Smutné i radostnější zprávy z oblíbeného pražského divadla. V jeho nové premiéře budou hostovat i tanečníci!
Dokončujeme „Dešťovou hůl“
Na 16. a 17. června připravujeme premiéru„Dešťové hole“. Dokončujeme zkoušení a kostýmy, učíme se hrát na dešťovou hůl a používat miniprojektor. Začínáme zvát hosty. Přímo ve hře jsou zabudována intermezza, která bude provádět každý večer jiný host –sociolog, filozof, literát, tanečník a další, někdy i skupina hostů ( třeba kapela). Hosté budou vnášet do každého představení jiné otázky a jevy.
Ze zkoušek
Umřel nám profesor
V dubnu umřel profesor Jan Císař, člověk, bez kterého bychom se už před mnoha lety byli ztratili v bludištích estetiky, divadelních skutečností a neskutečností, věcí pravých a nepravých, formalismu, konceptualismu,… a hlavně bychom se ztratili nějak celkově lidsky. On a jeho paní Mirka byli odjakživa součástí našich radostí a strastí.
Jeden z aspektů setkávání s ním popisuje Petr O. vDivadelních novinách, najdete v nich ostatně celý vzpomínkovýcyklus.
Jan Císař (druhý zprava)s manželkou a spisovatelem Jáchymem Topolem
Začátek velké cesty
Na zdech kavárny máme výstavu fotografiíPetra Vápeníka, které vznikly sPražskými domyza zády. Rádi vás zde uvítáme, přihlaste se prosím na mailuinfo@divadlokamen.cznebo telefonu 775 718 470, rádi pro vás připravíme i autorem komentovanou prohlídku. Pozvánku najdetezde.
Petr Vápeník
Čarodějnice
Občerstvili jsme se ohněm, vodou, zemí a vzduchem v přítomnosti jarním prostorem poletujících milých čarodějnic. Věříme, že i vy hezky prožíváte jarní probouzení živlů.
Oblíbený zpěvák Dalibor Janda letos ke svým 65. narozeninám připravil pro své fanoušky dárek – Megakoncert
Zpěvák Dalibor Janda se narodil 21. března 1953 v Drahotuších u Hranic na
Moravě. Letos si ke svým 65. narozeninám nadělil benefiční Megakoncert v pražské Lucerně,který proběhne v pondělí 19. března 2018 od 19.00 hodin. Dalibor přizval i kolegy, které má rád.
Na tiskové konferenci v Putice by Retro ve Francouzské ulici v Praze
nastínil, jak by koncert mohl vypadat a jací hosté mu přijdou popřát. Celým
koncertem jej bude doprovázet jeho kapela Prototyp a prozradil, že mezi
hosty bude patřit také jeho dcera Jiřina Anna Jandová, která si s ním
zazpívá kromě své písničky i duet.
Dále byl odtajněn i další z hostů, zpěvák a producent Martin France, který tiskovou konferenci moderoval.
Martin říká:„Dalibor mě oslovil s tím, abych na koncertě zazpíval některý z jeho hitů, ale na to si opravdu netroufnu. Dalibor má nezaměnitelný „chraplák“, který nelze napodobit.“ Martin zazpívá některý ze svých songů.
Měl by přijít i herec a komik Luděk Sobota, muzikant a dirigent Felix Slováček nebo úspěšné slovenské operní trio La Gioia. Další hosty už Dalibor představit ani nemohl, protože o nich sám neví. Nechá se překvapit, které kolegy a kamarády mu produkce pozve.
Koncert bude částečně i benefiční, neboť dle Daliborova věku bude 65,- Kč z
každé prodané vstupenky předáno pro Nadační fond Sudička, který pomáhá pacientům se zrakovým postižením.
V rámci tiskové konference Dalibor zazpíval jednu sólovou píseň a přidal i
duet s dcerou Jiřinou. Dorazil také dvorní textař Dalibora Jan Krůta, který
napsal Jandovi něco kolem stovky textů. Nechybělo ani losování dárků v
podobě CD obou zmíněných interpretů.Poté už přítomní hosté byli pozváni na velmi chutné Menu hostící restaurace.
Dalibor, český Joe Cocker, má za sebou dlouholetou hvězdnou kariéru, během které získal řadu Zlatých desek, dvě platinové desky a to za 2 miliony prodaných nosičů. Jako jediný zpěvák dokázal třikrát sesadit ze slavičího zlatého trůnu Karla Gotta a to v letech 1986, 1987 a 1988. Oslavil již čtyřtisící
koncert. Jeho dnes už nesmrtelné „chraplákovské“ hity jako třeba Oheň, voda, vítr, Hurikán, Jahodový koktejl, Kde jsi, Padá hvězda, Všechno na Mars a desítky dalších šlágrů stále slýcháváme na frekvencích různých
českých radiových stanic.
Dalibor je vstřícný, úsměvný, sdílný. Přestože mezi novináři o něj byla doslova bitva, podařilo se nám poklást mu alespoň pár rychlých otázek…
Zeptali jsme se….
TM: Máte už vybrané písničky, které zazní na Megakoncertu?
Dalibor: „Úplně přesný přehled toho, co na koncertu zazní, ještě nemám. Je mi jasné, že si nemůžu dovolit zklamat fanoušky a nedat tam deset, dvanáct věcí, které notoricky znají a chtějí slyšet. I když něco nového tam také určitě bude, z 90. let rozhodně zazní tři, čtyři songy a z nové desk y budou tři písničky. Dohromady počítám asi se třiceti písničkami, které zazpívám, z toho tak dvacet starších věcí. Dcera se nedávno probírala alby, které jsem vydal (těch je už asi 22) a řekla: „Tati, ty bys mohl jen z té první desky Hurikán udělat koncert a nemusíš dělat už vůbec nic….“
Hurikán…. Legendární song, ovlivnil snad celou generaci. Byl jste to taky trošku Vy sám? Jaký jste měl vztah k motorkám?
„Určitě, určitě jsem to taky byl já. Měl jsem pět motorek, moje ČZ s rychlopalem, to bylo tehdy něco, později jsem měl Jawu 250, také Kawasaki, s tou jsem vyfocený na desce. Ale ten úplně typický motorkář jsem ještě nebyl, protože to tady v té době zdaleka nebylo. Motorkáři přišli až v 80. letech či v 90. letech. Dříve nebyly rychlé motorky, neexistovalo, že by člověk šel do obchodu a vybral si rychlou motorku. Kawasaki, na které jsem jezdil a fotil jsem se s ní na mou první desku, tu jsem měl půjčenou od firmy.“
Taneční vystoupení s ohněm – zvaná fire-show – se stávají středem zájmu již po dobu posledních třech desítiletí, a to jak na profesionální úrovni, tak na bázi amatérské. Ale historii má tento atraktivní tanec poněkud delší. Informační článek před několika lety naše pravidelné čtenáře velice rámcově seznámil s touto novou disciplínou s letitými kořeny. Nyní se mu však – na přání a ohlasy řady zájemc – věnujme poněkud důkladněji. A jako pověstnou třešínku na dortu jsme vyzpovídali i jednu aktivní a atraktivní tanečnici s ohněm – Lae Karenovou.
Moderní éra ohňového tance nastala především s masovým rozmachem elektronické hudby v druhé polovině sedmdesátých let minulého století. Efektní taneční kreace s ohněm se stávaly atraktivním doplňkem programů diskotékových klubů, plážových večírků, ale dostávaly se i na prkna divadel. Velkou roli v jeho propagaci sehrály i hudební festivaly. Především Burning Man, který se zaměřuje na umělecká vystoupení s ohněm. Pochopitelně se tanec s ohněm zabydlel i na retro-šermířských vystoupeních, dobových jarmarcích, ale také na firemních večírcích či byznysovych párty.
Samotný tanec s ohněm jako takový má rozličná odvětví. Jedna má blíže k žonglérství a varietní ekvilibristice, další zase spíše k takzvanému Twirlingu, který vychází z praxe mažoretek. Odlišné odrůdy tance s ohněm naopak inklinují spíše k moderní gymnastice či baletnímu umění. Výjimkou nejsou ani erotické tance s ohněm. Naopak jiné varianty tančení s ohněm se blíží k fakírskému až jogínskému umění a používají i polykání ohně – stačí si připomenout legendární klip k písničce Sun of Jamaica.
Historie tanců s ohněm má velkou tradici především v Americe, konkrétně té střední. Již staří Aztékové věnovali své ohnivé tance božstvům z rodu Xiuhtecuhti. Tento tanec je v Mexiku podnes lákavou turistickou atrakcí. Na Baleárských ostrovech má letitou tradici ohnivý tanec andělů. Velmi populární tam je i koňský ohnivý tanec s atrapami koní.
Taneční vystoupení s ohněm jsou populární i ve Francouzské Polynésii a na souostrovích Antigua, Kuba a Svatá Lucie. Toto netradiční umění se však nevyhnulo ani Indii, kde má dávné kořeny v Thárské poušti. Tam se dodnes tančí na žhavých uhlících a ženské tanečnice mají na hlavách kotlíky s vřící lávou.
Moderní tanec s ohněm výrazně podpořil a zpopularizoval světoznámý cirkus Cirque du Soleil. V tomto směru bylo průlomové jeho představení Zaia v Macau (v letech 2008 až 2012) ze významné podpory choreografa a pedagoga Dana Miethkeho.
Veškerá představení s ohněm jsou bezpečná. Hořící propriety jsou z kevlaru a jsou několikanásobně zabezpečeny. Rovněž podpalovací látky jsou chráněny a celá vystoupení zabezpečují ještě hasicí přístroje, popřípadě i připravené speciální deky.
Při tanci s ohněm se používá nepřeberné množství rekvizit. Jenom namátkou jmenujme ty nejpoužívanější: pochodně, hořící vějíře, meteory, ohnivé deštníky, zapálené nože, nučaky, pálivé řetězy, hořící pásy, ohnivé biče, kanóny, zářící míče, zapálení hadi, ohnivá švihadla i drápy. Ale existují desítky dalších…
Moderní taneční umění s ohněm má také nepřeberné množství variant. Od divadelních představení v kostýmech v polynéském duchu až po pouliční žonglování či tanec spojený se šermířskou show.
Závěrem se obraťme s krátkými dotazy na zkušenou tanečnici s ohněm Lae Karenovou, která se této disciplíně věnuje již přes osm let. To ona (na snímcích Evy Kozderkové) předvádí tanec s ohněm našim čtenářům.
Co Vás k tanci s ohněm dovedlo?
„Experimenty s pohybem a možnosti taneční improvizace.“
Je složité zvládnout žonglérské umění, kterému se například cirkusoví a varietní umělci učí ve speciálních učilištích a školách?
„Na základní úrovni to tak složité zas není, ale skutečně to zvládat a ovládat už je opravdu těžké.“
Jak je konkrétně Vaše vystoupení zabezpečeno proti požáru?
„Musím mít speciální hasící deky, kostýmy z nehořlavých materiálů, v pohotovosti jsou hasicí přístroje a v neposlední řadě je to i na nás – na umu toho kterého performera!“
Jak z předcházejícího patrno tanec s ohněm vypadá nebezpečně, ale ve své podstatě je možná daleko bezpečnější disciplínou než například lední hokej. Podpálené sály jsou opravdu vzácnou výjimkou.
