Loser(s) porušují zákony gravitace

Jak to vypadá, když představy ožijí?

Divácky velmi oblíbená představení skupiny Loser(s) můžeme již několik měsíců vídat  na prknech různých divadel. Na projektu „Walls and Handbags“ se podíleli mnozí špičkoví tvůrci, což  je  v každém okamžiku patrné. Režijní duo  SKUTR (Lukáš Trpišovský, Martin Kukučka) ve spolupráci s Janou Burkiewiczovou zvolili tentokrát téma „dětské sny a fantazie“.

0012 0018

Kdo by si rád nevzpomněl na doby,  kdy se schovával na prázdných dvorech starých domů?  Malý chlapec stojí sám před holou zdí, sní si, fantazíruje a čmárá na zeď, co ho napadne. Jeho sny ožívají. Vtipně  zpracovaný přechod mezi snem a realitou – ze zdi (dřevěných lavic) se náhle objevují   ruce,  kreslí kruhy nebo  dělají sloní choboty. Zeď  padá,  5 mužů vyskočí ven, tedy vlastně 5 kamarádů,  hrají si a  plní chlapci jeho přání.  Tito kamarádi, zdá se, že jsou již dospělí, chlapce neodhání, naopak, věnují mu svůj čas, hrají si s ním, chvíli  mu zprostředkují  houpačku, chvíli letadlo. Opět vidíme dech beroucí výkony akrobatů (Petr Horníček, Lukáš Macháček, Matyáš Ramba, Vítězslav Ramba, Jindřich Panský) a  chlapec  (osmiletý Kryštof Unger, vicemistr ČR ve své kategorii v akrobatické gymnastice) není v ničem pozadu za „dospěláckými“ akrobaty, jeho výkony jsou právě tak na hranici možného.

00430103

Tentokrát akrobaté zvolili jednoduše řešenou scénu, pouhých 8 lavic, které ztělesňují tu sídliště, tu prales, tu Divoký západ. Hravě a hbitě  pracují s lavicemi, po kterých se pohybují způsobem, který budí dojem, že pro tyto  umělce zkrátka  neplatí gravitace jako pro ostatní smrtelníky. Sledujeme dynamický rej těl, akrobaté jsou hned u, hned nad či pod lavicí…

Chlapec stojí ztuhle a sám. Možná vymýšlí novou hru. A je to tu! Kamarádům stačí k hraní ruce či nohy, i v tomto okamžiku je ukázána notná dávka vtipu,  chlapecké  škádlení, souboje, drobné šarvátky,  to vše ztvárněné opět za porušení gravitačních zákonů,  s takovou lehkostí, jaká je daná snad jen skupině Loser(s).

Fantazie člověka mohou být někdy i lehce strašidelné, to všichni známe. Proto má chlapec před sebou najednou vlky, ocitá se zřejmě v džungli. I přestože tušíme, že je to džungle betonová, v chlapcově fantazii jistě visí dlouhé liány a strašliví tvorové běhají kolem něho . To všechno je dokresleno hrozivými zvuky a  štěkotem. Chlapec utíká, schovává se,  bojí se.

Zřejmě už tento sen dál snít nechce. Zastrkává postupně všechny přízraky do díry v zemi (lavice se obratně mění  v zeď, v les, v úkryt)  postavy vtahují chlapce do díry, ale on tam nechce. Zavře  tyto komůrky, ať si tam představy  žijí…. Ale najednou chlapce přece jen vtáhnou dovnitř, nikdo se svých představ nadobro nevzdá.

02400455

A tak si všichni zase znovu  hrají, vytahují se jeden nad druhého –  co ještě,  co ještě dokážeš?  Tyto šarvátky vyburcují dotyčného kamaráda opět k výkonům, kdy se tají dech, nejenže všechny překážky hravě překoná, ale  ještě ostatní   provokuje  (zaujatě si prohlíží  světlo u  stropu, když stojí na hradbě složené z lavic), a navíc jim zahraje na harmoniku na hudbu z filmu „Tenkrát na západě“, tím své vítězství dokoná….. a náš malý hrdina se také poraženým směje. Ti ho odnáší i s lavicí, jenže malý šikulka tak jako tak vždycky zvítězí (jak jinak než dokonalým  akrobatickým výkonem). Znovu se můžeme těšit z bizarních útvarů tvořených z laviček, které se nám mění před očima.

Na závěr představení  klukovskou   hru podtrhne hra stínů na zdi, na které chlapec sedí. Zamává a zmizí divákům jako večerníček. Ovace neberou konce a za hlasitého potlesku diváků kašpárci (všichni kamarádi) skákají na trampolíně.

Skupina  Loser(s)  se nikdy nespokojí s ničím menším, než je dokonalý výkon a perfektní představení. Diváci se opravdu potěší z každého gesta, kroku i výrazů akrobatů. Bravo!

0563

Eva Smolíková

Foto: LOSER(S)

TANEČNÍ MAGAZÍN

Stydlivá premiéra a nebeská derniéra se blíží

Nikdo není opuštěnější než andělé. Trpělivě čekají, ale nikdo nepřichází…

10.3. / 19:30

Andrea Vykysalá, Karolína Křížková, Eva Stará: Study / PREMIÉRA

Zrychlený srdeční tep, sucho v ústech, pocení kůže. Nová inscenace trojice mladých tanečnic zkoumá širší psychologickou a fyziologickou bázi studu.

Study-Alta-web-5-of-25

11.3. / 19:30

Vanda Hybnerová, Lucia Kašiarová: ANGEL-y / DERNIÉRA

Nebeská clowneska. Nikdo není opuštěnější než andělé, strážci u nebeské brány. Trpělivě čekají, ale nikdo nepřichází. Ticho. Čas plyne. Jsou zbyteční. Musí se nějak zabavit.

bez názvu

Taneční magazín

TANEC PRAHA v plném proudu!

Nejen Praha, ale i dalších 15 měst a obcí v ČR žije po celý červen tancem

Praha a 15 dalších měst a obcí v České republice žije po celý červen tancem, německá hvězda Sasha Waltz za velkých ovací zahájila jak hlavní program 3. 6. v Praze, tak v Plzni v DEPO2015 svou legendární inscenací.

Z Jižních Čech, Vysočiny či Ostravy se hlavní festivalové dění přesouvá na Plzeňsko, ale TANEC PRAHA pokračuje nadále v Olomouci, Hradci Králové, Pardubicích, Brně a v neposlední řadě v Praze. Tanec oživuje řadu prostor, kde ho běžně nevídáme, parky, kavárny, architektonické skvosty, zámky, kláštery či kaple. Letos je vůbec nejvíce otevřen projektům ve veřejném prostoru, řada z nich vzniká v mezinárodní spolupráci díky Plzni 2015 – Evropskému hlavnímu městu kultury. Letošní ročník je v tomto ohledu opravdu výjimečný a nabízí velmi široký program v celém Plzeňském kraji. Nejen Sasha Waltz nadchla publikum na včerejším zahájení, už se odehrály akce v Nečtinech, Klatovech a na zámku Kozel. Tím maraton tance nekončí, potrvá až do 25. června, kdy vyvrcholí jak v Praze, tak Plzni. Kreativní zóna DEPO2015 je pro tanec jako stvořená. Potvrdila to skvělá atmosféra zahájení plzeňské části festivalu a odehrají se zde i další akce, především závěr festivalu s belgickou dvojicí Mossoux-Bonté. Ta nepřijíždí na TANEC PRAHA poprvé, diváci si vychutnali její osobitou poetiku již v roce 2000, kdy mohli vidět Nicole Mossoux v sóle Gradiva, a podruhé roku 2005, kdy tento tandem tvůrců pracoval stejně jako nyní s větší skupinou tanečníků na inscenaci Hélium. Nyní se zamýšlejí nad rolí, jakou hrají kostýmy, resp. šaty, které nosíme, ve vnímání osobnosti ve společenském kontextu. Pět vynikajících interpretů, mezi nimiž nechybí např. Maxence Rey vystupující dnes večer podruhé i se svým vlastním sólem v rámci Evropské taneční laboratoře v Ponci, odhodí klišé honosných rób a kostýmů a ponechá tak prostor silným individualitám tanečníků. Po dvou večerech v pražském Ponci, 22. a 23. 6. zakončí Mossoux-Bonté TANEC PRAHA v Plzni v DEPO2015 25. června.

PONEC – divadlo

pro tanec přivítal již druhou Evropskou taneční laboratoř, v níž představuje především talenty objevené v rámci platformy Aerowaves. Tentokrát jsou jimi zmíněná francouzská performerka Maxence Rey inspirující se tvorbou Hieronyma Bosche a impulzivní Italka Claudia Catarzi, která si lehce pohrává se zvuky a prostorem.

Foto_Chris_ Haring_deep_dish

Úspěšnou premiéru má za sebou i nový projekt bavorsko-české spolupráce. Micha Purucker angažoval 11 českých umělců pro choreografickou instalaci umístěnou ve vitrínách resp. prosklených prostorách. Optimální prostředí našel v pražském Veletržním paláci v Café Korzo. Uvidí ji také diváci v brněnské Adam Gallery (21. 6.) a plzeňské Literární kavárně Íčko (23. a 24. 6.). Pražský program propojuje také vizuální umění s pohybem, ne náhodou proto spolupracuje se Studiem hrdinů umístěném ve Veletržním paláci, jednom ze sídel Národní galerie. Chris Haring nás tento čtvrtek a pátek pozve do makro i mikro světa organismů, které jsou součástí nebývalé hostiny. Jeho skupina Liquid Loft se dostala na špičku rakouské scény zvláště poslední roky, právě díky silným vizuálním zážitkům a spojením s technologiemi. I v Praze žije tanec v ulicích, Tango roztančilo Mírák i Pražský metronom.

 

Taneční magazín

Naschvál – proč ne?

Vlastimil Harapes oslavil narozeniny i pro příští rok

Vlastimil Harapes, který se příští rok dožívá krásných 70-ti let, se rozhodl uspořádat předčasnou oslavu v kruhu svých přátel. Tuší, že příští rok nebude mít dostatek času k oslavám, protože ho pohltí pracovní povinnosti, anebo má obavu, že by se třeba nemusel se svými blízkými setkat?

V rámci přípitku s humorem sobě vlastním pronesl: „ Nevím, zda je to dnes oslava nebo můj nekrolog zaživa. Musím říct, že na jevišti jsem vždycky rád umíral. Hudba hrála a nemusel jsem nic dělat, jen jsem si ležel. Doufám, že to bude v okamžiku mé skutečné smrti také tak…. Takže buďte veselí!“

V útulné galerii U Řečických proběhla oslava, během které zahrála cikánská kapela, bylo možné zhlédnout výstavu fotek i baletní dres Mistra Vlastimila Harapese, ale k vidění byla i umělecká díla, darovaná fanoušky a obdivovateli. Během večera byl promítán film „Neobyčejné životy“, který zachycuje pravdivý životní příběh Vlastimila Harapese.

Vlastimil Harapes oslava 70 let

Vlastimil Harapes oslava 70 let

Vlastimil Harapes oslava 70 let

Vlastimil Harapes oslava 70 let

Vlastimil Harapes oslava 70 let
Foto – Taneční magazín

Taneční magazín