Czech Dance Tour 2019

Udělilo se nespočet cen a vypilo se na 1300 litrů vody!

Závěrečné taneční zápolení, které proběhlo v pražské Slávii, skončilo 26. května.  Celkem  je 44 (zlatých)  vítězů a jeden v nově zařazené kategorii Vogue & Wack, navíc se udělily ještě  tři speciální ceny:

TOP CHOREOGRAF/KA –  ve spolupráci s Michealou Zouharovou a její značkou Nu pretty by Misha

NEJAMERIČTĚJŠÍ STYL – ve spolupráci s Hard Rock Cafe Praha

CELKOVÝ VÝKON VE STREET DANCE – ve spolupráci s Rekreačním střediskem Český ráj

Modernímu tanci se věnují tisíce dětí, teenagerů i dospělých, kteří se sjíždí mimo jiné na tříměsíční taneční túru s názvem Czech Dance Tour. Po regionálních a zemských kolech se taneční skupiny se svými choreografiemi probojují do národního finále. Soutěží se v 5 věkových kategoriích a také v různých tanečních stylech – například street dance, art dance, disco dance, latino show .. (a dále i plesové formace, mažoretky, cheerleaders).

Taneční skupiny soutěží s choreografiemi, kterým dávají výstižné názvy, uvádíme příklady některých z nich: „Who are you? New Generation, Girl gangStarving, Praying, Lost your way, Back Again, With energy, Million Dreams For Us, Level Up … Chce to nápad!“

Skupiny, které se na Mistrovství České republiky výrazně umisťovaly na  předních příčkách v různých kategoriích, jsou:

  • DC Inferno Kolin
  • Efekt dance Brno
  • Limit DC Havířov
  • Balanc Velké Bílovice
  • Danceway (Praha)
  • Opatow Flavours (Praha)
  • PS Hroch Pardubice
  • SC Nextyle (praha)
  • TS FREE DANCE (prostějov)
  • TS Great Lipník nad Bečvou
  • Tutti Frutti (Česká Lípa)
  • Aneri – Valašské Meziříčí

Přinášíme  malou  pikantnost  z této velké  tour

Zeptali jsme se pořadatelky Hanky Čermákové:

Kolik litrů vody  tanečníci vypili během tour?  

V průměru na každou soutěž „padly“ čtyři 18litrové barely. Tedy téměř 1300 litrů.  Pronajali jsme výhodně výdejník vody od společnosti Fontana pro základní pitný režim. Byl umístěný u taneční plochy. Tanečníci měli  také vlastní pití, ale doufáme, že jsme k osvětě pitného režimu přispěli.

Další zajímavostí také je, že na promoplachtě Czech Dance Tour  jsou nafocení reální tanečníci (žádná fotobanka), kteří tančí ve finále. Ti byli nominování přes instagram  tanečními fanoušky.

Výsledková listina – sobota:

https://www.czechdancetour.cz/soubory/20190525.pdf

Výsledková listina – neděle:

https://www.czechdancetour.cz/soubory/20190526.pdf

 

Foto, video: Eva Smolíková

Taneční magazín

»GARSONKY« jako míjení (se) a (ne)obyčejnost čajového pytlíku

➳ Obyčejnost v kráse pohybu ➳ Sdílené míjení ➳ Strhující pohyb ➳ Naplněný či nenaplněný existencionalismus? ➳ Kytka místo kalendáře ➳ A co děti? ➳ Myš a myšlenka ➳

Již za necelý půlrok jsem měl tu čest vidět druhé představení sdružení MIND MOVE. Po lednovém „VOID RELOADED“ na prknech divadla PONEC mne tentokrát čekaly „Garsonky“. Koncem května. Přímo na linoleu malého sálu DIVADLA ARCHA. Představení bylo nazváno jako „work in progress”, čili určitou tvůrčí dílnu. Nahlédnutí do kuchyně. A to doslova do kuchyně garsonky.

Jak vidno, imaginativní garsonka může vzniknout i kdesi na dvorku u okapu – foto ze zkoušky představení, mimo divadlo

Po mé kritice určitých kontroverzních údajů v divadelním programu – průvodci v Ponci, jsme se tentokrát žádné průvodní tiskoviny nedočkali. U podobné tvůrčí dílny, tedy ještě neusazeného představení, je to vcelku logicky pochopitelné.

Na svých internetových profilech tvůrci předcházejí „Garsonky“ touto statí: „Dva lidé čekající na změnu. V jejich vypiplaném mikrosvětě poletují paprsky trajektorií, které se vzájemně nikdy neprotnou. Jsou hladké, oblé, pomalé, jindy ostře a rychle řežou vzduch na jednotlivé střepy. Jejich prostor je jimi celý počmárán. Obklopeni pohodlím domova neví si náhle s ničím rady. Vše kolem je milé a bezpečné. A přitom neúnosně těžké a nesnesitelně snadné. Toto trvání je třeba změnit. Rázně a radikálně. Rozhodně! Teď!!! Ale změna nepřichází…“

Veronika Knytlová a Martin Talaga ještě při zkouškách

Bude toto naplněno? Nalezne divák to, co se snaží tvůrčí tým nastolit? Dokážou to obě strany – po „absolvování“ celého představení – lépe definovat? Nejen tyto otázky jsem si kladl před zahájením v nabitém malém sále ARCHY.

Hned zpočátku se musím čtenářům omluvit. „Garsonky“ sice z devadesáti procent stojí, padají i místy leží s výkony dvou titulních protagonistů – Veroniky Knytlové a Martina Talagy. Divák se v průběhu večera však setkává ještě s úvodní půvabnou rolí uklízečky. A dočkává dvou mužských malých, leč podstatných, úloh (de)montérů. Jejich představitelé nám však zůstali utajeni. Asi tou absencí programu? Inu, i desítky let se klaníme neznámým vojínům. A tak tedy poklona úvodem „neznámým představitelům“.

Opět Martin a Veronika během zkoušek – ta kytka v představení byla trochu jiná 🙂 , nikoli stromeček!

Možná, že jsem očekával větší apel na existencionální notu? Možná si představoval scénické pojetí více vykonstruované?

Samotné představení „Garsonek“ však předčilo očekávání. Strhující taneční pohyb. Místy (záměrně?) úsměvně karikující volné sestavy gymnastek či obdobné jízdy krasobruslařek. Ohromný gejzír scénických nápadů. Jejich bezprostřední rozvíjení. Oscilující kontrast mužského a ženského (mikro)světa. To jsou zřejmě ty nejdůležitější pocity z téměř hodinového zážitku. A samozřejmě, skvělé výkony protagonistů. A v neposlední řadě i skvěle ilustrující a burcující záměrně monotematická hudba Martina Tvrdého.

Garsonka na malé scéně Divadla Archa

Co mne zaráželo? Možná méně hravých motivů, jakým bylo počáteční proměnění se čajového pytlíku v myšku… Nebo naopak? A zejména pak režijní neujasněnost, co ztvárnit pouze mimicky a co s reálnými rekvizitami. Zpočátku jsem tak chápal oddělení snů, plánů a reality. Což se v průběhu večera ukázalo mým omylem. Ale myslím si, že kupříkladu „mobilování“ s imaginárním mobilem by bylo určitě atraktivnější než s tím skutečným, trojrozměrným…

Hlavním rysem celých „Garsonek“ je osamělost v nás. Až sžíravě marný pocit míjení se. Věčný konflikt snů a plánů s krutou realitou. Ale i zároveň hledání krásy ve všednosti. Pocit, zda lze odpovědně přivést na svět děti do toho světa dnešního? A to se tvůrcům zdařilo v míře víc než přeplněné. A tak popřemýšlejte i vy o hledání cesty k sobě. Nalézání pozitiv i v (na první pohled) negativním světě. A ať to netrvá dlouho, ať kytka, která v „Garsonkách“ nahrazovala kalendář i hodiny, neuvadne!

V takové divadelní garsonce se dá i fotit mobilem!

»GARSONKY«

Tvůrčí tým:

Choreografie: Veronika Knytlová, Martin Talaga, Jindřiška Křivánková

Režie: Jiří Havelka

Tančí: Veronika Knytlová, Martin Talaga

Scénografie: Dragan Stojčevski

Light-design: Karlos Šimek

Hudba: Martin Tvrdý

Produkce: Radmila Krásenská/Mind Move, Divadlo Archa

Foto: Mind Move (z exteriéru), Martina Vaňková (z představení)

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

FEST-END na Smíchově

Nový festival ve Švandově divadle nabídne hry v angličtině

Od 12. do 14. června se v pražském Švandově divadle uskuteční nultý ročník nového divadelního festivalu FEST-END (Festival of English Speaking Drama). Ten zde divákům poprvé nabídne několik pozoruhodných inscenací v angličtině: na programu budou dvě hry smíchovské scény v anglické verzi, které herci ze Švandova divadlo poprvé uvedli loni v září ve Spojených státech v rámci oslav 100. výročí založení republiky, a chystá se i premiéra společné autorské inscenace studentů DAMU a studentů z Georgetown University ve Washingtonu. FE ST-END se zároveň stává součástí multižánrového festivalu Americké jaro, na němž společně vystupují američtí a čeští umělci na desítkách míst po celém Česku.

„Vznik festivalu FEST-END vyplývá nejen z přátelských vztahů se zahraničními partnery v Anglii a USA, ale i z dlouhodobé snahy otevírat dveře Švandova divadla anglicky mluvícímu publiku,“ říká Daniel Hrbek, ředitel divadla, iniciátor festivalu a také dlouholetý pedagog pražské DAMU. A dodává, že název festivalu vychází ze skutečnosti, že jde o „Festival of English Speaki ng Drama“ (FEST), ale odráží i fakt, že se koná až v samotném závěru pražské divadelní sezóny (END). „Celé slovní spojení je zároveň slovní hříčkou, která připomíná West End, slavné divadelní centrum Londýna,“ říká Daniel Hrbek.

Eva Josefíková a Klára Cibulková jako spojka odbojářů Hana Krupková a herečka Adina Mandlová ve hře Pankrác45. Foto: Ivo Dvořák

Konání festivalu anglicky mluvícího divadla právě u Švandů je podle něj logické: smíchovská scéna byla vůbec prvním tuzemským divadlem, které už v roce 2004 začalo své inscenace pravidelně uvádět s anglickými titulky. Se svými hrami nastudovanými v anglických verzích, nebo vytvořenými už přímo s anglicky mluvícími herci, také Švandovo divadlo pravidelně hostuje v zahraničí – v posledních letech zejména ve Spojených Státech, kde současnou českou činohru představilo americkému publiku například na jedné ze zavedených Off-Broadwayských scén.

Tři večery in English

Ve středu 12. června zahájí festival komedie Protest/Debtsložená ze slavné aktovky Václava Havla a nově napsané hry debutujícího Marka Hejduka, který na známého dramatika po 33 letech úspěšně navázal. V představení režiséra Daniela Hrbka excelují Tomáš Pavelka jako výřečný Staněk a Robert Jašków jako zdrženlivý Vaněk, v dalších rolích účinkují Tomáš Kořének a Jacob Erftemeijer. Hru v anglickém jazyce a s anglickými titulky uvádí ve Velkém sále Švandova divadla od 20 hodin.

Na témže místě v témže čase se ve čtvrtek 13. června dočkají diváci fiktivního příběhu založeného na skutečných událostech. Drama Pankrác ’45 vypráví o osudu pěti žen, které se v létě roku 1945 sejdou na jedné cele pankrácké věznice. Své role nastudovaly v angličtině Klára Cibulková (Adina Mandlová), Réka Derzsi (Lída Baarová), Eva Josefíková (Hana Krupková), Andrea Buršová (Julča) a Marie Štípková (Nová). Autorkou scénáře a režisérkou je Martina Kinská.

V pátek 14. června festival nabídne exkluzivní uvedení společné autorské inscenace Americký sen/Česká noční můrakterou pro tento jediný večer pod režijní supervizí Daniela Hrbka připraví studenti činoherního divadla na pražské DAMU se studenty Georgetown University ve Washingtonu. Co o sobě tuší a co o sobě vědí? Jaký je ve skutečnosti americký sen? Může být i noční můrou? A co Čechy – zdá se o nich vůbec někomu? Autorský projekt mladých divadelníků bude uveden ve dvojjazyčné verzi ve Velkém sále Švandova divadla od 20 hodin.

Ke každé inscenaci chystají u Švandů i podrobné doprovodné texty, věnované české historii a reáliím. Ty vysvětlují divákům termíny jako například StB, normalizace, heydrichiáda a přibližují i příběhy lidí, o nichž hry vyprávějí.

Svorníky a rozdíly, současnost a historie

Jak připomíná dramaturg festivalu David Košťák, téma nultého ročníku festivalu vyplývá ze společných jmenovatelů pro historii a současnost České republiky a anglicky mluvících zemí. K těm podle něj patří například téma holokaustu a vztah ke svobodě, ale také pohled mladé generace na kulturní a společenské rozdíly. „Festival FEST-END si bere za cíl do budoucna vybudovat ojedinělou událost pražské divadelní scény, která nabídne publiku zajímavé zahraniční inscenace anglicky mluv&ia cute;cích divadel doplněné českými titulky, a zároveň zde představí i úspěšné domácí inscenace v anglické mutaci pro pražskou komunitu expatů,“ uvádí David Košťák.

 „První ročník festivalu FEST-END v červnu 2020, by měl proběhnout opět ve Švandově divadle a své síly na něm spojí pražská DAMU s newyorskou The New School of Drama,“ doplňuje Daniel Hrbek, který je současně vedoucím ročníku režie na Katedře činoherního divadla pražské DAMU.

Už od 1. ročníku bude mít festival také svého oficiálního patrona v podobě anglického či amerického autora současného dramatu.

www.svandovodivadlo.cz

 

Program 0. ročníku festivalu FEST-END ve Švandově divadle na Smíchově:
  1. 6. od 20:00 ve Velkém sáleProtest/Debt(s anglickými titulky / v anglickém jazyce)
  2. 6. od 20:00 ve Velkém sálePankrác ’45 (v anglickém jazyce)
  3. 6. od 20:00 ve Velkém sále Americký sen/Česká noční můra (dvojjazyčně)

Magdalena Bičíková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Talkshow s odborníky, umělci i politiky

Designérka Anna Marešová, o níž TANEČNÍ MAGAZÍN psal v souvislosti s jejím návrhem pražské „kabrioletové“ tramvaje, a básník a biolog Jiří Sádlo v CAMPu

V červnu si herec a moderátor Ondřej Cihlář do své talkshow Camping s Ondřejem Cihlářem v Centru architektury a městského plánování (CAMP) pozval designérku Annu Marešovou a biologa a básníka Jiřího Sádla. Talkshow každý měsíc přináší diskuse s odborníky, umělci, politiky i aktivními občany o Praze, architektuře a městských plánech či dopravě.

Pátý díl Campingu s Ondřejem Cihlářem se odehraje 18. června od 19 hodin v CAMPu. Vstup je zdarma.

Barbara Švigová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN