Zničí koronavirus generaci mladých talentů?

„To nedopustíme!“ – říkají mentoři a učitelé těch nejnadanějších. ֍ Nejvíce trpí výuka tance a hudby. ֍

Co Čech to muzikant! Bude toto úsloví platit i poté, co pandemie koronaviru přestane ničit kulturní život v České republice? Experti na umělecké vzdělávání dětí doufají, že ano. Rok v životě mladého začínajícího umělce však znamená celé století, co se učení správným technikám, postojům a návykům týče. Rok „ladem“ je z hlediska vývoje zásadní především u dětí mezi 7. a 10. rokem věku. Ne vše lze „opravit“ později – říkají odborníci. Některé děti ztratí motivaci, disciplínu, úroveň jejich umu klesá, někdy se kvůli pandemii musí rodina uskromnit a dítě z uměleckých škol a z individuálních lekcí odhlásit.

Přibližně 500 základních uměleckých škol (ZUŠ) v Česku navštěvuje přes čtvrt milionu dětí ve čtyřech základních uměleckých oborech – literárně dramatickém, výtvarném, hudebním a tanečním. „Pandemie se přes tyto obory přehnala jako uragán. V umění je přechod na on-line výuku mimořádně obtížný – u nástrojů se dítě těžko naučí techniku držení nástroje na dálku, tóny či obrazy a barvy, které učitel na druhé straně obrazovky slyší a vidí jsou deformované přenosem, emoce, výraz nebo strukturu materiálu nelze přenést vůbec. Učitelé jsou neuvěřitelně vynalézaví, chtějí mladé talenty u oboru udržet, ale zásoby energie nejsou bezedné,“ říká Dana Syrová, zakladatelka stipendijní Akademie mentoringu uměleckého vzdělávání MenART. Ta sdružuje výběr z talentovaných dětí, které společně se svým učitelem prochází profesionálním mentoringem osobností, jež ve svém oboru dosáhly vrcholu.

Dana Syrová, zakladatelka stipendijní akademie mentoringu

V letošním roce je v programu 170 stipendistů pod vedením 11 mentorů. I tento program koronavirus zasáhl, především proto, že skupinová výuka byla po většinu roku nemožná, a že plánované výstupy v podobě výstav a koncertů například Pražské jaro nebo Smetanova Litomyšl, přešly do on-line prostoru, rušily se či opakovaně odkládaly na neurčito. „On-line výuka je důležitá pro udržení kontaktu a disciplíny, ale osobní kontakt žáka se svým mentorem nenahradí. Předávání celoživotních zkušeností aktivních umělců je přitom úžasným darem pro všechny stipendisty. Díky tomu, že se do procesu konzultací a společné práce zapojují také učitelé mladých talentů vzniká mimořádná atmosféra a mimořádná díla. Covid tento proces bohužel zásadně komplikuje,“ vysvětluje Dana Syrová. MenART spolu s řediteli ZUŠ apelovala na MŠMT, aby umožnilo bezpečnou prezenční individuální výuku, a následně alespoň též výuku malých skupin. Tento týden se poprvé po dlouhých měsících pomalu rozjíždí individuální prezenční výuka.

Podle učitelů jsou nejpostiženějšími obory právě ty, kde se pracuje skupinově – taneční soubory a pěvecké sbory. Podle Miloslava Tenglera, ředitele ZUŠ Břevnov (950 dětí) a předsedy Krajské umělecké rady, trpí i malí výtvarníci, mezi nimiž obvykle učitel „krouží“ a jejich výtvory opravuje. „Kromě toho jsou děti celodenním zíráním do obrazovky unavené, pletou si levou a pravou. Nejhůř jsou na tom začátečníci. Je takřka nemožné jim správně ukázat postavení rukou u houslí nebo nátisk u dechového nástroje. Jsme zvyklí se navzájem doprovázet, tedy když dítě hraje na dechový nástroj, my jej doprovázíme na klavír – současné komunikační kanály moc nedovolují hrát ve vícero lidech a poslouchat se současně,“ říká ředitel umělecké školy. Jak dále uvádí, učitelé se nevzdávají a stále hledají řešení. „Jedna pedagožka si v zimě vytáhla pult na dvůr a žáci hráli na flétnu v rozestupech venku, další mě žádala, abych ji přes celou třídu natáhl plexisklo,“ dodává Miloslav Tengler. S tím, že se dopadů koronavirové pandemie na mladé umělce hrozí.

Ředitel ZUŠ Jana Hanuše v Praze-Břevnově Miloslav Tengler

Učitelé uměleckých oborů doufají, že s jejich naočkováním proti covidu by se pravidla pro styk se svěřenci mohla zmírnit a oni tak dostali šanci zmapovat a případně napravit dopady pandemie na mladé talenty. „Princip uměleckého vzdělávání je založen na osobním kontaktu. Naši učitelé se snaží vymyslet, jak děti i přes obrazovku u oboru udržet – u tance vymýšlí sestavy, které by děti mohly cvičit doma, ale musí myslet na to, aby se v malém prostoru nezranily. Správný nátisk u dechového nástroje nebo polohu rukou při hře na housle také nelze předat na dálku. Řada rodin nemá potřebné vybavení nebo dostatečný signál nezbytný pro kvalitní on-line přenos. Co ale považuji za nejtěžší, je vidět, jak se celá situace negativně promítá do psychického rozpoložení dětí. Jak se cítí izolované a jak se s námi chtějí setkat. U literárně-dramatického oboru se často před obrazovkou potkáme s celou rodinou, která si chce popovídat,“ říká Ivona Křivánková, ředitelka ZUŠ Kroměříž, kam nyní chodí 1 500 dětí, a zároveň předsedkyně Asociace základních uměleckých škol Zlínského kraje. S kvalitním technickým zázemím občas bojují i samotní učitelé.

Ivona Křivánková, ředitelka ZUŠ Kroměříž

Výtvarnice a pedagožka Andrea Borovská ze ZUŠ Beroun občas narazí na letargii některých svých svěřenců. „Na každou zaslanou práci odpovídám nadšeně, inspirativně a cíleně na konkrétního žáka. Připravuji i zadání na míru, jen aby žáci neztratili kontakt a dobrou náladu. Zaslala jsem práce dětí z distanční výuky do on-line soutěže, umístily se skvěle a mělo to i motivační dopad. A právě teď instalujeme 180 prací z distanční výuky do vitrín na autobusovém nádraží, aby je mohla vidět berounská veřejnost,“ popisuje Andrea Borovská. Řemeslně kreslit, technicky ovládat tužku, štětec a další nástroje nejde naučit online, ale lze nápad podpořit obrazotvornost, fantazii a kreativitu.“

Andrea Borovská ze ZUŠ v Berouně – díla v pozadí prozrazují, že se věnuje výtvarnému oboru

Snaha nezatratit talentované děti často naráží na ekonomickou stránku věci, kdy si rodiče nemohou kvůli propadu příjmů v covidovém období dovolit platit školu. A tak se podle Miloslava Tenglera objevují i takové případy, kdy jim děti vrací půjčený hudební nástroj s tím, že si pro něj zase přijdou, až rodiče začnou vydělávat.

Foto: archiv TM

Markéta Pudilová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

„Pražské kulturní fórum“ otevírá diskusi o budoucnosti kultury

27. – 29. 4. 2021: What’s The Future? ֍ Jaká je budoucnost kultury? ֍ On-line. ֍

První ročník akce „Pražské kulturní fórum“ na téma budoucnosti kultury má za cíl otevřít diskusi k nové kulturní politice hl. m. Prahy. Proběhne v termínu od 27. do 29. dubna 2021 formou online konference z Centra architektury a městského plánování (CAMP). Mezi panelisty jsou nejen zástupci tuzemských kulturních subjektů, ale také zahraniční experti z oblasti kultury, kteří představí příklady dobré praxe. Pro účast je nutná předchozí registrace. Více informací na http://kreativnipraha.eu/cs/prazske-kulturni-forum-2021.

Cílem ,Pražského kulturního fóra´ je zahájit diskusi nad směřováním kulturní politiky hlavního města v dalších letech. Závěry konference se stanou podkladem pro vytvoření koncepčního materiálu, který bude reflektovat současné potřeby Pražanů i kulturních aktérů. Jsem ráda, že účast na konferenci přijala velká řada českých i zahraničních expertů, kteří nám s další strategií pomohou,“ vysvětluje MgA. Hana Třeštíková, radní hl. m. Prahy pro oblast kultury, památkové péče, výstavnictví a cestovní ruch.

Hana Třeštíková

Pilotní akce startuje činnost městské organizace „Kreativní Praha“, která „Pražským kulturním fórem“ cílí na dlouhodobé nastavení spolupráce mezi lokálními aktéry v oblasti umění, kultury a kulturních a kreativních odvětví a přináší do pražského prostředí současné zahraniční trendy.

V rámci „Pražského kulturního fóra“ zástupci kulturních organizací i odborníci z oblasti ekonomiky, politiky a kreativních průmyslů společně otevřou klíčové otázky podpory pražské kultury a alternativ k současnému stavu.

Fóra se zúčastní zahraniční experti na kulturní politiku: italský profesor ekonomie Pier Luigi Sacco, zakladatel španělského Nartex Barcelona Jordi Pardo, ředitel estonského Creativity Lab Ragnar Siil či ředitel Creative Industry Košice Michal Hladký. Mezi tuzemskými panelisty je například ředitel Městských divadel pražských Daniel Přibyl, ředitel akce Zažít město jinak Martin Šotola, předseda Asociace herních vývojářů ČR Pavel Barák, ředitelka Galerie hlavního města Prahy Magdalena Juříková, či ředitel Signal festivalu Martin Pošta.

Program jednotlivých dní je rozdělen do čtyř tematických bloků. V úvodní části je téma představeno rozhovorem se zahraničním hostem. Posléze následuje panelová diskuse, do které mohou vstupovat i všichni zájemci z řad publika prostřednictvím aplikace Slido. Pro účast je nutná předchozí registrace na tomto odkazu: https://forms.gle/bt5kLgzaeP1q45aCA.

Kompletní program je k dispozici na webových stránkách: http://kreativnipraha.eu/cs/prazske-kulturni-forum-2021

Pražské kulturní fórum“ | 27. – 29. 4. 2021

WHAT’S THE FUTURE? // JAKÁ JE BUDOUCNOST KULTURY?

út 27. 4. // 16:00 – 19:00 // FUTURE: POLICY // Role města v rozvoji kultury
st 28. 4.
// 9:00 – 12:00 // FUTURE: ART // Podpora napříč uměleckými žánry
st 28. 4.
// 13:30 – 16:30 // FUTURE: ECONOMY // Podpora kulturních a kreativních odvětví
čt 29. 4.
// 14:30 – 17:30 // FUTURE: COMMUNITY // Komunitní kultura a otevřenost institucí

REGISTRACE:  https://forms.gle/bt5kLgzaeP1q45aCA

Do diskuse je možné se zapojit prostřednictvím aplikace Slido.

Facebook event: https://fb.me/e/2meGBd2Up

Webové stránky: kreativnipraha.eu

Facebook: https://www.facebook.com/kreativnipraha

Pražské kulturní fórum 2021“ se koná pod záštitou MgA. Hany Třeštíkové, radní hl. m. Prahy pro oblast kultury, památkové péče, výstavnictví a cestovní ruch. Fórum se koná za finanční podpory Magistrátu hl. m. Prahy a ve spolupráci s Odborem kultury a cestovního ruchu hl. m. Prahy.

Pražské kulturní fórum“ pořádá „Kreativní Praha, z. ú.“

Partnerem akce je „Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy“.

O „Kreativní Praze“

Kreativní Praha“ je zapsaný ústav založený hlavním městem za účelem podpory rozvoje kultury a kulturních a kreativních odvětví na jeho území. Hlavní agendou „Kreativní Prahy“ je plánování, podpora a rozvoj umění, kultury a kulturních a kreativních odvětví, realizace rozvojových projektů a programů, pořádání školení, konferencí, workshopů, coachingu a dalšího vzdělávání, koordinace a podpora spolupráce mezi aktéry a výzkumná činnost.

Provoz „Kreativní Prahy, z. ú.“ je realizován s finanční podporou hlavního města Prahy.

Foto: Kreativní Praha a archiv TM

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

SE.S.TA vám nabízí

Rezidence pro choreografy s koučinkem – open call. Již 14. ročník tohoto unikátního projektu. Uzávěrka bude 15. 4.

Rozvíjejte svůj projekt na intenzivní rezidenci s podporou zkušených uměleckých koučů a mezinárodního kolektivu dalších tvůrců. Unikátní koncept uměleckého koučinku využila za více jak deset let řada etablovaných choreografů, získejte místo na čtrnáctém ročníku!

Rezidence bude probíhat dle aktuálních možností, koncept je připraven tak, aby umožnil práci ve studiu a spojení se zahraničními kouči formou streamingu. Přihlášky posílejte do 15. dubna 2021.

Cílem Rezidence s koučinkem je provázet a podporovat práci rozvíjejících se choreografů a poskytovat jim reflexi k jejich vznikajícímu dílu. Rezidence také funguje jako platforma, spoluvytvářející diskurz v oblasti současného tance, umění a života, který odráží českou i mezinárodní taneční a uměleckou scénu.

Rezidence se nezaměřuje na formování profesionálních tanečníků, ani na řízení estetiky výrazu, spíše chce podpořit výzkum nebo znovuobjevení variabilních způsobů choreografické práce a neobvyklých způsobů vyjadřování uměleckého záměru. Rezidenční pobyt má formu dialogu mezi choreografy a hostujícími kouči, kteří rezidenty vedou v jejich umělecké práci.

Rezidence trvá deset dní, a kromě intenzivní práce choreografa s koučem zahrnuje přednášky a každodenní zpětné vazby, společné diskuse a vzájemné prezentace uměleckých procesů v rámci otevřených zkoušek i veřejných prezentací. Jak veřejné prezentace, tak společné diskuse nabízejí umělcům možnost konfrontovat a sdílet svou práci s potenciálním publikem.

Rezidenci 2021 povedou koučky Kathy Casey (CA) a Alice Chauchat (FR/DE).

Program:

  • Ranní trénink Morning Studio (otevřený pro veřejnost).

  • Práce ve Studio ALTA nebo Veletržním paláci samostatně a s kouči (4 až 6 hodin denně).

  • Večerní moderovaná diskuze peer to peer (2 hodiny).

  • Chat room – neformální online diskuse pear to pear ve skupině rezidentů.

  • Jednodenní seminář s přednáškami a videoprojekcemi.

  • Dvě veřejné prezentace work in progress.

Práce se zahraničním koučem bude probíhat formu streamingu, stejně tak večerní debaty a konferenční den. Work in progress a ranní tréninky proběhnou s účastí veřejnosti.

Pokud nebudete moci, vzhledem k vývoji pandemické situace koronaviru, dorazit do Prahy, celý Váš koučink bude veden kompletně on-line.

Z performance Adély Jarošové

Praktické informace:

Účastníci budou mít k dispozici:

  • Prostor ke zkoušení se svými interprety (Studio ALTA – Invalidovna nebo NG Veletržní palác)

  • Skvělé kouče

  • Peer to peer spolupráci s ostatními choreografy

  • Prostor pro diskuze a feedback

  • Ranní technické tréninky

  • Konference a přednášky odborníků z různých oborů

  • Záznam work in progress

  • Setkání s publikem

  • Mezinárodní networkig

  • Sdílení know-how a možností, které povedou k výsledkům

  • Úhradu poloviny cestovních nákladů

  • Pomoc se zajištěním ubytování

Komunikačním jazykem je angličtina.

Cena rezidence: 3 000 Kč.

Přihlášky:

Pošlete přihlášku včetně životopisu a popisu projektu nejpozději do 15. 4. 2021. Formulář přihlášky najdete na www.se-s-ta.cz.

Sdílet

Kontakty: Eva Dryjová, eva.dryjova@se-s-ta.cz

Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA

Michaela Kessler

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Aktuální rozhovor s VÁCLAVEM KUNEŠEM, zakladatelem a šéfem 420PEOPLE i porotcem StarDance

„Tanec zlepšuje náladu i výkon“

VÁCLAV KUNEŠ – dnes známý choreograf, tanečník a umělecký ředitel souboru 420PEOPLE – odešel jako osmnáctiletý mladík po absolvování konzervatoře do světa – konkrétně do Holandska. Tam dostal angažmá v Nederlands Dans Theateru u Jiřího Kyliána. U něj působil jedenáct let. Po návratu domů si, spolu s Natašou Novotnou, splnili sen. Vybudovat v Praze špičkový soubor současného tance. A to se jim povedlo. Dnes patří soubor 420PEOPLE (do názvu si jeho zakladatelé vepsali českou telefonní předvolbu) k tomu nejlepšímu, co česká taneční scéna nabízí. Do repertoáru souboru patří u diváků velmi oblíbené představení „PANTHERA“, které odhaluje tajemství vzniku samotného lidstva, „THE WATCHER“ s kapelou Please The Trees, jež je nejen taneční, ale i hudební extází, a představení „Křehkosti, tvé jméno je žena“, v němž se setkají vynikající herci Národního divadla se současným tancem. 420PEOPLE pořádá pravidelné tvůrčí pohybové workshopy a ve svém novém studiu Maiselovka v centru Prahy se chystají nejrůznější pohybové a taneční lekce. Navíc zde v době pandemie vznikly hned tři taneční filmy: „OHNĚ STROJE – KONKURZ“, „THROUGH GLASS“ a „ORĪGĪ“. V současné době tady členové souboru natáčejí on-line lekce a zatančit si tak s nimi můžete i vy!

Čím to je, že nám tanec dělá tak dobře? Jak na něj reaguje tělo a hlava?

Vždycky jsem si myslel, že až mi bude čtyřicet, tak se mi změní život tím, že přestanu tancovat, protože už mi to nepůjde tak jako dřív. Ale teď se mi mění život tím, že zjišťuji, že tomu tak není, a mám pocit, že se dá dál tancovat. Asi až do hrobu. 🙂 Jinak, samozřejmě, ale dá! Udivuje mě, jak se tělo přizpůsobuje, jak poslouchá a jak také čím dál víc umím poznat, co se uvnitř mého těla děje. Tanec má na naše zdraví i psychiku neuvěřitelně pozitivní vliv.“

A jak konkrétně nám tanec pomáhá? Jak na něj reaguje naše tělo i hlava?

Na nějaké primární úrovni se jednoduše vyblbneme, což je vždy potřeba – uvolnit se, a třeba z té vlastní škatulky na chvíli vystrčit růžky. Když nás k tomu inspiruje hudba nebo někdo, tak už automaticky zapínáme jiné než obvyklé radary. A hlavně povolujeme ty každodenní svěrací kazajky, které si vytváříme buď sami, nebo vznikají jako reakce na upjaté, stresové, uspěchané prostředí.“

K čemu Vás přivedla či spíše dohnala současná doba koronavirové pandemie?

Zvykl jsem si každý den půl hodinky denně cvičit a během té doby si dokážu téměř úplně pročistit hlavu. Takhle pravidelně jsem necvičil tak posledních deset let! Ale zase jsem nikdy nebyl v takovéto situaci, jako jsme teď všichni. Takže vím, že něco dělat musím. Hlavně ale vnímám výsledek – po cvičení a tanci mám prostě lepší náladu i výkon. A že se potom lépe čelí všemu, co na nás ten den připraví, o tom nemůže být pochyb.“

Tak nejen Vám, 420PEOPLE, ale všem tanečníkům a hercům držíme palce, ať již nastane „doba vystupovací“. I z pandemie i ve smyslu vystupování na pódiích.

Foto: Pavel Marek, Pavel Ovsík a archiv 420PEOPLE

Martina Kadlecová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN