Čtvrtý večer ve StarDance 2021

Večer přinesl překvapení

Minulá soutěž, která přinesla koronavirové  komplikace, nechala některé páry doma a moderátorku Terezu Kostkovou také. Naštěstí se tedy nevyřazovalo. Ale život si vyřešil situaci po svém. Simona Babčáková je nemocná a protože licenční pravidla  nepovolují nenastoupit dvakrát, byla společně s Martinem Prágrem  vyřazena. Tereze Kostkové to bylo upřímně líto a slzy měla na krajíčku.

A navíc na  konci dílu se vyřazovalo již jako tradičně, takže nás opustily hned páry dva!  

Inu, tento rok je velice napínavý, protože kartami ještě navíc míchá covid, nejen diváci.

Druhým párem, který soutěž tentokrát opustil byl vtipem vždy sršící Zdeněk Godla a Tereza Prucková. Tereza řekla: „Na tu Tvou jízdu popelářským vozem nikdy nezapomenu!“ A dodala, že si váží toho, že vůbec mohla v soutěži být po dvou dětech.  Poděkovala svému manželovi a rodině, že to všechno vydrželi.  Zdeněk Godla zase ocenil, že Tereza čas, který mohla trávit s dětmi, věnovala jemu a jeho učení.

 

Tančila se rumba, paso doble a tango, takže nálož plná vášně.

 

Jan Cina a Adriana Mašková

Marek Eben hned na začátku pobavil diváky větou (reagoval totiž na komentáře diváků), že to, co jsme považovali za špeky – je talent! Ale pokračoval s lítostí, že Jan Cina by na tom dobře nebyl. Pár předvedl paso doble na melodii z baletu Romeo a Julie, Adriana na sobě měla překrásný kostým, představoval svatební šaty, ale pro účely tance to byly kalhoty!

Skladba vyjadřuje konflikt. Slušňák Cina se prý pořádně nikdy nepral, jen jednou seděl na svém spolužáku jménem Dvořák  A byl rád, že toho vůbec dosáhl, tak dál ani nijak nebojoval. Zato zabodoval Marek Eben: „Sedět na Dvořákovi, jéé, to by chtěla poslanecká sněmovna také! (Myšleno na generálním řediteli České televize jménem Petr Dvořák).  

Drobné chyby porota Janu Cinovi vytkla, ale jinak byl pochválen. Prý nastavil laťku hodně vysoko. Zdeněk Chlopčík se bavil tím, že ostatní ji mohou podlézt!“

Marika Šoposká a Robin Ondráček

Marika Šoposká a Robin Ondráček zatančili tango. Marika ohromila svůdnými šaty a možná si tím naklonila i přísného Zdeňka Chlopčíka. Marek Eben divákům prozradil, že Marika je napůl Makedonka a ta popsala národní tanec Oro. Marek Eben radostně: „To je jen chození? To bych po pár týdnech tréninku dokázal také!“

Tereza Černochová a Dominik Vodička

Dále nastoupili Tereza Černochová a Dominik Vodička. Marek Eben zase perlil: „Tereza je nepoučitelná, působila v dívčí kapele Black Milk. Kapela ‚černé mléko‘ se zpěvačkou Černochovou, to je velmi nekorektní. Ale jestli si myslí, že Monkey Business neboli opičí byznys je korektnější, tak není!“ Měl samozřejmě na mysli rasové otázky, které jsou dnes velice populární. Těžko říct, co zabralo na porotu, ale Tereza dostala samé desítky, což je letos poprvé! Jan Tománek prý nečekal, že by se dočkal tak krásného tance. Chvilku se porota dohadovala, zda byl lepší Dominik nebo Tereza, ale jisté je, že oba.

 

Zdeněk Godla a Tereza Prucková

V  paso doble začal  Zdeněk Godla tím, že hrál karty sám se sebou. To muselo přinést vtipné komentáře.

„Kdybychom spolu hráli karty – vyhrál bych?“ zeptal se ho Marek Eben a Godla s klidem odvětil: „Asi ne.“ Následně přiznal, jak na to… „Když to umíš, stačí ti zapalovač s takovým plíškem. Položíš ho na stůl, a když rozdáváš karty zespoda, tak víš, co komu dáš.

Hodnocení odborné poroty bylo rozpačité: Richard Genzer: Ty máš tři kroky – jeden dopředu, druhej dozadu a jeden libovolnej, buď doprava nebo doleva. Ale mně to baví a nevím proč.“ Celkové hodnocení poroty znělo tak, že tančil opravdový chlap, i když mu talent nebyl shůry dán. Zdeněk si opět zavtipkoval na účet svého břicha, ale překvapením bylo, že pár vypadl a vtip diváky neoblomil.  Je to další doklad toho, jak říká Marek Eben, že odhadnout se ve StarDance nedá vůbec nic.

Tomáš Verner a Kristýna Coufalová

 Tomáš Verner a Kristýna Coufalová jsou tanečně velmi silní, radost pohledět. Marek Eben zkoušel, zda měl Tomáš někdy při krasobruslařské choreografii „vokno“ Co pak? Tomáš prozradil, že dítě v tom okamžiku kouká na trenéra a předvedl, jak asi reaguje trenér. Bavili se všichni. Porota opět vytkla pánev a Richard Genzer, který se možná inspiroval Zdeňkem Godlou (nechtěl pánev dopředu, protože by prý vypadal, že spolkl sud) na to reagoval slovy:  Vy tady furt mluvíte o pánvi. Já, když chci mít pánev vepředu, tak si musím na sporáku udělat míchaný vajíčka, protože jinak ji tam nedostanu… Je to problém!“

Martina Viktorie Kopecká a Marek Dědík

Možná pár farářka Martina Viktorie Kopecká a Marek Dědík  začínají být adepti na výherce, kdo ví. Porota sklidila obrovský nesouhlas, protože na půvabnou a svůdnou rumbu dala těm dvěma podobné známky jako Zdeňku Godlovi! Mezi diváky to vřelo! Tři sedmičky a jedna šestka!“ A to Martina trénovala i v metru!

Mirai Navrátil a Lenka Nora Návorková

Mirai Navrátil  a Lenka Nora Návorková  byli  ohrožený pár, který v minulém kole netančil, a nedostal známky a hlasy. Což jim bude chybět.  Porota vytkla velmi špatné držení těla. Tereza Kostková připomněla slova písně: „když nemůžeš, přidej víc“ a poptala se, co dělat, když minule Mirai tančit nemohl. Mirai pohotově odpověděl: Tak to bude „když nemůžeš, tak uber“.

Andrea Sestini Hlaváčková a Michal Necpál

Andrea potěšila svého manžela Fabrizia, vybrala prý pro něj jako hudební doprovod  italskou píseň  Bella CiaoMarek Eben si zavtipkoval: První píseň, které rozuměl.“ 

Michal Necpál předvedl téměř kouzelnický kousek – během tance strhnul ubrus z prostřeného stolu a udělal si z něho opasek. A na přání Marka Ebena toto předvedl i opačně a ubrus tam zase vrátil! Andrea přiznala, že už ví, jak tam rekvizity naskládat. Jenže kouzlo zase tak neohromilo porotu. Málo napětí v těle atd.

V Křížíkově pavilónu v Praze se uskutečnil přímý přenos soutěže České televize Stardance XI.

A následovalo už jen vyřazení a loučení.

 

 

Foto: Česká televize

Eva Smolíková

Taneční magazín

Společenská intervence, kolektivní akce nebo tanec?

Novou performance Veroniky Knytlové čeká unikátní uvedení na nádvoří HAMU

Na rozhraní společenské intervence, kolektivní akce a taneční inscenace se pohybuje nová performance v režii choreografky Veroniky Knytlové. Po premiéře, která proběhla 20. září v kulturním centru Vzlet v rámci festivalu 4+4 dny v pohybu, teď čeká inscenaci Možnosti spříznění unikátní uvedení v krásném prostředí nádvoří HAMU v úterý 19. října.

Možnosti spříznění oscilují mezi workshopem, happeningem a performancí. Diváci (i bez jakékoli předchozí zkušenosti práce s tělem) se stanou součástí společné akce. Spolu s deseti tanečníky se v prostoru stávají přímými aktéry, kteří bryskně a osobitě reagují na hlasové instrukce choreografa. Osoba choreografa se zde redukuje v pouhou vůli a hlas motivující na dálku v reálném čase a prostoru všechny zúčastněné k akci.

„Prvotním impulsem pro nás byla online výuka tance mých studentů formou choreografických cvičení během letošního lockdownu. Můj hodinový proud instrukcí se v domácích podmínkách studentů vždy rozvinul do nekonečného cyklu inspirací. Bizarnost celé situace, často hraničící s počítačovou hrou, ale i naše vzájemná interakce nastartovala tvůrčí proces,“ popisuje vznik inscenace Veronika Knytlová.

„Chceme umožnit divákům nahlédnout do tvůrčí kuchyně, přičemž choreografický diktát tvoří jednu z vrstev. Ve které realitě se bude chtít divák akce účastnit – zda se zblízka dívat choreografovi přímo pod ruce a vidět jeho konkrétní imaginativní obrazy a stávat se jejich součástí – nebo ze vzdálenější perspektivy jen sledovat abstraktní pohybové partitury, bude ryze otázkou jeho momentální nálady a volby kanálu na sluchátkách silent disco,“ doplňuje Knytlová.

Otevřená a proměnlivá forma této kolektivní inscenace slibuje vždy jiný zážitek. Díky strukturované improvizaci je možné i při opakované návštěvě prožít poměrně radikálně odlišný umělecký zážitek. „Každé uvedení tak slibuje nejen nový prožitek ze svého těla, ale i výpravu za možnostmi vzájemného spříznění,“ uzavírá Knytlová.

Možnosti spříznění měly premiéru 20. září v kulturním centru Vzlet na festivalu 4+4 dny v pohybu. Než se nastálo usídlí právě ve Vzletu, čeká je jedna unikátní repríza v krásném prostoru nádvoří HAMU na Malostranském náměstí 19. října v šest hodin. Vstupné je dobrovolné.

Představení bude zároveň fungovat jako první ukázková hodina k tanečnímu ateliéru, který Veronika Knytlová povede každé úterý od 26. října ve studiu Zlatnická 8. Ateliér nabídne úvod do fyzického a tanečního divadla. „Tělo se stane naším hlavním komunikačním nástrojem. Osu naší práce bude tvořit fyzická odpověď těla na imaginativní procesy uvnitř i vně nás samých. Formou tanečních a pohybových her a improvizací budeme bourat vlastní myšlenkové i pohybové stereotypy, posilovat důvěru k vlastnímu tělu, objevovat jeho netušené možnosti.” Ateliér je určen všem věkovým kategoriím, začínajícím tanečníkům a všem, kdo se zabývají nebo chtějí zabývat tancem.

Více informací a registrace na spolek.mindmove@gmail.com.

Možnosti spříznění
19. října 2021, 18.00
nádvoří HAMU (Malostranské nám. 258/13, 118 00 Malá Strana)
Vstupné dobrovolné.

Kredity:

Koncept, režie, choreografie: Veronika Knytlová
Dramaturgie: Jaroslava Šiktancová, Eliška Vavříková, Jiří Havelka
Hudba: Martin Tvrdý
Světelný design: Adam Uzelac
Zvukový design: Eva Hamouzová

Účinkují: Veronika Knytlová, Barbora Ješutová, Anna Šefrnová, Aneta Bočková, Adéla Vávrová, Adéla Voldrábová, Kamila Paličková, Andrea Tomsová, Daniela Kolková, Veronika Ghisi, Prokop Štěpánek

Premiéra: 20. září 2021, Vzlet

 

Pavla Haluzová

pro Taneční magazín

Na pár slov s hvězdami StarDance

Malé rozhovory s velkými hvězdami II. část

Poznejte s námi blíže letošní soutěžící! 

Zeptali jsme se….

Pavel Trávníček

Co považujete za svůj největší herecký úspěch?

„To, že jsem se dožil celkem vysokého věku.“

Chtěl jste přestat kouřit, abyste si kvůli StarDance vylepšil kondičku. Povedlo se?

„No, chtěl jsem spíše ubrat a to se povedlo. Těžké to pro mě je.“

Vaše osoba coby ztělesnění prince a Veronika coby  několikanásobná vítězka všech možných soutěží, jste jistě adepti na vítězeOčekává  se od Vás výkon. Neměl  jste  z toho trochu strach? Přemlouvali Vás?

„Já  jsem si říkal, že jsou v soutěži  mladí a já jsem stará osoba, ale zjistil jsem postupně,  že i Ti mladí se tady trochu zadýchají a to mi dělá dobře. A trošku bylo  na počátku i malé poranění nohy“ (Pavel Trávníček během rozhovoru opravdu přešlapoval a noze ulevoval,)

Během tiskové konference, jste se vyloženě obracel na partnerku a to, co řekla bylo svaté. Je to opravdu tak i v životě, že jste takový princ pro ženy?

„Ale asi úplně ne. Byl to takový řečnický vtípek, no.“

Vaše slavná scéna z Popelky s Helenou Růžičkovou, to je asi nezapomenutelné. Jak ji vnímáte?

„Tehdy to řekli jen Heleně, mně ne. A skutečně mě jednou rukou popadla a odnesla. Navíc prý odpověděla: „Unesu  ho jako prd“.  A zajímavost je, že Helenu unesl jen Jirka Hrzán. Byl malý a nebyl ani vidět. Vypadalo to, jakoby Helena plula sama vzduchem.“

Jak zvládáte tréninky?

„Každý den mě bolí úplně všechno. Když začnu trénovat, zase to přejde a to znamená, že člověk se hýbat má.“

a Veronika Lálová

Mám dojem, že jste adepti na vítěze… princ a mnohonásobná vítězska..

„Ježíšmarjá, to slyším úplně poprvé, já se tedy nepovažuji za adepta na výhru, budeme dělat, co je  v našich silách, co je vůbec možné, to asi ano, ale ambice nemám žádné!“

Přesto, diváky napadne  ledacos. Cítíte nějaký tlak na svou osobu?

„Ne,  vůbec, to vůbec ne…. budu ráda, když Pavel zvládne a předvede  to nejlepší, co dokáže, to mi stačí.“

A jak se Vám tedy trénuje a tvoří choreografie?

„Všechno v rámci možností, které jsou dané. Samozřejmě Pavel nějaký věk už má, takže všechno přizpůsobuji tomu, aby to nějakým způsobem zvládnul, něco dělat můžeme a něco nelze a v tomto věku to zvládat tak, jako to  dokáže on, je výborné!!!“

Co kdyby přišla komplikace a nastal trénink v rouškách?

Ale! To  by nás už asi zabilo všechny, i ty mladé!“

Můžeme se také těšit na legendární Popelku?

„Ano.“

Tomáš Verner

Co by bylo Vaše vysněné povolání, kdybyste nebyl sportovcem?

„Já bych byl vždycky sportovcem,  možná jen kolektivním sportovcem, například“.

Co se Vám honilo hlavou při nabídce účinkování ve StarDance?

„Těším se, protože my krasobruslaři jsme si po výkonu s porotou nemohli povídat, nebyla tam žádná interakce.“

Co si myslíte o Vašem vylosovaném tanci- samba?

„Nepochopil jsem, zda dělám atletiku, nebo taneční sport. Hm.  Nefunguje mi tělo tak, jak se po mně tady chce.“

Hm. Jaký trénink byl více náročný?

„Je sport, pak krasobruslení a pak tanec.  V krasobruslení jsou trojité a čtverné skoky, možná je to atletika, ale také umělecký dojem. U tance se jeví, že jde jen o umělecký dojem, ale to není pravda.  Nedá se nic ošidit, bohužel.  Připadám si na parketu tak trochu nahý.

A v neposlední řadě! Při tanci získáte lepší kondičku než při ranním běhu!“

A kterým směrem povedete svého syna? Tanečním nebo sportovním?

„Chtěl bych, aby uměl bruslit, běhat, hrát fotbal, tenis,  třeba gymnastiku a pokud zkusí i tanec, budu jedině rád.“

a  Kristýna Coufalová

Stala jste se vůbec první královnou tanečního parketu. A pak trošku odmlka. Jak to?

„Začala jsem závodně tančit s Robinem Ondráčkem v DSP Kometa Brno.  Dostudovala jsem vysokou školu a stala se maminkou dvou dětí.“

A jak vzpomínáte na StarDance tehdy?

„Bylo to jako někde na táboře.  Sranda, zábava,  k tomu úkol – naučit se tanec během týdne.“

Tančíte ještě s Romanem Vojtkem?

Spíše si napíšeme k narozkám!“

 

Marika Šoposká

Co Vám evokuje StarDance?

Radost, těšení se  a dobrou energii z tance!“

Co vnímáte jako největší úspěch ve Vaší kariéře?

„Nejvíce si vážím nízkorozpočtových záležitostí, které diváci ani moc neznají. Vzpomínám na film Bába,  který vyhrál studentskou sekci v Cannes.“

Otextovala jste také několik písní…

„Tak jako mám ráda tanec, mám ráda i hudbu, to k sobě patří.  Ale neumím vlastně zpívat, s textováním to byla trošku  náhoda,  ani se sama nepovažuji za textařku..“

 

a Robin Ondráček

Co evokuje StarDance ve Vás?

„Je to komplexní zážitek. Zábava, také mě baví vyučovat tanec. Je to radost a také je to náročné, samozřejmě.“

Marika má vztah k hudbě. Mluvila Vám do výběru hudby?

„Poslala mi pár písniček, které se jí líbí, ale na vybrané tance se bohužel moc choreografie stavět nedala.  A tak se mě sama zeptala, jestli má vůbec mluvit do výběru….“

Co považujete za dobrou volbu?

„Zrovna trénujeme Cha-chu a mám z toho dobrý pocit a také, myslím, je dobrý Quick-Step. Tak  uvidíme!“

 

Děkujeme

 

Foto: Eva Smolíková

Text: Eva Smolíková,  materiály České televize

Taneční magazín

GALERIE BEZ HRANIC

Tanec a výtvarné umění jako jedno tělo

Tanec a výtvarné umění, dva odlišné světy, které však stále více lákají umělce k jejich propojení a vzájemné inspiraci. Americká choreografka, umělecká aktivistka a mentorka Sue Schroeder přichází do Čech s ojedinělým konceptem, ve kterém díla a myšlenky dávných i současných výtvarných mistrů ožívají v pohybech tanečníků. Projekt Galerie bez hranic bere návštěvníka na zážitkovou cestu napříč dvěma objekty Národní galerie v Praze – stálou expozicí ve Veletržním paláci 17961918: Umění dlouhého století a Sochařskou zahradou Anežského kláštera v Praze.

 

V rámci projektu dostalo příležitost pět vybraných tanečních tvůrců z České republiky a pět členů amerického souboru Core Dance pracovat intenzivně po dobu deseti dnů v prostorách Národní galerie Praha pod vedením Sue Schroeder. Společně připravují svá vystoupení přímo mezi návštěvníky. „Spíše než takový přístup k tvorbě, kdy by umělecká díla ‚inspirovala‘ moje taneční kreace, raději zkoumám a studuji záměr umělců a současně začleňuji do svého tanečního procesu řadu dalších uměleckých prostředků – malbu, kresbu, deníkové záznamy, perokresbu, sochařství atd. Protože vstupní bod většiny mých prací začíná improvizací, tyto alternativní tvůrčí procesy povzbuzují umělce k jedinečnému a v podstatě novému typu pohybu,“ říká Schroeder, autorka a mentorka projektu a současně umělecká ředitelka a spoluzakladatelka Core Dance.

Projekt vychází z dlouhodobého konceptu Centra choreografického rozvoje SE.S.TA Tanec v galerii, který je postaven na mezioborové spolupráci tance a výtvarného umění, vytváření vazeb mezi obory, hledání nových referencí a sdílení know-how.

 

Osobní setkání po roce tvorby on-line

Do projektu je zapojeno celkem pět úspěšných choreografů působících v Česku: Eva Urbanová, Barbora Látalová, Zdenka Brungot Svíteková, Johana Pocková a Roman Zotov-Mikshin, kteří měli možnost spolupracovat díky virtuálním přenosům s renomovanou zahraniční lektorkou a členy jejího souboru Core Dance (Walter Apps, Benjamin Laith Stevenson, Shawn Humlao Evangelista, Iman Siferllah-Grim) již od roku 2020 na stejném uměleckém konceptu.

 

Výtvarné a pohybové umění mluví stejným jazykem

Projekt Galerie bez hranic se vyznačuje jistým odklonem od tradičních představ o tanci, podporuje plodnou a velmi inspirativní debatu o výtvarném umění a současně umožňuje přistoupit k vyprávění „příběhu umění“ z kinestetického úhlu pohledu.

„Je to právě výměna know-how mezi obory tance a výtvarného umění, která na jedné straně umožňuje profesionálním umělcům uchopit jejich práci koncepčně a na straně druhé dává galerií prostor pro jiné vnímání dynamiky konceptů výstav.“ komentuje vzájemné působení oborů Marie Kinsky, ředitelka Centra choreografického rozvoje SE.S.TA. a doplňuje: „Tanec v galerii přináší nové impulsy v tolik potřebné oblasti, jakou je práce s návštěvníkem či divákem. Nejde jen o jeho přilákání na netradiční zážitek, ale i o zprostředkování jiného způsobu vnímání a nového poznání.“

 

Nový pohled na umění: Spojité nádoby

Sue Schroeder reflektovala, jako obvykle při své práci, záměr kurátorů výstavy Veroniky Hulíkové a Otty M. Urbana. Výběr obrazů, který vytvořila pro performery, byl dramaturgicky seskupen do stejných celků jako výstava: Člověk, Svět a Ideje.

Schroeder vede taneční skupinu k vystavění společného slovníku, komunikačních metod a rozvoji choreografických notací (tzv. scores) spojených s konkrétními výtvarnými díly. Návštěvníci budou mít možnost vidět nejen závěrečné prezentace, ale také se setkávat s umělci přímo v průběhu zkoušek v období 3.–13. 10.  a být tak svědky kreativního procesu tvorby.

Závěrečná performance na dvou místech Národní galerie Praha

  • „Dance and the Moving Body as Installation“
  • 10. října 2021 od 14:00
  • Sochařská zahrada Kláštera sv. Anežky České

 

  • „19th Century (wo)Man: A Contemporary Intervention“
  • 13. října 2021 od 18:00
  • Veletržní palác NG Praha, stálá expozice: 1796–1918: Umění dlouhého století 

 

Nenechte si ujít neopakovatelný zážitek z umění, výtvarná díla i tanec pak budete vnímat zcela jinak, oba světy k vám začnou promlouvat a odhalíte nové dimenze toho, co se v nich ukrývá a co je spojuje.

Cyklus Tanec v galerii charakterizuje interdisciplinární spolupráce mezi tancem a výtvarným uměním, kdy má návštěvník příležitost nahlédnout na výtvarná díla nově a prostřednictvím nezvyklých výrazových prostředků. Dílčí projekty byly realizovány ve spolupráci s Národní galerií Praha a Galerií hlavního města Prahy od roku 2012, kdy pravidelně několikrát do roka přiváděly do aktuálních expozic performery a prostřednictvím pohybu otevíraly novou perspektivu a nové zážitky při vnímání konceptuálního či výtvarného díla.

Projekt Galerie bez hranic vznikl v letech 2020–2021 na základě koprodukce Centra choreografického rozvoje SE.S.TA s americkým studiem Core Dance ve spolupráci s Národní galerií Praha, za podpory Ministerstva kultury ČR a Státního fondu kultury ČR.

Více informací na www.se-s-ta.cz

Barbora Laierová, Korespondance

pro Taneční magazín