Mezinárodní den tance připadá každoročně na 29. dubna a slaví se z iniciativy Mezinárodního divadelního ústavu (International Theatre Institute, ITI) od roku 1982.
Cílem Mezinárodního dne tance je oslavit tuto uměleckou formu, upozornit na univerzální srozumitelnost tance napříč politickými, kulturními a etnickými hranicemi a propojit lidi na celém světě pomocí společného jazyka – tance.
Autory poselství byli v minulých letech například Merce Cunningham, Sasha Waltz, Maja Plisecká, nebo Trisha Brown. V letošním roce byl tímto čestným úkolem pověřen německý baletní tanečník Friedemann Vogel.
Všechno – veškeré naše cítění – má svůj původ v pohybu a tanec je pohyb zušlechtěný tak, aby dokázal komunikovat. Dokonalé zvládnutí techniky je sice velmi důležité a působivé, ale nakonec je stejně vždy nejpodstatnější to, co tanečník svým pohybem vyjadřuje.
My tanečníci jsme v pohybu pořád a snažíme se vytvářet nezapomenutelné chvíle. Právě to je cíl každého z nás, bez ohledu na to, jakému se věnujeme tanečnímu stylu. Když se tedy zničehonic zavřou divadla, zruší se festivaly a my najednou nesmíme vystupovat, zastaví se nám svět. Žádný fyzický kontakt. Žádná představení. Žádné publikum. Ještě nikdy v moderní historii nemusela taneční komunita vyvinout takové úsilí o udržení motivace a hledání svého raison d’être, jako právě teď.
Avšak právě nyní, když jsme přišli o něco tak cenného, si skutečně uvědomujeme, jak zásadní naše činnost je a jaký význam má tanec pro společnost. U tanečníků se většinou obdivuje jejich fyzická zdatnost, ale ještě více čerpáme ze své duševní síly.
Věříme, že tato jedinečná kombinace fyzické a mentální odolnosti nám pomůže tuto dobu překonat a přijít na nové způsoby, jak pokračovat v tanci i v rozdávání inspirace.
Srbská organizace hledá partnery pro svůj projekt v oblasti divadla
Artepunkt je nezávislá organizace umělců i umělkyň, věnujících se divadlu a vizuálnímu umění. Sídlí v Bělehradě, Oslu a Vídni. Hledá partnery pro svůj festivalový projekt.
„TransTheatrics festival“ propojuje nezávislé divadelní společnosti ze západního Balkánu se zbytkem Evropy. Pandemie koronaviru odhalila problémy týkající se mobility těchto společností na kulturní mapě Evropy. Izolace nepodporuje nové transkulturní zkušenosti a ohrožuje životaschopnost menších organizací. Bez nového modelu fungování divadelních prostor, spolupráce, tvorby a samotných představení je přežití nezávislých umělců i umělkyň nemožné. Gentrifikace, post-kapitalistická společnost a různá politická směřování jednotlivých zemí Evropy pošlapávají prostory nezávislého divadla.
TransTheatrics festival pracuje na lepší domluvě mezi jednotlivými divadelními prostory, buduje sdílenou činnost a nové modely fungování. Ideou festivalu jsou na spolupráci založené projekty na míru ušité nezávislým divadlům a malým organizacím.
Organizace Artepunkt zároveň hledá projekty v oblasti divadla, festivalů, digitálního a performativního umění, umění a technologií, vzdělávání, street artu, uměleckých publikací a komiksů, kterým by mohla být partnerem.
Jedná se o organizaci, která usiluje o financování z programu Kreativní Evropa Kultura, konkrétně v rámci výzvy na projekty evropské spolupráce 2021 (vyhlášení výzvy očekáváme v dubnu). Pro bližší představu se můžete podívat na materiály zposlední výzvyči projítdatabázi podpořených projektů.
Ministr kultury řekl, která odvětví kultury otevřou první. Divadla mají smůlu. V ohrožení i letní festivaly a koncerty!
Divadla a kina pravděpodobně do léta neotevřou. Podle ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD) se nejdříve budou otevírat muzea, galerie, hrady a zámky. V ohrožení jsou i letní koncerty a festivaly.
Řada umělců se rozhodla na nic nečekat a než by seděli doma, raději vyrazili pomáhat tam, kde je to potřeba. „Chvíli mi to trvalo, než jsem pochopila, jaká je situace. Odjela jsem na Moravu za rodinou, kde jsem potom tři měsíce pracovala v lese a sázela jsem stromy,“ popsala například herečka Sarah Hlaváčová.
Když na podzim přišla druhá koronavirová, vlna, rozhodla se absolvovat jednodenní pečovatelský kurz od Českého červeného kříže a nastoupila do nemocnice jako sanitářka.
„Nastoupila jsem do nemocnice Milosrdných sester pod Petřínem, kde jsem od konce října. Stále tam občas docházím, měříme tlak, ráno probíhá hygiena pacientů, krmení, polohování,“ doplnila Hlaváčová.
Věřme, že se tyto předpovědi až do písmene nenaplní a kulturní stánky, třeba za určitých přísnějších hygienických opatření, otevřou své brány dříve.
Šílenství pod vlajkou boje proti viru Covid-19 zničilo v této zemi již mnoho a mnohé a rozhodně s touto devastací neskončí. Naopak, zájem na vrácení života přirozenou cestou k normálu evidentně neexistuje, globální mainstream vládnoucích „elit“ sleduje něco úplně jiného. Je přece jasné, že už vůbec nejde o zdraví společnosti a záchranu lidských životů, čímž se stále dokola ohání drtivá většina politiků, hustě podporována masážemi médií. Hlavním úkolem tohoto systémového trendu je vytváření strachu a zmatku, jelikož to jsou ty nejlepší předpoklady pro dosažení efektu stádnosti a bezvýhradné poslušnosti. A medicína jako taková je pouze k těmto účelům bezprecedentně a trestuhodně zneužita. V přímém přenosu sledujeme největší plošný útok na lidská práva a svobody přinejmenším mnoha posledních desetiletí. Pod záminkou stabilizace a konečného východiska z problému, nás teď plánují vystavit plošnému “dobrovolnému“ očkování, které však bude mít na tato práva a svobody přímý vliv. A navíc vakcínou, která je už jen z čistě medicínského hlediska značně sporadická… Texty jako je tento jsou dnes oficiálními proudy označovány jako tzv. „konspirační teorie“. Jedinou a obří konspirací je naopak to, v čem jsme již deset měsíců nuceni žít.
Vyzývám Vás (nás všechny), abychom odložili mezioborovou, či jakoukoli uměleckou, názorovou a jinou řevnivost a spojili se do jedné velké vlny OBČANSKÉ NEPOSLUŠNOSTI UMĚLCŮ a symbolicky v jeden den 12. 3. 2021 (rok výročí od prvního uzavření) otevřeli divadla a PES nePES začali hrát pro diváky. Zní to šíleně? Ne, je to daleko racionálnější a správnější než degradovat divadlo na streamy a záznamy, než být svědky pomalého mizení fenoménu divadla jako takového, než si pomalu zvyknout a tím se stát spoluviníky likvidace podstatných částí a odvětví kultury a umění. JE TO NAŠE ODPOVĚDNOST A POVINNOST. Nikdo jiný to za nás neudělá. Pokud chceme změnu, může se tak stát pouze „zezdola“, jelikož „seshora“ nic nepřijde. Jak jistě všichni víte, umění a kultura je v tomto státě dlouhodobě „na ocase“ zájmů politického establishmentu, a to i v dobách běžných, natož teď, kdy mnoho indicií naznačuje, že jakýkoli skutečně svobodný – tedy i umělecký projev, bude výhledově v podstatě nežádoucí…
Nejen z hlediska výše zmíněného výročí je datum 12. 3. 2021 ideální. Dva měsíce jsou dostatečným časem jak na společnou jednotnou kooperaci, tak i individuální nutné repertoárové a jiné organizační aspekty tohoto kroku, a to i z hlediska velkých, vícesouborových divadel. Kromě toho (jen pro malé odlehčení) je konstelace cifer onoho data více než zajímavá i z pohledu vyšší matematiky, což má taktéž určitou váhu…
Všichni víme, že dopady současného stavu na společnost jsou daleko širší a svět divadla je jen jedním kamenem smutné mozaiky. Ale kamenem velice podstatným a ne proto, že je jedním z nejpostiženějších. Divadlo, kultura a umění mají bezprostřední vliv na celkový obraz společnosti. A v krizových obdobích to platí o to více. Umělci se v tom momentě zpravidla stávají sice zprvu nezvaným, avšak o to autentičtějším hráčem, či i bojovníkem za základní etické hodnoty a archetypy a jak víme z minulosti, často hráčem a bojovníkem naprosto signifikantním. Možná, že toto pravidlo je i jistou podprahovou reflexí neoddiskutovatelné historické prestiže českého umění ve světě. Nedovolme si tedy rezignovat ani na jeden z těchto aspektů, jelikož jdou ruku v ruce…
Petr Zuska
To, k čemu nás všechny teď vybízím, není vůbec jednoduché. Na druhou stranu nevole nejen v české společnosti roste a menší i větší proudy se, opět nejen v naší zemi, pomalu spojují a spojovat se budou. Ať už jde o občanskou iniciativu CHCÍPL PES, či akce OTEVŘEME ČESKO a mnoho dalších. Připojme k těmto proudům české divadlo, staňme se tak inspirací i dalším profesním skupinám a ekonomickým odvětvím a splňme sen statisícům našich diváků, kteří na to čekají a budou tomu tleskat dávno předtím, než do divadla posléze přijdou. Dopady a postihy jsou pochopitelně možné. Jde vlastně jen o přestupek, ale právní výklady se samozřejmě mohou různit. Každopádně jde o zanedbatelný risk ve srovnání s tím, čemu v boji za svobodu čelily stovky našich statečných předků, a to i naprosto individuálně. Jsem si jist, že nemusím jmenovat. My máme šanci „se ozvat“ najednou, jako obrovská skupina, kterou prostě zlikvidovat nemohou. Jedno je ale jisté. Čím déle budeme čekat, tím to bude horší.
Nejsem příznivcem „velkých“ slov, bohužel realita je taková, že žádné střední cesty není. Je na každém z nás, jestli bude „držet hubu a krok“ a stane se tak pasivním spolutvůrcem jakési novodobé technokratické totality, nebo dá hlasitě najevo, že mu jde o zachování elementárních etických pravidel, svobody a úcty a respektu k individualitě každého člověka, což, jak víme z historie, není vždy zadarmo…
Na závěr jen malý dovětek.
Bývalý ministr zdravotnictví Prymula na konci září 2020, na několikerý přímý dotaz komentátorů v ČT, zda v rámci zhoršující se situace plánuje opětovné uzavření divadel, odpověděl několikrát, že určitě ne, jelikož divadla nehrají v přenosu viru téměř žádnou roli. Týden na to je uzavřel. Už jen tento malý moment stačí k pochopení nekompetence, manipulace a lží celého koronavirového martyria. Od té doby jsem napsal několik otevřených i uzavřených dopisů, několik prohlášení na FB a zdaleka nejen já. Vzniklo několik petic, za kterými stáli kromě jiných i přední čeští lékaři, imunologové a epidemiologové evropského formátu. Spousta moudrých a vzdělaných lidí, včetně ekonomů, sociologů a právníků, píše neustále co může na své blogy…, ale nic naplat, to jsou totiž všechno dezinformace a již zmíněné konspirační teorie. Dialog veškerý žádný!!!
Čas „psaní“ i čekání skončil. Je čas něco dělat. Je za 3 minuty 12. A my teď bez nadsázky píšeme dějiny.
Děkuji za Vaši pozornost a doufám ve Vaši aktivitu. Ač na volné noze, jsem Vám k dispozici.
A určitě zdaleka nejen já.
Petr Zuska
12. 1. 2021
(Výzva je publikována v původním znění, bez redakčních úprav TM.)
