Jihočeské divadlo v jednom kole 

Jak se vyrovnalo a bojovalo s „nejistou sezónou“? Úspěch měla i „Baletní školička on-line”!

Blíží se konec sezóny 2020/2021. Čas uzavřít další kapitolu Jihočeského divadla a začít psát novou. Pro všechny soubory Jihočeského divadla to byla sezóna „nejistá“. Zkoušení inscenací „do šuplíků“, premiéry bez diváků… Ale naopak mnoho on-line aktivit pro naše diváky. Takový byl náš divadelní rok. Věříme, že následující sezóna už bude „normální“. A jediné, co si přejeme je hlediště plné diváků!

„Rádio Svobodná Bystrouška“

Sezóna 2021/2021 v číslech

Jihočeské divadlo plánovalo uvést celkem 17 premiér. Podařilo se odehrát 3 premiéry „Zabiják Anders“, „Holky a kluci“ a „Karkulka vrací úder“.

V on-line prostoru jsme uvedli 5 premiér –Selský baroko“, „Polská krev“, „3+1“, „Rádio Svobodná Bystrouška“, „Café Groll“

„Café Groll“

Divadelní on-line prostor Divadlo oživilo celkem devíti projekty „Adventní kalendáře JD“, „V.S.U.V.K.A.”,Úča musí pryč, „Elity, „Norbert – neviditelnost existuje, „Velké putování s Malým divadlem, „Písně proti trudomyslnosti z MD“, „Čaj o páté se seniory“, Baletní školička on-line“.

Během Adventu a Velikonoc naše opera hrála 12krát ze střechy radnice a 5krát vyjel „Džubox JeDe“ s hity z Malého divadla. Obě tyto aktivity plánujeme zachovat i pro nadcházející sezónu.

K „nejisté” sezóně jsme přistupovali zodpovědně a snažili jsme se udržovat živou kulturu živou.

Předplatné – prodej spuštěn ke 3. květnu

Pro všechny naše příznivce a diváky jsme 3. května spustili prodej předplatného na sezonu 2021/2022. Opět lze vybírat ze dvou typů. Najisto pro diváky, kteří preferují stejné místo v hledišti a předem daný termíny. Bez limitů pro všechny ty, kteří se nechtějí vázat místem ani termínem.

Pro diváky ve věku 65+ máme skvělou novinku. Cena vstupenky na jakékoli představení na scénách JD bude za jednotnou cenu 150 Kč.

Předplatné lze nově koupit on-line.

Projekt „Elity“ a „Neviditelný Norbert“

Jihočeské divadlo pokračuje v on-line výukách, které jsou velmi úspěšné. „V.S.U.V.K.A.“ k dnešnímu dni měla 25 repríz. Tomáš Ondřej Pilař vyučoval on-line nejen pro žáky Jihočeského kraje, ale kupříkladu i žáky základních škol na Znojemsku.

V rámci projektu „V.S.U.V.K.A.“ vyučoval i Tomáš Ondřej Pilař

K těmto projektům přibyly další dva. „Norbert – neviditelnost existuje“ v režii Ateliéru 3D je zaměřen na téma přehlížení jednotlivců ve společnosti a je určen pro dramatické kroužky.

Podcast „Elity“, který je ideálním nástrojem pro výuku dějin 20. století. O „Elity“ projevilo během jednoho týdne zájem celkem 15 středních a základních škol.

Foto: archiv JD

Eva Marečková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

 

PETR KELLNER bez servítků, bez kávy i bez ztráty kytičky

Brněnské divadlo FESTE uvádí v bývalých mrazírnách nadmíru aktuální titul. Po Havlovi, Klausovi a Pithartovi tentokrát na scéně miliardář. U něj, ke tradičně aktuální politické tematice, protentokrát FESTE přidalo i tu ekonomickou. Představení s dlouhatánským názvem určitě nezklamalo.

Ambiciózní a zejména aktuální divadlo FESTE z Brna se zaobírá tematicky širokým záběrem. Snaží se jít s dobou. Rovněž nadmíru aktivně reflektuje politické dění. Prostě, jak lze vše tak trochu frázovitě nazvat: „hodlá stát na křižovatce dějin“. To výmluvně dokumentuje například tituly „Moc bezmocných“ Václava Havla, „Pýchou osamělosti“ na motivy románu „Osmašedesátý“ Petra Pitharta či současnou premiérou „Eichmann v Jeruzalémě“.

Před necelými deseti lety FESTE rozbouřilo (nejen divadelní) vody inscenací „Pohřbívání“ o Václavu Klausovi. Autorem námětu a scénáře byl Roman Sikora. A právě k aktuální spolupráci s ním se FESTE opět vrátilo. Tentokrát s inscenací spíše na ekonomicko-politickou notu. Její název „Opravdu živé interview s opravdovým Petrem Kellnerem“ mluví za vše.

A jelikož jsem výše uvedené zajímavé tituly neviděl, ale „Kellnera“ ano, podělím se nyní o své čerstvé pocity z netradičního prostředí a posléze s dojmy z představení v kratší recenzi.

TROCHU JAKO V BÝVALÉ ALTĚ

Divadlo samotné se odehrává v docela inspirativním prostředí „Industria“. To vyrostlo v někdejším areálu brněnských mrazíren. Kromě divadelního sálu a výstavních prostor, obsahuje i místa pro grafické počítačové experty, tiskárny 3D a šicí dílny. Tam se prý i v nedávné době počínající koronavirové karantény šily roušky. Prostě je zde, jak se, nyní tak módně, nazývá – tvůrčí HUB.

Nedílnou součástí „Industrie“ je i milá nonkonformní kavárnička. Škoda, že se před divadlem nepodávala káva… Údajně by prý rušil kávovar??! Ale čaj zde nabízeli. To nebylo možné alespoň připravit kávu v konvici? Anebo v džezvě? Nebyly k dispozici ani, v jídelním lístku inzerované, tousty. Zřejmě by rušil i touster?

To, že je areál ve velkém industriálním prostoru, má za důsledek, že do něj musíte vcházet osobní (pozor, nikoli dopravní!) vrátnicí. To tak trochu připomíná bývalý pražský holešovický prostor Studia ALTA. Tam se obdobnou vrátnicí pouze vycházelo večer po 22. hodině. Tady se vchází a vychází. Vždy a za každých okolností.

NAPOVĚDĚLA I NÁPOVĚDA

Jak odpovědět na „3 B“? Je totiž otázkou, zda je Petr Kellner osobností burzovního, buržoazního či spíše bulvárního světa? Nicméně autor Roman Sikora mu – v průběhu večera – přidal další „2 B“ – a to „bizarnost“ a „buble-gumovost“ A tak, pokud zde Petr Kellner nemá všech „pět P“, má alespoň minimálně „pět B“…

Když jdete na operu, tak vás povětšinou teprve výpravný divadelní program uvede do (často nesrozumitelného) děje. U „Opravdového interview s opravdovým Petrem Kellnerem“ neměl program tuhé desky. Ani několik stránek. Byl pouhým listem. Ale dostatečně kvalitně uvedl diváka do ekonomického dění bouřlivých devadesátých let minulého století. Jako správná tiskovina svého druhu  seznámila i s obsazením a celým autorským a inscenačním týmem. Zde musím velmi pochválit i za jmenovité uvedení nápovědy. Bohužel, toto jinde nebývá standardem. Ale i takové (pouze zdánlivé) detaily něco o divadle napovědí.

TAJEMSTVÍ DESETI KUFRŮ

Režisér Jiří Honzírek je současně i autorem scénické podoby „Kellnera“. A zde bych hned úvodem velmi pozitivně kvitoval jeho nápad s deseti kufry. Nejde zde pouze o prvoplánový symbol „prvobytně pospolného podnikatelství“ devadesátých let. Kufry se stávají nositelem rekvizit i děje. Zároveň jsou zde však i nezastupitelným scénotvorným prvkem.

Je slučitelná pozice režiséra se scénografem? Jiří Honzírek není ani prvním a ani určitě posledním tvůrcem, který na těchto dvou pomyslných židlích sedí. Nedokážu zhodnotit, zda to spíše inscenaci obohacuje… Či jej kreativní práce s prostředím scény odvádí od režijních nápadů? Těžko posoudit. Jednoznačně bych však uvedl, jak je dobré, že ve FESTE neslučují práci scénografa s kostýmním výtvarníkem. Tento nešvar vznikal patrně za minulého režimu, „aby se ušetřilo“…

Kufry dodávají inscenaci také další významy. Například ten, podle již zavedeného výrazu, původně z orientačního běhu – „kufrování“. Jedná se o bloudění či zabloudění. Postavy Kellnera i jeho protihráčky zde totiž tak trochu bloudí světem. Světem byznysu. Světem politiky. Světem morálky i cti.

Jinak je dominantním prvkem scény obrovská kulisa s letadlem.

KLOBOUK DOLŮ

Scénář a jeho režijní zpracování nepostrádají nadhled. Chválím však, že představení samo nesklouzlo na bulvární úroveň nějaké frašky. Či anekdoty.

Opravdu musím smeknout svou kšiltovku před hereckými představiteli „Opravdu živého interview s opravdovým Petrem Kellnerem“.

Ondřej Novák i pouze zdánlivě v menší roli přihrávající Vanda Klestilová nezklamali. Dokázali odstínit jemné valéry barev pestrého scénáře i naplnit inscenační nápady režiséra Honzírka. Zejména na Ondřeje Nováka v titulní roli, když musel v rychlých „kontrapunktovních střizích“ přecházet do rozličných hereckých poloh. Byl zde výrazově i pohybově dokonalý. Dokázali, spolu s Klestilovou, diváky nenásilně vtáhnout do oné „hry na miliardáře“.

Neměl bych opomenout ani vynikající scénickou hudbu Maria Buzziho. Nebyla pouhým podkreslujícím či náladovým prvkem. Svými bohatými kompozičními i aranžérskými postupy hnala představení dál, respektive mu přidávala gradaci.

KELLNER Z MASA A KOSTÍ

Jelikož se „Opravdu živé interview s opravdovým Petrem Kellnerem“ odehrává v prostorách bývalých jatek, musím závěrem napsat, že se celému tvůrčímu týmu podařilo vykreslit miliardáře z masa a kostí. Opravdu se jim zdařila ta autentická opravdovost. A nejen za to mu patří (zcela evidentně nejen moje) poděkování i uznání.

A tak snad v předsálí pouze chyběla zmíněná káva? A na scéně možná přebývalo to letadlo? Mně osobně se zdá zjednodušení Kellnerových finančních operací na bázi onoho již zprofanovaného „letadla“ být hyperbolou až příliš nadsazenou… A zjednodušující.

OPRAVDU ŽIVÉ INTERVIEW

S OPRAVDOVÝM

PETREM KELLNEREM

Původní scénář: Roman Sikora

Hrají: Ondřej Novák, Vanda Klestilová

Režie, scéna, úprava textu: Jiří Honzírek

Dramaturgie: Kristýna Břečková

Kostýmy: Marie Jirásková

Hudba: Mario Buzzi

Light design, zvuk: Judita Mejstříková

Produkce: Veronika Starova

Nápověda: Jana Nosková

Asistentky produkce: Barbora Tučková, Alica Priehradníková

Scéna: Industria, Masná 9 (bývalý areál mrazíren), Brno

Premiéra: 24. června 2020

Psáno z první reprízy 20. 7. 2020 v Brně.

Foto: Divadlo FESTE

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Jihočeské divadlo pro děti

Letní prázdninové divadelní dílny Ateliéru 3D. █ Těšit se můžete i na choreografku a tanečnici.█ Poznávání Alšovy jihočeské galerie. █ Za hvězdami divadelními i skutečnými. █

Letos opět připravujeme letní dílny pro děti! Chcete-li, aby i vaše dítka zakusila zábavné divadelní tvoření, neváhejte a hlaste se. Přihlášky můžete již nyní zasílat na tuto naši příslušnou e-mailovou adresu: vendula.kecova@jihoceskedivadlo.cz, kde také získáte další informace.

Za hvězdami

Společně poplujeme do bezedných výšin, odpoutáme se od naší planety a budeme objevovat souhvězdí a jejich podivuhodné příběhy. Divadelně-výtvarná letní dílna pro děti, které mají chuť hrát divadlo, výtvarně tvořit a prozkoumat s námi tajuplný vesmír.

Lektoři: Vendula Kecová a Vít Piskala (Ateliér 3D Jihočeského divadla)
Marta Vaverková a Irena Friessová (Alšova jihočeská galerie)

Termín: 13. až 17. 7. 2020

Čas: 9.00 až 16.00

Pro děti ve věku 9 až 12 let

Cena: 2 500 Kč (včetně obědů)

Letní (vý)let s Petrem Panem

Věříte na víly? Pssst! Dávejte dobrý pozor na to, co odpovíte! Když řeknete, že ne, jedna víla vždycky zahyne! A víte, kde leží země, v níž se nikdy nestanete dospělými? A kde i dospělí musí být znovu dětmi? Za nejbližším smrkem? Za mrknutí okem? Nebo leží ve tvém srdci? Zveme vás na dobrodružnou cestu za Petrem Panem, holčičkou Wendy, kapitánem Hookem a vílou Zvonilkou. Budeme vyprávět příběhy, hrát si i tančit.
Lektorky:
Kamila Mottlová (choreografka a tanečnice) a Michala Piskačová (vypravěčka)

Termín: 27. až 31. 7. 2020

Kde: Malé divadlo, Hradební ul., České Budějovice

Čas: 9.00 až 16.00

Pro děti ve věku 6 až 8 let

Cena: 2 500 Kč (včetně obědů)

www.jihoceskedivadlo.cz

Sdílet

Jihočeské divadlo

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

#NoDdigital: projděte si dnes 3D virtuální prohlídku Galerie NoD

Jedinečná příležitost! Neopustíte svůj domov, ale navštívíte galerii NoD.

Vážení přátelé umění, čtenáři TANEČNÍHO MAGAZÍNU,

V období karantény, krizového stavu a pandemických opatření, které vedly k uzavření kulturních institucí, jsme pro vás vytvořili interaktivní 3D virtuální prohlídku Galerie NoD. Výstavu Kryštofa Strejce „Sám sobě kadeřníkem“, která byla pouhé dva dny po svém otevření veřejnosti z důvodů bezpečnostních opatření proti šíření koronaviru COVID-19 uzavřena, si tak můžete projít v klidu doma na svých počítačích, tabletech či na obrazovkách smartphonů. Závěrem důležitá připomínka: vlastníte-li i brýle pro virtuální realitu, neváhejte je nasadit!

Projekt 3D VIRTUAL TOUR je součástí kampaně #noddigital, v jejímž rámci chce Galerie NoD přispívat k udržení umělecké produkce a dostupnosti umělecké tvorby v dobách pandemické krize:

NoD Digital: 3D VIRTUAL TOUR GALERIE NOD

Výstava: Kryštof Strejc – „Sám sobě kadeřníkem“

Kurátor: Pavel Kubesa

Online Unlimited

#NoDdigitalB

Během 3D virtuální prohlídky můžete procházet sérií interaktivních bodů, v rámci kterých můžete otevírat řadu dodatečného multimediálního obsahu. Můžete tak shlédnout například video interview s Kryštofem Strejcem, detailní reprodukce vystavených děl a komentáře k vybraným dílům, prohlédnout si informační tištěnou brožuru či přečíst doprovodný text k výstavě od kurátora Pavla Kubesy.

VÍCE INFORMACÍ

 

Kryštof Strejc, absolvent ateliéru Malby na pražské UMPRUM (2019), finalista Ceny kritiky za mladou malbu, představuje v Galerii NoD nejnovější polohu své malířské tvorby. Výstava Sám sobě kadeřníkem” tematizuje nejen Strejcovo přemýšlení o malbě. Zároveň přináší jeho potřeby „reorganizace obrazu” (od formálního či materiálního experimentu směrem k pokusu o precizování malířské figurace a artikulace námětu). Navíc je současně ale i alegorickým pohledem na stav současné umělecké scény, ve vztahu k otázkám společenské odpovědnosti, svědomí. Ale rovněž role umělce a umění ve spletité a nejisté skutečnosti.

Úryvek z textu PAVLA KUBESY k výstavě:

“Výchozím bodem je výpravně pojatá figurativní malba, která rozpracovává námětový symbolický terén a jeho narativní potenciál. Strejc zůstává přísně v hranicích média a rámu. Rozměrné barevné malby, pastelová plátna a detailní kresby ctí standardně pojímané představy o daném médiu, v nichž Strejc hledá své vlastní hranice a schopnosti se s nimi umělecky a autorsky vypořádat.

Tento atoreflexivní moment chápe Kryštof Strejc v celé jeho šíři. V primární rovině se obrací, dostředivě, ke své vlastní umělecké praxi: Co jako malíř „zvládám”? Jaký je můj osobní malířský výraz a rukopis? Nakolik dokáži minimalizovat výrazové prostředky, aby malby neupadala do banality a dekorativnosti? Přitom se ale dokáže také ptát: ,Jakou moc jako malíř mám?´V posledku pak, jako kdyby snad i parafrázoval samotný závěr Wittgensteinova Traktátu – „O čem nelze mluvit, o tom se musí mlčet” – vlastním dotazováním: ,O čem ještě mohu malovat?”

Jan Urban

pro TANEČNÍ MAGAZÍN