Tradičně i netradičně Miss taneční a Tradiční ples

Toho dne ve volbách českého prezidenta těsně neuspěl kandidát s číslem devět. Na soutěži Miss taneční to však finalistka s číslem devět – také těsně – vyhrála!

V sobotu 27. 1. se nejen volil (v závěrečném finále dvoukolové volby) prezident české republiky. Také se však volila na akci jménem „Tradiční ples v Brně“ Miss taneční. Na rozdíl od prezidenta zde musela být zvolena za v pořadí již třetí Miss taneční dívka úplně nová. To vše probíhalo v populárním brněnském stánku zábavy a kultury Boby centrum. A to hned na dvou scénách – ve velkém sále „Laser Show hall“ a v sále „La Grotta“.

TANEČNÍ MAGAZÍN byl při tom. Ať již na reklamách v obou sálech, ale také mou zásluhou i zastoupením v porotě Miss taneční. Takže máme informace přímo od pramene. A také z kuloárů.

Abych hned v úvodu vysvětlil titulek článku. Co bylo na plese a Miss tradičního? Zcela jistě velká účast diváků. Určitě také tombola. Tradiční byla jistě i místní moderátorka Evice Šedová, nablýskané společenské obleky a róby… Naopak netradiční letos byla – jak již TANEČNÍ MAGAZÍN předem informoval – povolená vyšší věková hranice soutěžících dívek. Také zcela jistě moderátor soutěže i spolumoderátor a režisér plesu herec Jiří Mádl. A jistě také netradiční vystoupení akrobatů na kolech. Nebo improvizovaný break dance či pěvecké vystoupení jedné z účastnic Miss. To druhé konkrétně v podání Veroniky Sterz.

Souběžně s Miss taneční byl ve velkém sále odstartován Tradiční ples. Mimo jiné zde zaujal velmi úspěšný sólista brněnské opery (a účastník soutěže Česko má talent) Milan Voldřich, šansoniérka Jana Musilová, ale i davové předtančení zástupců pořádající taneční školy Dynamic. Na parket se dostali i akrobaté na horských kolech, kteří se v přestávce mezi vyhlášením Miss taneční přestěhovali i do sálu La Grotta.

V porotě pod taktovkou předsedkyně hostesky roku 2016 Dominiky Prchalové zasedla (vedle mé maličkosti) majitelka prestižního salonu SIMI SECRET Simona Šaurová – Uličná, vizážistka, šéfka předního kosmetického studia IP MAKE UP a šampiónka v dekorativním líčení Ilona Pavlatová, premiérová vítězka Miss taneční 2016 a někdejší nositelka korunky Miss Junior Natálie Stravová, úřadující Miss taneční 2017 Magdalena Al Masany. Nebyl jsem však v jury jediným mužským zástupcem. Zasedal tam též majitel salonu svatebních šatů Dany Svozílkové ze Zlína a Uherského Hradiště Petr Svozílek, tanečník mistrovské třídy a zástupce pořádající taneční školy Dynamic v jedné osobě František Dařena a taneční expert Jakub Knopp.

Jak probíhala vlastní soutěž? První disciplínou bylo představení se účastnic a krátký rozhovor s moderátorem Jiřím Mádlem. Oproti loňskému ročníku bylo vidět, že dívky byly připravenější, méně svázané trémou a také nikoli tolik ostýchavé. Jedna z finalistek dokonce oslovila moderátora. „Nazdar, Jirko.“

Proti loňskému druhému ročníku byla ta letošní soutěž daleko vyrovnanější. Každá z deseti finalistek měla své osobité kladné stránky a nespornou míru talentu. Ovšem na pódiu i předforbíně sálu La Grotta šlo také o to, jak kdo své schopnosti využije a takříkajíc prodá. Přesně v tu hodinu a minutu. Za odborný TANEČNÍ MAGAZÍN musím kladně hodnotit, že si všechny účastnice zvolily za volnou disciplínu tanec (asi jako se v plavání říká „volný styl“ a každý plave kraulem) :-). Druhou věcí však je, že by možná volba jiné, charakterističtější disciplíny tu kterou adeptku posunula výš? Markantní to bylo právě u zmíněné Veroniky Sterz. Tu by zcela určitě posunul případně zvolený zpěv nejen v očích poroty výše…

Taneční kreace tentokrát vzájemně odstiňovaly pouze taneční žánry. Trochu chybou bylo pouze moderátorské označení vystoupení pozdější vítězky Markéty Opletalové za „gymnastiku“. Šlo o komplexní moderní tanec se všemi atributy. Konec konců, ani Markéta nebyla oděna ve vypasovaný gymnastický dres, nýbrž ve vzdušné šaty přírodního charakteru.

Nejen pro mužskou část diváků bylo zcela jistě nejlákavější vidět disciplínu třetí – závěrečné defilé ve spodním prádle značky Werso od firmy SIMI SECRET. Zde všem tak trochu uškodil rychlý rytmus doprovodné reprodukované hudby. Chápu, že měl účastnice trochu rozproudit, ubrat jim na určitém studu… Ale prezentaci samotné i modelům prádla spíše uškodil. Dívky se navíc trochu ostýchaly zapózovat před objektivy fotografů…

Jako porotce mohu jen doložit, že soutěž samotná i naše verdikty byly nesmírně vyrovnané. Tentokrát to bylo – jako v to odpoledne probíhající prezidentské volbě – velice těsné. Záleželo na každém bodíku…

Možná mně bylo trochu dost líto velice dobře připravených dívek s mužským přechýlením jmen. Veroniky Sterz a Markéty Laciny. Já sice hodnotil – bez předsudků – jejich výkony. Ale možná, že jim jejich mužské tvary jmen uškodily u porotců jiných. Každopádně, Veronika má na to být (jak výše uvedený pozdější zpěv potvrdil) komplexní muzikálovou herečkou a naopak Markéta má jistě našlápnutou slibnou kariéru modelky…

Zábava se rozproudila ve všech sálech. Víno teklo proudem. Káva občas kapala na koberce i parket. Milovníci piva Starobrno si také přišli na své. A všechny lákala tombola. A samozřejmě – vyhlášení Miss taneční!

Konečně byly naše sečtené verdikty odtajněny. Úřadující Miss taneční 2018 se stala půvabná tmavovláska Markéta Opletalová z taneční školy Dynamic. Na druhou pomyslnou stříbrnou příčku usedla světlovláska Nikola Nejedlíková z Taneční školy Maestro. A šerpu druhé vicemiss, tedy třetí (bronzové) pořadí obsadila opět blonďatá Michaela Suchá. A opět z pořádajícího Dynamicu.

Nervozita opadla. Méně úspěšné finalistky popřály vítězkám. Kravaty se povolily. A na předscéně La Grotty se odehrálo neformální utkání dvou mladých mužů v breaku. Zábava pokračovala…

Závěrem zbývá vzpomenout na ty, bez nichž by se celá akce nemohla ani odehrát. Dík patří sponzorům a partnerům soutěže: Brno party life, Posh Me, SIMI SECRET, Svatebnímu studiu Dany Svozílkové, IP MAKE UP, AG PLUS, MANGO de COCO,T-Shock, Laser Game Brno, Gigabyte, Carmen Flora, KP foto+video, cestovní kanceláři Adria bus, Fly Time, zábavnímu vědeckému parku VIDA, NetBox, wellnes centru INFINIT, technické firmě VERNEE a v neposlední řadě pivovaru Starobrno.

Na hladkém průběhu celého večera se podílely desítky dobrovolníků z taneční školy Dynamic, perfektně fungující gastronomický servis stejně jako bezpečnostní služba nejen u vchodu do sálů.

Jak hodnotit Miss taneční 2018. Vítězku jistě nesmírně kladně. Ostatní účastnice také. A vlastní soutěž? Pořadatelé – v čele s Martinem Báránym a Dominikou Prchalovou – odvedli velký kus práce. Poučili se z drobných chyb předchozích ročníků. A tak jim zbývá popřát mnoho energie pro nový ročník. A TANEČNÍ MAGAZÍN bude rád při tom.

 

Michal Stein

Foto: Tomáš Svoboda

TANEČNÍ MAGAZÍN

DALIBOR JANDA chystá Megakoncert v pražské Lucerně

Oblíbený zpěvák Dalibor Janda letos ke svým 65. narozeninám připravil pro své fanoušky dárek – Megakoncert

Zpěvák Dalibor Janda se narodil 21. března 1953 v Drahotuších u Hranic na
Moravě. Letos  si ke svým 65. narozeninám nadělil benefiční Megakoncert v pražské Lucerně,který proběhne v pondělí 19. března 2018 od 19.00 hodin.   Dalibor přizval i kolegy, které má rád.

Na tiskové konferenci v Putice  by Retro ve Francouzské ulici v Praze
nastínil, jak by koncert mohl vypadat a jací hosté mu přijdou popřát. Celým
koncertem jej bude doprovázet jeho kapela Prototyp a prozradil, že mezi
hosty bude patřit také  jeho dcera Jiřina Anna Jandová, která si s ním
zazpívá kromě své písničky i duet.

Dále byl odtajněn i další z hostů,  zpěvák a producent Martin France, který tiskovou konferenci moderoval.

Martin říká: „Dalibor mě oslovil s tím, abych na koncertě zazpíval některý z jeho hitů,  ale na to si opravdu netroufnu. Dalibor má nezaměnitelný „chraplák“, který nelze napodobit.“ Martin zazpívá některý ze svých songů.

Měl by přijít i herec a komik Luděk Sobota, muzikant a dirigent Felix Slováček nebo úspěšné slovenské operní trio La Gioia. Další hosty už Dalibor představit ani nemohl, protože o nich sám neví. Nechá se překvapit, které kolegy a kamarády mu produkce  pozve.

Koncert bude částečně i benefiční, neboť dle Daliborova věku  bude 65,- Kč z
každé prodané vstupenky předáno pro Nadační fond Sudička, který pomáhá pacientům se zrakovým postižením.

V rámci tiskové konference Dalibor zazpíval jednu sólovou píseň a přidal i
duet s dcerou Jiřinou. Dorazil také  dvorní textař Dalibora Jan Krůta, který
napsal Jandovi něco kolem stovky textů. Nechybělo ani losování dárků v
podobě CD obou zmíněných interpretů.Poté  už přítomní hosté byli pozváni na velmi chutné Menu hostící restaurace.

Dalibor, český  Joe Cocker,  má za sebou dlouholetou hvězdnou kariéru, během které získal řadu Zlatých desek, dvě platinové desky a to za 2 miliony prodaných nosičů. Jako jediný zpěvák dokázal třikrát sesadit ze slavičího zlatého trůnu Karla Gotta a to v letech 1986, 1987 a 1988. Oslavil již čtyřtisící
koncert. Jeho dnes už nesmrtelné „chraplákovské“ hity jako třeba Oheň, voda, vítr, Hurikán, Jahodový koktejl, Kde jsi, Padá hvězda, Všechno na Mars a desítky dalších šlágrů stále slýcháváme  na frekvencích různých
českých radiových stanic.

Dalibor je vstřícný, úsměvný, sdílný. Přestože mezi novináři o něj byla doslova bitva, podařilo se nám poklást mu alespoň pár rychlých otázek…

Zeptali jsme se….

TM: Máte už  vybrané písničky, které zazní na Megakoncertu?

Dalibor: „Úplně  přesný přehled toho, co na koncertu  zazní, ještě nemám.  Je mi jasné, že si nemůžu dovolit zklamat fanoušky a  nedat tam  deset, dvanáct věcí, které notoricky znají a chtějí slyšet.  I když něco nového tam také určitě bude,  z 90. let rozhodně zazní  tři, čtyři songy a  z nové desk y budou  tři písničky. Dohromady  počítám asi  se třiceti písničkami, které   zazpívám,  z toho tak dvacet starších věcí.  Dcera  se nedávno  probírala alby,  které jsem vydal (těch je už asi 22) a řekla: „Tati,  ty bys mohl jen z té první desky Hurikán  udělat koncert  a nemusíš dělat už  vůbec  nic….“

Hurikán…. Legendární song, ovlivnil snad celou generaci. Byl jste to taky trošku Vy sám?  Jaký jste měl vztah k motorkám?

„Určitě, určitě jsem to taky byl já.  Měl jsem pět motorek, moje ČZ s rychlopalem, to bylo tehdy něco, později jsem měl Jawu 250, také  Kawasaki, s tou jsem vyfocený na desce. Ale ten úplně typický motorkář jsem ještě nebyl, protože to tady v té době zdaleka  nebylo. Motorkáři přišli až v 80. letech  či  v 90. letech. Dříve nebyly rychlé motorky, neexistovalo, že by člověk šel do obchodu a vybral si rychlou motorku. Kawasaki, na které jsem jezdil a fotil jsem se s ní na mou první desku, tu jsem měl půjčenou od firmy.“

Děkujeme

 

Foto, video: Eva Smolíková

Taneční magazín, Martin Production

Rozhovor s operním pěvcem ŠTEFANEM MARGITOU

„Hlas nesmí být unavený, i když zpěvák je unavený.“

Tenorista slovenského původu Štefan Margita si získal uznání nejen v Čechách, ale i v zahraničí,  působil  na scénách nejslavnějších operních domů např. milánské  La Scalelondýnské Covent Garden či  v newyorské Metropolitní opeře.

28.října 2017 převzal z rukou českého prezidenta Miloše Zemana medaili Za  zásluhy.

Co bylo ve Vaší kariéře nejtěžší a za co  si  vnitřně svého vyznamenání ceníte nejvíce?

„To je těžká otázka. Začátky  pochopitelně vždy nějak proběhnou, ale potom  se  udržet… , to je nejtěžší.  Ten  boj, myslím, to bylo pro mě to největší úskalí, a proto mě cena velice potěšila. Navíc  nejsem v žádné politické straně a nikoho nepodporuji. Bylo tedy zvláštní, když mi bylo oznámeno, že dostanu medaili Za zásluhy. Byl jsem skutečně šťastný.  Myslím si, že jsem medaili získal  asi za mé  mezinárodní  úspěchy.“

Co Vás na Vaší životní dráze nejvíce  těší?

„Asi to, že můžu v 62-ti letech ještě pořád vystupovat a zpívat. Jsem šťastný, že lidé přijdou,  když dělám koncert. Dostávám i tak potěšující zprávy, že můj koncert  je vyprodaný do  14 dní.  To pro mě asi znamená ještě více  než medaile samotná.“

Se Zlatou deskou Supraphonu za úspěšný prodej CD

Foto: Patrik Ratajský

V které zemi se  Vám nejlépe  zpívá?

„Nejkrásnějším zážitkem  pro mě zůstává Metropolitní opera v New Yorku, tam jsem  zažil tak nádhernou  atmosféru, teď mám na  mysli  přístup vedení ke zpěvákům, krásnou  práci, to bylo opravdu  nezapomenutelné. Rád se tam kdykoliv vracím.“

Se Stingovým kamarádem a v současnosti nejslavnějším světoým basbarytonistou Brynem Terfelem v New Yorku v Metropolitní opeře
archiv p. Štefana Margity

Přístup vedení ke zpěvákům je v New Yorku   lepší než v Čechách?

„Takhle to nemyslím. Velký podíl na tom všem mají finance,  protože v New Yorku  mají mnohem více peněz a mohou si dovolit ty nejlepší dirigenty,  inscenátory,  a to hraje pochopitelně  velikou roli. Ale musím říct , když jsem se  po deseti letech vrátil do Národního divadla, zažil jsem  před dvěma  roky tak krásnou inscenaci  a současně i  klidnou  práci, že to byla radost dělat.“

Jak hodnotíte české publikum, hovoříme-li o opeře?  Mají  lidé v Čechách operu rádi,  nebo je spíše v pozadí zájmu?

„Opera je oblíbená.  Čím dál více  Čechů  chodí na klasickou hudbu, teď už se stává, což mě velice těší, že i mnoho  mladých lidí začíná chodit do divadla a  na koncerty. Je to krásný pocit, když vstoupíte  na jeviště a vidíte plný sál. Koncert  skončí, mnozí se  postaví a začnou  ‚řvát a dupat‘, tak jak to v cizině bývá, ale  někteří diváci  jsou v šoku,  tvrdí, že to není důstojné.  Ale podle mého názoru to  důstojné je, protože my umělci pracujeme právě pro ten  aplaus, to  je naše odměna. Pracujeme pro lidi, kteří sedí v hledišti, ti jsou pro nás to nejdůležitější, pro ně přece zpíváme.“

Na jak dlouhou dobu dopředu už  máte zaplněný svůj pracovní kalendář

„V tuto chvíli  je zaplněný do roku 2021. Opera opravdu pracuje tři nebo čtyři roky dopředu, už nyní vím, že v sezoně 2020 a 2021  budu v New Yorku dělat  novou inscenaci ‚Káti Kabanové‘,  teď nejblíže na mě čeká  premiéra ‚Benjamin Britten‘  v Národním divadle,  pár repríz  a hned odlet do Londýna,  Covent Garden, poté z  Londýna rovnou přiletím do Prahy, točím novou šansonovou desku ‚Mapa lásky‘ a zase odlétám  do San Franciska…“

Foto: Petr Kurečka, Supraphon

‚Proboha‘, máte vůbec někdy volno?

„Když se zkouší, volno není. Ale  volno začíná ve   chvíli, kdy  se hrají představení a mezi  nimi  bývají tři nebo  čtyři dny volna. V tu dobu sice  umělci musí  dávat pozor, aby nenastydli  a  celkově byli fit,  ale máme už  příjemné volno.“

Tanečníci v určitém věku většinou svou kariéru končí,  ale  jak to chodí u operních pěvců?  Nejsou žádné mikrofony, které by Vám pomohly,  musíte všechno ustát sami. Do kdy je to možné zvládnout?

„To je individuální. Záleží  na technice, kterou zpěvák má. Znám skutečně  mnoho mladých lidí, kteří  končí  brzy a je  to věčná škoda. Začínají totiž zpívat dramatický repertoár ve velmi mladém věku.    Pokud si zpěvák umí vybrat repertoár a zpívá správě technicky, pak  může opravdu zpívat klidně do 70-ti let. Nic  se  nedá  uspíšit. Jestliže  začínáte zpívat jako ‚Mozartovský zpěvák‘, tak nemůžete hned zpívat ‚Wagnera‘.  Pokud ano, tak zatěžujete hlas, což  v mládí ještě vydržíte,  ale takový  zpěvák brzy  svou kariéru kon í. Zvolíte-li správnou cestu a vybíráte-li  si správně, tak ke  zdárnému konci  určitě dospějete.“

V roli kapitána Vera v opeře Billy Budd (pražské Národní divadlo)

Foto: Hana Smejkalová

Pozná zpěvák, co je pro něho správné?

„Sám musí vědět. Musí si být vědom, jaký hlasový obor zpívá a  jaký má svůj vlastní  hlas. Rozlišujeme  např. lyrický hlas, melancholický atd. Nejlepší je opravdu začínat u ‚Mozarta‘ a dozpívat se postupně  k dramatickému hlasu, pokud  dotyčný zpěvák vůbec chce. Jsou i pěvci,  kteří celý život zpívají jenom ‚Mozarta‘.

Chodil jste také během své kariéry na hodiny zpěvu?

„Ano a pořád chodím. To jsou právě ty technické stránky…“

Ještě stále chodíte? Každé představení  cvičíte zvlášť?

„Samozřejmě. Pokud připravujete nová představení, můžete během nácviku nabrat nějaké technické chyby, které člověk sám u sebe neslyší,  ale  dobrý pedagog je slyší a hned odstraňuje.  Je to  nesmírně důležité.“

Jak se díváte  na  jakékoliv podpůrné prostředky pro   hlasivky?

„No, podpůrné prostředky vůbec nepomáhají.  Někteří tvrdí, že  žloutky z vajíček jsou výborné, ale  to je úplná blbost, to vůbec nikdy ‚nefungovalo‘,  nevím, kdo to vymyslel.  Musíte s profesorem pracovat na správné technice,  to znamená, že po představení hlas nesmí být unavený, i když zpěvák je fyzicky unaven.  Není-li hlas  unavený, je to známka toho,  že zpěvák večer dobře zpíval. A druhý  den může  jít na jeviště a zpívat znovu.“

Co je na  profesi operního pěvce  nejtěžší?

„Udržet se dlouho.“

Jak je to s rivalitou?  Jste přátelé či soupeři?

„Jsme  přátelé.  Pokud děláme v cizině inscenaci, tak spolu dva měsíce pracujeme, zkoušíme od rána do večera a  vždy v pauze  nebo po zkoušce si kolektiv jde někam posedět. Takže  v tu chvíli se  vytváří úžasné přátelství. Někdy se po letech potkáme, což je hezké, nebo si  jen voláme na Nový rok či na Vánoce,  během roku třeba jen napíšeme   sms zprávu,  a to přátelství trvá. Když jsem dělal svůj galakoncert k šedesátinám  a zavolal jsem jedné světově známé  zpěvačce a ptal se, zda přijede zazpívat, odpověděla, že ano.  A to byl  úžasný moment, kdy jsem si uvědomil,  že moji kolegov&eacu te;  jsou ti opravdoví přátelé. Ale  rivalita  samozřejmě existuje a já si  myslím, že je  to tak dobře.  Bez ní bychom  na sobě nepracovali a  dělali bychom všechno jednostranně, nebylo by to  hezké.  Pokud slyšíte někoho  výborně zpívat, řeknete si, že to chcete dělat také tak.“

Jak to dnes doopravdy vypadá se zpěvem? Může zpívat každý?  Trošku  se to doladí současnými technickými vymoženostmi….

„Ne, to není pravda. Popoví zpěváci sice mají mikrofon, protože nemají takovou sílu, nejsou operně vychovávaní, ale  každý zpívat nemůže. Když slyším některé ty současné soutěže, tak mi je opravdu   špatně.  Já se vůbec divím, že jsou mnozí  schopní jít do televize  a zpívat.  Spousta lidí vůbec neodhadne, jak si stojí.  Když vystupuje např. mladý kluk, který dobře vypadá,  v tu chvíli mladé holky hlasují samozřejmě  pro něho,  protože nemají ani tušení o zpívání,  ale ten  zpěv je pak katastrofa. Nedá se to  poslouchat. A na druhé straně stojí  takoví, např.  Karel Gott, kteří i v pokročilém věku zpívají stále geniálně.“

Souhlasíte s tím, že operní zpěv je mnohem těžší než populární hudba?

„Ano, to je pravda.“

Operní zpěvák se přece moc nepohybuje u zpěvu, je to alespoň v tom snazší?

„To se ale změnilo. Takhle to  bývalo před mnoha  lety.  Teď jsem pracoval v Paříži a režiséra vůbec nezajímalo to, jestli vidím na dirigenta nebo nevidím. Režie se nesmírně posunula  dopředu. Dnes musíte představení rozehrát, to už nejde, aby  někdo stál v pravém či v levém portálu a zpíval. Nejde  ani to,  aby  někdo vážil  120 kg. To už  režiséři nechtějí. Dnes se představení rozehrávají  a já si myslím, že je to správné,  protože divadlo je od slova dívat se a lidé chtějí vidět divadlo….“

Jak můžete zpívat operu a ještě u toho tančit?

„Musíme. U nás v opeře nic nahraného dopředu  neexistuje a  nikdy v  životě neexistovalo. Všechno je živě a musíme se i otáčet, tančit, cokoliv.“

To je tedy pěkně těžké…

Musíte  mít dobrou fyzickou  kondičku?

„Ano.  Denně cvičím, ráno vstanu a  20 minut cvičím. Kondička je nezbytná, zkoušíme třeba 8 hodin denně a  to člověk bez kondičky prostě vůbec nemůže vydržet.“

Popové  hvězdy zažívají i negativní stránku své popularity a lidé na ně na ulici útočí. Zažil jste někdy něco podobného?

„Zlé  útoky ne. Pozitivní ohlasy ano, lidé za mnou přijdou, zastaví se, chtějí se vyfotit,  chtějí podpis, to je moc hezké.“

Jak vás vnímali  spolužáci, když jste s operou začínal? Nesmáli se?

„V  období, kdy  jsem byl na umělecké průmyslovce, jsem  se vůbec  nezabýval tím, že budu zpívat vážnou hudbu. Chtěl jsem fotografovat a to  jsem dělal. Až později se náhle  rozhodlo, že půjdu na konzervatoř, protože naši známí se vrátili ze Švýcarska a dotyčná  paní začala učit zpěv. Kdysi v dětství mě slyšela zpívat, takže to se mnou  zkusila.  Nastoupil jsem na konzervatoř, kde klasická hudba byla, spíše tedy  mně to připadalo trapné, než mým spolužákům.  Ti brali  klasiku jako samozřejmost,  ale  když jsem já slyšel operní zpěv, tak se   mi  to vůbec nelíbilo. Ale pomalu, pomalu  jsem k tomu dospíval. Měl jsem  úžasné spolužáky, kteří mi pomáhali a přáli mi,  abych uspěl.“

Festival Zlatá Praha

Foto: Eva Smolíková

 

Proč jste se pro konzervatoř vůbec rozhodl?

„Bylo to tím, že po ukončení umělecké průmyslovky jsem  se dostal  do komunálních služeb a dělal jsem fotografie na pas a občanský průkaz. Poté, co  jsem jich  denně udělal šedesát, začal jsem si myslet, že někoho  zabiju. Pochopil jsem,  že to není práce  pro mě a  nechci se tomu věnovat. K mému  štěstí jsem zkusil zpěv.“

Zpíval jste v dětství také pro veřejnost?

„Ne, zpíval jsem jen doma. Zpěv pro diváky  byla pro mě novinka.  Naštěstí  jsem ve znamení lva, takže  hodně pracuji  a  pracuji.“

Co byste si přál do roku  2018?

„Hanu Zagorovou. Ale tu už mámJ  Tak bych si přál, aby se nic nezměnilo.“

Děkuji za rozhovor

Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN

 

 

 

 

 

 

Příliš mladá na to, aby zestárla

Světoznámá stylistka a vizážistka Alena Klenot vydává knihu

 

Alena Klenot, světoznámá stylistka a vizážistka celebrit  (např.  Celine  Dion, Shania Twain, Alanis Morissette,  Janet  Jackson, Lady Gaga, Cher), která žije  část roku v USA,  je právě v Praze a rozhodně  se nenudí.

Napsala knihu „Jsem příliš mladá na to, abych zestárla“, ve které se chce podělit se všemi ženami o své tajemství, jak si uchovat mládí a svěžest.  Půvabná Alena skutečně působí dojmem  jakoby nestárla, je plná vitality a energie z ní jen srší.   Nenechte si tedy její rady ujít.

Taneční magazín

Měsíční sonáta

Divadlo NoD se chystá v nové inscenaci do vesmíru

Příběh možná největšího úspěchu v dějinách člověka a prvního dne, kdy se na sebe lidstvo mohlo podívat z pořádné výšky. Nová inscenace tvůrčího týmu Janek Lesák & Natálie Preslová s názvem Měsíční sonáta č. 11. bude mít premiéru ve čtvrtek 15. 2. 2018 od 19:30 v Divadle NoD.  

Jedno z dosud největších dobrodružství lidstva začalo 16. července 1969, kdy ze Země odstartovala raketa Saturn V a vynesla na oběžnou dráhu vesmírnou loď Apollo 11. Posádku Apolla tvořili tři lidé – velitel Neil Armstrong, pilot řídícího modulu Michael Collins a pilot lunárního modulu Edwin “Buzz” Aldrin. O čtyři dny později potvrdil Armstrong tři čtvrtě miliardě lidí, kteří jeho výstup na Měsíc sledovali, že je to opravdu, opravdu velký skok pro lidstvo. Ještě ten samý den bylo ohlášeno předpokládané přistání člověka na Marsu v roce 2000. Místo toho je nám dnes vesmír ještě o něco vzdálenější než byl v roce 1969 – už jen kvůli pokroku astrofyziky, která zjistila, že to ho jako lidstvo o vesmíru víme mnohem, ale mnohem méně, než jsme si kdy mysleli.

„Tuhle inscenaci chceme věnovat všem, kdo v dětství toužili po tom, stát se kosmonautem nebo měli jiný obrovský sen. Chceme se na naše pozemské sny a problémy podívat z kontextu celého vesmíru. Člověku pak začnou připadat tak nějak roztomile menší,“ říká dramaturgyně Natálie Preslová. Režisér Janek Lesák dodává: „Vycházíme ze skutečného přepisu komunikace posádky Apolla 11 s centrem NASA v Houstonu. Abychom v divadle neseděli 4 dny, zkrátili jsme originál z šesti set stran na dvacet. Těch dvacet stránek náš skladatel Ivo Sedláček zhudebnil do podoby Měsíční sonáty č. 11, kterou na jevišti uslyšíte živě na čtyři synťáky. Bude to diva delní koncert, který vás vystřelí na měsíc.“

Posádka: Lumíra Přichystalová, Martin Cikán, Láďa Karda a Jan Strýček

 

Jan Urban

NoD, Taneční magazín

Paralelní pozdravy

Komentovaná prohlídka výstavy Anny Hulačové a Jany Vojnárové

Výstava Anny Hulačové & Jany Vojnárové – Paralelní pozdravy 

Výstavou provede kurátor výstavy Pavel Kubesa a obě autorky

Kdy: v úterý 30. 1. 2018 v 18:00

Kde: Galerie NoD

Anna Hulačová je známou a uznávanou sochařkou, která reflektuje různá mytologická, folklorní a náboženská témata a příslušnou symboliku. V roce 2016 byla laureátkou Ceny Jindřicha Chalupeckého a v témže roce získala cenu Osobnost roku, kterou již 15 let pořádá časopis Art+Antiques s portálem Artalk.cz. 

Jana Vojnárová vychází ve své práci z vlastních rodinných příběhů, především z událostí, které postihly její rodinu během 2. světové války. Ty zpracovává do konkrétních koláží, ve kterých používá rodinné fotografie, osobní fotografické dokumentace a dokumentace slovenského folklóru.

Výstava Paralelní pozdravy je komunikací dvou medií, které jsou fyzikálně odlišné, ale existuje mezi nimi jakési tematické pouto, které funguje jako vstupní brána k průniku jednoho světa do druhého a naopak. Fyzické propojení sochy a malby, vzájemně do sebe vstupujících, se rozehrává v charakteristické prostorové architektuře výstavy, která přesahuje tradiční prostor galerie. Výstava tak vytváří různé imprese odehrávající se pomezí science fiction a historické reference: v komunikaci a prolnutí děl obou autorek vnímáme přímé náznaky vstupování do různých časových dimenzí, paralelních světů a vesmírů, které plodí různé fyzické mutace.

Výstava potrvá do 16. 2. 2018.

 

Šárka Syslová

www.nod.roxy.cz

www.facebook.com/nodprague

NoD, Taneční magazín

HELENA 70 – megakoncert v O2 aréně

To je „naše Helena“!

Helena Vondráčková oslavila své sedmdesátiny  samozřejmě koncertem, a to ne ledajakým, ale megakoncertem! 02 aréna byla pochopitelně natřískaná k prasknutí a v první řadě neseděl nikdo jiný než premiér  Andrej Babiš.

Helena zazpívala  snad všechny  nejznámější hity své kariéry, i když, všechny asi ne, možná by se do těch tří hodin koncertu  všechny vůbec nevešly.

Navíc během koncertu vystoupily  další české i slovenské hvězdy pop music,  např. Bára Basiková,  Vašo Patejdl, Pepa Vojtek, Michal David (od něj dostala i krásnou kytici růží).   Hit  „Dvě malá křídla tu nejsou“  zazpívala se slovenskou vokální skupinou Fragile, ve které vystupuje i herečka  Soňa Norisová.

Možná, že zlatým hřebem megakoncertu byl Helenin hit s Waldemarem Matuškou (†76), který dojal nejen samotnou zpěvačku, ale také publikum. A není divu. Sejdou-li se takové dvě ikony české pop-music, nejedna slza ukápne.  Vzhledem k přátelství Waldemara a Heleny, je samozřejmě na místě, že i samotná zpěvačka byla během písně („To se nikdo nedoví“) dojatá.  Helena říká: „Walda mi pořád moc chybí, a proto jsem se rozhodla, že si s ním právě  tady zazpívám!“  Nahrávka Waldemara Matušky zněla z reproduktorů a Helena zpívala živě.  Na plátně za popovou legendou běžely archivní fotografie Heleny a Waldemara, které atmosféru ještě více umocnily.

Na koncertu také vystoupili Mitři světa ve stepu TAP Academy Prague v čele s Tomášem Slavíčkem, několikanásobným mistrem světa ve stepu (čtenáře Tanečního magazínu jsme o TAP Academy Prague několikrát informovali). Je jen těžko uvěřitelné, že Helena  během svého 70. výročí  předvedla stepařské číslo po boku těch nejlepších stepařů v ČR!! Helena říká: „Musela jsem si step trošku oprášit, už jsem to pozapomněla.“ Heleno, bravo!

Jako dárek dostala Helena obraz česko-německého malíře Joe Muczka, který vykreslil zpěvačku ve stylu pop-art. Hodnota díla je asi 1,5 milionu korun! Když Helena po koncertu obraz přebírala, sama žasla a překvapeně řekla: „Já jsem opravdu tak bohatá?“

Když jsem vcházela do Heleniny šatny, čekala jsem unavenou osobu, jednoduše dámu, která slaví 70. let a  právě  má za sebou téměř tříhodinový koncert bez přestávky a  navíc si ještě ‚střihla‘ pěkně rychlé stepařské číslo.  Vešla jsem dovnitř a oněměla jsem úžasem. Helena seděla na pohovce, usmívala se,   ve svých stříbrných šatech zářila do dálky a působila  doslova dojmem bohyně. Heleno, smekáme!!

Helena sama přiznala, že je jako „Alenka v říši divů“, že to vůbec všechno zvládla a také si postěžovala, že ji pěkně bolí nohy. Ale přesto si boty během koncertu nesundala, i když mnohé velké superhvězdy to tak dělají… Heleno, opět klobouk dolů!

I přesto, že hudba sem tam trošičku zaskřípala, jak už to běžně při  většině koncertů bývá, nic to neubralo  z  nadšení fanoušků, v čele s premiérem Andrejem Babišem, který se upřímně radoval a všichni ostatní také.

 


Nepřestávám se divit ani poté, co ve mně euforie z koncertu už dozněla, že  je takový výkon vůbec možný…

Ovace ve stoje nebraly konce. Ostatně výkřiky některých fanoušků na závěr koncertu „To je naše Helena!!“ jsou celkem jasným důkazem, jak Češi Helenu vnímají.  Helena je  naše národní ikona, legenda. Máme na co být pyšní.

A nám nezbývá než dodat, že jejího  celoživotního úsilí a práce si velice vážíme.

Text, foto, video: Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN

 

Před branami finále Miss taneční

Náš TANEČNÍ MAGAZÍN je již podruhé mediálním partnerem brněnské soutěže „Miss taneční“. Přečtěte si nyní, těsně před finálovým večerem něco i o plesu, jehož je soutěž součástí.

Již v sobotu 21. ledna proběhne v brněnském Bobby centru finále „Miss taneční 2018“. Která z deseti dívek získá korunku Miss? To se prozradí těsně před půlnocí. Soutěž je však jednou z součástí „Tradičního plesu v Brně“ jehož hereckým patronem bude známý a populární Jiří Mádl. Napišme si něco i o tomto plesu


Prezident „Miss taneční“ a spoluorganizátor plesu Martin Bárány TANEČNÍMU MAGAZÍNU řekl: Náš ,Tradiční ples´ je určen všem milovníkům zábavy, kultury a v neposlední řadě tance. Naším primárním cílem však je zorganizovat akci, která bude dostupná široké veřejnosti, což věříme, že se podaří díky velmi příznivým cenám vstupenek.“

PROGRAM LASER SHOW HALL – hlavní stage:


19.45 ZAHÁJENÍ PLESU – TANEČNÍ SHOW – Jonáš Tománek a Lucie Růžičková – mistři ČR ve standardních tancích kategorie J2


20.20 SVĚT OPERY – Milan Voldřich – G. Verdi „Rigoletto“ – árie Vévody, G. Puccini „Turandot“ – árie Kalafa, zahájen prodej tomboly


21.00 AKADEMIE studentů TŠ Dynamic


21:30 ŠANSONY – Jana Musilová – sólistka Městského divadla Brno

22.15 WEST SIDE STORY – „Amerika“ – tančí členové Balet NdB¨

22.30 ČARDÁŠ – csárdás je maďarský národní tanec, který se s oblibou tančí i na Slovensku. Dobře zatančený čardáš má vyjadřovat vášeň tanečníka, kterou cítí k partnerce, animace Evica a Adam Šedovi

23.15 Vyhlášení „Miss Taneční“

00.00 TOMBOLA – losování 3 hlavních cen

0.15 SALSA – Pavel Maximenko a Daša Bátorová, MERENGUE + SALSA – animace Pavel Maximenk

3.00 Konec plesu v prostorách Laser Show Hall – zveme vás na afterparty v Nu Grotta

PROGRAM Nu Grotta (LA GROTTA) – Latino a Dance stage:


19.50 Zahájení


20.00 Finále Miss Taneční 2018 1. kolo – představení deseti finalistek – sukýnky Dolly –
POSHme, trička Miss Taneční 2018 – T-shock.eu


20.15 Finále Miss Taneční 2018 2. kolo – taneční disciplína


20.45 Finále Miss Taneční 3. kolo – přehlídka spodního prádla
WersSimi Secret

21.00 Latino and Dynamic Video Dance Party – DJ Darwyr

22.30 Dynamic Dance Party –DJ Slepi (Official)

03.00 KONEC PLESU

Věříme a těšíme se, že nejen zájemci z Brna a okolí přijedou nejen na slavnostní finále „Miss taneční 2018“, ale i na celý „Tradiční ples v Brně“. A soutěžícím o korunku „Miss taneční 2018“ přejeme hodně štěstí.

 Foto: Svatební studio Dany Svozílkové

TANEČNÍ MAGAZÍN