Rozhovor s tanečnicí ADRIANOU MAŠKOVOU

„Když hraje hymna na Vaši počest, přebije to všechnu tu taneční dřinu“

Tanec, kterému se věnuje od deseti let, je její velkou láskou. Se svých bývalým tanečním partnerem Michalem Burešem se pětkrát stali juniorskými mistry ČR ve standardních tancích a v kombinaci 10 tanců. V desáté řadě TV soutěže StarDance… když hvězdy tančí, byla Adriana Mašková taneční partnerkou herce Miroslava Hanuše a soutěž byla, pro studentku ruštiny na Masarykové univerzitě v Brně, velkou výzvou a cennou zkušeností.


Pocházíte z Tvrdonic na Břeclavsku, kde jste vyrůstala. Tatínek Vás vedl k tenisu, ale vztah k němu jste si nevybudovala. Zaujal Vás tanec, který, jak jste přiznala, se stal Vaší životní láskou. Kdo Vás k tanci přivedl a jaké bylo Vaše dětství plné tance?

„Věnovat tanci jsem se začala proto, že jsem to sama chtěla. Každopádně tu prvotní myšlenku jsem dostala právě na tenisovém soustředění, kde jsem se seznámila s mými nastávajícími trenéry tance. Asi půl roku jsem se věnovala oběma disciplínám, a nakonec vyhrál právě tanec. Zpočátku byl tanec čistě koníček, kterému jsem se věnovala dvakrát týdně, pár hodin. Asi po roce jsem začala tančit se synem mých trenérů. V ten okamžik se poprvé začalo uvažovat o tom, že bychom začali i soutěžit. Tím pádem přibylo tréninků a samozřejmě to začalo stát i více peněz, ale mě to začalo o to víc bavit. Konečně jsem měla své první taneční botky. Začaly jsme vymýšlet, jak budou vypadat moje první taneční šaty. To bylo nádherné. Bylo mi dvanáct let, a já si připadala jako princezna. Nicméně od princezny se rychle upustilo, byla jedna změna partnera, po roce druhá až jsem ve svých čtrnácti letech začala tančit s Michalem Burešem, což byl obrovský zlom. Najednou byly tréninky 3x týdně, a to v Kroměříži. Takže jsem vždy šla rovnou ze školy na vlak a domů jsem se vracela vždycky kolem 9 hodiny večer.“

Tancovat jste začala v deseti letech v břeclavském klubu Starstep a velice rychle jste se dostala mezi českou špičku od 13 do 15 let. S Vaším tehdejším tanečním partnerem Michalem Burešem jste jezdili po soutěžích a pět krát jste se stali juniorskými mistry ČR ve standardních tancích a v kombinaci 10 tanců. Jak vzpomínáte na toto období plné soutěží a tréninků?

„Období to bylo náročné, ale nádherné. Vlastně se všechno točilo primárně kolem tance. Škola byla až na druhém místě a veškeré činnosti se podřizovali tanci. Reálně jsem třeba ani nemohla říct, že jedu na hory lyžovat, protože se tím zvyšovalo riziko úrazu, a to by byla pohroma. Určitě to za to ale stálo. Ten pocit, když Vás vyhlásí za Mistry republiky a začne hrát hymna na Vaši počest, to se dá přebít snad jen titulem Mistra světa, nebo zlatou medailí na olympijských hrách.

Samotná ta výhra v soutěži je vlastně to jediné, jak se Vám ta dřina může vrátit, a stejně tak je to asi jediný způsob, jak můžete vrátit rodičům to, co do Vás vkládají. Ten moment kdy stojíte na stupínku a víte, že právě teď na Vás můžou být pyšní.“

V roce 2019 v desátém ročníku Star Dance… když hvězdy tančí, jste se stala taneční partnerkou herce Miroslava Hanuše. Jak jste se do soutěže dostala a jak se Vám spolu tancovalo?

„Konkurzy na StarDance probíhají tak, že všichni účastníci na ně musí být pozváni. My jsme dostali pozvání od Honzy Ondera. Celkový počet účastníků konkurzu neznám, ale mluvilo se o takových 60 – 70 tanečnících. Na konkurzu jsme museli zatančit a byl s námi udělán rozhovor. To, že mě do soutěže vybrali, jsem se dozvěděla asi měsíc na to. Abych byla upřímná, už jsem si ani nemyslela, že by to mohlo vyjít. Jinak samotná soutěž byla obrovskou zkušeností, a to pro nás pro všechny. S Mirkem, jak je známo, jsme mezi sebou měli značný věkový rozdíl, ale naštěstí to nevytvořilo žádný problém. Při každé choreografii jsem se snažila dát mu prostor, kdyby chtěl přijít s nějakým nápadem. Díky tomu byla každá choreografie jiná a Mirek se ve všech mohl cítit dobře, a to právě proto, že se na jejich tvorbě – na nějaké hlavní myšlence, podílel.“

Jednou jste řekla, že účast ve StarDance… byla pro Vás velkou výzvou a cennou zkušeností. Šla byste do soutěže, kdybyste dostala příležitost, znovu?

„Tato otázka s sebou nese mnohá kdyby. V první fázi bych musela být opět pozvána na konkurz. Pokud bych byla pozvaná, určitě bych se ho zúčastnila. Ale jestli bych se zúčastnila celého StarDance znovu, to je dost složitá otázka. Tento projekt vyžaduje, aby na něj byl člověk plně soustředěný a měl na něj dostatek času a prostoru. Pokud by mi to tedy okolnosti dovolovali, pak by bylo jistě hezké, jít do soutěže znova. I když, musím říct, že se ve mně pocity trochu perou. Na tuto řadu mám nádherné vzpomínky a už navždycky to bude zapsáno v mém životě. Přece jen si ale trochu myslím, že pokud bych šla do další řady s tím, že bych měla možnost srovnání, už by to nemuselo být tak skvělé, jak to bylo v desátém ročníku. Ale třeba se pletu, uvidíme, co mi nabídne čas.“

Jste studentkou brněnské Masarykovy univerzity, kde studujete ruský jazyk. Proč jste si vybrala právě ruštinu? 

„Co se týká výběru školy, já většinou říkám, že si škola vybrala mě. Já jsem původně chtěla jít studovat medicínu, to ale ani napodruhé nevyšlo a ta ruština byla vlastně jistota, protože jsem z ní i maturovala, a to na výbornou, tudíž jsem pak na vysokou školu nemusela dělat přijímačky.“

V jednom rozhovoru jste přiznala, že občas učíte v taneční škole. Platí to stále? Co vše učíte?

„Jednu dobu jsem během studia na vysoké škole pomáhala s výukou v taneční škole. Ale dál se tomu již nevěnuji, teď jsem musela hlavně dohánět školu, to bylo na prvním místě. Ale pokud by se možnost někde vyučovat naskytla, byla bych jí otevřená.“

Stále je pro Vás tanec velkou láskou? Co pro Vás znamená?

„Stále a myslím, že když řeknu, že to tak zůstane navždycky, nebudu lhát. Tanec beru jako sebevyjádření, jako vyjádření toho, co pociťuju a co se ve mně skrývá. Nevydržím ani den bez hudby, tudíž ani den bez tance.“

Jaké tance máte nejraději? Preferujete některý?

„Když jsem ještě soutěžila, tak se to neustále měnilo. Záleželo, do kterého tance jsme měli novou choreografii, nebo ve kterém tanci jsem se cítila nejlíp. Ale můžu říct, že jsem měla vždy vytvořené silnější pouto k rumbě – a to právě proto, že je pomalá a člověk si tak může vzít dostatek času na to, každý pohyb dostatečně procítit a ze standartních tanců jsem vždycky zbožňovala tango, díky energii a napětí, kterou sebou tento tanec přinášel a slowfox pro jeho něžnost.“

Jak ráda odpočíváte?

„Odpočívám různými způsoby. Nejdůležitější pro mě je, své tělo dostatečně vnímat. Snažím se do ničeho se nenutit. Moje tělo si řekne samo, na co má chuť. Jsou proto dny, kdy si jdu ráda zaběhat, zaplavat nebo si zacvičím jógu. Jindy se jen válím s knížkou nebo relaxuju u plátna se štětcem v ruce. A moc ráda chodím na procházky, ať už třeba po Brně, nebo u nás doma, načerpat trochu energie z přírody.“

Veronika Pechová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Cirk Uff 2020

Živelná akrobacie, africké umění a adrenalin. Cirkusový festival v Trutnově.

Oblíbený, v rámci republiky i ve světě respektovaný, novocirkusový festival Cirk-UFF ovládne podkrkonošskou metropoli Trutnov již podesáté. Tradiční svátek milovníků adrenalinu, euforické zábavy i experimentálního umění proběhne ve dnech 23. – 27. září v šapitó, v divadle Uffo a v ulicích města. Jako každý rok nebude chybět česká tvorba v čele se souborem La Putyka. Největším lákadlem festivalu bude vystoupení Groupe Acrobatique de Tanger z Maroka – živelná akrobacie s divokými skoky, lidskými pyramidami a orientální energickou hudbou.

Africké představení přiváží úspěšný soubor Akoreacro, který zazářil na prvním Cirk-UFFu v roce 2011. „V letošním 10. ročníku našeho festivalu se s představením FIQ symbolicky vracíme ke zrodu éry nového cirkusu v Trutnově. Po celém Maroku probíhal velký a náročný konkurz, ve kterém byli vybráni ti nejlepší akrobaté, přičemž Maroko má velkou cirkusovou tradici a tedy i „world class akrobaty“. Dynamika, vůle, síla osobnosti a chuť to vše sdílet – ve spolupráci s francouzskou partou dalo vzniknout souboru Groupe Acrobatique de Tanger a představení FIQ. Jde o cirkus hledající spojitosti mezi tradičním rodovým uměním, moderní kulturou, mezi historií a současným světem,“ říká ředitel a zakladatel Cirk-UFFu Libor Kasík. Díky francouzské produkci se mísí tradiční Afrika se současnou Evropou, ovšem tato show je rozhodně více cirkusové umění než divadlo. Představení doprovodí známý old-schoolový marocký DJ Key.

Před Uffem předvede dechberoucí show i český soubor La Putyka se svou novinkou Kaleidoscope, tedy inscenací připravenou během koronavirové pandemie, která měla mít premiéru právě na Cirk-UFFu v původním, červnovém termínu. Diváci uvidí šílené skoky na obřím teeterboardu, závěsnou akrobacii i lety na trampolíně.

Vzdušnou akrobacii na šálách předvede v šapitó také Ivana Kolcunová se svým týmem, a to v představení o proměnách a fázích, kterými prochází ženy. Ženský či dívčí rozměr přiveze i trio českých performerek Holektiv, jež přijede na festival s něžným dobovým zpracováním příběhu první české pilotky, která mnoho věcí chtěla, ale méně jich skutečně dokázala. Jejich nové představení Božena propojuje současný tanec, divadlo a nový cirkus.

Festivalou atmosféru doplní duo BOLD & BALD s komickou pouliční pantomimou o dvou robotech, kteří už nemůžou nikomu posloužit, a tak radši baví sami sebe. Chybět nebudou ani Bratři v triku nebo Mr. Moss, elektroswingová formace z Hradce Králové, která ve své hudbě spojuje taneční hudbu se swingovou klasikou, prvky elektra a jazzu.

Cirk-UFF dětem

Trutnovský novocirkusový festival nezapomíná ani na nejmladší diváky. Vidět mohou představení souboru FysioART: Hnízdo na nitkách, které nabídne v šapitó interakci s dětmi od 3 let, cirkusové dílny nebo vzdušnou akrobacii a fyzické divadlo. Soubor Bratři v tricku, kteří na Cirk-UFF zavítají každoročně, přivezou nejen pro malé diváky představení Hra o trůn. Zvou také na Bratří speciál, který nabídne dětem i dospělým neutuchající studnici humoru – laskavého i sebeironického, v kombinaci s bravurně zvládnutým žonglérstvím. Děti i dospělé bude bavit před Uffem rovněž klaunské vystoupení Teatro Piccolino nebo vystoupení Václava Strassera s mýdlovými bublinami.

Uffo slaví 10 let

Festival Cirk-UFF oslaví desáté výročí na den přesně od 10 let, kdy byl 24. 9. 2010 otevřen samotný, unikátní kulturní prostor Uffo. Ten se za poslední dekádu stal oblíbeným a celosvětově vyhledávaným místem pro kulturu, umění i trávení volného času. Na rezidenční pobyty sem jezdí špičkové soubory z Evropy, Austrálie i USA a realizují tam i premiéry svých představení. Ředitel Libor Kasík byl dokonce zařazen mezi dvanáct hrdinů kulturního kreativního Česka, ročenka jednoho z nejrespektovanějších světových časopisů zařadila Cirk-UFF v roce 2014 jako jedinou českou (nejen kulturní) událost mezi „to watch“ události v celém světě, třeba vedle fotbalového šampionátu v Brazílii či přijetí eura v Lotyšsku. Páteční večer festivalu bude věnován „gratulaci“ oslavencům (Uffu a festivalu Cirk-UFF) v podobě cirkusové veřejně přístupné show na prostranství před Uffem. Toto unikátní představení vzniká v režii Rostislava Nováka a jeho Cirku La Putyka, k níž se připojí i Bratři v tricku a další.

Vstupenky je možno kupovat přímo v trutnovském Uffu nebo online na http://www.cirkuff.cz/program/, kde je k dispozici kompletní program festivalu. A to včetně večerních party a dalšího doprovodného programu.

 

Lucie Vurbsová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Černá nebo bílá na »Letní Letné«?

Kdo? Cirk la Putyka nebo Losers Cirque Company? Unikátní souboj dvou předních českých cirkusových souborů.

Na festivalu „Letní Letná“ už tradičně nesmí chybět Losers Cirque Company. Čtenářům TANEČNÍHO MAGAZÍNU je, za ta léta, jistě představovat nemusíme.

Letos došlo v rámci koronavirové krize k poměrně nezvyklému jevu, totiž sešly se tu na festivalu „Letní Letná light“ dva přední české akrobatistické soubory hned společně. Losers Cirque Company a Cirk La Putyka v představení „Be Together“, tedy „Buďme spolu“.

Jak to mezi nimi jiskřilo? Unikátní souboj se odehrál na ‚open stage‘, ovšem ten den bylo bohužel asi tak 35 stupňů Celsia ve stínu. Zdálo se mi, že se rozpustím a očekávala jsem začátek akce dosti nevrle…

Ale na toto strašlivé horko jsem zapomněla v okamžiku, kdy se objevili akrobaté. Vedoucí obou company si potřásli rukou a začali hádkou, „kdo je lepší“. Symbolicky také nastoupili v černém (Losers Cirque Company) a bílém (Cirk La Putyka ). Kdo tedy má začít? A zase hádka. Jedni jsou zkušenější a druzí zase mladí, tedy jedni mají času dost a měli by začínat ti, kterým se už kariéra krátí, ha ha…. Až se dostali do pozice „Haka“, což je vlastně taková maorská bojová pozice… A jak tomu bylo dál?

Nástup akrobatů je velkolepý, proplétají se přímo mezi diváky, umělkyni v sice úžasně lesklém, snad latexovém, kostýmu, já ale vůbec nezávidím…, v tomto no, naprosto nemorálním počasí, řekla bych. Podávat tak vrcholové výkony a ještě být dost oblečený? Vždyť já sotva dýchám, sakra, krucinál…

A propuká nová hádka mezi soubory o prvenství na české scéně… Jedno z divadel zlomyslně komentuje počínání toho druhého slovy: „Asi na ně, milí diváci, nevidíte, já Vám budu říkat, co dělají, lezou si na ramena, teď jsou zase dole, chodí do čtverce a každý jinak“..ha ha… …diváci se vesele baví a také žasnou, když pyramida z lidských těl efektně padá…

Zlomyslnost souborů nezná mezí, a tak jeden komentuje výkon soků slovy: „Bylo to inspirativní. Vaše chyby! Chyby jsou pro ostatní vždycky inspirativní, ha ha!“

A tak slovní přestřelky vesele pokračují, až se černí rozběhnou s bojovým až maorsky znějícím pokřikem proti bílým. Ale jaksi se minuli, JÉÉÉ ! Začínají se svlékat, zřejmě, aby se do sebe mohli lépe pustit. Jenže pod černou a bílou jsou všichni duhově barevní, není tedy poznat, kdo je kdo. Takže, místo boje nastupuje spolupráce! „Vždyť jsou všichni stejní! Tak, jaképak copak?“

K vidění bylo ledacos, trampolína, využití našly i lodičky, snad od kolotočářů, kruhy, a neukotvené tyče, držené pouze akrobaty (ještě na zpoceném čele!) Umělci se opravdu museli spoléhat jen jeden na druhého, jištění žádné, mezi diváky to vře. Říkám si: „Jakpak se v tom neúnosném vedru asi cvičí,“ a modlím se, aby všichni vydrželi a někdo nespadl shora rovnou na mě… Modlitba asi zabrala, všechno to dobře dopadlo, dvě propletená těla ve vzájemné souhře a divoký rej pestrobarevných kostýmů, předvádějících své ladné pohyby mezi diváky, zakončil tuto jedinečnou spolupráci našich dvou předních českých cirkusových company.

Petr Horníček (Losers) k tomu říká: „Co udělal letos vesmír, to všichni víme. Ale bez toho by nás nenapadlo zkusit něco společně, s La Putykou!“

Takže z toho jednoznačně vyplývá, že všechno zlé má v sobě i zárodek světla a naděje pro zítřek!

Petr Horníček (Losers Cirque Company), vysvětluje: Společnou spolupráci jsme připravovali několik měsíců a  mezitím proběhly  tři různé akce. Letní Letná byla jejím zakončením. Přípravy byly složitější, protože jsme dlouho nevěděli, zda vůbec budeme moci  projekt odehrát. Dohromady diváci mohli vidět 36 akrobatů a 4 muzikanty. Všechny tyto lidi dát dohromady na zkoušky a všem předat ideu, režii, choreografii a další věci spojené s projektem ve velmi krátké době bylo opravdu náročné. Počasí bylo  extrémně horké, obzvlášť v poledne, kdy jsme měli generálku. Doufal jsem, že se nikdo z nich nevyčerpá a odpoledne to všichni před diváky zvládnou.“   

A zvládli!  Na výbornou! 

Ob den později nastupují Losers na scénu znovu. Tentokrát s průřezem toho nejlepšího ze své tvorby: „Losers – speciální edice!“ Vidíme ukázky z děl „Losers“, „Walls and Handbags“, „Beach Boys“, „Vzduchem“, „Ego“, Kolaps“… Vše se proplétá ve vzájemné shodě a provází opět letuška (spíše letušák), který diváky přiměje smát se, až roušky padají z úst …

Co dodat? „Losers“, to je harmonie těl, souhra, napětí, vynikající výkony, dechberoucí až hrozivě vypadající čísla, diváci občas cítí až smrtelnou úzkost, aby ty niterné milimetry určitě vyšly a akrobaté neskončili v nemocnici!

Možná jedinou slabinou „ Losers – speciální edice“ je, že postrádá hlubší myšlenku, neboť tu do série ukázek z různých vystoupení vložit prostě nelze. A právě hlubší myšlenky bývají u Losers na jejich tvorbě to nejzajímavější. Divák je obvykle vtažen do děje, velice dobře rozečte, o co jde a odnáší si tak skutečně silný zážitek. Na druhé straně „Speciální edici“ zase dodával půvab a vtip již zmíněný „letušák“.

Diváci akrobaty odměnili potleskem ve stoje, na to jsme už zvyklí, jinak tomu v případě Losers ani nemůže být. To je přece jasné.

Foto: František Ortman, Letní Letná

Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN

Geniální nápad v korona-karanténě

Tereza Bebarová a mňam!

Všichni čekali, co bude, každý se chytal všeho, co by mohl dělat a mnozí tápali. Doba „korona-karantény“ byla velmi složitá. Ale paradoxně díky ní herečka a moderátorka Tereza Bebarová s partnerem Ivanem Kotmelem dostali doslova geniální nápad. Vymysleli totiž pořad, který je v podstatě pro každého!

Každý si v novém lifestilovém mňam a hobby formátu najde to své. Někdo rád vaří, jiný zase kutí, něco skládá, vyrábí nebo se rád něco nového dozví a naučí.

„Proto jsem si vymyslela pořad, který jsem nazvala Čas na TE.BE. Zavolala jsem kamarádovi, cukrářskému mágovi Pepovi Maršálkovi a bylo to,“ říká Bebarová, která s partnerem Ivanem    a mini štábem vyrábí pořad na velmi profesionální úrovni u sebe doma.

„Tak to vypadá, když se v domku za Prahou sejde pět až šest lidí, do toho chce jedno dítě jíst, druhé si hrát. Ale nás to baví. Je to u toho velká legrace a pohoda, a pak je z toho hodina nabitá zajímavými hosty, radami a dobrými tipy,“ říká Tereza Bebarová, kterou jsme doposud znali hlavně jako divadelní, filmovou a televizní herečku.

Do pořadu si zve plejádu zajímavých a taky velmi zručných lidí.  „Je to třeba skvělá technoložka pečení Zlatka Otavová, umělecký kovář se srdcem romantika Martin Pavlíček, něžná keramička Andrea Abrahamová, která dělá nádherné anděly, úžasná výtvarnice Pavlína Pecko, který skládá mozaiky z ´upcyklovaných věcí´. Co je to upcyklovaných, to se právě dozvíte, když se budete dívat. A zapomenout nesmíme ani na zdraví a pohyb, proto tam mám například manžele Patakyovi, kteří jsou u nás i na Slovensku velcí propagátoři reflexní terapie,“ láká na nový pořad Tereza Bebarová.

Tereza si zve i hvězdné hosty, kteří promluví o svých koníčcích, ať už je to Marek Lambora, Václav Vydra, Patricie Pagáčová nebo Marek Ztracený. A budou další a další.

 Ale pozor, mnozí nepřijdou do obýváku či kuchyně, ale moderátorka se s nimi propojí prostřednictví Skypu.

„Jelikož se ale návštěvy v té době silně nedoporučovaly, využili jsme moderní technologie a ukázalo se, že je to ideální a základ formátu byl na světě,“ potvrdil produkční, producent a jak sám říká holka pro všechno Ivan Kotmel.

Premiérový díl Čas na TE.BE diváci uvidí už v pátek 21.srpna na Mňam TV v 10.00 a 18.00, následně pak 22.srpna také v 10:00 a 18:00 na TV Hobby.

Další nové díly diváci uvidí pravidelně na Mňam TV vždy v pondělí, ve středu a v pátek v 10.00 a v 18.00 a na TV Hobby v repríze v těch samých časech v úterý, ve čtvrtek a v sobotu.

 Více informací a zajímavostí najdou diváci také na sociálních sítích

FB: https://www.facebook.com/casnatebe/

IG: https://www.instagram.com/casnatebe/

a na webu: www.casnatebe.cz

 


René Kekely & Jaroslav Hauer

pro TANEČNÍ MAGAZÍN