. Využívá k tomu i nejmodernější technologie, jako je real time motion capture. Laterna magika pracuje s nejnovějším systémem motion capture IMU (Inertial Measurement Units) typu Neuron Studio Pro, který byl letos pro inscenaci Robot Radius dovezen ze Spojených států, a bude tak mít na českém jevišti premiéru.

Když vás naskenují a vytvoří vaše digitální alter ego, je až hrůzostrašné vidět v reálném čase, sebe sama jako ‚avatara‘, který si začne žít svým životem – množit se, zvětšovat, proměňovat jako chameleon a ukazovat vám možnosti, které člověk v reálném světě nemůže nikdy dokázat, padá na vás z toho až pocit úzkosti, zodpovědnosti za destrukci světa,“ dodává Radim Vizváry. Tvůrci představení využívají také vizualizace na LED obrazovce a mezi živé interprety vypustí i dron.

Pavlíček zahraje živě

Hudbu k inscenaci složil světoznámý hudebník Michal Pavlíček a bude ji na jevišti živě dotvářet. „Mojí snahou bylo vytvořit hudbu, která nezní v prvním plánu jen jako kytara a která vedle své emotivní roviny koresponduje s chladnou číselnou tváří digitalizace a světa robotů. Nechtěl jsem jít cestou mnohovrstevnaté hudby s mohutným aranžmá za použití i jiných nástrojů, ale šlo mi o přímočaré vyznění v živém podání jednoho hráče na kytaru.“

I akustické kreace Michala Pavlíčka jsou interaktivní. Snímání zvukové linky spouští nebo ovlivňuje dění na plátně.

Robot Radius míří na EXPO

Projekt Robot Radius vznikl ve spolupráci s Kanceláří generálního komisaře účasti České republiky na Všeobecné světové výstavě EXPO 2020 a na konci října se v Dubaji představí návštěvníkům z celého světa.

„O adaptaci hry R. U. R. jsme požádali Radima Vizváryho ze dvou důvodů: jednak je rok 2021 stým výročím uvedení Čapkovy hry v Národním divadle a zadruhé pantomima odstraní při uvedení na EXPO v Dubaji, kde narozeniny robota připomeneme, jazykové bariéry,“ vysvětluje Jiří František Potužník, generální komisař české účasti na EXPO, „projekt jsme iniciovali už v roce 2019 a díky Nadaci PPF pro něj vzniká i zcela nová sci-fi jevištní technika hodná Laterny magiky.“ Inscenace tak symbolicky naváže na tradici Laterny magiky, která se jako první multimediální divadlo představila na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu.

Robot Radius
Koncept: Radim Vizváry
Scénář, režie: Miřenka Čechová
Hudba: Michal Pavlíček
Vizuální dramaturgie: Amador Artiga
Digitální technologie: Jan Hladil, František Pecháček
Kostýmní výtvarník: Marek Cpin
Light design: Karel Šimek
Sound design: Michal Pavlíček, Martin Tvrdý

Voiceover: Jindřiška Dudziaková, David Matásek

Česká premiéra: 10. a 11. září 2021, Nová scéna ND
Reprízy: 7. 10., 1. a 2. 12. vždy od 20:00

Lucie Kocourková

pro Taneční magazín

Smrtholka a deníky Jana Zábrany

A studio Rubín slavnostně zahájilo 54. sezonu Závislostí

A studio Rubín představuje premiérové inscenace a program 54. sezony. Během nadcházejících deseti měsíců uvede čtyři novinky zastřešené tématem závislosti. Jejich různé podoby budou tematizovány v inscenacích: Smrtholka – dark popová inscenace podle stejnojmenného románu Lucie Faulerové, Sweet Home Malá Strana – dokudrama o (ne)dostupnosti bydlení v Praze, Náhradní existence – autorská inscenace inspirovaná deníkovými záznamy Jana Zábrany, Muž dneška – dokumentární inscenace vycházející z desítek autentických rozhovorů s pozoruhodnými muži. Tvůrci v nich budou ze svébytných a osobních pozic prozkoumávat společenskou roli a existenci člověka v širších, až celosvětových souvislostech


„Mezi fenomény, které pandemická událost pomyslně vyslala do ringu, jsou individualismus a nezávislost. Velmi jasně a až fyzicky jsme mohli zakusit, že i když svůj vlastní vesmír prožíváme nezávisle a osobitě, nevylučuje nás to ze společnosti a existence v širších, až celosvětových, souvislostech. Pravděpodobně mnozí z nás v posledních měsících snad poprvé v životě pocítili, že ne vše je v jejich rukách a že jsou součástí většího celku. A tedy, že jsme závislejší, než jsme tušili, nebo si chtěli připustit,“ popisuje tematickou sezonu Dagmar Fričová umělecká šéfka A studia Rubín.

První premiérou naváže Rubín na úspěšné divadelní zpracování Jezera Biancy Bellové. V koprodukci se spolkem Kolonie pod vedením režisérky Lucie Ferenzové ožijí postavy knižního románu Smrtholka Lucie Faulerové – letošní laureátky Ceny Evropské unie za literaturu. Anita Krausová, Martina Jindrová a Petr Reif se ve svých nových rolích představí už 30. září.

Jak se dnes bydlí na Malé Straně? Můžou mít ještě čtvrti v centru velkých měst duši? Nebo už ji vytlačili turisté, obchody a krátkodobé pronájmy? Tyto otázky při tvorbě dokudrama o bydlení v Praze kladly obyvatelům Prahy 1 absolventka JAMU Olívia Fantúrová a novinářka Magdaléna Rejžková. Malá Strana není zdaleka jediná čtvrť s mizející dostupností bydlení. A studio Rubín v ní existuje a tvoří přes padesát let. Na otázky o (ne)dostupnosti bydlení, o (ne)existenci sousedských vztahů a lokální komunitě zodpoví během letošního prosince.

Závislost na náhradní existenci volí ti, kdo se nechtějí podvolit společenským okolnostem a převládajícím politickým i morálním trendům. Jedním z nich byl v minulosti geniální překladatel a literát Jan Zábrana. Jeho deníky, které si vedl od gymnaziálních let až do smrti, jsou skvělým svědectvím, nejen o době a režimu, ve kterém strávil celý život, ale také o existenciální situaci člověka, který se snaží vybudovat na značně okleštěném prostoru alespoň malý ostrov nezávislosti. Premiéra Náhradní existence se uskuteční v březnu 2022. Autorkou textu je spolu s režisérem a čerstvým absolventem Adamem Steinbauerem dramatička a dramaturgyně Simona Petrů

Na dokumentární inscenaci nominovanou na Ceny Thálie i Cenu Divadelních novin Jenom matky vědí, o čem ten život je naváže režisérka Barbara Herz další dokumentární inscenací tentokrát vycházející z desítek autentických rozhovorů s pozoruhodnými muži. V Muži dneška (pracovní název) prozkoumá společenskou roli muže dvacátého prvního století. Vychází z premisy, že na úsečce nemilosrdný, agresivní a výkonný versus pečující a empatický bude muset najít alespoň trochu autentickou roli. A k tomu ještě v pracovním nasazení třinácti měsíců v roce zvládnout řídit jednání s miminem v šátku. Premiéra se odehraje v červnu 2022.

Během celé sezony bude divadlo zároveň dávat větší prostor novinkám z 53. sezony Velkého úklidu, které se kvůli pandemickým opatřením nemohly vůbec reprízovat. Jedná se především o inscenace Jiřího Ondry Perníková chaloupka (čekání na lopatu), která představuje Alzheimerovou chorobu jako symbolický obraz naší společnosti, a Osobní Fudži, requiem křehkých duší, které na fenomén sebevraždy nahlíží pohledem „těch druhých“ – těch, kteří žijí dál a minulost jim neustále vstupuje do života. Dále o Na konci století ryb – temně pulzující bohapustou lovestory režiskérky Lucie Ferenzové, která je inspirovaná Rozhovory s přáteli Sally Rooneyové, rozhovory s druhými i se sebou samými a nabízí reflexi mnoha ismů dnešní doby. Klasické premiéry se dočká Ruka je osamělý lovec režiséra Ondřeje Štefaňáka, rubínovské reflexe kvantity i kvality sexuálního násilí na ženách v české kulturní obci i mimo ní. Tento zábavný a poučný quasi-autobiografický kabaret s množstvím odvážných čísel z pera jedné z nejvýraznějších evropských autorek nové generace Katji Brunner pro Rubín přeložila dramaturgyně Viktorie Knotková.

Kromě divadelních představení se diváci mohou těšit na bohatý doprovodný program nových textů z platformy Autor v domě 2021, koncerty, tématické diskuze i pokračování úspěšného podcastu Fade in Rubín. Aktuální informace je možné najít na webových stránkách divadla a profilech na sociálních médií.

Pavla Umlaufová 

 pro Taneční magazín