Tragikomedie o životě a smrti

‚Je to tu!‘ Ve Švandově divadle uvedou tragikomedii o životě a smrti

 

 

 

 

Je málo věcí v životě, které jsou naprosto jisté. Kromě vlastní smrti. Naštěstí ani na něco tak osamělého, jako je smrt, nejsme sami – nemusíme být… I o tom vypráví pozoruhodná hra

Je to tu (Here We Go) autorky Caryl Churchill (1938), která se řadí k nejlepším britským dramatikům od Shakespeara po Becketta.

Poslední věci člověka

„Co bude, až to přijde? Jak se o nás bude mluvit na našem pohřbu? Z čeho máme strach a k čemu je dobrý humor? Co je po smrti? Co ještě zbývá říci nebo udělat? Tyhle a další otázky najdeme ve hře Caryl Churchillové,“ říká režisérka Viktorie Čermáková. „Její hra vypráví mimo jiné i o tom, že možná právě teď je ten pravý č as zamyslet se nad tím, jakými činy, myšlenkami a emocemi dláždíme svou cestu,“ říká režisérka.

„Je to tu je první inscenací v rámci tematického cyklu „Intimita – Anonymita – Agresivita“ Studia Švandova divadla. Zkoumá téma lidské intimity a pozornost diváků obrací

k problematice posledních věcí člověka dnešní doby,“ dodává dramaturg Libor Vodička.

Těšit se tedy můžeme na nečekaně pojaté téma, silnou myšlenku, vybroušené repliky i na herecké obsazení. To tvoří Robert Jašków, Tomáš Petřík, Andrea Buršová, Tomáš Červinek

a hostující Miluše Hradská. Za pozornost stojí také scéna a kostýmy Barbary Wojtkowiak, pohybová spolupráce Halky Je Třešňákové a hudba, pod níž je podepsán muzikant

a komiksový autor Myko. Hru přeložila Lucie Kolouchová.

Caryl Churchill, hvězda současného dramatu

„Naše psychika je po tisíce let nastavena tak, že se stále zabývá vedle života i smrtí. Ve chvíli, kdy ji vyřadíme, vytěsníme a nemluvíme o ní, nevídáme ji, nepřipouštíme si ji, myslím, že pak naše duše strádá. Onemocní, různě se pitvoří a nadouvá. I proto jsme se do této hry ve Švandově divadle pustili,“ říká Viktorie Čermáková. Ta už ve Studiu Švandova divadla zrežírovala například Šamana, povedenou adaptaci stejnojmenné povídky Egona Bondyho, podepsána je i pod autorskou hrou Putin a Biľak u trezoru.

Text Caryl Churchill jí nyní nabízí každopádně velmi kvalitní a inspirativní předlohu: hru Je to tu (Here We Go) v roce 2015 s úspěchem uvedlo například Národní divadlo v Londýně. Do Švandova divadla se tak dostává necelý rok po její celosvětové premiéře.

Ovace od publika i kritiky už ale mnoho let sklízí i samotná autorka: „Je nemožné představit si krajinu současného dramatu bez Caryl Churchill“, napsal v roce 2012 The Guardian, který dramatičku vyzdvihuje mimo jiné proto, že „změnila jazyk současného divadla“. List The Telegraph ji pro její novátorský přístup označil dokonce za „Davida Bowieho současného dramatu“.

Premiéra hry Je to tu ve Studiu Švandova divadla je v sobotu 22. října, první a druhá repríza jsou naplánovány na 26. října a 3. listopadu.

3_robert_jaskow_foto_stepan_pech_pro_svandovo_divadlo_repro_zdarma

Je to tu

Překlad                                                         Lucie Kolouchová

Režie                                                             Viktorie Čermáková

Dramaturgie                                                  Libor Vodička

Scéna a kostýmy                                            Barbara Wojtkowiak

Hudba                                                           Myko

Pohybová spolupráce                                               Halka Je Třešňáková

 

Hrají: Tomáš Petřík, Andrea Buršová, Tomáš Červinek, Robert Jašków, Miluše Hradská

 

Veřejná generální zkouška: pátek 21. 10. 2016 od 11 hod.

Premiéra: sobota 22. 10. 2016 od 19 hod.

 

KDO JE KDO

Viktorie Čermáková (1966)

Herečka a režisérka stála poprvé před kamerou jako tříletá (Lucie a zázraky). Ve filmu se objevila ještě několikrát (My tři a pes z Pětipes, Družina černého pera aj.), ale učarovalo jí divadlo. Ve čtrnácti letech byla přijata do amatérského souboru A studio při pražském Divadle na okraji. Do roku 1989 zůstala členkou A studia a pracovala zde pod vedením herců Evy Salzmannové a Ondřeje Pavelky. Spolu s režisérem Davidem Czesanym pak vedla A studio II, v němž uskutečnila svou první samostatnou režii (Lorca: Dům doni Bernardy).

Na jednu sezónu byla angažována v brněnském Divadle na provázku, v letech 1991 – 1994 byla členkou divadelního souboru Kašpar, který působil v MDP Rokoko a v Divadle v Celetné. Odsud odešla s částí souboru v roce 1994 do Divadla Komedie, kde hrála v inscenacích režisérů M. Dočekala, J. Nebeského, J. Pokorného, J. A. Pitínského a dalších.

V roce 2006 byla spoluzakladatelkou Divadelního studia Továrna, působícího převážně v holešovické La Fabrice. Od roku 2005 vytvořila řadu inscenací v Činoherním studiu v Ústí nad Labem, pražském Rubínu, Divadle v Celetné, Ta Fantastika, Středočeském divadle Kladno, Národním divadle v Praze aj. Na svém uměleckém kontě má dosud na čtyři desítky divadelních režií. Spolupracuje také se st udiem Alfréd ve dvoře. Výraznou část její režijní práce tvoří soudobá česká a světová dramatika i autorské projekty.

V roce 2007 byla na festivalu Příští vlna/ Next Wave oceněna za přínos českému divadlu a v témže roce byla nominována na Cenu Nadace Alfréda Radoka jako Talent roku.

Caryl Churchill (1938)

Vysoce ceněná a i ve světě nejznámější současná britská dramatička se narodila v Londýně, otec byl karikaturista, matka modelka. Vyrůstala v Kanadě, ale studovala pak angličtinu

a literaturu v Oxfordu. V roce 1961 se vdala za spolužáka z Oxfordu, později londýnského právníka, se kterým má tři syny. Po absolutoriu psala hry pro BBC a tato práce ovlivnila její pozdější divadelní styl – naučila se být úsporná a zároveň si zvykla na svobodu při změně místa a času. První aktovku napsala v roce 1958. Od 70. let spolupracuje s londýnským Royal Court Theatre. Na kontě má víc než padesát titulů, většinou divadelních her, ale i her pro rozhlas a televizi.

Vychází z feministicky orientované levice a zaměřuje se na aktuální témata, které jí umožňují dramaticky je komentovat. Zajímá jí všednodennost a každodennost běžného člověka

v dnešní západní civilizaci, jeho úzkosti, potřeby i patologie… Velmi důsledně pracuje

s formální výstavbou svých her, které pak zůstávají otevřené k rozmanité interpretaci.

Nepočítáme-li titul Cloud Nine, který na podzim roku 1998 představil v Divadle v Řeznické anglicky mluvící soubor Black Box Praha, čeští diváci se s touto autorkou mohli důkladněji seznámit až v roce 2004. Tehdy u nás byly uvedeny hned dvě inscenace: Top Girls (Prvotřídní ženy) v pražském Národním divadle a Number (Řada) v Divadle Na Vinohradech. V rámci scénických čtení v Divadle Na zábradlí byly nastudovány ještě tituly Cloud Nine (Lehká pohoda) a Far Away (Daleko odsud). Hru Love and Information (Láska a informace) režírovala v roce 2016 Petra Tejnorová na Nové scéně v ND Praha. Here We Go (Je to tu) z roku 2015 uvádí necelý rok po její londýnské premiéře pražské Švandovo divadlo v režii Viktorie Čermákové.

1_je_to_tu_andrea_bursova_robert_jaskow_tomas_cervinek_foto_stepan_pech_pro_svandovo_divadlo_repro_zdarma

www.svandovodivadlo.cz

Magdalena Bičíková

Taneční magazín

 

Pocta Pavlu Šmokovi na Vinohradech!

V neděli 23. října od 19.00 hodin bude patřit pódium pražského Divadla na Vinohradech vzpomínkovému večeru „Pocta Pavlu Šmokovi“. Večer, na němž se představí sólistté tří Národních divadel – v Praze, Brně i Bratislavě – připomene nedožité devětaosmdesáté narozeniny geniálního choreografa, tanečníka i pedagoga. Zcela přirozeně připomene i jeho – dnes již legendární – choreografie. A zároveň bude celý večer, který pořádá Pražský komorní balet, i důstojnou vzpomínkou Šmokova letošního dubnového úmrtí…

Není tomu zas tak dávno, co vyprodané pražské Stavovské divadlo aplaudovalo velkému tanečnímu i baletnímu entrée u příležitosti pětaosmdesátých narozenin taneční, choreografické a pedagogické legendy Pavla Šmoka. To bylo 20. října 2012. Nyní, přesně za čtyři roky a tři dny si připomeneme devětaosmdesáté výročí narození tohoto tanečního i choreografického mága. Žel, již posmrtně. A změna bude i v místě vzpomínkového večera – Divadle na Vinohradech. Tedy pro věcnou přesnost: Pocta Pavlu Šmokovi je na programu 23. 10. 2016 od 19.00 hodin a vstupenky jsou ještě k mání na webových stránkách Pražského komorního baletu i v ostatních obvyklých předprodejích.

pavelusmok3

Celý retrospektivní večer pořádá Pražský komorní balet pod uměleckým vedením baletního mistra Igora Vejsady, který má zkušenosti i z Velkého divadla v Moskvě, Maďarska i Německa. Ten je čerstvě – od března letošního roku – právě baletním mistrem Pražského komorního baletu.Vlastní poctu Pavlu Šmokovi složí divadelní hold čeští, moravští i slovenššpičkoví tanečníci, soubory a samozřejmě choreografově. Celý ojedinělý večer bude orámován vzpomínkově Šmokovými autorskými choreografiemi.

V úvodní dvacetiminutové choreografii Pavla Šmoka „Holoubek“ se na hudbu Antonína Dvořáka a motivy balady Karla Jaromíra Erbena představí ve výrazných kostýmech Petry Lebduškové ; Pražský komorní balet.

Po dvacetiminutové přestávce spojené s přestavbou scény nastoupí sólisté baletu pražského Národního divadla Zuzana Šimánková a Ondřej Vinklát s osmiminutovým vystoupením „Lyrická“ v choreografii Petra Zusky. Hudební doprovod jim vytvoří ukrajinské a slovenské lidové balady.

Sólisty baletu Národního divadla v Praze vystřídají sólisté baletu Národního divadla v Brně. Jmenovitě Eriko Wakizono a Ivan Popov. V osmiminutovém vystoupení „Beethoven“. Již titul jednoz načně napovídá o autorství hudby. Choreografem je v tomto případě Mário Radačovský.

A v dalším vystoupení se představí – třetí Národní divadlo. Tentokrát půjde o slovenskou prvn&iacut e; scénu z Bratislavy a do třetice se na pódiu Vinohradského divadla divákům prezentuje dvojice sólistů. Konkrétně Romina Koldziej s Damiánem Šimkem. Budou prezentovat osmiminutovou součást„Slovenských tanců, z části Životy svetiel“, konkrétně „Obraz duší“ v choreografii a režii libretistky Natálie Horečné. Hudbu zkomponoval Peter Breiner a podstatnou součástí vystoupení bude i světelný design Mario Ilsa nkera.

Slovenské umělce vystřídají opět baletní Mistři z Národního divadla v Praze. Tentokrát půjde o Terezu Podařilovou s Petrem Zuskou, který je i choreografemšestiminutového vystoupení s americkým názvem „Route 66“ na hudbu Iiro Rantaly.

Po druhé dvacetiminutové přestávce bude následovat Šmokova choreografie z roku 1983 na smyčcový kvartet Bedřicha Smetan y „Z mého života“, která byla nastudována Kateřinou Frankovou-Dedkovou v obnovené premiéře 5. 10. 2014. Tančit budou sólisté Pražského komorního baletu Alena Krivileva, Lenka Bílková, Sabina Bočková, Patrik Čermák, Leonardo Germani a Filip Löbl.

pavelsmok1

Věřme, že vzpomínkový večer věnovaný jednomu z našich nejlepších choreografů vydaří..

Závěrem si Pavla Šmoka připomeňme slovy Ministra kultury pana Daniela Hermana, která vyslovil na posledním rozloučení s ním: „Pavel Šmok může být dnes příkladem odhodlání a vytrvalosti v pouti umělce za svým snem a za svým posláním. Měl dosti pokory stát se nástrojem realizace hotové myšlenky i dost sebejistoty, aby svou vlastní vizi vtiskl jiným. Spoluvytvářel obraz české kultury v Evropě a zpětně obohacoval český kontext o mezinárodní impulzy. Jeho přínos české kultuře nebude zapomenut, jeho stopa umělecká i lidská zůstane v naší společnosti ještě dlouho zřetelná.“

pavelsmok2

Michal Stein

Taneční magazín

FOTO: archiv autora

První z kola ven!

Oblíbený tanečník Michal Necpál překvapivě vypadl hned v prvním kole, Miluše Bittnerová brala svou prohru statečně

Co se v sobotu 15.  října odehrálo?

Tentokrát hodnotila porota i diváci  sambu a tango

 

Jana Plodková a Michal Padevět

gcfj

Jana: „Měli jsme se zlepšit, ale  je těžké to  všechno udýchat. Mám pocit, že si po natáčení musím lehnout a ležet.

Přála bych si, aby diváky bavilo dívat se na nás, jak tam trdlíme.“

Porota:  „Dejte do toho více vnitřní energie! Vidíme strach v očích! Samba je erupce! Váš tanec je  tuhý, mechanický, nacvičený. Více pohybu!“  hodnotil přísně Radek Balaš.  Překvapivě Zdeněk Chlopčík tentokrát vůbec přísný nebyl.

Celkem 22 bodů

 

 

Zdeněk Piškula a Veronika Lálová

gcfj

Zdeněk: „Soustředím se na kroky a jazyk mám až ven!“

Marku Ebenovi se ale jejich vášnivé tango líbilo a komentoval je slovy: „Tak mladý a už tak zkažený“.

Porota: „Rytmika výborná,  ale to držení těla!“, neodpustila si Taťiana Drexler

Ale líbila se  forma tance, emoce i obsah a porota nakonec konstatovala, že se možná díváme do tváří vítězů!

Celkem 30 bodů

 

Kristýna Leichtová a Václav Masaryk

gcfj

Václav Kristýnu neohodnotil zrovna lichotivě: „Ráda se baví, ale trénink jako takový ji nebaví“

Porota konstatovala, že nejistota v tanci je pryč, ale kroky jsou  pomalé.  Víc to rozbalte!

 

Celkem 26 bodů

 

Anna K a Marek Hrstka

gcfj

„Tango je pro mě sexy“, říká Anna. Přiznala také, že její partner, který  Stardance sleduje,  ji má za blázna.

Anna neustále Marka upravuje a operovává, tyto vzájemné sympatie byly v tanci vidět

Porotě se jejich dramatické tango líbilo, rytmus a energie byly fantastické,  ale neušly jim špatné nášlapy a pohledy do země

 

Celkem 31 bodů

 

Emanuele Ridi a Lucie Hunčárová

gcfj

Emanuele   si postěžoval, že ho Lucka nechápe: „Taháš mě cik cak! Budu Ti dělat Pavláska!“

Lucka vyjádřila obavu, že Emanuele je tak rychlý, až se bojí, že ji na parketu ztratí“

Porota rozhodla, že hodnocení tance pozbývá významu, protože v něm bylo hodně chyb, ale herecký výraz byl perfektní

 

Celkem 22 bodů

 

Olga Šípková a Marek Dědík

gcfj

Olga říká, že na kritiku je připravená. Když usíná, myslí na tance, když se probouzí, myslí na tanec. Bojí se, že tanec jí zaměstnává 25 hodin denně. Celý život byla zvyklá  dělat všechno sama za sebe a je pro ni velmi těžké, nechat se vést.

Pro Radka Balaše byl jejich tanec perfektní a laťka je hodně vysoko. Ale Zdeněk Chlopčík nebyl spokojený s prací chodidel. Konstatoval, že Marek Dědí staví nádherné choreografie, což Olze velmi pomáhá

 

Celkem: 38 bodů

 

Ondřej Bank a Kamila  Tománková

gcfj

 

Pro Marka Ebena se nový účes Ondřeje Banka stal inspirací pro nové jméno Ondřej Dredík.

Ondřej Dredík přiznává, že jsou  prvky, které mu nejdou a stydí  se.

„Moje vlastní nápady Kamila zamítla“, konstatoval poraženecky.

Honza Révai ale vyjádřil poklonu: „Potom, kde všude jsi sešitý a na to,  co tě vše bolí, smekám!

Tatiana Drexler ocenila, že Ondřej tančí jako skutečný chlap!

Celkem 21 bodů

 

Roman Zach a Andrea Třeštiková

gcfj

Roman a Andrea během tréninku odtančili z parketu. Roman si povzdechl: „Parket je nám malý, nejlepší figury děláme v šatně. Nevím, jak to vyřešíme  v přímém přenosu!

Pro porotu byl jejich tanec proklatě dobrý, vášně bublaly, ale příliš měkké tělo se jim nepozdávalo

Celkem 33 bodů

 

Miluše Bittnerová a  Michal Necpál

gcfj

Miluška byla  tentokrát  srovnávána s jiným zvířátkem, prý tančí sambu jako lachtan. Michal říká: „Když Miluše rozhýbe tělo, tak už ho nechce zatavit, to je teď náš problém“

Zdeněk Chlopčík zalitoval, že neviděl rozvlněné tělo, ale choreografie byla dobrá a porotě se jevili jako zábavný pár.

 

Celkem 21 bodů

 

Ladislav Vízek a  Eva Krejčířová

215522160451002_zakulisi_49

 

Ladislav Vízek  příliš spokojený nebyl, prý necítí žádnou vášeň, ale  bolest. Obával se, že mu Eva spadne, ale uklidňoval se tím, že poletí jen kousek dolů. Láďa říká: „Já se pomodlím a uvidíme“.

Marek Eben si během přímého přenosu všiml, že Láďa  dobře couvá.

A Ladislav Vízek pohotově odvětil: „Kdyby to  šlo, já bych vycouval z budovy!!!!“

Zdeněk Chlopčík ocenil intimitu, se kterou se Ladislav tulil k Evě.  Dobré nášlapy i rytmus!  Tatiana ani nebyla kritická k držení těla. Ale Ladislav by prý měl méně trpět u tance. Radek Baláš zase trošku zazáviděl, že Ladislav začíná ve věku, kdy tanečníci už dávno chodí do důchodu

Celkem 23 bodů

 

Verdikt diváků: Miluše Bittnerová a Michal Necpál končí

 

Michal: „Miluška udělala neskutečný pokrok!“

Miluše: „Budu se na Vás  všechny dál dívat a nevím, komu fandím víc!“

215522160451002_zakulisi_49

 

 

Foto:  Česká televize

Taneční magazín

Osmá řada Stardance právě odstartovala

Stardance začala. Co si myslí její účastníci? Jde to nebo dře to?

 

 

4.listopadu v roce 2006 se na televizních obrazovkách vůbec  poprvé rozezněla znělka Stardance, která se později stala divácky tolik oblíbenou. Za deset let jsme  zhlédli asi 430  soutěžních tanců a to je už nějaké číslo.

Co nás čeká v osmé řadě? Rockový večer, česko-slovenské písně a také znovu večer pro Paraple.

Nechybí ani Moondance orchestra a zpěvačka Daša se mezitím stala maminkou malé Žofinky

Kdo že nám to soutěží tentokrát? Jsou tu dobře známé  tváře, ale i tváře cela nové.

 

Ladislav Vízek a  Eva Krejčířová

Miluše Bittnerová a  Michal Necpál

Roman Zach a Andrea Třeštiková

Ondřej Bank a Andrea Tománková

Olga Šípková a Marek Dědík

Emanuele Ridi a Lucie Hunčárová

Anna K a Marek Hrstka

Kristýna Leichtová a Václav Masaryk

Zdeněk Piškula a Veronika Lálová

Jana Plodková a Michal Padevět

 

 

Ladislav Vízek přiznává, že z tréninku chodí jak  zbitý…, v porovnání s tancem je fotbal procházka růžovou zahradou. Ale statečně dodává: „Asi se naučím tancovat!“

A jak ho ohodnotila porota?  Ladislav je prý trošku roztomile neohrabaný a tím se stává velmi tvrdým soupeřem těm ostatním.

215522160450001_prenos_08 215522160450001_prenos_09

 

Miluše Bittnerová je skromná a sebekritická: „Začala jsem v mládí tušit, že jsem trošku dřevo, ale jistoty jsem nabyla až teď!  Měla jsem pocit, že u tance vypadám jako malý hrošík, ale Michal Necpál tvrdí, že jsem jako kachna. Ale i tak má tisíc morálních bodů, že mě nezabil u tréninku!“

Obvykle dosti kritický Radek Balaš ale nikterak kritický nebyl. Konstatoval jen, že si všiml občasných zaváhání.

215522160450001_prenos_09 215522160450001_zakulisi_34

Roman Zach se ohodnotil takto: „Směrem od zrcadla se cítím  velmi  dobře, pak se ale otočím k zrcadlu a je to hodně špatné. Myslel jsem si, že jsem výborný tanečník, ale po první hodině mě z toho Andrea vyvedla. Zůstal jsem v křeči a ta mě  doposud nepustila.“

Zdeněk Chlopčík vidí situaci takto: „Samé pózy, pózy, pózy.“

215522160450001_prenos_09 215522160450001_prenos_17

Ondřej Bank je dosti skeptický: „Nemám žádná očekávání, chci to jen přežít.  Pokud chtějí diváci vidět někoho spadnout, tak nám to hrozí. Kladu si za cíl neudělat nic sobě, ale teď ještě přibyla obava, neudělat nic partnerce. Tanec je horší než ty nejprudší sjezdovky.“

Porota byla ale spokojená a Ondřej byl dokonce nazván tanečním Johny Deppem.

215522160450001_prenos_09 215522160450001_zakulisi_56

Pro Olgu Šípkovou je Stardance naplněním snu naučit se tančit. Nicméně byly tu i překvapivé momenty: „Když mi Marek Dědík sáhnul na zadek, ou…., ale už jsem si zvykla. Šlapu si na vlastní  nohy, to je na denním pořádku. Při otočkách se mi chtělo měsíc zvracet!

Se sportovním výkonem byla porota spokojená, což o to, ale přesto jen chladně zavrčeli: „Udělejte něco, co osloví i naše duše!“

215522160450001_prenos_09 215522160450001_zakulisi_39

Tancující  italský kuchař Emanuele Ridi možná nemá dost kondičky:  „Po trénincích usínám u práce.“

Porota  neprotestovala a naopak ocenila vášeň v tanci.

215522160450001_prenos_09 215522160450001_zakulisi_47

Pro Annu K. nejsou tréninky vůbec jednoduché. Říká: „Moje cesta Stardance je plná pádů a bolesti, ale nezrušila jsem jediný trénink“.

Pro porotu byl sice Annin tanec plný technických chyb, Honzu Révaie navíc rozčiloval fakt, že Anna si celou dobu počítá, ale pokud jde o souznění tanečníků, nešetřili chválou! „Máte fluidum, jste jako jedno tělo a jedna duše!“ rozplývá se porota.

215522160450001_prenos_09 215522160450001_zakulisi_41

Kristýna Leichtová je možná na svého tanečního partnera trošku naštvaná:  „Můj partner je pedant! Pro mě je nejdůležitější  bojovat. Jestli to neudělám, Vašek mě asi umlátí!“

A nesoulad mez partnery   kritizovala také porota: „Žádná partnerská souhra a navíc těžkopádné nohy!“

215522160450001_prenos_09 215522160450001_zakulisi_43

Mladičký Zdeněk Piškula, který se rozhodně  stává favoritem dívek, je cílevědomý a jeho partnerka je spokojená. Zdeněk ale svůj výkon hodnotí jinak: „Ona na mě nekřičí a to je asi hlavní problém!“

215522160450001_prenos_09 215522160450001_zakulisi_50

Honzu Révaie snad nejvíce zaujalo na jejich tanci, že Zdeněk   je plný  mladické sexuální energie, tedy se hodnocením ani příliš nezatěžoval. Honza ví dobře, že v těchto případech je tanec až na druhém místě. Zdeněk své hlasy mít určitě bude.

Křehká víla Jana Plodková  sice nemá žádná očekávání, je nadšená z atmosféry, kterou ve Stardance zažívá, ale je k sobě také dost kritická. „Zatím po parketu neplujeme, spíše se drncáme a kodrcáme.“

215522160450001_prenos_09 215522160450001_zakulisi_37

Porota sice konstatovala, že technika nebyla excelentní, práce chodidel byla náhodná, ale  na druhé straně, nervozita někdy i sluší,  shodli se nakonec.  Porotu obměkčila totiž Janina skromnost a upřímnost.

Body poroty se pro tentokrát nezapočítávají.

bez-nazvu

 

Držíme palce

Foto: Česká televize

Taneční magazín