Loser(s) porušují zákony gravitace

Jak to vypadá, když představy ožijí?

Divácky velmi oblíbená představení skupiny Loser(s) můžeme již několik měsíců vídat  na prknech různých divadel. Na projektu „Walls and Handbags“ se podíleli mnozí špičkoví tvůrci, což  je  v každém okamžiku patrné. Režijní duo  SKUTR (Lukáš Trpišovský, Martin Kukučka) ve spolupráci s Janou Burkiewiczovou zvolili tentokrát téma „dětské sny a fantazie“.

0012 0018

Kdo by si rád nevzpomněl na doby,  kdy se schovával na prázdných dvorech starých domů?  Malý chlapec stojí sám před holou zdí, sní si, fantazíruje a čmárá na zeď, co ho napadne. Jeho sny ožívají. Vtipně  zpracovaný přechod mezi snem a realitou – ze zdi (dřevěných lavic) se náhle objevují   ruce,  kreslí kruhy nebo  dělají sloní choboty. Zeď  padá,  5 mužů vyskočí ven, tedy vlastně 5 kamarádů,  hrají si a  plní chlapci jeho přání.  Tito kamarádi, zdá se, že jsou již dospělí, chlapce neodhání, naopak, věnují mu svůj čas, hrají si s ním, chvíli  mu zprostředkují  houpačku, chvíli letadlo. Opět vidíme dech beroucí výkony akrobatů (Petr Horníček, Lukáš Macháček, Matyáš Ramba, Vítězslav Ramba, Jindřich Panský) a  chlapec  (osmiletý Kryštof Unger, vicemistr ČR ve své kategorii v akrobatické gymnastice) není v ničem pozadu za „dospěláckými“ akrobaty, jeho výkony jsou právě tak na hranici možného.

00430103

Tentokrát akrobaté zvolili jednoduše řešenou scénu, pouhých 8 lavic, které ztělesňují tu sídliště, tu prales, tu Divoký západ. Hravě a hbitě  pracují s lavicemi, po kterých se pohybují způsobem, který budí dojem, že pro tyto  umělce zkrátka  neplatí gravitace jako pro ostatní smrtelníky. Sledujeme dynamický rej těl, akrobaté jsou hned u, hned nad či pod lavicí…

Chlapec stojí ztuhle a sám. Možná vymýšlí novou hru. A je to tu! Kamarádům stačí k hraní ruce či nohy, i v tomto okamžiku je ukázána notná dávka vtipu,  chlapecké  škádlení, souboje, drobné šarvátky,  to vše ztvárněné opět za porušení gravitačních zákonů,  s takovou lehkostí, jaká je daná snad jen skupině Loser(s).

Fantazie člověka mohou být někdy i lehce strašidelné, to všichni známe. Proto má chlapec před sebou najednou vlky, ocitá se zřejmě v džungli. I přestože tušíme, že je to džungle betonová, v chlapcově fantazii jistě visí dlouhé liány a strašliví tvorové běhají kolem něho . To všechno je dokresleno hrozivými zvuky a  štěkotem. Chlapec utíká, schovává se,  bojí se.

Zřejmě už tento sen dál snít nechce. Zastrkává postupně všechny přízraky do díry v zemi (lavice se obratně mění  v zeď, v les, v úkryt)  postavy vtahují chlapce do díry, ale on tam nechce. Zavře  tyto komůrky, ať si tam představy  žijí…. Ale najednou chlapce přece jen vtáhnou dovnitř, nikdo se svých představ nadobro nevzdá.

02400455

A tak si všichni zase znovu  hrají, vytahují se jeden nad druhého –  co ještě,  co ještě dokážeš?  Tyto šarvátky vyburcují dotyčného kamaráda opět k výkonům, kdy se tají dech, nejenže všechny překážky hravě překoná, ale  ještě ostatní   provokuje  (zaujatě si prohlíží  světlo u  stropu, když stojí na hradbě složené z lavic), a navíc jim zahraje na harmoniku na hudbu z filmu „Tenkrát na západě“, tím své vítězství dokoná….. a náš malý hrdina se také poraženým směje. Ti ho odnáší i s lavicí, jenže malý šikulka tak jako tak vždycky zvítězí (jak jinak než dokonalým  akrobatickým výkonem). Znovu se můžeme těšit z bizarních útvarů tvořených z laviček, které se nám mění před očima.

Na závěr představení  klukovskou   hru podtrhne hra stínů na zdi, na které chlapec sedí. Zamává a zmizí divákům jako večerníček. Ovace neberou konce a za hlasitého potlesku diváků kašpárci (všichni kamarádi) skákají na trampolíně.

Skupina  Loser(s)  se nikdy nespokojí s ničím menším, než je dokonalý výkon a perfektní představení. Diváci se opravdu potěší z každého gesta, kroku i výrazů akrobatů. Bravo!

0563

Eva Smolíková

Foto: archiv Losers

Taneční magazín

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *