Daleká cesta za domovem

Příprava nového projektu zavedla protagonistky ProFitArt do Norska a na Island

Expedice k domovu je název nového projektu, který pod hlavičkou produkční platformy ProFitArt připravují autorky a protagonistky Dominika Špalková a Bára Ungerová. V rámci expedice za podstatou toho, co dělá domov domovem, se vydaly na cestu na Island. V Norsku a na Islandu paralelně vznikají dvě další verze inscenace, a právě norští a islandští umělci v těchto dnech dorazili na rezidenční pobyt k nám, do České republiky.


Autorský audiovizuální projekt Dominiky Špalkové a Báry Ungerové pro rodiny s dětmi se bude odehrávat ve speciálně upraveném karavanu, který je zároveň výtvarnou instalací. Autorky hledají odpověď na otázku, co je vlastně domov a co k němu patří. Ve svém bádání se vydaly na cestu, která vede daleko od jejich domovů – na Island.


V rámci dvacetidenní expedice, kterou Dominika Špalková a Bára Ungerová absolvovaly společně s Lucií Dlabolovou, se autorky konceptu a zároveň protagonistky seznámily s tamními partnery projektu, kterým je divadelní studio Handbendi v čele s herečkou a režisérkou Gretou Clough, a začaly společně s třemi islandskými performery pracovat na tématu projektu.

První fázi expedice umělkyně strávily v povinné pětidenní karanténě, díky které se mohly blíže seznámit s předměty denní potřeby v islandských domácnostech a z rodinných alb poznat lokální historii a tradici.  Poté mohla skupina začít zkoušet ve studiu Grety Clough v městě Hvamstangi. V rámci poznávání významu a tradice motivů se Češky podívaly do Muzea textilu s prohlídkou historických materiálů a textur ručních uměleckých prací nebo do skanzenu zachovalých historických domů.

„Po návratu do studia jsme se věnovaly intenzivnímu teambuildingu a pokračovaly ve společné práci na projektu. Pro islandské partnery jsme připravily pohybový warm-up a Bára Ungerová představila téma motivů, která chceme následně použít v divadelním představení. Společně jsme skládaly ručně vyrobené kaleidoskopy a rozvíjely jsme téma vzorů, lomení obrazu, imaginace, proměny obrazů a možnosti využití kaleidoskopů v našich jednotlivých inscenacích,” popisuje Dominika Špalková.

Společná práce pokračovala zkouškami storytellingu, při nichž se skupina zabývala tématem ideálního domova. „Celkově byla expedice velmi intenzivním uměleckým i lidským zážitkem. Dozvěděly jsme se, jak v těsné součinnosti jsou Islanďané s přírodou a přírodními živly. Vzájemně jsme si vyměnili své profesní a tvůrčí zkušenosti a pracovali jsme intenzivně na rozvoji společného projektu,” shrnují Špalková s Ungerovou expedici, jejíž další část probíhá právě teď v České republice.

Tři islandští performeři společně s režisérkou Gretou Clough a dva norští umělci právě tráví čas v obci Lubná, kde se momentálně nachází již zakoupený divadelní karavan. Během dvaceti dnů strávených s českým týmem budou dále zkoumat podstatu toho, co dělá domov domovem. Během prvních dnů kromě zkoušení v Lubné navštíví i Litomyšl a tamní White Gallery nebo se vydají na výlet do obce Kozlov. Ke zkouškám se připojí také light designer Jiří Šmirk, který na české inscenaci bude spolupracovat. Během příštího týdne se skupina na několik dnů přesune do Hradce Králové a poslední dny umělci stráví v Praze, kde je pro ně připraven bohatý kulturní program.

Projekt bude pokračovat expedicí do Norska a česká premiéra projektu Moetivi Karavan / Expedice k domovu je plánovaná na květen příštího roku.

Spolupracující partneři projektu:

ProFitArt (ČR), Arctic Culture Lab (NO), Handbendi (ISL)

Účastníci projektu:

Česká republika: Dominika Špalková, Bára Ungerová, Jiří Šmirk

Norsko: Andreas Hoffmann, Tobias Vik, Truls Hannemyr (Teater Avvik)

Island: Greta Clough, Snaedis Lilja Ingadottir, Sigridur Asta Olgeirsdottir,

Sigurdur Arent Jonsson

Projekt je podpořen z Fondu EHP  – program Kultura

Pavla Haluzová

pro Taneční magazín

OSTROV!

Kousek divokosti i smutku neporušené přírody

V pražské La Fabrice proběhne ve dnech 8.–10. 11. 2021 pražská premiéra představení Ostrov! souboru BURKICOM. Příběh zrození a zániku hledající rovnováhu mezi člověkem a okolním světem vznikl na základě výzkumu krajiny, dosud jen nepatrně dotčené turismem i lidskou činností. Choreografka Jana Burkiewiczová do příprav představení zapojila řadu známých osobností z různých uměleckých oblastí. Scénografii navrhl architekt Jaroslav Wertig ze studia A69, animace ilustrátor Jindřich Janíček a filmový režisér Tomáš Luňák. Na přípravách inscenace se podílelo celkem 32 lidí.

Zažijte na vlastní kůži kousek neporušené přírody, poznejte poslední 4 % procenta divoké prázdnoty! Multimediální scénický model biotopu ostrova na Jakubském rybníku v obci Poušť, okres Nymburk. Otřesně živé představení.

Ve svém nejnovějším a produkčně dosud nejnáročnějším autorském představení OSTROV! se Jana Burkiewiczová vrací k přírodní a environmentální tématice, kterou v minulosti zkoumala již v představeních Divočina, marnivost ptačích per a O medvědovi, který plul na kře. Tentokrát se při přípravě scénáře spojila s filmový režisérem a animátorem Tomášem Luňákem (Alois Nebel) a kurátorem Jiřím Mackem (Designblok), aby ve výsledném tvaru propojila do kompaktního a neustále se prolínajícího celku choreografie s animacemi původních ilustrací Jindřicha Janíčka (Take Take Take) a hudbou Jiřího Konvalinky (Mutanti hledaj východisko).

Environmentální témata prostupují stále častěji zpravodajství, politická jednání i náš běžný život, ale o čem se vlastně bavíme? O jaké přírodě? O lese, kam chodíme na houby a jsme uneseni jeho klidem? Co je to vlastně ona divočina, když z celkové váhy savců, žijí na světě jen 4 % procenta skutečně svobodně, 36 % tvoří lidé a 60 % zvířata chovaná v zajetí pro naší zábavu či jako potrava? A co jsme my ve vztahu k ní, když jsme její součástí?“ ptá se choreografka Jana Burkiewiczová.

Základním táborem příprav inscenace se stal Jakubský rybník, který patří do chráněné oblasti Rožďalovických rybníků, krajina, jež není prvoplánově krásná ani problematická, ale víceméně přirozeně spojuje lidskou činnost a existenci neporušené přírody. Ostrov uvězněný hladinou rybníka se následně svou neporušeností stal pro inscenaci symbolem nedotčeného běhu věcí. „A pak jsme se dívali, vstřebávali a hledali souvislosti, které se nám postupně spojovali do představení, které je pro nás sice abstraktním, ale živým modelem naší existence v rámci přírody,“ doplňuje Jana Burkiewiczová, která tentokrát jde ve vyprávění až na samý kraj lidského i zvířecího konání, nevyhýbá se přímočarosti a ironie stejně jako témat smrti či krutosti.  

Zkusili jsme vytvořit model situace, jakousi laboratoř, do které vložíte jednotlivé prvky, nastavíte podmínky a necháte rozběhnout děj. Asociace, odkazy, ale i reálné situace začaly volně přicházet a generovaly další vývoj. Prolomili jsme hranici a přestali vnímat, kdo je člověk a kdo zvíře. Obrysy budoucnosti se stali jasnějšími,“ dodává autorka.

I tentokrát se do příprav zapojili známí umělci, designéři a tvůrci z různých oborů. Představení se odehrává ve scénografii renomovaného architekta Jaroslava Wertiga ze studia A69, který na přání scenáristů bourá hranici mezi divákem a účinkujícím. Světelný design vytvořila Pavla Beranová, známá svou prací v divadle Archa, ACT Lighting Brusel a mimo českou scénu také v Holandsku, Lucembursku či Maďarsku. Autorkou kostýmů vzniklých recyklací a up-cyklací je Barbora Procházková (Project Sapience), absolventka pražské UMPRUM a vítězka mezinárodní soutěže Designblok Diploma Selection 2019. Autorem masek šitých ze zbytků kůží je Štěpán Růžička, absolvent ateliéru K.O.V. na pražské UMPRUM.

Výjimečné je také složení performerů, kteří se v představení pohybují v širokém rámci současného tanečního umění včetně včleněných prvků akrobacie. Cenami ověnčené tanečníky Helenu Arenbergerovou Michala Heribana uvidíte v jedné řadě s dalšími pěti tanečními osobnostmi. Veronika Tökoly, známá z inscenací souboru 420PEOPLE, Eduard Adam Orszulik, kterého mohli diváci v řadách BURKICOM vidět už v představení Růžový samuraj, i trojice zahraničních tanečníků – sestry Ifigenia a Ariadne Toumbeki z Řecka a Maxime Guenin ze Švýcarska, které si Jana Burkiewiczová vytipovala na mezinárodním konkurzu organizovaném DEKKADANCERS. Vedle sedmičky tanečníků se mohou diváci těšit i na zpěv Adama Pavlovčina, který působí střídavě v Praze a Londýně a mimo jiné je v současnosti finalistou letošního, ještě otevřeného ročníku talentové soutěže Superstar. O hlasový doprovod inscenace se postarali herci Zuzana Stavná a Miroslav Krobot v rolích průvodců. Fotografem inscenace je Václav Jirásek. Celkem se na přípravách představení podílelo 32 lidí včetně performerů prosincové dílny.

Premiéra proběhne 8. 11. 2011 v divadle La Fabrika. Následující dva dny se konají reprízy a OSTROV! se do La Fabriky vrátí zpět v roce 2022. Prodej vstupenek probíhá přes lafabrika.cz.

Představení uvádí BURKICOM za podpory Ministerstva kultury ČR, Magistrátu hlavního města Prahy a Prahy 7. Partnerem inscenace je divadla La Fabrika, v jehož prostorách byla inscenace nastudována.

Helena Novotná 

pro Taneční magazín

AMORální

Intimní představení o lásce a manipulaci

Dočasná Company uvádí zcela nový projekt s názvem AMORální pod vedením Anny Benhákové. Premiéra se uskuteční dne 15.11. od 20:00 v Divadle X10

 

Repríza proběhne 14.12.
 

Tématem choreografie vás provede šest těl tanečníků, kteří jazykem současného tance a fyzického divadla vyobrazují sbližování a vkládání důvěry v partnera v touze po sexuální intimitě. Taneční inscenace se zabývá především tenkou hranicí mezi láskou a manipulací – situacemi s jemnými nuancemi, kdy si možná ani neuvědomujeme, že postupně ztrácíme kontrolu nad tím, kam naše vztahy směřují. Situacemi, kdy si až pozdě všímáme, že jsme se dostali někam, kde jsme nikdy být nechtěli. Nejvýraznější esencí choreografie je křehkost a zranitelnost. Obrazy, které choreografie nabízí, mluví o sexualitě jako o lidské přirozenosti. Lidské tělo, neoddělitelné od jeho mysli, duše, ducha, je zde předmětem touhy a v zajetí vášně se toto propojení snadno přehlédne.

Téma projektu AMORální se formuje již druhým rokem, choreografka podobné téma zpracovala v tanečním filmu s názvem Morálně závadné, který je momentálně v postprodukčním procesu. Vernisáž a výstava fotografií z natáčení, jejichž autorkou je také Anna Benháková, proběhla v srpnu 2020 v Periferie Cafe. Pod stejným názvem se již uskutečnil work in progress v září 2020 v Divadle DISK. Dočasná Company uvede reprízu AMORální 14. 12. 2021 opět v divadle X10.

Tanečnice a jedna ze zakladatelek Dočasné Company Natálie Vacková o zkoušení říká: “Když Anička s tématem přišla, tak mě to jako osobu velmi lákalo, ale jako interpretka jsem věděla, že to nebude lehká výzva. Navazovat opravdový něžný dotek s osobami, se kterými nejsem v partnerském vztahu,  vyžaduje odvahu. O manipulaci by jistě každá žena a spousta mužů zvládla mluvit po svém a i já mám svůj příběh, který mě bude dokonce života ovlivňovat.”

Dočasná Company je skupina umělců, která vytváří platformu pro různorodé současné pojetí umění se zaměřením především na tanec a fyzické divadlo. Spojuje umělce z oblasti hudby, fotografie, filmu a výtvarného umění. Cílem Dočasné Company je rozmělnit hranice mezi tvorbou pro širokou veřejnost a intelektuálním uměním pro odborné publikum, stejně jako nacházet přesahy divadelních a nedivadelních forem. Momentálně vyvíjí aktivitu na několika uměleckých projektech převážně v Praze, ale působí také v regionech. Od začátku letošní sezóny také vede taneční workshopy pro studenty i profesionály ve spolupráci s prostorem Tep39. Company působí od roku 2019, spolek byl založen v listopadu roku 2020.


Natálie Vacková

pro Taneční magazín

 

Budete S dovolením! někde Inbetween a možná dojde i k Průniku díky třem premiérám v divadle PONEC

Listopad přináší hned 3 premiéry!

Všudypřítomný spěch, hledání rovnováhy ve společenském systému a koncept hranic jako někdy vtipná, jindy více alarmující výpověď o stavu naší doby ve třech listopadových premiérách slibují umělecký zážitek, který ještě při odchodu z divadla zůstává pod kůží. Ve dvou premiérách PONEC dává prostor autorům z mladé nadějné generace, Inbetween je česko – slovenský projekt.

S dovolením!

Nikdo nemá čas na nic čekat. Občas se sice zastavíme, ale všudypřítomný stres a spěch nás nutí běžet dál. Inscenace jako zrcadlo odrážející jednu z tváří dnešní doby s lehkostí a humorem je dílem sdružení Spolk.

Představení vyhrálo 2. místo v soutěži Tanečních aktualit Divoká karta 2020.

Inbetween

,,Jsme propojenější víc než kdykoli dřív, měníme se na masu, která se snaží najít rovnováhu. Taháme a tlačíme.“ Představení inspirované aktuálními společenskými změnami a našimi reakcemi na ně.

Koncept z dílny tří autorek: Soňi Ferienčíkové, Márie Júdové Alexandry Timpau je inspirovaný interaktivní architekturou. Čtyři tanečníci tak pracují s materiálem, který se vznáší nad nimi.

Spára: Průniky

Ocitli jsme se tam, kde po doteku zůstává jen prázdná stopa. Realita a sen se smísily dohromady. Už nerozeznáváme hranici našich těl od okolního prostoru. Něco se muselo stát. S námi, se světem, se mnou. Představení nechává nahlédnout do témat současné generace dvacátníků. Vzniklo v rámci projektu Nezřízeni, jehož koncepci vytvořil tandem uskupení Pulsar – Honza Malík a Tereza Krčálová. Choreografka Barbora Ptáčková je letošní absolventkou Konzervatoře Duncan centre v Praze.

Více na:  www.divadloponec.cz

Kateřina Marková R. Pereira

pro Taneční magazín