Rezidenční programy – open call v roce 2021. Uzávěrka přihlášek je k datu 1. března.
Tvůrčí platforma BuranTeatr vyhlašuje OPEN CALL rezidenčních programů pro profesionální nezávislé tvůrce a tvůrkyně z oblasti performing arts na rok 2021.
Cílem tvůrčí platformy BuranTeatr je poskytnout prostor a zázemí profesionálním umělcům a umělkyním. Etablovaným, začínajícím i studentům uměleckých oborů v oblasti performing arts. Jednotlivcům i celým skupinám. Z České republiky i zahraničí. Ke tvorbě projektů/inscenací i za účelem výzkumu.
Podpora tvorby nezávislých tvůrců a tvůrkyň, prostřednictvím koncentrovaného času a prostoru, pro uměleckou tvorbu bez tlaku na výsledek je naprosto klíčová. BuranTeatr dává k dispozici plnohodnotný coworkový prostor nacházející se v centru Brna, uzpůsobený potřebám celého tvůrčího týmu. Dáme vám náš prostor, čas i energii.
VÝZVU VYPISUJEME PRO TYTO PROGRAMY:
PROFESIONÁLNÍ REZIDENČNÍ PROGRAM
STUDENTSKÝ REZIDENČNÍ PROGRAM
KONTINUÁLNÍ REZIDENČNÍ PROGRAM
TVŮRCŮM A TVŮRKYNÍM NABÍZÍME:
Rezidenci v prostoru tvůrčí platformy BuranTeatru (workshopový sál, činoherní zkušebna, divadelní sál) ve vybraném termínu po osobní domluvě.
Potenciální navázání dlouhodobé spolupráce ve formě koprodukcí.
Možnost kontinuálního působení ve formě rezidenční skupiny tvůrčí platformy BuranTeatr.
Deadline přihlášek je 1. března 2021, výsledky budou všem přihlášeným sděleny ve druhé polovině března.
Každý rok čelí mnoho umělců kvůli své práci útokům a ostrakizaci. Mnohé z případů nejsou nahlášeny. V reakci vznikl průvodce, který rizika definuje a popisuje, jak jim předejít a jak se s nimi případně vypořádat.
ARC(Artists at Risk Connection) vytvořil bezpečnostnímanuálpro umělce, který obsahuje strategie a návody k vypořádání se s možnými zásadními hrozbami.
Zatímco pro novináře a aktivisty podobné nástroje již existují, cílem tohoto manuálu bylo shromáždit všechny možné potřebné informace výhradně pro umělce s jejich specifickými problémy a potřebami.
Odešel velký hudebník, skladatel, zpěvák, manažér, podnikatel, ale také velmi talentovaný spisovatel
V poslední letošní lednový víkend celý český (nejen) hudební svět zasáhla velmi smutná zpráva: „Ve věku pětasedmdesáti let zemřel kapelník a skladatel Ladislav Štaidl“.
Ladislav Štaidl se pro mnohé stal tím, „který stál za Karlem Gottem“. A to nejen na pódiích a v nahrávacích studiích, ale i jaksi symbolicky za jeho kariérou. Obzvláště v jejich společných počátcích, kdy byl tím třetím důležitým Štaidlův bratr, textař a producent Jiří. Ten tragicky zahynul roku 1973 při autonehodě.
Ladislav Štaidl však patřil k těm lidem, kteří měli ohromný organizační, ba manažérský, cit. A to – později – dokazoval i mimo koncertní pódia a svět vinylových desek, cédéček, rozhlasových či televizních redakcí. Ačkoli sám vynikající skladatel, podařilo se mu kolem Zlatého slavíka soustředit i další plodné hudební autory jako Jaromíra Klempíře (ten u něj v orchestru zpočátku hrál i na klávesy), Karla Svobodu, Petra Hapku či později Jiřího Zmožka.
Ladislav Štaidla jeho hudební orchestr získali i Zlatého slavíka v kategorii hudebních skupin a doprovodných těles. Nebyla to náhoda. Ani pouze zásluha Karla Gotta (i když ten na to vliv, bez debat, měl). Štaidl si však uměl do kapely vybrat skvělé „hráče“. Stačí připomenout legendárního pianistu Rudolfa Rokla, saxofonistu Felixe Slováčka, trumpetistu Václava Týfu, pozounistu Jana „Bažíka“ Pavelku, kytaristu Pavla Fořta, baskytaristy Vincence Kummera a později Ondřeje Soukupa, hráče na bicí Vladimíra Janiše a pak Jana Žižku, vedoucího pěveckého sboru (také skladatele i bývalého kapelníka) Bohuslava Myslíka… I mnohé další… Kapele to hrálo a fungovalo lidsky i mimo pódia. Možná i proto, že část hudebníků pocházela z Moravy? Ale, jak se říká, je těžké sestavit fotbalový tým ze samých hvězd. A v hudebním tělese, s řadou rozličných zájmů a priorit, je to ještě zdaleka těžší. Ladislavu Štaidlovi tak patří obdiv, že svůj tým nejen sestavil, ale hlavně dokázal dlouhodobě provozně „ukočírovat“.
Ladislav Štaidlse v průběhu své kariéry také sám stal zpěvákem. A jeho písně „Mží ti do vlasů“ či televizně seriálová „Jsou dny, kdy svítá“ se staly takřka přes noc hity. Milá byla i jeho další autorská písnička ve vlastním podání „Když uvidíte někdy psíka“. Často si k nim psal i sám texty. Zkomponoval hudbu k mnoha a mnoha českým filmům i seriálům. A velmi často si zpěváci i z nich dodatečně vybírali své pozdější hity. Jako tomu bylo u Heleny Vondráčkové v případě písně „Poslední bezejmenná“ s textem Eduarda Pergnera (z Jirešova filmu „Mladý muž a bílá velryba“) .
Ladislav Štaidlse, pohříchu, po ukončení dlouholeté – a úspěchy dlážděné – spolupráce s Karlem Gottem, dostával do popředí hledáčku médií spíše ze strany zájmu o jeho partnerku Ivetu Bartošovou. Dost neprávem. Ačkoli pověsil kytaru i dirigentskou taktovku takříkajíc „na hřebík“, dařilo se mu i v podnikání mimo hudební branži. Založil reklamní agenturu i několik dalších společností. Možná nevíte, že jste v kinech v devadesátých letech křupali pop-corn od jeho českoamerické firmy?
Ladislav Štaidlnapsal i několik knížek. Patrně nejznámější jsou ty jeho dvě vzpomínkové – „Víno z hroznů“ a „Desátý klíč“. Píše v nich vtipně, bez příkras i skrupulí, o své kariéře i lidech, které během ní potkal. Asi již méně z vás zná jeho knížku s první manželkou našeho bývalého premiéra Paroubka „Rendez-vous s paní Zuzanou“. Zde spíše poslouchal a věrně zapisoval… Asi nejen podle mého mínění je nejkvalitnější jeho poslední knížka povídek „Ukradená pointa“. Teprve její povídky dávají vyniknout Štaidlovu neotřelému slohu, vtipu, nadhledu i částečnému sarkasmu. Určitě není náhodou, že Štaidlův literární vklad pochválil i spisovatel, novinář a profesor na amerických univerzitách Arnošt Lustig.
Ladislav Štaidlbyl v roce 1986 jmenován zasloužilým umělcem a dne 28. října 2015 ho prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy.
Ladislav Štaidl (vlevo) na unikátním historickém archivním snímku s legendárním jazzovým muzikantem a skladatelem Duke Ellingtonem (omluvte, prosím, zhoršenou kvalitu reprodukce)
Ladislav Štaidlpatří bezesporu k významným osobnostem české pop-kultury druhé poloviny dvacátého století.
