Otec genetiky bude mít svůj pomník

Víte, že startuje unikátní sbírka a soutěž na vytvoření monumentu Gregora Johanna Mendela na jeho náměstí v Brně?

Mít svou DNA vpravenou do monumentu oslavujícího jednu z největších českých a světových osobností – otce genetiky Gregora Johanna Mendela? Žádná utopie, ale reálná možnost pro ty nejštědřejší. Otevírá se právě veřejná sbírka na dílo, které bude vědce a jednu z největších mezinárodních osobností připomínat. Největší dárci dostanou šanci v něm otisknout svou genetickou informaci. Dnes startuje i soutěž na zhotovení tohoto díla, kterou vyhlašuje – stejně jako sbírku – obecně prospěšná společnost Společně.

Je to dosud největší a unikátní soutěž v České republice, kdy se na zhotovení díla kombinuje sbírka a příspěvek z veřejných peněz. Vzhledem k osobnosti, která položila základy genetiky, jsou na tento projekt upřeny oči vědců a architektů z celého světa. Mendel, od jehož narození uplyne v příštím roce 200 let, proslavil naši zemi ve světě více, než si dokážeme představit,“ říká Jakub Carda, ředitel Společně, o.p.s.

Jsme rádi, že se můžeme podílet na této historické události k poctě nejen našeho bratra Gregora,“ říká nejvyšší představený Augustiniánského řádu v České republice otec Juan Provecho. Ochotu darovat peníze už předem avizovali například genetici ze Společnosti lékařské genetiky a genomiky České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Společně, o.p.s., také osloví vědce a filantropy z celého světa. Augustiniánské opatství obešle svoje bratry v zahraničních klášterech. Nabídku přispět dostane autor knihy o Mendelovi – Mendelův trpaslík – anglický spisovatel Simon Mawer. Sbírka by měla přinést 15 milionů korun, další prostředky dodá město Brno. „Socha bude stát na Mendlově náměstí, které se město Brno u příležitosti 200 let od jeho narození rozhodlo opravit, aby bylo přívětivější pro obyvatele a návštěvníky. Stejně tak chceme umožnit instalaci unikátního díla, které vzejde z této soutěže, do krásného prostředí. Na dílo samotné chceme přispět 10 miliony korun,“ říká náměstek brněnské primátorky Petr Hladík.

Náměstek brněnské primátorky pan Petr Hladík

Významným soukromým podporovatelem je například firma STAVOS Brno.

Jak bude monument vypadat, se veřejnost dozví po 21. září tohoto roku, kdy vítězný návrh vybere porota. Ta se skládá z devíti porotců z řad zástupců Augustiniánského opatství, biologů, etiků, historiků umění, architektů a města Brna. Členem poroty je například bývalý předseda norské akademie věd genetik a biolog z univerzity v Oslu prof. Nils Christian Stenseth. „Projekt je naprosto unikátní tím, že se jedná o umělecké ztvárnění věnované celosvětově známé a uznávané osobnosti. Architektům a umělcům soutěž navíc nechává volnou ruku v tom, jak monument pojmout. Nejsou zde žádná výrazná omezení, co se materiálu nebo podoby týče. Dílo, jež vznikne, získá pozornost světové veřejnosti, a pro vítěze soutěže tak může jít o vstupenku k dalším mezinárodním projektům,“ říká uznávaný architekt a vysokoškolský pedagog prof. Ing. arch. Zdeněk Fránek, který je zároveň předsedou odborné poroty. Vítěz bude mít na zhotovení díla 18 měsíců. Monument bude stát v centru již rekonstruovaného Mendlova náměstí v Brně.

V podmínkách soutěže dávají vyhlašovatelé účastníkům prostor v tom, zda do monumentu zapracují vodní prvek nebo elektřinu. Požadují však trvanlivosti a odolnosti vůči klimatickým vlivům a možným vandalským zásahům, a to po dobu minimálně 20 let.

Účastníci soutěže musí také myslet na to, že uvnitř díla bude veřejnosti nepřístupný prostor pro schránku s DNA největších donátorů. Další dárci se najdou jmenovitě na plaketě u monumentu.

Lidé mohou přispívat na transparentní účet, bližší informace naleznou na: http://sochapromendela.cz.

O Gregoru Johannu Mendelovi

Gregor Johann Mendel je světově proslulou osobností pro své slavné pokusy s hrachem, jež prováděl za zdmi augustiniánského opatství. Výsledkem byla publikace „Pokusy s rostlinnými hybridy“, jež položila základy moderní genetiky. Přelomový význam publikace však odborná veřejnost docenila až 16 let po Mendelově smrti.

Většina lidí zná Mendela především jako vědce – otce genetiky, méně známý je jako meteorolog, učitel a včelař. Hlavním tématem publikací, které vydal, byla meteorologie. Mendel byl dokonce první na světě, kdo vědecky popsal tornádo, stalo se tak v roce 1870, kdy se tornádo přehnalo nad Brnem. Proslavily ho jeho pokusy s hrachem, kde zkoumal, jak se jednotlivé znaky a vlastnosti dědí z rodičů na potomstvo. Mendelovy zákony o dědičnosti znaků platí dodnes. Mendel studoval na univerzitě ve Vídni matematiku, fyziku a přírodní vědy. Jako první pak ve své práci aplikoval matematické metody v biologickém výzkumu (biostatické metody).

Gregor Johann Mendel vykonal většinu své práce za zdmi Augustiniánského kláštera na Starém Brně. Zde byl vysvěcen na kněze a později, po smrti opata Nappa, se sám stal opatem. Na zahradě opatství se stále nachází základy skleníků, ve kterých prováděl své průkopnické pokusy, zachoval se zde i včelín, jenž Mendel nechal vystavět. Nejcennější památkou je originál Mendelova rukopisu, ve kterém popsal zákony dědičnosti.

Foto: archiv TM

Markéta Pudilová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Kulatý stůl SE.S.TA s náhradní lektorkou

Rezidence s koučinkem vrcholí! SE.S.TA i vás zve na zbývající body jejího programu.

Jedním z vrcholů nabitého týdne, který naplňoval program od 21. – 29. 8. 2019 v rámci unikátního projektu „Rezidence s koučinkem“, byl víkendový Kulatý stůl pod mottem: „Choreografovat teď“, který se odehrál 25. 8. od 13.00 hodin v Korzu Národní galerie Praha. Tuto akci organizuje Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA, které rozvíjí tvorbu současných domácích i zahraničních choreografů. Účastníci v dialogu s choreografkamikoučkami Cathy Casey a Anou Dubljevic. A to vše probíhalo ve spolupráci s Národní galerií Praha a Studiem Alta.

Kathy Casey: „Co to znamená být nápomocný,“ Kanadská tanečnice, choreografka, dramaturgyně a umělecká ředitelka Montreal Danse Kathy Casey rozvíjela téma Co to znamená být nápomocný?“ Zejména hovořila o roli dramaturga v procesu tvorby a představila různé cesty, jak tento úkol naplňovat.

Jedna z choreografií lektorky Any Dublevic

Nově pozvaná srbská osobnost choreografie Ana Dubljevic pak vedla konverzaci na téma „Feminismus v taneční dramaturgii“.

Ana Dublevic totiž na poslední chvíli nahradila nemocnou a indisponovanou původně ohlášenou světoobčanku Valentinu Desideri z Itálie a Nizozemska. Ana Dubljevic je srbská performerka, tanečnice a choreografka. Je aktivní členkou Station-Service v Bělehradě. Získala bakalářský titul v oboru výtvarných umění na univerzitě v Bělehradě a magisterský titul v oboru choreografie a performance, studovala na Institutu aplikovaných divadelních studií v německém Giessenu. Pracovala s řadou uznávaných lektorů (Bojana Kunst, Sergej i Nikolina Pristaš, Ana Vujanović, Marten Spangberg, Marcelo Evelin, Martin Sonderkamp, Francesko Scavetta, Jonathan Borrows, Mathilde Monnier, Esther Salamon), byla stipendistkou tanečních vzdělávacích programů jako DanceWeb a Nomad Dance Academy, byla rezidentkou různých evropských uměleckých center a její práce byla podporována četnými evropskými uměleckými sítěmi, jako jsou APAP, DNA a LLB. Ana se také zabývá problematikou umělecké spolupráce a zkoumá různé způsoby práce v nehierarchických strukturách.

Zároveň Vás zveme na „Work in progress“ukázky z tvorby rezidentů Rezidence s Koučinkem v prostorách Národní galerie Praha. Ta se uskuteční ve středu 28. 8. 2019 v 15.00 hodin a následně den poté 29. 8. 2019. Tento druhý den však půjde o  „Work in progress“, propojený s přednáškou kurátora a historika umění Viktora Čecha (CZ), zkoumajícího vztah současného tance a současného vizuálního umění ve Studiu Alta v 19.30 hod.

Viktor Čech: „Choreografický moment“ Vztah současného tance a současného vizuálního umění v poslední době zaznamenal na světové scéně řadu výrazných vzájemných přesahů. Zvlášť výtvarná scéna znovuobjevila tanec a choreografii jako podnětný prostředek k práci s lidskou tělesností, sociálními otázkami a dalšími podněty. Často se přitom, obdobně jako v o něco starší vlně ,konceptuálního´ tance, jedná o podnětné příspěvky k vnímání lidského těla. Je to o pohybu  a  reakci společenských struktur.  To vše může být zpětně podnětné i pro většinou přece jen v odlišných kolejích často uvažující taneční komunitu,“ vysvětluje Viktor Čech.

Těšíme se na vaši účast!

Foto: SE.S.TA a archiv

Michaela Kessler

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Ceny DNA: od Venuše po PŘIBYLA

Kdo získal prestižní ceny DNA? Lidé, čtěte!

Ceny Česká divadelní DNA jsou udíleny ve dvouleté periodě. V letošní sudý rok byly tedy předávány – od roku 2012 – již počtvrté. Tyto ceny Česká divadelní DNA jsou nejen výrazem úcty za mimořádný přínos v divadelně performační oblasti, ale rovněž splacení dluhu, osobnostem i projektům, které si zaslouží pozornost nejen divadelní obce.

Vpravdě netradičně konferenciéry uchopeným večerem provázelo ve středu 21. února na scéně La Fabriky sehrané duo z Ufftenživot – Sára Arnstein a Jiří Šimek. Tedy, zejména Ufftenživot. Nejen ti za přítomnosti iniciátorů akce, kulturní neziskovkové organizace Nová síť v čele s Adrianou Světlíkovou, Petrem Polou a Dagmar Kantorkovou, předali ceny osobnostem i projektům věnujícím se rozvoji a popularizaci nového, netradičního divadla, respektive za organizátorský či dramaturgický počin na divadelním poli. To vše samozřejmě za asistence významných osobností společenského, odborného i mediálního světa.

Ředitelka festivalu Malá inventura a manažérka Nové sítě Adriana Světlíková.


Letošními laureáty v jednotlivých kategoriích jsou byli vyhodnoceni:Třikrát v kategorii za výjimečný počin na poli nového divadla: 1) BLACK BLACK WOODS, 2) OPEN AIR PROGRAM, 3) VENUŠE VE ŠVEHLOVCE.

Cena za mimořádný dlouhodobý přínos, rozvoj a podporu nového divadla:
HANDA GOTE RESEARCH DEVELOPMENT

Cena za mimořádnou podporu a prezentaci českého nového divadla:
LUKÁŠ PŘIBYL – České centrum Tel Aviv.

Jak již jsem v úvodu předeslal, akci moderovali Jiří Šimek a Sára Arnstein. Tedy, známá dvojice z týmu minidivadla Ufftenživot, o nemž TANEČNÍ MAGAZÍN popsal spoustu papíru. Protentokrát však byla rozšířena ještě o Johanmu Schmidtmajerovou (jinak také sestru herečky a akrobatky Anny) a Lukáše Bouzka.

Scénář v duchu tradic Ufftenživot nepostrádal nápaditost, smysl pro nadsázku, ale také empatii a úctu. Tak tomu bylo kupříkladu při rozhovoru s čestným hostem vyhlášení cen DNA – pedagogem DAMU profesorem Miloslavem Klímou. Právě člověk se zkušenostmi jak v legendárním loutkovém divadle DRAK, tak v Národním divadle Praha, ale také v Divadle Na zábradlí, avšak rovněž i v oblasti loutkového a kresleného filmu dodal slavnostnímu večeru pel výjimečnosti. Profesor Klíma, který býval rovněž velice dobrým kamarádem i kolegou již zesnulé;ho divadelního režiséra a spisovatele Zdeňka Pošívala, prostě přinesl na scénu La Fabriky humor jiného druhu, esprit a nonšalanci.

Profesor DAMU Miloslav Klíma, dlouholetý dramaturg loutkového divadla DRAK, ale také Národního divadla v Praze se účastnil udílení cen jako čestný host.

Reportérská povinnost velí vzpomenout také ostatní nominované soubory a akce. V první kategorii se jednalo o spolek program GUIDE Věry Ondrašíkové, KABARET VELASQUEZ tvůrce fyzického divadla a světelného designéra Jana Komárka RECYKLITERATURA ŽIVĚ výtvarníka a scenáristy Vojtěcha Maška a dramaturga Jakuba Felcmana a uSPUTNIK autorského dua Tereza Černá a Dominik Migač. V kategorii divadelních akcí se na pomyslné stupně vítězů nedostali aktivity spolku ARTPROPROSTOR z Jablonce nad Nisou. Také však FESTIVAL LUHOVANÝ VINCENT, jak již název s parafrází populární minerálky i vlastně „místa činu“ napovídá – z Luhačovic. Divadelní soubor ANIČKA A LETADÝLKO brázdí české, moravské i zahraniční scény již po čtrnáct sezón. Proč kočuje různými divadelními prostorami? Jelikož nemá svou stálou domovskou scénu. Návrh na cenu DNA obdržel převážně za autorská představení s muzikálově parodickými prvky.

Večerem diváky provázela čtveřice (zleva) Jiří Šimek. Sára Arnsteinová, Johana Schmidtmajerová a Lukáš Bouzek.

A teď již také něco k vítězům. OPEN AIR PROGRAM z Hradce Králové si cenu DNA zasloužil za nejúspěšnější openairový festival v českých a moravských regionech. Dalším laureátem DNA se stala již zmíněná performance BLACK BLACK WOODS Jozefa Fučka, Lindy Kapetanea a Cirku La Putyka. Představují se v ní otec a syn Rostislavové Novákové. Dlužno podotknout, že trvá plných šest hodin! A v neposlední řadě VENUŠE VE ŠVEHLOVCE – divadlo z prostor pražské Švehlovy koleje, poblíž náměstí Jiřího z Poděbrad. Tam získává ; prosto r hned několik nonkonformních divadel – včetně výše zmíněné nominované Aničky a letadýlka. Skupina HANDA GOTE RESEARCH DEVELOPMENT překvapuje již po třináct sezón projekty na pomezí divadla, tance, vizuálního umění. Právě náš TANEČNÍ MAGAZÍN oceňuje obzvláště tuto úspěšně završenou nominaci, vzhledem k taneční orientaci souboru. Vystudovaný politolog LUKÁŠ PŘIBYL pracuje od roku 2013 jako ředitel Českého centra v Tel Avivu. Společně se svou kolegyní Pavlínou Schultz zorganizoval za každý běžný rok přes padesát kulturních akcí s českými umělci! Opravdu, klobouk dolů. I když v Tel Avivu ho nesundávají ani v kostele!

Syn a otec Rostislavové Novákové obdrželi cenu DNA za projekt Black Black Woods v La Putyce.

Mimo tradičních fotografií zařazujeme tentokrát i videosestřih z celé této zajímavé akce v pražských Holešovicích.

Za divadelní prostory VENUŠE VE ŠVEHLOVCE si přišel pro ceny početný management tohoto nonkonformního kulturního sálu. Druhý zleva je na snímku dramaturg festivalu MALÁ INVENTURA, současně člen vedení organizace Nová síť a dramaturg divadla „Anička a letadýlko“ v jediné osobě pan Petr Pola.

TANEČNÍ MAGAZÍN všem laureátům gratuluje a těší se již pomalu na další ceny DNA v jubilejním roce 2020.

Lukáš Přibyl je na snímku opravdu jako naklonovaný. Pracuje v českém centru v Tel Avivu a získal cenu za mimořádnou propagaci  a prezentaci českého divadla

Michal Stein

Foto a video: Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN

Slavnostní udílení cen DNA

14. ročník festivalu Malá inventura právě začal

14. MALÁ INVENTURA A CENY DNA VE ZNAMENÍ TANCE!

 JiřinaSiklova

V posledním únorovém týdnu začala v Praze tradiční divadelní přehlídka nekonformních souborů Malá inventura. Jedná se již o čtrnáctý ročník. Jeho ouverturou bylo v divadle Archa slavnostní udílení cen DNA. Ceny česká divadelní DNA 2016 jsou vyhlašovány z iniciativy kulturního networku Nová síť za přispění mnoha dalších partnerských a sponzorských organizací.

Slavnostní večer v Arše se nesl v působivém – i když již nikoli tak originálním – retro-stylu. Ten umocňovala i strohá úprava jeviště ve stylu „bruselských“ šedesátých let. Režie zde v míře až maximální využívala vtipné dotáčky promítané přední projekcí na plátno vévodící jevišti. Tak se do sálu v „přímém přenosu“ dostala i kupříkladu herečka Simona Babčáková s vtipným přáním. Anebo ikona tehdejších televizních obrazovek paní hlasatelka Saskia Burešová. Televizní „dojem a vjem“ dotvářela slavnostní fanfara – mírná parafráze znělky Televizních novin z dob minulého režimu. Otázkou je, co a jestli vůbec něco evokovala v současné mladé generaci, která byla v hledišti zastoupena mírou nejvrchovatější?

Vrcholem večera uváděného dvojicí konferenciérů Marcelou Máchovou a Petrem Reifem bylo velice nonšalantní, hluboce lidské a vtipné vystoupení jedné z předávajících cenu – PhDr., doc. Jiřiny Šiklové.

Ladjanszki-Marta

Je velice sympatické i symptomatické, že cenu DNA obdrželo pražské studio ALTA, za celkovou dramaturgii a následné komunitní i komunikační aktivity. Pro tanec je dobrým vysvědčením, že i cenu za propagaci české kultury v zahraničí obdržela tanečnice! Maďarská tanečnice, choreografka a pedagožka Márta Ladjánszski! Z dalších oceněných zaujal mezi jinými umělecký ředitel Divadla Continuo Pavel Štourač – jeho ocenění bylo za dlouhodobý přínos divadlu.

Večer v Arše dobře odstartoval 14. ročník festivalu Malá inventura, který má významnou část na tanečních scénách. V seznamu festivalového menu nalezneme jak divadlo ALTA, tak Ponec i další taneční scény.

Michal Stein 

Foto: archiv Malá inventura

Taneční magazín