minulý týden jsme vám v rámci informací o aktivitách zasílali, mezi jinými aktivitami, rovněž dopis, který vypracoval ITI a kromě ostatních členských organizací jej podepsala i Vize. Ještě k němu malé upřesnění.
Jde o vzkaz vládě, kde žádáme větší podporu pro kulturní sektor z evropských peněz na podporu škody způsobené koronavirovou epidemií. Ze známých osobností tance jej podepsaly například Marie Kinski, Yvona Kreuzmannová, Linda Svidró anebo Adriana Světlíková z Nové sítě.
Spouští se právě na Velikonoce. Konkrétně přesně o velikonoční neděli 12. dubna 2020.
Projekt „Kultura doma“, vznikající v době jedné z největších krizí současnosti, si klade za cíl napomoci kulturní scéně, která se na dobu trvání nezbytných opatření proti šíření nového typu koronaviru, byla nucena přesunout z divadel, klubů a jiných kulturních zařízení na obrazovky našich počítačů.
V on-line prostoru tak vzniká mnoho přenosů rozličných vystoupení. Lidé a instituce existenciálně závislé na příjmech z prodeje lístků mají však velmi omezenou možnost na tato streamovaná vystoupení vybírat vstupné. Produkce je navíc roztříštěná na mnoha webových stránkách a sociálních sítích. A tak bývá pro potenciálního diváka velmi nepřehledná.
Nová webová platforma „Kultura doma“ by měla přivést co největší část kulturního streamovaného obsahu na jedno místo. Pro diváky by tento ojedinělý projekt znamenal větší přehlednost v aktuálním kulturním dění. Zároveň by měl umožnit umělcům a institucím jednoduše na svá představení vybírat vstupné. S tím, že část z vybraných prostředků by putovala na pomoc institucím s bojem proti koronaviru.
Iniciátorka projektu Sára Herrmannová (vpravo) a Dominik Straňák
Ke spuštění došlo 12. 4. 2020 ve 12.00 hod.
Oficiálním provozovatelem platformy je SIESTA CLOUD s. r. o. Celý projekt je provozován jakožto neziskový a benefiční.
Apel Českého střediska Mezinárodního divadelního ústavu (ITI)
České středisko ITI (Mezinárodního divadelního ústavu) adresovalo českým vládním představitelům dopis se žádostí o uvolnění prostředků z iniciativy „EU Coronavirus Response Investment Initiative“.
Vzhledem k tomu, že kultura a umění jsou oblasti, které jsou současnou krizí zasaženy téměř nejvíce, žádáme, aby na sektor umění a kultury byly, kromě opatření plánovaných vládou ČR, uvolněny v co nejkratším časovém horizontu rovněž prostředky právě z tohoto nástroje.
Jedinečná příležitost! Neopustíte svůj domov, ale navštívíte galerii NoD.
Vážení přátelé umění, čtenáři TANEČNÍHO MAGAZÍNU,
V období karantény, krizového stavu a pandemických opatření, které vedly k uzavření kulturních institucí, jsme pro vás vytvořili interaktivní3D virtuální prohlídku Galerie NoD. Výstavu Kryštofa Strejce „Sám sobě kadeřníkem“, která byla pouhé dva dny po svém otevření veřejnosti z důvodů bezpečnostních opatření proti šíření koronaviru COVID-19 uzavřena, si tak můžete projít v klidu doma na svých počítačích, tabletech či na obrazovkách smartphonů. Závěrem důležitá připomínka: vlastníte-li i brýle pro virtuální realitu, neváhejte je nasadit!
Projekt 3D VIRTUAL TOUR je součástí kampaně #noddigital, v jejímž rámci chce Galerie NoD přispívat k udržení umělecké produkce a dostupnosti umělecké tvorby v dobách pandemické krize:
NoD Digital: 3D VIRTUAL TOUR GALERIE NOD
Výstava: Kryštof Strejc – „Sám sobě kadeřníkem“
Kurátor: Pavel Kubesa
Online Unlimited
#NoDdigitalB
Během 3D virtuální prohlídky můžete procházet sérií interaktivních bodů, v rámci kterých můžete otevírat řadu dodatečného multimediálního obsahu. Můžete tak shlédnout například video interview s Kryštofem Strejcem, detailní reprodukce vystavených děl a komentáře k vybraným dílům, prohlédnout si informační tištěnou brožuru či přečíst doprovodný text k výstavě od kurátora Pavla Kubesy.
Kryštof Strejc, absolvent ateliéru Malby na pražské UMPRUM (2019), finalista Ceny kritiky za mladou malbu, představuje v Galerii NoD nejnovější polohu své malířské tvorby. Výstava „Sám sobě kadeřníkem“ tematizuje nejen Strejcovo přemýšlení o malbě. Zároveň přináší jeho potřeby „reorganizace obrazu“ (od formálního či materiálního experimentu směrem k pokusu o precizování malířské figurace a artikulace námětu). Navíc je současně ale i alegorickým pohledem na stav současné umělecké scény, ve vztahu k otázkám společenské odpovědnosti, svědomí. Ale rovněž role umělce a umění ve spletité a nejisté skutečnosti.
Úryvek z textu PAVLA KUBESY k výstavě:
„Výchozím bodem je výpravně pojatá figurativní malba, která rozpracovává námětový symbolický terén a jeho narativní potenciál. Strejc zůstává přísně v hranicích média a rámu. Rozměrné barevné malby, pastelová plátna a detailní kresby ctí standardně pojímané představy o daném médiu, v nichž Strejc hledá své vlastní hranice a schopnosti se s nimi umělecky a autorsky vypořádat.
Tento atoreflexivní moment chápe Kryštof Strejc v celé jeho šíři. V primární rovině se obrací, dostředivě, ke své vlastní umělecké praxi: Co jako malíř „zvládám“? Jaký je můj osobní malířský výraz a rukopis? Nakolik dokáži minimalizovat výrazové prostředky, aby malby neupadala do banality a dekorativnosti? Přitom se ale dokáže také ptát: ,Jakou moc jako malíř mám?´V posledku pak, jako kdyby snad i parafrázoval samotný závěr Wittgensteinova Traktátu – „O čem nelze mluvit, o tom se musí mlčet“ – vlastním dotazováním: ,O čem ještě mohu malovat?“„
