Tábor pro mimozemské uprchlíky vzniká v Praze!

CAMPQ představí adaptační tábor pro mimozemšťany a jedinečnou show, která trvá celou noc. A to ve spolupráci tří divadel!

Přemýšleli jste někdy nad tím, co by se stalo, kdyby na Zemi přistáli uprchlíci z cizích planet? Vypadali by jako jedni z nás, nebo úplně jinak? Způsobili by apokalypsu? Naučili bychom se s nimi žít? A jak by se k problematice postavily politické elity?

 CAMPQ je jeden z mnoha táborů na území Evropy, v němž své útočiště našli příchozí z jiných planet: tajemné Fénické ženy, přeživší civilizace technicky pokročilých Zeyris a zvířecích Attas, jež ani na planetě Zemi nepřestávají uctívat svoji královnu i záhadných nehumanoidních ježků”. Mají právo na místo mezi námi? Je jejich integrace v našich možnostech? Na tyto otázky bude mít divák možnost hledat odpovědi během sedmihodinové návštěvy noci otevřených dveří unikátního adaptačního tábora.


Největší koprodukční projekt v historii českého divadla CAMPQ vzniká v těchto dnech na pražském ostrově Štvanice.

Ve spolupráci dvou nezávislých pražských divadel – Tygra v tísni a Divadla LETÍ – a velkého regionálního domu z Českých Budějovic – Jihočeského divadla – vyrostlo v bezprostřední blízkosti VILY Štvanice kontejnerové městečko – adaptační tábor pro mimozemské uprchlíky z dalekých planet!

 Již v červnu uvítá diváky ze všech koutů světa, kteří přijedou na světovou přehlídku scénografie a divadelního prostoru – Pražské Quadriennale, i všechny milovníky divadla, sci-fi, designu a nezapomenutelných zážitků. …

Výstava se otevře již 6. června a na ostrově Štvanice ji bude možné zdarma navštívit až do 16. června

Kromě výstavy připravil český pavilon i sedmihodinovou imerzivní inscenaci, která nabídne možnost strávit noc ve společnosti mimozemšťanů. Tuto příležitost budou mít však diváci pouze třikrát, a to 6., 8. a 10. června.

Na podzim 2019 se pak inscenace na dva dny přestěhuje na jih Čech, kde bude 13. a 14. září uvedena na českobudějovické náplavce.

CAMPQ – Prožijte den i noc na ostrově mezi mimozemšťany! Imerzivní sedmihodinová inscenace a desetidenní interaktivní výstava, která zatím v českém divadelním divadelním kontextu nemá obdoby, bude českou expozicí Pražského Quadriennale. Na projektu adaptačního tábora pro mimozemšťany pracuje 9 scénografů a kostýmních výtvarníků, 4 režiséři a skoro 70 herců z nezávislých divadel LETÍ a Tygr v tísni a ze dvou souborů Jihočeského divadla – činohry a Malého divadla. Návštěva CAMPQ ve dne přitom bude začínat již na pražském Výstavišti, které hostí i všechny ostatní národní expozice. Z něj se diváci na Štvanici budou moci d opravit speciálním autobusem. Autory scénografického řešení pavilonu na Výstavišti jsou výtvarníci Kamila Polívková a Antonín Šilar.

„Propojit expozici a inscenaci je nejspíš odpovědí na palčivou otázku, jak vlastně vystavovat scénografii a prezentovat divadelní prostor. Megalomanská plenérová výprava a mimozemské kostýmy se propojí v jedinečný zážitek, do nějž se návštěvník může ponořit ve dne i v noci,” říká kurátor Ivo Kristián Kubák. Ten je zároveň jedním za čtyř režisérů.

Ivo Kristián Kubák

Kromě něj režírují CAMPQ Martina Schlegelová, Petr Hašek a Tomáš Loužný. Text pro imerzivní inscenaci vznikl ve spolupráci čtyř autorů – podíleli se na něm katalánští dramatici Claudia Cedó a Joan Yago a čeští autoři spjatí s divadly LETÍ a Tygr v tísni Marie Nováková a David Košťák. Každý z nich vytvořil jeden mimozemský kmen, který se utká o přízeň diváků. Zaujme je nejvíce mravenčí národ Attas, který žije v kokonech a ani na planetě Zemi nepřestává uctívat svou královnu? Nebo technicky vyspělí Zeyeris? Nebo to budou tajemné Fénické ženy, které se po své smrti rozpadnou na prach a z něj znovu jako fénixové znovu povstanou? Diváci, kteří se rozhodnou navštívit imerzivní představení, si se vstupenkou na celonoční show zakoupí zejména zcela unikátní zážitek – tedy možnost prožít v táboře celou “noc otevřených dveří”, volně se v něm pohybovat a dle vlastního uvážení navazovat kontakt s mimozemšťany. Pokud na ně padne únava, mohou se tu s mimozemšťany navečeřet nebo si odpočinout v relaxační zóně.

Martina Schlegelová

Vstup na českou expozici v rámci PQ 2019, jež se koná 6. – 16. 6. 2019, bude možný v otevíracích hodinách Pražského Quadriennale denně od 10 do 20 hodin, na Štvanici bude zcela zdarma.

Ve dnech, kdy se koná imerzivního představení (6., 8. a 10. 6. 2019) bude otevírací doba výstavy zkrácena do 18.00.

Vstup na představení CAMPQ, jež proběhnou 6. 6. 2019, 8. 6. 2019 a 10. 6. 2019 vždy od 21.00, bude možný na vstupenku distribuovanou organizátorem CAMPQ a sítí GoOut.cz.

Lukáš Průdek

 Protože je její maskot Alzák mezi pozemšťany již adaptován, bude zároveň mimozemským uprchlíkům sloužit jako průvodce pro fungování na Zemi. „Alza fandí mimozemšťanům i technologiím. V táboře bude proto Alzák vystupovat jako technologický guru a možná se i osobně zapojí do programu,“ zve na návštěvu CAMPQ marketingový ředitel Alza.cz Jaroslav Kotápiš.

CAMPQ vznikl v rámci projektu Fabulamundi – Beyond Borders podpořeném z programu EU Kreativní Evropa

Hlavním partnerem projektu CAMPQ je Skupina ČEZ. Partnery CAMPQ jsou skupiny Metrostav, Subterra a Alza.cz.

TANEČNÍ MAGAZÍN

Piknik s Jihočeským divadlem

Jihočeské divadlo vstupuje do 100. sezóny. A to za účasti členů baletního souboru Jihočeského divadla i studentů Tanečního centra Praha – konzervatoře!

Zimní sezóna 2018/2019 je za námi a Jihočeské divadlo pomalu vstupuje do 100. jubilejní sezóny. Než odstartujeme 61. sezónu na Otáčivém hledišti v Českém Krumlově, čeká Jihočeské divadlo ještě pestrý program.

Závěr divadelní sezóny vyvrcholí opět velkolepým koncertem baletní školy 26. května od 18.00 hodin v DK Metropol. Hlavní část programu bude tvořit celkem 13 choreografií právě žáků baletní školy pod vedením baletního mistra Sergeje Škalikova. I letošní devatenáctý ročník se může pyšnit účastí členů baletního souboru Jihočeského divadla i studentů Tanečního centra Praha – konzervatoře. Zájem o baletní školu v Českých Budějovicích se rok od roku zvyšuje, v současné době ji navštěvuje 130 žáků od 5 do 25 let.


29.květen bude patřit čtvrtému ročníku sousedské slavnosti –POSOUSEDSKU IV.I letos pokračujeme ve spolupráci s místními organizacemi, institucemi a společnostmi nebo také s provozovateli podniků v sousedství, představíme výstupy z celoročních divadelních kurzů Ateliéru 3D, vystoupí sbory českobudějovických škol, i letos se do programu zapojí Jihočeské muzeum, otevřeme výstavu k výročí 100 let Jihočeského divadla, nebudou chybět komunitní procházky, dobročinný charakter vnese spolupráce se Střediskem pro ranou péči, Cyklobudějovice zde zakončí opět svůj projekt Do práce na kole, představíme zážitkový program Napříč divadelní Evropou, který připravuje Ateliér 3D ve spolupráci s brněnským divadlem Polárka a Hradeckým divadlem Drak, akce se zúčastní také společnost Post Bellum prostřednictvím regionální pobočky Paměť národa.

V den naší sousedské slavnosti budou mít možnost první diváci nahlédnout do narozeninové Maringotky Malého divadla, které na podzim oslaví 70 let výročí od jeho vzniku. V maringotce divák zažije interaktivní zvukovou instalaci, v níž se díky binaurálnímu zvuku – což je snímání zvuku napodobující lidské ucho – dozví, co se stane, když se spojí genius loci maringotky po slavném loutkáři Matěji Kopeckém s loutkami ze starých inscenací Malého divadla a nová zvuková technologie schopná simulovat 3D prostor. Instalace je určena pouze pro jednoho diváka.

Se stou sezónou přichází i novinky v našem divadelním předplatném. Předplatné bude možné na pokladně Jihočeského divadla zakoupit od 3. července do 30. září 2019. Pro diváky, kteří mají rádi své jisté místo v hledišti vznikla skupina předplatných NAJISTO, která zahrnuje nabídku premiérové, základní a hudební řady. Pro ty diváky, kteří divadlo milují, ale chtějí mít svou svobodu ve výběru termínu, je určena skupina BEZ LIMITŮ aneb Stále s námi, pokaždé jinde.
I v této skupině si najde to své opravdu každý.

Absolutní novinkou pro mladého diváka je PŮDA ONLY (#saveforstudent #6+1)

  • Klubová karta na Půdu je určena pro každého studenta do 26 let, který má rád neformálnost
    a život bez plánů na rok dopředu
  • Zvolte si termín a titul, na který se půjdete na Půdu podívat. Zajděte na pokladnu, kupte si první představení bez slevy a dostanete klubovou kartu. Poprvé zaplatíte plnou cenu
    a pak už jdete s cenou každého následujícího představení níž a níž
  • Čím více chodíte, tím méně platíte
  • Stanete se majitelem karty, na které je 6 kupónů + 1 vstupenka zdarma
  • Karta platí 365 dní od prvního nákupu vstupenky na Studiovou scénu na Půdě
  • S touto kartou ušetříte

Otáčivé hlediště Český Krumlov 2019

Na naší letní scéně na Otáčivém hledišti v Českém Krumlově se mohou v letošním roce diváci těšit na 99 letních večerů s námi. Celkem uvedeme 8 inscenací, z toho 2 premiéry. 61. sezónu tohoto jedinečného fenomému zahájíme 5. června muzikálem Divotvorný hrnec v režii Josefa Průdka.
18. června se Bellárie promění v tajemný hrad hraběte Draculy v režii autorského tandemu Martin Glaser, Olga Šubrtová, z jejichž dílny jsou všechny letošní činoherní tituly. Od 10. července se přesuneme do Florencie. Komedie Dekameron divákům zaručeně rozechvěje jejich bránice.

24.června se zámecké zahrady promění v pohádkové království. Baletní pohádka na špičkách Šípková Růženkav choreografii a režii Jaroslava Slavického podle předlohy Maria Petipy patří do zlatého fondu klasického baletního odkazu 19. století. Kostýmy a scénu navrhl renomovaný český divadelní výtvarník Josef Jelínek, který si v mnohobarevném spektru současného divadla stále drží svou osobitou pozici. Šípkovou Růženku uvádíme ve spolupráci s Taneční konzervatoří hl. m. Prahy a s Bohemia Baletem.

Letošní léto bude opravdu pohádkové. 2. srpna se přeneseme do pohádek Tisíce a jednoho dne. Příběh o princezně Turandot, která dávala svým nápadníkům hádanky a nechala je setnout, když je neuhodli, uvedeme v hudebním nastudování Maria De Rose a v režii Tomáše Pilaře.

Kde lépe než právě před Otáčivým hledištěm by měla zaznít nejkrásnější Dvořákova opera Rusalka. Tu uvedeme v režii jednoho z nejvýraznějších českých operních tvůrců Jiřího Heřmana a pod taktovkou generálního hudebního ředitele opery JD Maria De Rose od 13. srpna.

Konec srpna bude patřit české komedii o záletném králi a jeho šesti ženách. Ženy Jindřicha VIII. aneb Chudák král(em)patří k činoherním evergreenům před Otáčivým hledištěm už 15 let.

Po celé léto si přijdou na své i rodiny s dětmi. Dobrodružnou podívanou pro celou rodinu Ztracený svět chystáme v blocích 19. 6. – 8. 9. 2019. Přijďte si i vy chytit do Krumlova svého pterodaktyla!

Už teď můžeme prozradit, že pestrý program nás čeká i v létě 2020. Zahájení prodeje na Otáčivé hlediště 2020 bude 1. 10. 2019.

Jihočeské divadlo oslaví na podzim 2019 100 let od jeho založení. Oslavy jsme zahájili v únoru divadelní přehlídkou v Praze s názvem Jižní spojka a slavit budeme až do léta 2020.

Poslední květnový den slavnostně zahájíme výstavu ke 100 letům Jihočeského divadla –Kabinet zázraků, v níž přiblížíme nejen dosavadní historii JD, ale návštěvníky zavedeme za oponu – do interaktivního sálu, který přiblíží magický, okouzlující a fascinující svět divadla, kde lze cokoliv, protože všechno je jen jako. K výstavě chystáme také komentované prohlídky a divadelní dílny.

K výročí 100. narozenin vzniká také kniha, která mapuje příběh Jihočeského divadla. Křest nově vydané knihy, v níž se představí jedinečné obrazové i textové materiály z uplynulých 100 let existence profesionálního divadla v Českých Budějovicích plánujeme na podzim 2019.

V těchto dnech se na pražském ostrově Štvanice rodí největší koprodukční projekt v historii českého divadla CAMPQ. Jihočeské divadlo spolu s Divadlem LETÍ a Tygrem v tísni bude se svým vítězným projektem reprezentovat Českou republiku na největší světové výstavě scénografie
a divadelní architektury, Pražském Quadriennale 2019. Výstava se otevře již 6. června a na ostrově Štvanice ji bude možné zdarma navštívit až do 16. června.

V expozici  výstavy scénografie se odehraje sedmihodinová imerzivní inscenace, která nabídne možnost strávit noc ve společnosti mimozemšťanů. Tuto příležitost budou mít však diváci pouze třikrát, a to 6., 8. a 10. června. Na podzim 2019 se pak inscenace na dva dny přestěhuje na jih Čech, kde bude 13. a 14. září uvedena na českobudějovické náplavce.

Podrobné informace o projektu a vstupenky na www.campq.cz.

Hlavním pilířem oslav bude Divadelní areál Bouda na Mariánském náměstí. V historických souvislostech je Bouda symbolem velkých nadějí. Předcházela stavbě Národního divadla a v oblasti živého umění sehrála svou nezastupitelnou roli. “Jihočeské divadlo chce touto originální cestou připomenout, že nová divadelní budova měla na Mariánském náměstí vyrůst už v 60. letech minulého století. To se bohužel nepodařilo, což poznamenalo také Mariánské náměstí, které neplní dobře svou funkci veřejného prostoru. I toto je důležitým tématem, které chce projekt Bouda zdůraznit. Divadelní areál Bouda bude originální připomínkou historie Jihočeského divadla a zároveň odkazem k ´naději pro příštích 100´,” říká ředitel divadla Lukáš Průdek.

Pro realizaci projektu zvolilo Jihočeské divadlo optimální řešení, které zaručí důstojné oslavy s kvalitním zázemím pro divadlo i návštěvníky. Navázali jsme spolupráci s Divadlem bratří Formanů. Využijeme stan, ve kterém svá představení bratři Formanové uvádějí. Toto řešení zcela odpovídá našim požadavkům, a navíc nám tato spolupráce umožní výrazně snížit náklady celého projektu.

Každý ze souborů Jihočeské divadla odehraje v Boudě jednu z premiér v uceleném bloku.

  1. 11. 2019 – 31. 1. 20.20 /Maringotka Malého divadla
  2. – 24. 11. 2019 /Dalibor/ opera

28.11 – 8.12. 2019 / Zadržitelný vzestup Artura Uie / činohra

  1. – 15. 12. 2019 /Taneční showInscenační porada / balet
  2. – 30. 12. 2019/Útěk do Egypta přes Království české / Malé divadlo
  1. 12. 2019 /Silvestr s Jihočeským divadlem

Prodej vstupenek bude zahájen 1. 7. 2019. Podrobný program diváci naleznou na  www.boudajd.cz a na webových stránkách Jihočeského divadla.

Celý program naleznete na webové stránce: https://www.jihoceskedivadlo.cz/porad/2310-posousedsku-2019-iv

Náklady spojené se všemi výročními projekty.

 „Výroční rok 2019 se odlišuje množstvím mimořádných projektů a akcí, které jsou popsány výše
a pro jejichž realizaci byl Jihočeskému divadlu v loňském roce schválen rozpočet s příspěvkem od zřizovatele ve výši 119 817 tis. Kč. V posledních měsících však došlo k mnoha okolnostem, které měly na celkovou výši příspěvku od zřizovatele zásadní vliv. Jsou jimi především navýšení mzdových nákladů v souvislosti s nařízením vlády platným od ledna letošního roku, mimořádná dotace Jihočeského kraje ve výši 10 mil. Kč na činnost JD před Otáčivým hledištěm a také významná úspora nákladů spojená s aktualizací příprav všech výročních projektů. V konečném důsledku došlo ke snížení příspě vku zřizovatele o 8 105 tis. Kč na konečných 111 712 tis. Kč. Tato částka je v porovnání s příspěvkem z roku 2018 vyšší jen o 1 702 tis. Kč,
“ doplňuje Lukáš Průdek.

Závěrem je potřeba dodat, že bez zájmu diváků o všechna naše představení a také bez podpory našich partnerů, která je v tomto výročním roce, v porovnání s minulými lety,  zcela mimořádná, bychom výše zmíněné projekty realizovat nemohli.

Všem divákům a podporovatelům Jihočeského divadla děkujeme a těšíme se na setkání v naší mimořádné výroční sezóně.

Mgr. Lenka Cimlová Ostrá

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Pro lepší postavení tance v kulturní politice ČR

Konference pod taktovkou tajemnice katedry tance HAMU, asistentky režie Opery ND, redaktorky a členky rady Tanečního sdružení a dramaturgické rady ČTP – Mgr. MgA. Lucie Hayashi, Ph.D. m.

V pondělí 3. června 2019 se v galerii Hudební a taneční fakulty AMU uskuteční konference a debata s názvem „Tanec v kulturní politice ČR“. Smyslem akce má být pojmenování klíčové problematiky oboru v aktuálním stavu a zjištění možnosti konsensu odborníků v zásadních bodech, které by pak bylo možné tlumočit odborům pro tvorbu strategie kulturní politiky.

V současné době probíhají přípravné práce pro novou koncepci strategií v kulturní politice, sběr statistických údajů a analýz potřeb oboru, zní hlasy volající po inovaci a aktualizaci dotačního systému umění, zvažujeme potřebu a roli profesních organizací. Proto považuji za důležité dát prostor zástupcům tanečního oboru pro definování hlavních kroků, které by měly být pilíři těchto koncepcí,“ vysvětluje organizátorka akce Lucie Hayashi.

Dopolední část programu utvoří tři panely krátkých prezentací, které se budou zabývat tématy: celostátní versus regionální kulturní politika pro tanec, inovace dotačního systému kulturních subjektů a strategické postupy pro lepší postavení tance v kulturní politice ČR. V současné chvíli potvrdili svůj výstup Jana Adamcová, Jana Bohutínská, Libor Kasík, Petr Kiška, Yvona Kreuzmannová, Jana Návratová, Antonín Schneider, Adriana Světlíková a Roman Vašek.

V odpoledních hodinách proběhne debata u kulatého stolu, kde bude prostor pro diskuzi nad klíčovými otázkami, které vzejdou z dopolední konference. Role moderátora celé akce se ujme Jakub Deml, který nedávno moderoval například také diskuzi o budoucnosti profesní organizace „Vize tance“.

Doufám, že pomůže legendárně nejednotnému tanečnímu oboru ke konstruktivní shodě na strategii postupu v boji za rovnoprávnější postavení tance a jeho respektu mezi ostatními uměleckými žánry v kulturní politice ČR,“ slibuje si od celé události Lucie Hayashi, tajemnice katedry tance HAMU a redaktorka Tanečních aktualit, které akci spolupořádají. Tvrdí, že právě názorová roztříštěnost a neschopnost shody na zásadních prioritách je možná pomyslnou brzdou v prosazení důležitých bodů programu kýžené kulturní politiky směrem k tanci. Vzájemné vyslechnutí a následná debata by tak mohla mít efektivní dopad.

Přesný program i anotace příspěvků, bude uveřejněn na: https://www.facebook.com/events/460889631318586/

Mgr. MgA. Lucie Hayashi, Ph.D. m

O AUTORCE:

Mgr. MgA. Lucie Hayashi, Ph.D. m – vystudovala taneční vědu na HAMU a japonská studia na FF UK. Je zakladatelkou a redaktorkou Tanečních aktualit. Pracuje jako asistentka režie Opery ND v Praze a tajemnice katedry tance HAMU, kde vyučuje také základy tanečního managementu a produkce. Je členkou rady Tanečního sdružení ČR, dramaturgické rady ČTP a členkou grantové komise MKČR pro profesionální tanec a nonverbální divadlo, festivaly a odbor zahraniční spolupráce. Kromě taneční publicistiky, PR a produkce se věnuje antropologickému výzkumu japonského tance, pravidelně přednáší na mezinárodních konferencích a publikuje odborné studie.

Foto: archiv autorky

Mgr. MgA. Lucie Hayashi, Ph.D. m,

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

»STILLER« jako hrdina či antihrdina „u Hrdinů“

Z premiéry autorské adaptace románu Maxe Frische. V titulní roli Stillera hvězda současného doku-seriálu TV PRIMA „Policie v akci“!

Druhé květnové pondělí přineslo ve Studiu Hrdinů, ve Veletržním paláci v Praze, dlouho očekávanou premiéru „Stiller“. Toto režijní dílo Ivana Buraje jaksi symbolicky probíhalo pod sídlem Národní galerie, na jejíž půdě začal v dubnu 2019 boj s ministerstvem kultury i ministrem samotným. V hledišti nás čekalo, na rozdíl od „Enoly“ Elišky Brtnické, i více židlí! Inscenace byla v mnohých směrech podnětná…

Podkladem této inscenace byl vynikající román Maxe Frische, jehož hrdina – neúspěšný švýcarský sochař – má pocit, že i přes snahu není schopný být šťastný a dosáhnout štěstí v aktuálním manželství. Nedospívá však k němu také ani s milenkou. Odejde do ciziny, aby začal jiný, druhý život. Jako úplně jiný člověk. Což samozřejmě nejde. I když se to může člověku zprvu zdát. A určitě si to namlouvá. Proto Stiller, zadržený po sedmí letech na hranicích, dlouho popírá, že je totožný s hledaným Stillerem. Ale přijatý rodinou, přáteli a bývalou manželkou a vyšetřovaný soudem, se musí vzdát. Vzdává se, ale však jaksi neúplně. Opět se snaží splnit sebou vymyšlené manželčiny sny; a to jen a pouze svým způsobem. Ctu nejen neuspokojuje, ale i ničí ji a celý vztah. Vše tak Stiller přivede k opět výchozímu bodu, jako před lety.

Stiller“ je příběhem o vzájemném nepoznání se lidí (dokonce i v blízkém vztahu), o nemožnosti útěku od sebe samého. Rovněž tak o plýtvání časem, který je nám do života dán. Vede, anebo je částečně nasměrován, také k poznání a sblížení se s druhými lidmi. A navíc – skvěle popsané vztahy, které se ponejvíce uplatňují v bujném rozsahu až nyní, tedy zhruba padesát let po napsání knihy. Důležité se mi zde jeví, někdy vtipné a symbolické, historky o mužském přátelství (o Ripu van Vinkelovi a o objevování jeskyní) aneb také o neporozumění mezi mužem a ženou. Jako je tomu v povídce o manželce, která se pořad ptá na to, kde manžel byl.

Jak inscenovat natolik epicky barvitý proces, jakým je knižní „reprodukce“ deníků? Jak diváka vtáhnout za necelé dvě hodiny do barvitých životních peripetií Stillera?

Režisér Ivan Buraj ve spolupráci s dramatizátorem Janem Kačenou se toho úkolu zhostili statečně a odhodlaně. Buraj staví celé představení do rozličných sektorů. Ať již „jeskynního“, „tábornického“ s ohýnkem či „filmového“. Celé představení je postaveno na kontrastech. Statického, spíše verbálního, herectví proti akci. Tichého projevu v kontrastu s až překřičenými pasážemi. Filmu s ryzím divadelním herectvím. Za nepříliš šťastný považuji krok, že byl Jan Kačena „sám sobě“ dramaturgem. Tento by měl být oponentem a vést s režisérem i úpravcem textu plodný trialog. Myslím, že tento moment se na srozumitelnosti i výsledném tvaru „Stillera“ výrazně negativně podepsal.

Inscenace, těžící z kontrastu, má spád i švih. Druhou věcí je, zda divák neznalý románu úplně vše chápe ve správných souvislostech? A to je právě přímým výsledkem absence skutečného dramaturga…

Petr Reif byl typově vybrán pro titulní roli skvěle. Pouze je škoda, že kolikrát zapomněl svou televizní roli razantního policisty asi někde v divadelní šatně. Místy mu není (v komornějších pasážích) rozumět. Jinde zas šumluje. Jaký to kontrast oproti jemu sekundujícím herečkám Gabriele Míčové a Magdaleně Strakové. Na obhajobu Reifa musím dodat, že Studio Hrdinů je obtížněji zvučitelné. Rovněž razantně zvučené filmové pasáže tlumenému projevu (v jiných momentech představení) jednoznačně neprospívají.

Jak tedy premiéru „u Hrdinů“ hodnotit? Asi nikoli jednoznačně. Což bylo, podle mého dojmu, i režijní snahou? Zřejmě…

V úvodu nastíněná epičnost předlohy, či nutnost některých sdělení, důležitých pro pochopení věcí následujících, vedla místy režiséra k „černobílým“ interpretacím. Myslím, že by si divadlo mělo zachovávat více prostoru pro fantazii a obrazotvornost diváka. Byť i divadlo podle takové náročné a vícevrstevné předlohy.

Nikoli v poslední řadě musím ještě vyzdvihnout funkční a citlivou hudební složku Pavla Boiky.

Premiéra „Stillera podle Buraje“ některé nadchla, jiné plně neuspokojila, ale zároveň všem předkládala otázky. A tak by tomu mělo být. Divadlo současnosti nemusí (a nemělo by) pouze nastolovat jasné téze a přímá řešení.

Foto: Studio Hrdinů

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Max Frisch: »Stiller«

Překlad: Bohumil Černík

Dramatizace: Ivan Buraj a Jan Kačena

Režie: Ivan Buraj

Dramaturgie: Jan Kačena

Scéna: Antonín Šilar

Kostýmy: Zuzana Formánková

Asistenti režie: Jan Doležel a Marek Pechlát

Hrají: Gabriela Míčová, Magdalena Straková, Hynek Chmelař, Jan Lepšík, Marek Pospíchal, Petr Reif

Psáno z premiéry 13. května.

Foto: archiv STUDIA HRDINŮ

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN