Festival Nové generace

Tři večery ochutnávek krátkých tanečních filmů

Festival NOVÉ GENERACE nabídne ochutnávky tanečních filmů studentů AMU Praha.

Ve dnech 2. – 4. 12. se uskuteční každoroční přehlídka choreografické tvorby studentů a absolventů HAMU – festival Nové generace. Tentokrát nabídne divákům před monitory tři večery ochutnávek krátkých tanečních filmů, které vznikly v průběhu studií nebo speciálně pro tuto příležitost.
„Přenos tance do virtuálního prostředí je výzvou, která může umělcům také nabídnout nový pohled na choreografickou tvorbu,“ míní koordinátorka festivalu Mirka Eliášová. „Chceme se s ní poprat a ukázat, že dlouhé videozáznamy živých inscenací nejsou jedinou ani správnou cestou.“ Zahajovací večer 2. 12. bude ve 20 hod patřit především absolventům a studentům vyšších ročníků. Svá krátká filmová taneční díla představí online například Markéta Jandová, Monika Částková, Monika Šmídová, Petra Hájková, Helena Ratajová, Jan Razima, Eduard Adam Orszulik nebo David Mikula. Další dva večery nabídnou videoukázky z prací Natálie Matyskové, Natálie Vackové, Evy Rezové, Anny Benhákové, Adély Kašparové, Michaely Dzurovčínové a Jana Razimy. Po prezentaci děl bude každý večer následovat krátká diskuze nad zhlédnutými díly s diváky, umělci i speciálními hosty, každý z večerů ale nepřesáhne déle než hodinu. „V době, kdy trávíme u monitorů mnohem více času než obvykle, chceme spíše poskytnout svěží inspiraci než další nápor na koncentraci,“ dodává Lucie Hayashi, která bude večery provázet.

Krátká filmová díla vznikají již od roku 2007 ve spolupráci s katedrou kamery FAMU. Tradici společného semináře pro choreografy a kameramany založila prof. Ivanka Kubicová, poté převzala Bohumíra Eliášová a v současné době vede Markéta Jandová, která se tematikou tance pro kameru zabývala ve své disertační práci.

Více informací včetně odkazů: https://www.facebook.com/events/

Letošní festival vznikl za podpory Magistrátu Hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Akademie múzických umění v Praze, Tanečních aktualit, KD Mlejn a divadla DISK. Kontakt: BcA. Natálie Matysková, novagenerace.hamu@gmail.com, matysk01@st.amu.cz, 739740163 https://www.facebook.com/ngenerace.

Natálie Matysková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

»Paměť kamene« v kamenném domě U kamenného zvonu

Zajímavý kulturní taneční tip na tento týden. Nabízí se v samém srdci Prahy, na Staroměstském náměstí. Jde o pohybově–obrazovou fantazii pod titulem „Paměť kamene“. Již od této středy ve středověkém sklepení Domu U Kamenného zvonu.

Magické sklepení Domu U Kamenného zvonu tento týden roztančí druhá performance ze série „Light Underground“. Návětěvníci se tak mohou – po koronavirové nucené přestávce – vracet na kulturní programy. O nevšední umělecký zážitek se v novém projektu Galerie hlavního města Prahy postarají britská tanečnice a choreografka českého původu Andrea Miltnerová, tanečnice Markéta Jandová a světelný designer Jan Komárek. Na flétnu je doprovodí hudebnice Jana Semerádová. Tato skupina umělců připravila tanečně–světelnou fantazii s názvem „Paměť kamene“. Diváci mohou novinku zhlédnout pouze během tří dnů – 22., 23. a 24. července, pokaždé od 18.00, 18.45 a 19.30 hodin.

Paměť kamene“ je vizuálně pocitová skladba na téma „tušené životy“. Umělci se jejím prostřednictvím pokusí do prázdného středověkého sklepení navrátit genia loci a rozehrají zde světlo, stíny, zvuk i ticho. Románské a gotické klenby vstoupí do dialogu se současnými uměleckými formami. „Každým místem, na které se podíváme, nějakým způsobem prošel život,“ říkají autoři performance. „Někdo zde byl, zastavil se… narodil se, anebo zemřel. V kamenech je zakletá paměť, která spí, ale může ji na malý okamžik probudit fantazie…

Light Underground“ je součástí programu „Umění pro město“, který v roce 2020 nově zahrnuje i realizace dočasných intervencí a projektů v pražském veřejném prostoru.

Text a foto: Johana Mravcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Prestižní cena CLIO AWARD

Kreativci se poměřovali s těmi nejlepšími ve svém oboru. Oceněna kreativní kampaň Báry Prášilové pro TANEC PRAHA!

Prestižní cena CLIO AWARD pro Báru Prášilovou a Comtech_Can za kreativní kampaň pro festival TANEC PRAHA 2019!

Kreativní kampaň pro festival TANEC PRAHA 2019 z dílny fotografky Báry Prášilové a agentury COMTECH_CAN získala bronz v prestižní světové soutěži CLIO Awards. Ve světě reklamy je CLIO AWARDS jednou z nejdůležitějších událostí. Kampaň festivalu TANEC PRAHA 2019 se dočkala mimořádného uznání už letos v dubnu, kdy v rámci udělování kreativních cen ADC Awards / Louskáček získala zlato v kategorii fotografie. Navíc se její videa z téže dílny dostala do magazínu Shots. 

„Když si vzpomenu, jak jsem před rokem celý koncept vymýšlela a po večerech kreslila pod lampičkou…a pak zpovzdálí sleduju, jak se kampani daří na druhé straně zeměkoule, tak mi to pak dodává motivaci se přenést i přes ty momenty, které v mé profesi zas tak zalité hollywoodským sluncem nejsou,“ komentuje ocenění Bára Prášilová.

Soutěž Clio Awards byla založena v roce 1959 k oslavě tvůrčího mistrovství v reklamě. Oceňuje nejlepší světové počiny na poli reklamy, designu a komunikace.

Touhou každého kreativce je poměřovat se s nejlepšími ve svém oboru. Jak na domácí tak i mezinárodní scéně. A snem je potom v tomhle soupeření uspět,“ říká kreativní ředitel agentury COMTECH_CAN Roman Číhalík a dodává: „Já ocenění přijímám s pokorou a motivací pro další práci, která se dá dělat vždy lépe než si dokážeme v daný okamžik představit. Věřím, že když je člověk důsledný, otevřený a pokorný, tak přijde další úspěch. Věřím v úspěch týmu, který je víc než jednotlivec. A v tomto projektu se sešel excelentní tým. Díky za to, díky všem.“

Na vzniku klíčových vizuálů a video spotu se podíleli:

Advertising Agency: COMTECH_CAN

Creative Director: Petr Vlasák, Roman Číhalík

Art Director: Bára Prášilová, Roman Číhalík

Photographer / Director: Bára Prášilová

Copywriter: Petr Vlasák

Kameraman: David Markovič

Hudba Floex (Tomáš Dvořák) – spolupracující m.j. s Terezou Hradilkovou

Tanečníci: Markéta Jandová, Zuzana Havrlantová, Adam Orszulik, Jan Razima

Postprodukce – Tomáš Chabrus Hájek

Styling – Milina Havrlantová

Hair styling – Aneta Slavíková (Salon Petra Měchurová)

Produkce Tanec Praha z.ú.

Designer: Eduard Čaniga, Manuel Prada

Account manager: Kateřina Klementová

Mezinárodní festival TANEC PRAHA patří ke klíčovým akcím, jimiž se může Česká republika chlubit. Nejvyššího ocenění dosáhl ke svému 25. výročí, kdy byl v posledním roce programu EU Culture (2013) vyhodnocen na 1. místě se 100% bodovým hodnocením mezi 236 festivaly všech žánrů v EU. V novém programovém období byl v prvním hodnocení EFA (European Festivals Association) jediným českým Laureátem EFFE Label (Europe for Festivals – Festivals for Europe). V oblasti umění znamená TANEC PRAHA totéž co Pražské jaro v hudbě nebo MFF Karlovy VaryFFE Label ve filmu, konstatují nejen zahraniční experti.

Za 30 let festivalu TANEC PRAHA jsme vyzkoušeli spolupráci s různými inspirativními kreativními týmy a vždy hledali cestu, jak přiblížit mimořádnost tanečního umění co nejširší divácké obci. Motto ,Zvědavost je šance na zážitek‘ vyplynulo z bouřlivých diskusí o tom, co českého diváka láká, jaké bariéry musí překonat, aby učinil ,krok do neznáma‘, jak otevřít brány vlastní fantazii. Letos se to povedlo skvěle a já za to děkuji jak Báře Prášilové a kreativní agentuře COMTECH_CAN, tak obětavému týmu Tance Praha a zapojeným umělcům, jejichž práce nebyla ani trochu lehká,“ dodává Yvona Kreuzmannová, ředitelka a zakladatelka Tance Praha.

A TANEČNÍ MAGAZÍN pouze nemůže než negratulovat!

                                                                                                                                                             

 Více na www.tanecpraha.cz

 Kateřina Kavalírová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

TANEC PRAHA u Vltavy v Přístavu 18600

Inspirativní i pro diváky z motorových lodí. █ Kam se poděla moderátorka? █ Mrtvé území ožilo. █ Vystupoval i Menšík! █

Sobota přesně v polovivě června TANEČNÍ MAGAZÍN nasměrovala do pražského Karlína. Konkrétně na jeho Rohanské nábřeží. Do jednoho ne tolik všemi Pražany, natož turisty, známého místa – do PŘÍSTAVU 18600. Již třicátý první ročník prestižního festivalu TANEC PRAHA zde totiž pokračoval nabitým odpolednem, podvečerem i večerní diskotékou.

Výsledek jedné z performancí…

Po několika návštěvách festivalových představení mimo metropoli, v minulých ročnících, jsme se programově zaměřili na tento, nepříliš známý, kout Prahy. TANEČNÍ MAGAZÍN zajímalo i sepětí vystupujících s přírodou a se zdejším, níže popsaným, prostředím.

Divačky ctí přístav, mají námořnická trička

Samotné karlínské pobřežní území je rozporuplné. Obzvláště jeho součást, nazývaná Přístav 18600. I v názvu. Nikdy tu žádné přístaviště nebylo. Jméno získal podle přívozu, který sem jezdí od Holešovické tržnice, se zastávkou na ostrohu ostrova Štvanice. Kontroverze je i mezi moderní zástavbou kolem Pobřežní ulice. Tu zvýrazňují ještě kulinářské podniky jako vinárna „Na břehu řeky Rhôny“, vyhlášené lahůdky „U Paukerta“ či vybraný „Pohostinec Karlín“. V Přístavu 18600 vás uvítají dřevěné a plechové stánky. Napít se zde můžete z plastových kelímků. Čepují zde „místní“ pivo zvané Křižík. Vyráběno je však v minipivovaru Muflon. V Praze 4, Kunraticích. Od moderní zástavby sem můžete projít „měsíční krajinou“ zdevastované půdy, drátů čouhajících ze země a napůl zabagrovaných skruží a armatur. Za tím je však moderní cyklostezka. A pod ní již Přístav 18600. Zkrátka, jak z mého popisu snad patrné, ideální místo pro performanci.

Divadlo RUDERÁL shání nové vystupující soubory, jak se můžete dočíst v TANEČNÍM MAGAZÍNU jinde. My jsme si jeho prostory prohlédli v rámci festivalu TANEC PRAHA

Druhá červnová sobota byla po celém území Čech a Moravy plná dešťových srážek. V Praze ne. Bylo zde však téměř nesnesitelné dusno. Ani to však neodradilo na tři desítky účinkujících, ani jejich technické štáby. A také nikoli diváky…

Poněkud tarzanovská scénka

I když… Zeptal jsem se pořadatelky, kde se v rozlehlém areálu nachází místo další performance. Řekla mi: „Támhle, jak se přemísťuje ten dav diváků.“ Neviděl jsem jej. Až pak mi došlo, že má jít o ten maličký hlouček návštěvníků…

Kde hledat příčinu menší návštěvy?

V samotném areálu „přístaviště“ bylo lidmi nabito. Hned několik soukromých párty s grilovačkou. Projíždějící cykloturisté i dost pěších odvážlivců, kteří úspěšně překonali výše popsanou „měsíční krajinu“. Zdejší program TANCE PRAHA byl však až moc volný. Postrádal místní značení. Šipky a popisky. Až s výjimkou divadla RUDERÁL (viz snímek výše). Musím pochválit tradiční výpravný program celého festivalu. Na křídovém papíru. Za odpovídající cenu 250,- Kč. Kdo si jej tady koupí k pivu a mastnému buřtu či taktéž špinící vegetariánské mozzarelle? Nechtělo to pouze naxeroxovat skládačku s aktuálními informacemi? Ale klíčový problém byl v absenci práce moderátorky. Hlavní jeviště zelo prázdnotou. Myslel jsem, že uvedená Daniela Voráčková bude v terénu seznamovat diváky s účinkujícími. Nebylo tomu tak. Chudáci interpreti. Myslím si, že to zavánělo trochu neúctou k jejich připraveným vystoupením! Všichni tu tak byli, jaksi jako za minulého režimu, anonymně. Proto bych prosil propříště – nechejte pracovat moderátorku! Anebo alespoň podrobně natiskněte místní informace.

Jednotlivá vystoupení byla originální, zajímavá a svým způsobem inspirativní. Místy zaujala i zdálky diváky z projíždějících turistických motorových lodí. Ne vše a všem vždy vyšlo…

Že by vyhlíželi absentující moderátorku?

Myslím, že základní myšlenka spojení vystupujících s přírodou se osvědčila. A ty drobné nedostatky? Alespoň je co zlepšovat pro 32. ročník festivalu TANEC PRAHA. Aby neusnul na vavřínech.

TANEC PRAHA v Přístavě 18600

aneb VEN ku.TANCI / Vhodné pro rodiny

ÚČINKUJÍCÍ:

MODERÁTORKA:

Daniela Voráčková

VYSTUPUJÍCÍ:

Míša Suša & Renata Raková – „O sluneční víle“

Jan Bárta – Pohybové hry pro všechny věkové kategorie

Markéta Jandová

Viktor Černický – variace tématu „PLI“

Cécile da Costa – nedokončené „Roselyne“

Sabina Bočková, Johana Pocková – nedokončené práce „Jáma lvová“

Marek Menšík – fragmenty „SOMA“

Studenti Duncan Center – „Beduíni“

DJ Jarda Petřík

Místní beduíni v podání studentů Duncan centra

Text a foto: Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN