Holešovický pohár

Co dělá oblíbený tanečník ze Stardance Marek Dědík, když nesoutěží? Porotuje!

 

 

Kulturní dům Domovina se stal dějištěm 2. ročníku Holešovického poháru

Marek Dědík, oblíbený tanečník, kterého většina z nás má neodmyslitelně spojeného se soutěží Stardance a Jitkou Schneiderovou, pořádal již 2. ročník soutěže ve standardních a latinsko-amerických tancích  pod názvem Holešovický pohár. Ten letošní byl ještě úspěšnější než loňský, zúčastnilo se na 450 párů. Atmosféra Holešovického poháru je výjimečná i v nižších kategoriích či začátečnících, právě proto se stal tak populární.

Poté, co se sál zaplnil princi a princeznami, člověk nevěděl, kam se dříve dívat. Úkol poroty je nezáviděníhodný, myslím si. Jak se asi cítí Marek Dědík v roli porotce?

 

 

Zeptali jsme se…. Marka Dědíka 

Jak se porotě  hodnotí při takové rychlosti a množství  tanečních párů  na parketu?

„Jsme zkušení. Hodnotíme techniku, provedení,  choreografii,  dokážeme vidět  všechno i během pár sekund.“

Kolik hodin jste věnovali  porotování?

„Opravdu hodně. 16 hodin bez přestávky, to je málokde na světě.“

Jaké největší chyby jste letos zaznamenali? V čem se musí páry zlepšit?

„Páry by se měly zlepšit především ve svém projevu a přesné rytmizaci.“

Co bylo naopak největší předností letošních soutěžících? 

„Předností párů byla především jejich skvělá image, která se rok od roku zlepšuje.“

Vystupovali zde i Vaši svěřenci?

„Ano, ale nejen oni, byli tu soutěžící z různých států, nově také Rumuni a Maďaři.“

Není sál KZ Domovina příliš malý pro tolik tanečníků?

„Ano, je. Již pro tento ročník byl sál KZ Domovina malý,   na příští ročník hledáme už nyní nové a větší prostory.“

 

Děkujeme a přejeme hodně štěstí do dalších ročníků Holešovického poháru

 

 

Eva Smolíková

Foto: Eva Smolíková

Taneční magazín

 

 

 

Gala – koncert v Hybernii oslavil jaro

Účinkující Festivalu „Svátek jara“ se každým rokem zlepšují a laťka je tedy pro soutěžící opět zvednuta výše!

 

 

Přesně tak, jak tomu má na jaře být – slunce září, obloha modrá a všechno se zelená a dává do květu.  Tato roční doba přináší nejen změnu počasí, ale i  festival  „Svátek jara“.

A jaký byl ten letošní?

Zahájení festivalu se konalo 26. 3. ve slovenském lázeňském městě Piešťany v barokním sále „Kur-salon“.

Reprezentativní místnost a teplý den vytvořily  pro účastníky dobrou náladu a v tomto duchu se nesl i celý koncert:

Vynikající představení Slovenského lidového orchestru Matenane -Cheykovane, plamenný tanec slovinského Zhoharika, Chorvatský lidový zpěv, hudba a tanec z Gerbyarcheta,  vynikající výkon Orchestru Lidových nástrojů „Rossiyanochka“. Folklorní jednotka diváky dojala.

Folklor ukončil  soubor “Stříbornička” – několikanásobný držitel ceny  Festivalu Mezinárodní fórum mládeže.

Vystoupení slovenských souborů  “Plejády” a “Astadeus” bylo zpestřením a vylepšením  programu. Tyto soubory předvedly modernu, moderní balet a pop tanec ve třech věkových kategoriích.

27.3.  účinkující festivalu  “Svátek jara” přejeli do Vídně, užívali si  prohlídku města,  fotili se před Vídeňskou Operou a  ochutnali i  známý vídeňský štrůdl.

28.3.  se festival “Svátek jara” přemístil do města “Děčín”, kde na profesionálním pódiu probíhala soutěž.

Hudební porota:

Dirigent Státního divadla v České republice:  Tomáš Brauner

Sólistka Severo-České filharmonie, pedagog konzervatoře v oboru Flétny: Martina Záhorová

V čele choreografické poroty již tradičně vyznamná umělkyně Československa: Miroslava Pešíková

Porota : Yveta Murínová (expert pro  pop a moderní  tance) .

V soutěži účinkovalo celkem 15 souborů  z Česka, Slovenska, Polska a Ruska.

Vícežánrové vystoupení předvedlo  choreografické studio “Zolotica” z Ruska .

Nejvíce se divákům líbily  úžasná čísla “Veselí kluci a holky” a “Sladká procházka ” od Souboru “Rovesnik” z Ruska

31.3.  začal Gala-Koncert “Svátek Jara -2017” v pražském divadle “Hybernia”.

O nezapomenutelné zahájení se  postaral  Mládežnický symfonický orchestr  Republiky Tatarstan. Přes 50 houslí a 8 violoncell  jako jeden organismus zahrálo   valčík   George Bize – od Rodiona Šendrina a Arama Chatchaturyana, poté  potěšili diváky  “Maďarským tancem” Iognasse Bramse.

Dlouhým potleskem diváci děkovali dirigentu Michailovi Mosenkovi  za jejich úžasný výkon.

Národní orchestr  “Rossiyanochka ” pod vedením   Klimovoj  Eleny nasadil laťku pro soutěžící hodně vysoko.

Na starověkých nástrojích   (harfy a akordeony)  zazněl  “Tanec šašků” V.Gordovskaja. Mnozí diváci viděli tyto prastaré nástroje vůbec  poprvé.  Stříbrný zvuk harfy společně s akordeony se publiku velmi líbil.

Plné emocí bylo vystoupení  Slovenského národního orchestru dětí a mládeže “Matynane – Chajkovane” s národní písní “Vínečko”. Zpočátku sice nastaly potíže s ozvučením, ale i to se podařilo zvládnout.

Další část byla choreografická. Dalo by se říci, že letošní ročník možná obsahoval méně tanečních čísel než ročníky předchozí.

Tuto část zahájila   choreografická studie “Zolotica”, pod vedením Eleny Vantrosovoj.

Čísla  “Lipecká taneční” a “Voroněžské děvčata”  ukázala krásu  ruského národního tance.

Číslo  “Sněhové vločky ”  pražského studia  “Sen”, vedoucí  Nelja Sheligida, zaujalo svou  dětskou bezprostředností  a opravdu nízkým věkem malých umělců.

Český taneční klub “Respect”, vedoucí  Vlastimír Krejča,  s  9-10 letými tanečníky se stal  prvním diplomatem  v nominací “Hip-Hop”. Dokázali předat opravdový Hip-hopový drive.

“Igen Dance Studio”, Slovinsko, pod vedením Lucie Boruta předvedlo originální kompozici. Toto vystoupení bylo oceněno zvláštˇ  tanečními kritiky českého časopisu “Tanec”, jako  “ profesionální choreografie ” nového směru.

V Pop nominaci si dobře vedly 2 ruské soubory “Zolotica” Eleny Vantrusové,  a “Rovesniki” pod vedením Sucharevoj Tatiany.

V této nominací zvítězili “Rovesniki, a obdrželi od poroty hlavní cenu.

Soubory “Mažoretky”  a    “Step”  studia moderního tance  “Skretch” ve finále nevystoupily, ale přesto dostaly diplomy a dárky.

Tradiční festival skončil velkým společným finále a ohňostrojem v doprovodu Hymny festivalu.

Po několikáté diváci viděli  orchestrové nominace, sólo hudební nominace a choreografické nominace různých směrů na té nejvyšší úrovni.

Hudební a taneční kritici a odborná porota prohlásili, že  tento  více žánrový festival  Mezinárodního Fóra  Mládeže  “Svátek jara ” dává možnost  předvedení nejlepších představitelů umění dětí a mládeže z různých států. Co si přát víc?

Vladimír Kuznetsov, Eva Smolíková

Foto: Eva Smolíková

Taneční magazín

Ojedinělý workshop Senegalského tance Sabar Mbalax

Senegalský tanec v produkci Moniky Rebcové

Ojedinělý workshop Senegalského tance Sabar Mbalax s lektorem Tapha Faye ze Senegalu od utery 11.4.2017 s doprovodem bubeníků griotů z rodu Senegalců Serer – Faly Faye a Tapha Faye a Zdeněk Pec (CR) v produkci Moniky Rebcové.

Přihlášky mailem: monika.rebcova@hamu.cz

Workshop proběhne 5x vždy v utery ve dnech:

ÚTERKY: 11.4., 18.4., 25.4., 2.5. a 9.5.2017, vždy od 19.30h- 21h
adresa: Masná 13, Praha 1
5 lekcí cena 1.300,-Kc (se slevou)
jednotlivé lekce cena 300,-kč / 90 minut, 1 lektor + 3 bubeníci

Monika Rebcová

Taneční magazín

Brazilský choreograf uvádí světovou premiéru inscenace REPLAY!

REPLAY boří latinskoamerická taneční klišé

PONEC – divadlo pro tanec uvádí 18. a 19 . dubna v 20:00 hod. světovou premiéru společného projektu tanečního souboru ME-SA a brazilského choreografa Renana Martinse REPLAY, který boří latinskoamerická taneční klišé. Po deseti letech strávených v Evropě se Renan Martins ohlíží zpět, reviduje svou tvorbu a za pomoci vášnivých, pestrobarevných a přehnaně dramatických útržků vytváří představení, v němž se celkový význam vyjeví až jako podivuhodná skládačka nejrůznějších významotvorných akcí.

Inscenace je metaforou komunikační neschopnosti – nemožnosti nalézt se občas s druhými ve stejném bodě, vzájemně si porozumět,“ vysvětluje producentka projektu Karolína Hejnová a dodává: “Každý z tanečníků se dost dlouho nachází v jiném momentě nebo v jiné intenzitě než ostatní. Opakujeme pohybová schémata, abychom se společně našli – je to taková Rubikova kostka” Pětice tanečníků uvádí svá těla do pohybu, jako by je poháněly nekonečné příběhy, záhadné události i prožitá traumata. Společně se snaží rozlousknout hádanky, vyřešit rébusy a složit tak celkový obraz.

Společně se souborem ME-SA a světelnou designérkou Katarínou Ďuricovou přivádí inscenace diváky i performery do prostoru, který je stejně tak tragický jako komický, romantický i suchopárný a výpravný i absurdní zároveň.

REPLAY je druhou spoluprací ME-SY a Renana Martinse. Jejich první projekt „Let Me Die In My Footsteps“ byl zařazen na prestižních seznam 20 evropských prioritních představení sítě Aerowaves pro rok 2016. Představení bude dále putovat do Lipska, kde bude mít v 27. dubna mít v rámci festivalu Dance transit Praha.Dresden.Leipzig premiéru německou.

Více na www.divadloponec.cz

Renan Martins

Brazilský choreograf žijící v Bruselu začal svá taneční studia v Rio de Janeiru na Deborah Colker Movement Center, odkud pak pokračoval díky stipendiu na salcburský SEAD a dále na P.A.R.T.S. (Performing Arts Research and Training Studios), kde studoval v letech 2010–2013. Své autorské projekty uvedl na festivalech v Brazílii i mnoha evropských zemích. Jako tanečník spolupracoval s autory, jako je Iztok Kovac, Marysia Stoklosa, Meg Stuart aj. V posledních letech se intenzivně věnuje výuce a workshopům v Evropě.

ME-SA

Skupina ME-SA vznikla v roce 2008. Funguje jako otevřená platforma, která kombinuje autorské projekty se zvaním hostujících choreografů jak z československé, tak mezinárodní taneční scény. Soubor třikrát získal nominaci na “Taneční inscenaci roku”. V roce 2015 získala Martina Hajdyla Lacová, jedna ze zakladatelek ME-SY, ocenění “Tanečnice roku” za svůj výkon v představení SuperNaturals, dalším projektu souboru, který je na prestižním seznamu Aerowaves, tentokrát pro rok 2015. Za výkon v sólovém představení L – One of the Seven byla Martina Hajdyla Lacová nominována na Cenu Thálie 2016.

Kateřina Kavalírová

Foto: Helena Fikerová

Taneční magazín