Měsíc: Únor 2017

Kdo bude Miss taneční 2017?

Nejnovější informace přímo od pramene, tedy od hlavního organizátora celé soutěže Martina Bárányho z Taneční školy Dynamic. Jak probíhalo fotografování? Jak bude probíhat after party? Neváhejte a čtěte!

Již je skoro na spadnutí sobotní finále druhého ročníku dívek z tanečních kurzů a škol ve věku 16 – 18 let Miss taneční. Vše se rozhodne v sále laserových her brněnského Boby centra již o tomto víkendu.

 

Hlavní organizátor Martin Bárány z Taneční školy Dynamic nám prozradil něco čerstvě z posledních příprav: „Focení dívek před soutěží probíhalo ve čtvrtek druhého února od půl třetí odpoledne do sedmé hodiny večerní v ,Ateliéru v Brně´. Účastnily se všechny finalistky kromě jedné, které bylo bohužel velmi nevolno a řady finálových účastnic tak doplnila jedna náhradnice. Vytvářely se portréty, celé postavy v tričkách Miss Taneční od Nositbrno.cz a v sukýnkách  od POSHme.cz Dále se finalistky Miss fotografovaly v plavkách. Během focení proběhla i zkouška spodního prádla Werso od Simi Secret, které budou soutěžící na finálovém večeru prezentovat. Finalistky fotil náš dvorní fotograf Karel Prais (KP Foto), zvaný důvěrně Karlos, patří mu za to veliký dík! Nyní finišujeme – dáváme dohromady podklady pro moderátory, informace diskžokejům, kotrolujeme vlastní uspořádání sálů a připravujeme ceny pro vítězky. Ceny i letos budou velice zajímavé. Získali jsme i nového partnera – svatební centrum Caxa – dívky budou při závěrečném defilé prezentovat právě jejich šaty. V neposlední řade, bychom Vás rá ;di po zvali na Dynamic dance after party, o kterou se postará oblíbený Brněnský DJ Slepi, který Vám naservíruje to nejlepší ze současné taneční muziky až do ranních hodin. Afterparty proběhne v LaGrottě v čase od 22.45 – 03.00.“

Děkujeme i za čtenáře za aktuální informace. A můžeme slíbit, že Taneční magazín, jako jeden z mediálních partnerů soutěže, bude v sobotu při tom!

 

Michal Stein

FOTO: TŠ Dynamic a  DJ SLEPI

Taneční magazín

„Budoucnost je víc než národ!“

Festival Bazaar 2017 od 17. do 19. března

 

 

Divadelní a taneční festival Bazaar: „Budoucnost je víc než národ!“

Od pátku do neděle 17. – 19. března 2017 se bude v Praze již potřetí konat festival Bazaar, který se zaměřuje na nezávislou divadelní a taneční tvorbu ze střední, východní a jižní Evropy. Heslo letošního ročníku zní VÍC NEŽ NÁROD. Zahajovacím představením a divadelní událostí sezony je inscenace progresivního slovinského souboru Mladinsko a radikálního režiséra Oliviera Frljiće Černá zem pohltí toho, kdo odstoupí zrádně!Festivalový pas a vstupenky na jednotlivá představení můžete zakoupit v online předprodeji GoOut a na pokladně divadla Alfred ve dvoře, jehož produkce Motus festival pořádá.

Inscenace Černá zem pohltí toho, kdo odstoupí zrádně! je tím nejvýraznějším ze současného postjugoslávského divadla. Frljićova práce se v ČR objeví vůbec poprvé a Motus ji uvádí ve spolupráci se Studiem Hrdinů. Představení je obžalobou i humanistickým manifestem, v němž se vzájemně proplétají osobní a historická dramata. Intenzivní balkánská produkce tematizuje moment fatálního rozpadu a jeho bolestivých konsekvencí. Frlićovu představení předchází rumunsko-polská práce Mădăliny Dan a Agaty Siniarske Matky z oceli, divadelní sci-fi z blízké budoucnosti, které spojuje kritiku politické manipulace s výzkumem emocí a fenomenologie slz.

Protože je festival Bazaar jediným „development festivalem“ (tedy přehlídkou ukázek a work-in-progress) ve střední Evropě, zůstává i letos centrem festivalového dění Sobotní Bazaar připravený ve spolupráci se Studem ALTA. Diváky zde čeká celodenní maraton scénických a tanečních projektů umělců z ČR, Polska, Německa, Izraele, Srbska, Slovenska a dalších zemí. Plejáda námětů a témat, s nimiž jednotlivé ukázky a work-in-progress přicházejí, nabíz&iacu te; podstatně zajímavější perspektivy než dnešní mediální, politicko-ekonomické či ideologické stereotypy. Co o nás říká naše tělesnost, kým jsme z hlediska evoluce, jak se naše prožívání a paměť štěpí mezi realitu a virtuální světy, jaké utopie jsou dnes možné, jak se mění naše identita v setkání s druhým? Mezi účastníky letošní přehlídky patří Agata Siniarska (Berlín–Varšava) a Xenia Taniko Dwertmann (Berlín), kolektiv friendly fire  (Lipsko) a jejich hosté z Izraele. Z budoucích českých prací uvidí diváci uk&aa cute;zky od Zdenky Brungot Svítekové (Praha), Cristiny Maldonado a Sodji Lotker (Praha), kolektivu Ufftenživot (Praha) nebo Markéty Jandové (Praha). Po dopoledním a odpoledním bloku budou následovat diskuze z cyklu RespondArt.

Letošní ročník uzavře dvojice aktuálních představení ze severu i jihu východní Evropy. V základu inscenace Dior v Moskvě Ingridy Gerbutavičiūtė a Agnijy Šeiko stojí výzkum ženské role a jejích proměn v post-sovětských společnostech. Přicházejí s jasnou tezí: tělo naslouchá příběhům a vypráví je dál. Představení Transformability bulharského umělce Willyho Pragera je antimuzikál pro dobu, která nemá pevný bod. Je divadelním filozofickým esejem i výsměchem epoše, která vyznává mýtus naprosté flexibility a dynamičnosti.

„Bazaar 2017 má především nabídnout pohled do duše společnosti, která se v posledních letech rapidně změnila. Koketuje s rozpadem vlastní svobody i udržitelným modelem občanské společnosti a lakuje realitu únikem do nejrůznějších fikcí a „alternativních faktů“. Moje osobní heslo pro letošní rok zní „zpátky do reality“. V té ovšem nemůžeme žít bez vize ani představy o tom, kým chceme být. Co se nabízí? Kterým směrem se může současnost vydat, aby po sobě nezanechala ruiny?“ ptá se šéfdramaturg festivalu a umělecký ředitel divadla Alfred ve dvoře Ewan McLaren. Možné odpovědi, které umělci ze střední a východní Evropy podávají, uvidí návštěvníci během tří intenzivních festivalových dní v divadle Alfred ve dvoře, ve Studiu Hrdinů a Studiu ALTA. Program festivalu doplní diskuze, prezentace výrazného rakouského souboru SILK Fluegge a dvoudenní workshop uměleckého ředitele divadla Mladinsko Gorana Injace.

 

Informace a detaily najdete na www.alfredvedvore.cz/cs/bazaar  

 

Festivalový pas stojí 700/400 Kč (pro studenty, seniory a ZTP) do 1. 3. 2017. Březnová cena bude 800/500 Kč. Vstupné na jednotlivá představení stojí 200/100 Kč s výjimkou inscenace Olivera Frljiće, kde je vstupné za 300/200 Kč.

Festivalový pas a vstupenky na jednotlivá představení můžete zakoupit online v předprodeji GoOut, na webech jednotlivých divadel a na pokladně divadla Alfred ve dvoře.

 

Program festivalu Bazaar 2017:

PÁTEK 17.3.

13–17H / Alfred ve dvoře/ MOŽNOSTI NEZÁVISLÉHO KURÁTORA I.: Workshop s Goranem Injacem, uměleckým ředitelem Divadla Mladinsko

16H / Studio ALTA / DISASTROUS – Prezentace prací SILK Fluegge včetně ukázek (AT)

18H / Alfred ve dvoře /  MATKY Z OCELI / Agata Siniarska (PL)  & Mădălina Dan (RO)

20H / Studio Hrdinů / ČERNÁ ZEM POHLTÍ TOHO, KDO ODSTOUPÍ ZRÁDNĚ! / Oliver Frljić & Divadlo Mladinsko  (SLO)

SOBOTA 18. 3.

10–13H / Alfred ve dvoře / MOŽNOSTI NEZÁVISLÉHO KURÁTORA II.: Workshop s Goranem Injacem, uměleckým ředitelem Divadla Mladinsko

14–22H / Studio ALTA / SOBOTNÍ BAZAAR

  1. část / 14-18H

HAZARD ZONE / Zdenka Brungot Svíteková (SK/NO/CZ), Marta Bichisao (IT) a Sylvain Sicaud  (FR)

KEEP CALM / Ufftenživot (CZ)

STEREOPRESENCE / Cristina Maldonado (MEX)

+ diskuze RespondArt s Alicí Koubovou

  1. část / 18.30-22H

VE JMÉNU KAR / Markéta Jandová a Jitka Tůmová (CZ)

SIONISTICKO-SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA UGANDA: STÁT VĚCÍ BUDOUCÍCH (ZALOŽENÍ AMBASÁDY V PRAZE) / friendly fire (DE)

A DANCE IS A DANCE IS A DANCE / Agata Siniarska (PL) & Xenia Taniko Dwertmann (DE)

+ diskuze RespondArt s Alicí Koubovou

+ DJ Johana

NEDĚLE 19. 3.

18H / Studio ALTA / DIOR V MOSKVĚ / Ingrida Gerbutavičiūtė & Agnija Šeiko (LIT)

20H / Alfred ve dvoře / TRANSFORMABILITY / Willy Prager (BLG)

 

Foto: Matko Biljak, Susann Jehnichen,  Vytautas Petrikas, Jakub Wittchen

Barbora Šlapáková

Taneční magazín

 

 

Kulatý stůl 13.2. 2017

Prostor v pedagogice tance, mezioborová diskuse

 

 

Prostor v pedagogice tance,  TANEČNÍ PEDAGOGICKÁ DÍLNA – seminář akreditovaný MŠMT ČR, KULATÝ STŮL pro veřejnost Prostorem nás provedou Sophie BILLY (FR) a Mirka ELIÁŠOVÁ (CZ) – choreografky a pedagožky, Jana BOHUTÍNSKÁ (CZ) – koučka, Bronislav STRATIL (CZ) – architekt, scénograf ● PRAHA ● HAMU● Zaměříme se na PROSTOR a CIRKULACI v něm, TĚLO V PROSTORU, tělo-prostor, členění a analýzu struktury prostoru v tanci, imaginaci a práci se žáky.

Foto: Archiv SE.S.TA

Cílem této konkrétní dílny je uvědomování si prostoru a cirkulace v něm, analýza prostoru a rozvíjení imaginace ve své každodenní práci i tvorbě. Pedagogické dílny jsou založeny na sdílení zkušeností mezi tanečními profesionály a pedagogy, osvojování si nástrojů umožňujících adaptaci jejich učení na konkrétních skupinách dětí a žáků. Tento rok jsme pozvali vedle dvou zkušených choreografek a pedagožek také architekta a scénografa, koučku a publicistku, aby s námi sdíleli své zkušenosti, hledali přesahy a inspirovali nás pro práci s dětmi i dospělými.

SOPHIE BILLY-  Kromě kariéry tanečnice v Londýnském Baletním Festivalu a Royal Baletu ve Wallonii účinkovala také v dalších skupinách klasického a současného tance. V současné době působí jako pedagožka pedagogů v Národním tanečním centru v Paříži (Centre National de la Danse) a ve spolupráci s Jeanem Christophem Paré a Wilfride Piolletovou rozvíjí metodu analýzy tanečního pohybu aplikovanou přímo na techniku tance . Je také diplomovanou historičkou umění a pedagožkou Labanova zápisu. Založila skupinu De Sidéra. Věnuje se výuce a formování učitelů hudby pro tanečníky a taneční přípravku. Je držitelkou diplomu CA, nejvyššího pedagogického dipl omu ve Francii. Založila také první pedagogické sdružení specializující se na výuku malých dětí a vyučuje rovněž na tanečních konzervatořích. Již několik let poskytuje prostřednictvím SE.S.TA své znalosti českým pedagogům v rámci pedagogických seminářů, které vede společně s Ankou Sedláčkovou.

MIRKA ELIÁŠOVÁ – tanečnice, pedagožka, choreografka – je absolventka v oboru choreografie na Taneční katedře HAMU v Praze. V následujících letech se věnovala využití improvizace v současném tanci a v roce 2007 obhájila disertační práci v oboru choreografie a teorie choreografie. V současné době působí jako pedagog na Taneční katedře HAMU v Praze a část svých sil věnuje práci s dětmi na ZUŠ v Praze 8. Od roku 1997 vytvořila více než dvacet původních choreografií, na kterých spolupracovala s Jiřím Jaklem a dalšími současnými skladateli, spolupracovala na operních představeních ND v Praze a divadle v Ústí nad Labem, podílela se na vzniku čtyř tanečních filmů, získala oceněn&i acute; Prix de Intellect 2000 a cenu za taneční film na studentském festivalu v Písku.

srdečně Vás zveme na odbornou mezioborovou diskusi u kulatého stolu na téma Prostor a cirkulace v něm aneb PROSTOR V PEDAGOGICE TANCE.

Kulatý stůl se uskuteční v pondělí 13/2/2017, v čase od 18:00 – 19:30h, v kavárně Studia ALTA.
Současně bychom rádi pozvali i na naši kreativní pedagogickou dílnu – Prostor a cirkulace v něm (seminář akreditovaný MŠMT ČR), který Kulatému stolu předchází, a na který se stále můžete přihlásit.

PROSTOR A CIRKULACE V NĚM ● TANEČNÍ A PEDAGOGICKÁ DÍLNA
Prostor v pedagogice tance​
SE.S.TA – Centrum choreografického rozvoje
10.- 13. 2. 2017 ● PRAHA ● HAMU

Inspiruješ se PROSTORem v pedagogice tance? Jsi pedagog nebo student tance, tanečník?

Jak podpořit studentovu imaginaci?
Záměrem této konkrétní dílny je uvědomování si prostoru a cirkulace médií v něm, analýza prostoru a rozvíjení imaginace ve své každodenní práci i tvorbě. Pedagogické dílny jsou založeny na sdílení zkušeností mezi tanečními profesionály a pedagogy, osvojování si nástrojů umožňujících adaptaci jejich učení na konkrétních skupinách dětí a žáků.

Tento rok jsme pozvali vedle dvou zkušených choreografek a pedagožek také architektku, koučku a publicistku aby s námi sdílely své zkušenosti, hledaly přesahy a inspirovaly nás pro práci s dětmi i dospělými. Prostorem nás provedou: Sophie BILLY (FR) a Mirka ELIÁŠOVÁ (CZ) – choreografky a pedagožky, Jana BOHUTÍNSKÁ (CZ) – koučka, Dorota KLUSKA (PL) -& nbsp;architektka

 

Kateřina Uhrová

Seminář je akreditovaný MŠMT ČR
Přihlášky zasílejte do 18.1. 2016 na email: rezervace@se-s-ta.cz, mkafkova@se-s-ta.cz
Více v příloze a na www.se-s-ta.cz

Konání pedagogického semináře podpořili: MK ČR, hl. město Praha

 

Taneční magazín

Vizuální show – Resolution

Hned počátkem kalendářního roku Taneční magazín opravdu zaujala inscenace Jany Vrány „Resolution“ v produkci a na prknech pražské experimentální scény NoD, při klubu Roxy. Nasadila velmi vysoko laťku kvality pro další hodnocené inscenace.

Když jsem si ještě před představením Jany Vrány „Resolution“ pročítal některé kritiky a recenze renomovaných tanečních odborníků a publicistů, přišla mi jedna věc trochu prapodivná. A dlužno říci, že byla společným jmenovatelem veškerých již publikovaných materiálů. Uznávaní kritici tuto inscenaci nemohli jaksi „pevně uchopit“ (pozor, opravdu se nejedná o pochopení!). Až na místě – v divadelní pražské tanečně experimentální Mekce NoD, při pražském klubu ROXY – mi bylo vše jasné. Celá inscenace se totiž poměrně vymyká tradičním i moderním tanečním představením. Má výrazně výtvarný náboj. Hned v úvodu proto musím vyzdvihnout i nadmíru složitou práci producentky představení Kateřiny Vítkové z NoD.

 

Možná, že jsem i byl (oproti předešlým kritikům a recenzentům) poněkud ve výhodě. Nejen tím, že jsem „Resolution“ viděl později a představení bylo již víceméně usazenější a propracovanější. Navíc, zcela jistě bez premiérové nervozity. Ale především – ač to může znít na první dojem paradoxně – „zásluhou“ defektu divadelní techniky! K technickým komplikacím došlo, při mnou sledovaném lednovém uvedení v NoDu, přibližně ke konci první čtvrtiny představení. Celý úvod se tím pádem opakoval. A já měl tím jedinečnou a neopakovatelnou možnost celé nosné nástupní entrée vidět dvakrát.

Jana Vrána v kostce hlavní ideu „Resolution“ charakterizuje ve změně. Můžeme to chápat jako změnu pohledů, náhledu na život, stylů, přístupů i v širším smyslu slova jako určitý vývoj. Jedná se však i o změny žánrové, výrazové a v hlavní řadě technické. Ať již technicky tanečně, pohybově, ale zejména v práci s jinými technicko-výrazovými médii. To vše celé bezmála hodinové představení Jany Vrány beze zbytku naplňuje. Jak již jsem úvodem nastínil, jedná se o skutečně revoluční pojetí výrazu. Nejen ilustrativně doplňujícími prvky jsou v případě Jany Vrány a je jího týmu světelně obrazové efekty a filmové dotáčky. Zde bych proto na roveň hlavní interpretky přiřadil i autora interaktivní projekce a animace Pavla Karafiáta, režiséra působivé filmové dotáčky Pavla Raeva a animátorku Elišku Podzimkovou. Vedle nich si chválu zaslouží rovnež světelný „inženýr“ Radek Pytelka, DJ Alyaz v jehož kompetenci zněla veškerá doprovodná hudba a fotograf vizuálu Michal Hančovský. Jejich práce nejen dotvářela celkový vjem i dojem, ale v mnoha momentech pro hlavní interpretku i spoluvytvářela situace a děj!

Jana Vrána celý svůj autorský scénář podmiňuje autobiografickými zážitky. A musím uznat, že je to na jejím prožitku velmi cítit. Do celé inscenace se ponořuje až po krk. Ale místo jí zbývá i na sympatický a velmi potřebný nadhled.

I když vlastní asi pětiminutovou filmovou dotáčku s hlavní protagonistkou může někdo považovat pouze za povrchní efekt, já ji tak ale vůbec nehodnotím. Jana Vrána se dostává do jiných prostředí, evokuje tím svůj konkrétní životní boj. Přibližuje divákovi svůj vlastní subjektivní příběh. A v žádném případě se zde protentokrát určitě nejedná o to, aby si oddechla mezi jednotlivými fyzicky a choreograficky (a místy až akrobaticky) složitými tanečně výrazovými čísly.

Velmi hodnotím i záblesky mírného humoru, nadhled a sebeironii hlavní představitelky, scenáristky i režisérky Jany Vrány. Možná, že někomu bude připadat mírně lascívní její „falický“ tanec s mečem. Jinému možná bude vadit a připadat mu „polopatistické“ krákání vrány ihned v úvodní hudbě? Mně to však v žádném případě nevadilo. Tanec s mečem byl vypointován. A úvodní krákání beru i jako osobitou znělku Jany, když již nosí své ptačí jméno.

Vrátím se ještě i k onomu tanci s mečem. Byl připraven vskutku kosmopolitně. Maskou mohl připomínat tradiční japonské divadlo kabuki. Jinými částmi kostýmu zase náladu a styl českého Vláčilova filmu „Markéta Lazarová“. Nicméně, diváky právě v úvodu vtahoval do vnitřního i vnějšího světa Jany Vrány. Byl nositelem nálad, zvratů i pochyb. Dokumentoval pestrost života, možnost výběru. Prostě, vše bylo – ač za použití moderní techniky – autentické a velkou měrou oslovující.

Velmi vhodným – a patrně i shodou náhod souznějícím – doplňkem představení byla nesmírně zajímavá výtvarná výstava „Trikadelia“ Jaroslavy Kadlecové, Veroniky Vlkové, Jakuba Geltnera, Jana Gemrota, Davida Možného a Jana Šrámka. Prostřednictvím videa a dalších médií oslovovala diváka stejně intenzívně jako tancem a obdobnými výtvarnými prostředky Jana Vrána.

Závěrem zbývá i vyzdvihnout kvalitně (textově, graficky i tiskem na excelentním papíru) vytvořený divadelní program.

Suma, sumárum – představení „Resolution“ patří k průlomovým na taneční scéně. Zaslouží si velkou pozornost i obdiv. A klidně by se mohlo jmenovat REVOLUTION.

 

FOTO: produkce NoD

Michal Stein

Taneční magazín