Vize tance pro nás

Velmi zajímavé informace (nejen) pro tanečníky

 

Vize tance

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Yvona Kreuzmannová prezidentkou!

V těžkém období pandemie koronaviru povede prezidium Českého střediska ITI. Přebírá tento post po dceři významného bankéře.

Pandemie SARS-CoV-19 a s ní související opatření znásobila agendu nejen státní a veřejné správy, ale také profesních organizací.

České středisko ITI (International Theatre Institute) se, jako zastřešující platforma českých scénických umění, od března loňského roku intenzivně zapojuje do jednání o protiepidemických opatřeních a finančních nástrojích pomoci sektoru kultury. V mimořádných podmínkách, které pro divadla přetrvávají dodnes, se na svou hereckou profesi i pedagogickou činnost musí nadále plně soustředit Eva Salzmannová. Ta zastávala post prezidentky českého střediska ITI od roku 2019.

Pro současné výjimečné období, kdy je kulturní advokacie zapotřebí více než jindy, zvolila Rada českého střediska ITI nové dvě členky a jednoho člena prezidia. Stali se jimi Marta Smolíková, ředitelka Otevřené společnosti, Adriana Světlíková, ředitelka Nové sítě a Jakub Vedral, divadelní producent a ředitel společnosti ArtProm a ART Prometheus. A zejména: novou prezidentkou se stala Yvona Kreuzmannová.

Yvona Kreuzmannová je zakladatelka a ředitelka Tance Praha z. ú. od roku 1991, kdy završila studia na HAMU a stáž v Paříži. Její vizí bylo pořádat Mezinárodní festival „TANEC PRAHA“. A následně rozšířila svou činnost o Českou taneční platformu a PONEC – divadlo pro tanec. V letech 2006–2008 pracovala jako externí poradkyně ministra kultury ČR. Je aktivní v řadě evropských a mezinárodních projektů a sítí, například: Aerowaves, IETM, EDN – European Dancehouse Network a jiných. V roce 2004 jí udělil francouzský prezident rytířský řád „Rytíře za zásluhy“ za mimořádný přínos k rozvoji evropské kulturní spolupráce.

Foto: Eva Smolíková

IDU

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Rozhovor s ředitelkou festivalu Tanec Praha a divadla Ponec YVONOU KREUZMANNOVOU

„Tanec byl pro mě vždy vysvobozením“

Přes gymnastiku se dostala ke své velké lásce, k současnému tanci, který Yvonu Kreuzmannovou tak okouzlil, že se mu nejen sama věnovala, také vystudovala teorii tance, i když původně chtěla studovat choreografii. Založila občanské sdružení Tanec Praha, které je pořadatelem festivalů TANEC PRAHA a Česká taneční platforma a je ředitelkou tanečního divadla PONEC.

Vyrůstala jste se sestrou v Praze v rodině experta na tropické dřeviny.  A do sedmnácti let jste se vrcholově věnovala sportovní gymnastice. Jenže pak jste měla úraz a se sportovní kariérou byl konec. Jak vzpomínáte na období svého dětství a dospívání? Čím jste chtěla být?

„Já mám vzpomínky na dětství krásné, bydleli jsme nejprve na internátě v Thomayerově nemocnici, kde pracovala má matka, takže jsme trávili spoustu času v Krčském lese, pak jsme se přestěhovali do Strašnic, kde se teprve pomalu stavělo sídliště Skalka, takže jsem tam zažila ještě zelené pláně – pro nás byl kontakt s přírodou zásadní. Vyjížděli jsme vláčkem různě za Prahu a pak často jezdili do Brd, prázdniny jsme trávili nejvíc na jihu Čech a Vysočině, pod stanem, na kolech, různě. Hledali jsme své ostrůvky svobody uprostřed pokryteckého světa za železnou oponou. Neměla jsem žádnou konkrétní představu, kam mě ten režim pustí, tak jsem se snažila najít svou cestu ve světě umění. Měla jsem kliku, ale taky velkou disciplínu.“

 S gymnastikou jste skončila a našla jste se v současném tanci a začala se mu věnovat amatérsky. Čím Vás okouzlil, že jste mu tak podlehla?

„Tanec byl pro mě vysvobozením, byla jsem vždycky hyperaktivní a bez pohybu si neuměla život představit. Najednou jsem ale objevovala nové dimenze pohybu, jeho možnosti, propojení s dechem, nešlo už jen o dril či techniku, ale mnohem víc. Neskutečně mě bavilo improvizovat.“

Po gymnáziu jste dva roky pracovala v cestovní kanceláři a přitom dálkově studovala cestovní ruch na VŠE. Jenže byla tu Vaše láska k tanci, a tak jste to zkusila na HAMU na taneční vědu. Proč jste si vybrala právě teorii tance?

„Já jsem šla k ‚talentovkám‘ na choreografii, byla jsem plná nadšení pro tvůrčí práci, ale taky jsem měla maturitu z klasického gymnázia, jazykový talent a k němu matematické myšlení. Bíba Brodská si mě všimla, vysvětlila mi, že bez profesionální praxe v divadle na choreografii jít nelze, ale pozvala mě na druhý den ke zkouškám na teorii tance. Moc jsem si toho pod tím pojmem neuměla představit, ale neváhala jsem a dobře, že tak. Nasávala jsem vědomosti na různých fakultách, nejen hudební, bavilo mě psát, překládat, bádat v archivech, ale stejně mě to táhlo zpátky k praxi. Sametová revoluce mi otevřela dveře do Evropy a na stipendiu v Paříži jsem pochopila, že současný tanec je to, co chci s diváky v naší zemi sdílet, bylo tu na co navazovat, ale až po pěti desetiletích izolace, to je velká mezera a já ji chtěla zaplnit.“

 V roce 1991 jste založila občanské sdružení Tanec Praha, které je pořadatelem festivalu TANEC PRAHA. Podle čeho vybíráte účastníky festivalu a kdo se na festivalu již představil a na koho se můžou diváci ještě těšit?

„Festival byl prvním, co mi dávalo smysl. Vozit sem světové špičky, ale i objevovat nové talenty, motivovat naše umělce a otevírat jim možnosti mezinárodní spolupráce. Logicky jsem proto o pár let později založila druhý festival – Česká taneční platforma – a pak už jen hledala vhodný prostor pro taneční divadlo. Vybírat program festivalu je velká dřina, musíte zhlédnout stovky děl, ideálně naživo, zdaleka ne vše vás nadchne.  Rozhodující je pro mě nejen zkušenost, ale hlavně intuice. Musím být o díle přesvědčená, umět si ho představit v českém kontextu – to není vždy tak jednoduché, naši diváci nebyli zvyklí na jinou estetiku než klasický balet a folklor… První léta byla velmi náročná, čelila jsem i mnohým předsudkům naší odborné veřejnosti, ale to vše je jen otázkou času a víry. Já věřím, že současný tanec je neskutečně zajímavý, bohatý a má neustále co nabízet. Nejde jen o hvězdy, které se nám daří vozit, jejich výčet je dlouhý, například Jiří Kylián, Maguy Marin, Bill T. Jones, Ohad Naharin, William Forsythe, Trisha Brown, Akram Khan, Sidi Larbi Cherkaoui, Alain Platel, Joseph Nadj, Lin Hwai-Min a další… Jde i o středně velké a malé produkce, kde se umělci nebojí experimentovat a hledat nové cesty i nezvyklé lokality pro tanec. Na ty se vždy můžeme těšit a snažíme se nabídnout také zcela nová jména, například Dimitris Papaioannou v Praze ještě nebyl…“

Yvona Kreuzmannová a Jiří Kylián u příležitosti uvedení jeho inscenace East Shadow v divadle PONEC v rámci festivalu TANEC PRAHA 2018 ( foto Vojtěch Brtnický)

Později jste založila také taneční divadlo PONEC zaměřené na současný tanec a pohybové divadlo. Co Vás přivedlo k založení této taneční scény?

„V celé ČR nebyly profesionální podmínky pro prezentaci současného tance, zatímco skoro každá evropská metropole se chlubí Domem tance či jinými scénami dobře vybavenými právě pro náš obor. Promýšlela jsem, jak lze napomoci dalšímu rozvoji naší scény, což nadále trvá, protože skutečný Dům tance potřebuje i zkušebny, dílny, solidní podmínky pro tvůrčí proces. A tak po dvaceti sezonách divadla PONEC se dočkáme v roce 2021 vlastní zkušebny – Studia Krenovka – a do toho nás čeká náročný projekt rekonstrukce bývalých žižkovských lázní, kde plánujeme 4 zkušebny, dílny, co-working space, wellness pro rehabilitaci a snad i zvukové studio, to vše v těsné blízkosti PONCE, což je velká výhoda.“

Díky svým pracovním aktivitám jste spolupracovala s řadou osobností. Na koho ráda vzpomínáte a s kým byste ještě ráda spolupracovala?

„Mám za sebou nezapomenutelná setkání s velkými osobnostmi světové scény, za všechny Bill T. Jones, Trisha Brown, Ohad Naharin nebo neuvěřitelně skromný Merce Cunningham… a asi největší zážitky mi přinesl Jiří Kylián, ta jeho lidskost, smysl pro humor a velkorysost. Potkala jsem ale i lidi, kteří zdaleka tolik „nejsou vidět“, přesto za nimi stojí spousta práce a výsledky, bez nich bychom ta známá jména vlastně neměli šanci objevit. Ať už to byl Sam Miller v USA, Bob Palmer nebo John Ashford v UK, měla jsem štěstí na skvělé lidi a mám ho i tady v Čechách. Nejvíc mě určitě ovlivnil můj otec, ale zrovna tak si vážím svého týmu, bez něj bych toho nikdy tolik nedokázala. Baví mě práce s mladým týmem i fakt, že mám komu ty zkušenosti i vize předávat.“

 V roce 2003 jste byla prezidentem Francie jmenována Rytířem za zásluhy. Co to pro Vás znamená?

„To byla velká pocta, celkově vnímám, že si mé práce v zahraničí velmi cení, protože tam má náš obor prostě delší historii a uznání. Ale i u nás se pohled na současné taneční a pohybové umění s lety mění, a to je dobře.“

 Umíte vůbec odpočívat? Někde jste přiznala, že ráda hrajete volejbal…

„Právě volejbal je fantastická forma aktivního odpočinku. Zrovna tak miluju moře, potápění, ale taky lyžování nebo pobyt v přírodě u nás v Čechách, to si vždy „vyčistím hlavu“. Faktem je, že jsem ,workoholik´, ale není to neléčitelné.  Mým dětem už je přes dvacet a stále nás baví jezdit spolu na dovolenou, tam mám od nich zákaz otevřít počítač. Nicméně patřím ke generaci, která si silně uvědomuje cenu svobody, musela jsem si ji vydobýt a dobře vím, že svoboda stejně jako nezávislost znamená také velkou odpovědnost.“

Yvona Kreuzmannová se narodila 21. 4. 1963 v Praze jako Yvona Nováková, ale známá je jako Yvona Kreuzmannová po svém prvním manželovi herci Františku Kreuzmannovi. Vystudovala gymnázium a teorii tance na HAMU a na ročním stipendiu ve Francii na pařížské Sorbonně a na Univeristé Paris VIII. V roce 1990 byla tiskovou mluvčí festivalu Tanec Praha. V roce 1991 založila občanské sdružení Tanec Praha, které se stalo pořadatelem festivalu TANEC PRAHA a ona jeho ředitelkou a dramaturgyní,  provozuje taneční divadlo PONEC. Absolvovala řadu zahraničních stáží a ve Francii byla jmenována Rytířem řádu za zásluhy. Má dvě děti.

Foto: Eva Smolíková, Vojtěch Brtnický

Veronika Pechová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

VIZE TANCE informuje

O své práci po celý rok 2020

Aktuálně

  • Minulý týden se ministr kultury Lubomír Zaorálek setkal s představiteli kulturních institucí ve veřejné debatě, aby diskutovali o znění dokumentů pro Národní plán obnovy, viz Rozhlas.
    • MK ČR pokračuje v práci na koncepčním dokumentu, průběžně jedná s kulturními institucemi a během roku se bude celý dokument konkretizovat.
  • Vláda ČR se rozhodla navýšit finanční prostředky s ohledem na současnou celosvětovou pandemii koronaviru, která omezila také podnikání v oblasti celé kultury.
  • Následující výzva COVID-Kultura bude zveřejněna v lednu 2021.
  • Hlavní město Praha dokončuje svoji koncepci pro grantové okruhy, která by měla být platná od roku 2022.  Do 15. ledna 2021 se mohou profesní organizace připojit se svým komentářem a to písemně.

Interní novinky spolku

  • Po dlouhém jednání konečně víme, že od 17. prosince můžeme čerpat podporu z fondů EHP a Norska po následující dva roky. Díky tomu můžeme konečně upřesnit plán Vize tance pro následující rok.
  • Vize tance má nového tajemníka spolku, je jím Jan Kunze, který má na starost koordinaci, produkci, marketing a také bude projektovým manažerem pro mapování.
  • Pro spolek dále hledáme strategického konzultanta/moderátora s nástupem od února 2021.

Vize tance za rok 2020

Vize tance byla během roku 2020 přes všechny peripetie v kultuře velmi aktivní a nakročila k tomu, stát se nezastupitelnou profesní organizací na nezávislé scéně v ČR, níže vám přinášíme menší shrnutí:
Proběhla hlavní změna ve vedení spolku, předsedkyní se stala Marie Kinsky a proběhlo oborové setkání o následujícím směřování a potřebách spolku.
Spolek se připravoval na valnou hromadu, která se uskutečnila v březnu roku 2020 a také probíhala postupná příprava reorganizace celého spolku.
Započalo aktivní setkávání dvou pracovních skupin, nyní je práce již rozvrstvena mezi více skupin, které přinášejí první výsledky výzkumu.
Také proběhla správní rada spolku, kde se představilo směřování v roce 2020.
Vize tance podala žádost na EHP a Norské fondy na podporu činnosti profesní organizace.
V rámci ITI byl zaslán otevřený dopis s reakcí na Podporu kultury a umění v rámci iniciativy EU „Coronavirus Response Investment Initiative“.
Kontinuálně pokračovala práce pracovní skupiny IV. Rámcové potřeby profesionálů, ze které vzešly zajímavé teze a dokument pro další výzkum.
Spolek Vize tance se aktivně podílel na znění dokumentu Status umělce.
Proběhla správní rada spolku, kde byli přijatí další noví členové spolku.
Byl zformulován  otevřený dopis premiérovi s reakcí na zvýšená opatření v Moravskoslezském kraji v souvislosti s výskytem koronaviru.
Připravovala se žádost na podporu od hlavního města Prahy a také probíhala příprava Valné hromady, která se uskutečnila na začátku září.
Byla zvolena nová správní rada ve složení Marie Kinsky, Florent Golfier, Markéta Málková, Veronika Knytlová a Yvona Kreuzmannová.
Byl sepsán dopis s komentářem a reakcí na formulaci programu Kulturní aktivity v oblasti podpory kulturních aktivit v oblasti divadla, tance, hudby a výtvarného umění, adresovaný na MK ČR.
Vize tance podala návrh na MK ČR s možným kandidátem do rady SFK.
Během měsíce října se připravovala žádost o podporu MK ČR pro projekt Vize tance.
Proběhla poslední správní rada pro rok 2020.
Byl sepsán otevřený dopis Stanovisko k navýšení rozpočtu Kulturních aktivit Ministerstva kultury na rok 2021.
Připravujeme postupnou realizace projektu Vize tance podle formy, která byla podána jako žádost na EHP a Norské fondy.
Po výběrovém řízení byl přijat do vedení spolku nový produkční koordinátor Jan Kunze.

Výhledy na rok 2021

  • Valná hromada spolku Vize tance se bude konat ve druhé půlce února.
  • Na konci ledna proběhne setkání správní rady, kde bude představen dlouhodobý harmonogram spolku.
  • Hned od ledna započne práce pracovních skupin, která bude rozdělena do menších bloků, ze kterých budou vznikat oborové dokumenty.

Vize tance se během celého roku aktivně podílela:

  • v advokacii pohybového umění.
  • na komunikaci s vládou České republiky, aby jako profesní organizace byla nápomocna při řešení nestandardní situace způsobenou pandemií covidu-19.

Dále Vize tance v průběhu roku obnovila informační kanály a kontinuálně pokračovala v nabírání nových členů a aktivně participovala díky svým členům i v zastoupení v dalších oborových nebo kulturních organizacích.

Přeji klidné Vánoce a dobrý start do roku 2021.

Za tým Vize tance
Barbora 

pro TANEČNÍ MAGAZÍN