V důsledku krize způsobené koronavirovou pandemií se v letošním roce uskuteční „Světový den opery“ pouze on-line prostřednictvím platformy OperaVision.
„Světový den opery“ se každoročně slaví 25. října. Přesně v den výročí narození George Bizeta a Johanna Strausse II.
Za podpory programu Kreativní Evropa bude letos toho dne zdarma uveden on-line přenos tří různých verzí Beethoveny opery „Fidelio“.
„Publikum je hlavním tématem nejen letošního ,Speciálu´ TANEČNÍCH AKTUALIT“
Odborný internetový časopis TANEČNÍ AKTUALITY po roce opět publikuje své tištěné číslo. Třetí „Speciální vydání“, které nahradilo desetiletou tradici „Ročenky“, obsahuje původní články autorů na dané téma v širším kontextu aktuální české taneční scény. O čem se budete moci dočíst v jeho letošním čísle, nám prozradí jeho editorka PETRA DOTLAČILOVÁ.
Ta absolvovala italianistiku na Filozofické fakultě UK a taneční vědu na Akademii múzických umění, kde získala doktorát. Pracovala na výzkumném projektu „Ritual design for the ballet stage“ na Univerzitě v Lipsku. Studovala na Univerzitě ve Stockholmu, kde letos obhájila disertační práci na téma divadelního kostýmu 18. století. Tamtéž spolupracuje na projektu „Performing Premodernity“, kombinující akademický a umělecký výzkum opery i divadla pozdního 18. století. Vedle badatelské práce se DOTLAČILOVÁ věnuje kritické reflexi baletu, současného tance a nového cirkusu. Mimo portál TANEČNÍ AKTUALITY publikuje v odborných periodikách a časopisech.
Jakému čtenáři je váš „Speciál“ určen?
„Každému, kdo se zajímá o tanec a divadlo a chce si o tom přečíst i něco víc než ,jen´ recenze či rozhovory, zajímá jej širší kontext jednotlivých děl, osobností a organizací a možná i určitý teoretický přesah. Na druhou stranu, svým formátem a jazykem jsou články dostupné běžnému čtenáři. Nevyžadují například zkušenost s akademickými texty a diskurzem. V tomto se snažíme být přístupní a otevření.
,Speciál´rozhodně není určen pouze nebo primárně lidem takříkajíc ,z oboru´. Myslím, že si ho se zájmem přečtou jak aktivní umělci a kulturní manažeři, tak amatérští tanečníci a běžní diváci, které zajímá tanec a další pohybové žánry. Publikace je navíc opět dvojjazyčná, česko-anglická, takže si v ní počtou i zahraniční čtenáři.“
Petra Dotlačilová
Co je hlavní myšlenkou letošního „Speciálu“?
„Letos jsme se zaměřili na téma ,Tanec a publikum´. A vytyčili jsme, v rámci něj, rozličné perspektivy, kterými jsme chtěli reprezentovat šíři tohoto tématu. Například pohled umělce, který o svém publiku přemýšlí, co mu chce sdělit, jak s publikem komunikovat, jak s ním pracovat. Nebo perspektivu manažerů divadel a festivalů v rámci kulturního marketingu. Dalším příkladem je samotná pozice diváka, takový pohled dovnitř, co se v nás vlastně děje, když se díváme na tanec, nebo nové možnosti virtuální doby.“
Proč se letošní „Speciál“zaměřuje právě na publikum? Souvisí to nějak s aktuální situací?
„Už loni jsme hledali téma, které je aktuální, ale zároveň má hlubší přesah než analýza trendů jedné sezóny – což ale v obsahu každého ročníku naleznete také. Právě ten přesah vidím jako přidanou hodnotu každého ,Speciálního vydání´.
Publikum se v českém prostředí řeší čím dál tím více v různých podobách. V umělecké tvorbě stále častěji vidíme různé alternativní formy práce s divákem, který je například více zapojen do samotného představení, přejímá aktivnější roli; nebo se tvorba některých umělců svou formou i obsahem zaměřuje na konkrétní skupiny publika, například na děti. Pokud jde o kulturní marketing, tak v posledním roce zesílila debata o ,prodejnosti tance´. O tom, jak získávat nové diváky, jak s nimi komunikovat. Zde je potřeba specifické know-how, které se zejména v nezávislém sektoru dosud podceňovalo. Často proto, že na něj zkrátka nebyly prostředky. A nakonec publiku, jeho složení a individuálnímu prožitku, se v posledních desetiletích stále více věnuje i teoretický výzkum. Zatímco dříve byla přítomnost diváka v divadle brána jako samozřejmost a zkoumaly se spíše samotné divadelní formy, nyní – možná z důvodu konkurenčních uměleckých i zábavných forem, často digitálních či jinak „virtuálních“ – se obrací pozornost na specifický prožitek a přínos živého umění.“
Reaguje také toto tištěné vydání na letošní specifickou situaci s koronavirem?
„Když vznikala koncepce letošního ,Speciálu´, po koroně nebylo ještě ani vidu, ani slechu. Ale celá pandemie a s tím spojené zavření divadel, myslím každého, přimělo přemýšlet o tom, co pro něj vlastně znamená být divákem v divadle, naživo, co je přenosné obrazovkou a co není. Takže svým způsobem toto naše téma získalo ještě na větší aktuálnosti.“
Editorka speciálního vydání TANEČNÍCH AKTUALIT a aktérka tohoto rozhovoru Petra Dotlačilová (na snímku Barbory Škrobákové)
Čím se letošní „Speciál“liší od toho loňského? Jsou v něm nějaké novinky?
„Kromě tématu, které je každý rok jiné, je to možná přítomnost trochu více teoretického článku o kinestetické empatii, jehož autorem je Josef Bartoš. Anebo také perspektiva choreografky Jany Bitterové a její konkrétní práce s publikem. Tuto pestrost forem i pohledů bych ráda zachovala i do dalších let. Naprostou novinkou je pak obálka, pro kterou vůbec poprvé v historii ,Speciálního vydání´(i dřívější ,Ročenky´) vznikla fotografie na zakázku. Oslovili jsme fotografa Michala Hančovského a choreografa Václava Kuneše, který se stal modelem, tváří letošního vydání. A v říjnu se měl stát i jeho kmotrem.“
Jakým způsobem ovlivnila nynější pandemie koronaviru obsah „Speciálu“?
„Koncept článků vznikl již před pandemií, ale většina autorů aktuální dění ještě stihla zapracovat. Nejvýraznější dopad byl samozřejmě na úvodní shrnující reportáže sezóny z pohledu baletu, současného tance, pantomimy a nového cirkusu. Nejprve to vypadalo, že autoři texty odevzdají dříve. Protože už nedoufali, že se v květnu divadla opět otevřou. Spousta odsunutých premiér se odehrála již v červnu a červenci, a tak jsme na ně nakonec čekali do poslední chvíle. A myslím, že skvěle vystihují letošní situaci. …i když to znamenalo trochu více letní práce pro redaktory, překladatele i grafičku. A tím i jisté zpoždění s vydáním.“
Jak tedya kde bude probíhat křest „Speciálu“, vzhledem k současným opatřením?
„Původně jsme plánovali křest na 20. října, v rámci zahájení Bazaar festivalu v divadle Ponec. Vzhledem k opětovnému zavření divadel v říjnu jsme se rozhodli termín posunout na ,klidnější´ dobu. Jelikož tento rituál bychom rádi uskutečnili naživo, ne virtuálně. Kmotrem Speciálu bude, jak již jsem předeslala, Václav Kuneš.“
Skončilo „Léto s Jihočeským divadlem“ a nová sezóna zahájila předáváním cen Jihočeské Thálie
Činohra JD rozdala Jihočeské Thálie 2019
První premiéra nové sezóny je za námi a s ní i předávání cen Jihočeské Thálie 2019 v kategorii činohra. Cenu za nejlepší ženský jevištní výkon obdržela Helena Dvořáková za roli Emmi Rothnerové v dramatu „Dobrý proti severáku“ a cena za nejlepší mužský jevištní výkon putovala k Tomáši Kobrovi za titulní roli Arturo Uie v inscenaci „Zadržitelný vzestup Artura Uie“, kterou jsme uvedli v rámci oslav stého jubilea Jihočeského divadla v Boudě.
Ženská laureátka Helena Dvořáková
Naši diváci měli možnost si za rok 2019 zvolit svou nejoblíbenější činoherní inscenaci. V rámci diváckého hlasování se o první místo dělily hned dvě – historické krimi „Ďáblův sluha“ z pera spisovatele Vlastimila Vondrušky v režii Martiny Schlegelové a absurdní komedie chorvatského dramatika Miro Gavrana „Bačkorové“ v režii Jany Kališové. Cenu za rozhlasové herectví přijal z rukou ředitele Českého rozhlasu České Budějovice Zdeňka Duspivy herec Jiří Untermüller.
Oceněný Tomáš Kobr
Gratulujeme všem oceněným a už tuto sobotu se můžeme těšit na vyhlášení Jihočeské Thálie 2019 v kategorii opera a Malé divadlo.
Hodnocení „Léta s Jihočeským divadlem“
Posledním představením pod širým nebem jsme se v sobotu definitivně rozloučili s „Létem s Jihočeským divadlem“. V rámci 50 dní jsme odehráli 25 představení na šesti různých místech v Jihočeském kraji. Pouze jediné představení bylo zrušeno, a to z důvodu nepříznivého počasí. Z celkové kapacity 4 014 míst se nám podařilo obsadit 2 808 míst. Návštěvnost tedy byla necelých 70 %. Stoprocentní návštěvnosti dosáhlo operní představení „Prodaná nevěsta“ v Chřešťovicích. Celkové tržby za projekt „Léto s Jihočeským divadlem“ dosáhly 602 625 Kč.
Jiří Untermüller
Vzhledem k tomu, že na propagaci a přípravy bylo relativně málo času, považujeme takový výsledek za velký úspěch. Tomu nasvědčují i nadšené ohlasy, které diváci k letním představením sdíleli. A o ty nejzajímavější se teď s vašimi čtenáři podělíme:
Martina Jílková Fialková řekla o „vyletněném“ představení „Klobouk ve křoví“ na zámku v Červené Lhotě: „Bylo to nádherné. Moc děkujeme za krásný večer.”
Blanka Matoušková sdílela svůj obdiv k divadelnímu týmu během propršeného představení „Rusalky“ v Blatné: “Sobotní představení proběhlo za neustálého deště. I přesto, nebo spíš právě proto, klobouk dolů před celým ansámblem –profíci každým coulem – užila jsem si to i v pláštěnce.”
Další naše divačka Zdeňka Komzáková okomentovala jedinečné představení „Prodané nevěsty“ takto: “Chtěla bych poděkovat za mimořádně krásný zážitek. Byla jsem na ,Prodané nevěstě´ v Chřešťovicích, jedním slovem nádhera…“
I pro naše divadlo bylo letošní léto výjimečné. Jsme rádi, že jsme našim divákům mohli nabídnout alternativu k Otáčivému hledišti a zajistit jim krásný letní zážitek pod hvězdami. Spokojenost našich diváků je motorem, který nás žene dál – vstříc letošní sezóně i létu 2021 před Otáčivým hledištěm.
Mezinárodní setkání divadel střední Evropy Palm Off Fest 2020 se vzhledem k omezením spojených s pandemickou krizí přesouvá na podzim následujícího roku.
Preventivní opatření proti nemoci SARS-CoV-2 tvrdě dopadla na oblast scénických umění a většina již naplánovaných festivalových přestavení a akcí by pravděpodobně nemohla být realizována.
Proto se organizátoři rozhodli přesunout jubilejní pátý ročník Palm Off Fest na říjen roku 2021.
„,Palm Off Fest 2020´ měl být jedním z důkazů síly a možností kultury, umění a divadla – zejména pak jejich očišťující a posilující funkce, tolik patrné a potřebné právě v dobách velkých krizí. Avšak zhoršující se pandemická situace v České republice a v Evropě ovlivnila poslední fázi příprav,“ vysvětluje ředitel festivalu a Divadla pod Palmovkou Michal Lang. Některé evropské země začaly přistupovat již v srpnu k uzavírání svých hranic a k dalším opatřením, dotýkajících se právě mezinárodní spolupráce a cest, ale také návštěvy hromadných kulturních akcí. „Pořádání festivalu bychom za současné krizové situace považovali za neuváženost, nezodpovědnost a neserióznost vůči našim divadelním partnerům a hostům, festivalovým divákům. Naproti tomu věříme, že přesunutím ,Palm Off Festu´ do dalšího roku zajistíme této renomované kulturní akci podmínky, které si jakožto významná mezinárodní kulturní akce zaslouží a jaké vyžaduje,“ dodává Michal Lang.
„Věříme, že v následujícím roce již bez problémů přivezeme zahraniční inscenace, které jsme měly domluvené pro letošní rok. Stejně jako v předcházejících letech se měl letošní ročník sestávat z děl etablovaných i mladých progresivních tvůrců ze střední Evropy. Z Polska to je inscenace ,Capri – ,Ostrov uprchlíků´ z varšavského Teatru Powszechného v režii Krystiana Lupy. Ten patří ke špičce současné evropské divadelní režie a jehož tvorba je českému publiku známa nejen díky ,Palm Off Festu´,“ vysvětluje dramaturg festivalu Jan Jiřík.
Z baltských států pak měly v Libni hostovat dvě inscenace. Z Litvy jde o současnou operu „Alfa“. Experimentální hudební divadlo vzniklo ve spolupráci litevského souboru zaměřujícího se na novou operu a oceňované divadelní režisérky a vizuální umělkyně, která tvoří v Litvě i v zahraničí pod uměleckým pseudonymem Dr.GoraParasit. Scénickou koláží „Šejkspír“ z městského divadla v lotyšské Liepāje se měl pražskému publiku poprvé představit režisér Elmārs Seņkovs, oceňovaný představitel mladé pobaltské a východoevropské generace divadelníků.
„Se zmíněnými inscenacemi, jakož i dalšími ze zemí střední Evropy, počítáme v příštím roce. Pevně věříme, že za rok bude epidemická situace pro akci typu ,Palm Off Fest´ příznivější,“ dodává Jan Jiřík.
